CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Audi: Bartoň a Vlasák odešli z Citronu kvůli...

ACCEPT - Humanoid
ja jsem jsi tu desku pustil s nadsenim ale po 4...

ACCEPT - Humanoid
Za Humanoida bych akceptoval :-) hodnocení přesně...

ACCEPT - Humanoid
Tak tohle se asi nedá hodnotit. V podstatě mají...

ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)

PEARL JAM - Dark Matter
Současná produkce Pearl Jam mi není nikterak...

PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku Redaktorská bilance roku 2013 (Hermes)


- Fenris 13

Jsem rád, že se nesvazuji touhou po žánrově čistých škatulkách, resp. specializací na jeden žánr vůbec. Proto jsem si dnes ráno užil cestu do práce, kdy mi do uší nejdřív pěla Sharon s raperem Xzibitem aby ji následně vystřídala bestie Behemoth s novinkou Satanist. Samozřejmě nic proti vkusu ostatních diskutujících, každý má svaté právo poslouchat co se mu líbí a hájit svůj názor :-)

5. 02. 2014 13:34

- Hellhammer

Problém je v tom,že hodně kapel sice chce zůstat žánrových a nemíchat jiné vlivy,jenže pak zkonstnatí a začnou se brutálně opakovat a nudit..V tom je míchanice stylů přece jen o něco lepší,je menší šance,že to bude znít stejně..

5. 02. 2014 13:16

- Hellhammer

GNT,já souhlasím s tím voláním po klasických žánrovkách.Hudební škatulka je sice dneska přežitek,ale někdy je těch prog/djent/core/vegan/brutal/death/gore/math metalů až moc..Hlavně když se to snažej kapely míchat co nejvíc..Dneska poslouchám třeba německou Neaeru(krásný mohutný přímočarý death) a prokládám to klasickými, blackovými alby Satyricon.Někdy není nad jasně směřovanou žánrovku:)

5. 02. 2014 13:12

- GNT

Ještě dodatek: fragmentový speed, proč ne, je-li na albu v jednom dvou případech a zároveň tu nechybí několik jasných speedovek. Já jsem člověk značně formalistický, odtud i mé výtky. Na speedovém či powerspeedovém albu uvítám všechny možné typy skladeb, které se v tomto žánru mohou vyskytovat (tj. balady, rytmicky i melodicky komplikovanou dlouhou epickou skladbu, střední, keltské aj. rytmy, jasný úlet atp.), ale nesmí chybět to základní, tzn. několik jasných zřetelných speedovek, v případě alba, které bych si troufl označit jako speedové (nikoli jen powerspeedové), musí být speedových kusů alespoň polovina - pokud by platila tato definice a nevím proč by platit nemohla, neboť je to základní poznávací znamení žánru, potom bychom v celé historii speedu nalezli tak sotva 20-30 skutečně speedových alb a možná je jich i méně, což samozřejmě může vést ke kacířské myšlence: ve skutečnosti vlastně žádný speed neexistoval a neexistuje (a existovat nebude), protože Dragonforce, na něž lze "definici speedu" jako jediné vztáhnout, to opravdu nevytrhnou, jsou spíše extremní podobou powerspeedu, někdy se Dragonforce označuji jako extremní power. Pokud víte, když ne o kapele, tak alespoň o albu, které lze označit jako skutečně speedové (a nechme na chvíli stranou "kecy a výtky", že je jednostranné, že se to nedá poslouchat atp. - já mimochodem tvrdím, že je to věc vkusu, osobních hudebních preferencí a posluchačské zkušenosti a odolnosti a že podobné dehonestující argumenty lze při troše snahy vznést na kterýkoli jiný žánr, také bych např. mohl tvrdit, že death je jednostranný, protože v každé skladbě se objevuje growling, což je argument stejně kvalitní jako poukazování na fakt, že většina skladeb na speedovém albu je ultrarychlá, vezměte deathu growling a speedu rychlost a už to není death a speed. Ptám se: opravdu tu všichni chceme, aby vznikaly samé crossovery, žánrově neukotvená alba, experimentální hokusy pokusy, kam až lze dojít a co všechno se dá zkřížit a radovat se pak z výsledných hybridů? Je snad dnes nenormální požadovat klasické žánrové produkty? - já volám, osamělý na poušti, po alespoň občasném návratu ke "kořenům".

5. 02. 2014 10:32

Supermartonátor - Hellhammer

Chaostar samozřejmě znám:).Sice na to musí být ta správná nálada,ale pak je to fantastická hudba...Jinak SepticFlesh chystají nové album na léto,opět s pražským symfonickým orchestrem,tak jsem zvědav.Mají co překonávat

5. 02. 2014 9:55

- GNT

Nemám dnes bohužel čas na delší rozpravy. Speed je hlavně o rychlých bicích, ty buď v songu jsou nebo ne. Kompoziční zralost nebo nezralost, větší barevnost, jednoduché hopsačky atp., s prominutím, to jsou jen kecy - kolikrát jsou ranná alba tím nejlepším a nejnápaditějším, co kdy ta či ona kapela vytvořila. Se stárnutím přichází možná zkušenost a člověk víc umí své řemeslo, ale to jak tak asi všechno. U většiny skupiny nevidím rozdíl v kompozici speedové skladby a střednětempé (ale i cajdáku), stačí zrychlít nebo zpomalit bicí, nic jiného v tom není, je v podstatě záležitost jen aranžérská. Také nevidím rozdílu v barevnosti hudby - obvykle je powerspeed barevnější a melodiemi narvanější (už jsem to mnohokrát psal, mnohdy má 4-5 minutová speedovka v sobě 4, 5 a více různých melodií, zatímco po odklonu do heavy, hard rocku či AOR nalezneme jen sloky a refrén. Pathfinder - jejich druhé album mi "učarovalo", všechny ty blackové, symfo a jiné prvky nikterak nenarušují speedové vyznění jedn. skladeb (nikdy netvrají tak dlouho, aby to změnilo charakter daného songu), v podstatě to jede od začátku až do konce, za sebe říkám - takto ano, takhle může speedové album, jede se tu nadoraz (s asi dvěma výjimkami) a bonusová skladba (od V. Cosmy, co skládal hudbu do franc. komedií např. s P. Richardem) dokazuje, že vynikající speed lze udělat z čehokoli: budu se opakovat, speed je záležitost aranže a bleskurychlých bicích a může být kompozičně i "megasložitý". Všechny odsudky speedu jsou jen klišé a konkrétními případy se dají vyvrátit (pochopitelně můžeme najít i spoustu příkladů, kdy má S. Hondo pravdu, ale tak je to v každém žánru). Moc mě to nebaví, ani na to nemám čas a trochu mě to i otravuje - ale když tu nikdo jiný pro speed nehoruje a neobhajuje ho, musím to bohužel dělat já (jak bych si přál, kdyby se našel někdo s obratnějším jazykem a lepšími argumenty).

5. 02. 2014 7:52

- Supermartonátor

Hellhammer: to jsme na tom podobně....Septicflesh miluju!! Nevím jestli si četl mou bilanci...ale zmínil jsem i Chaostar...projekt Christose...jde o moderní vážnou hudbu.

4. 02. 2014 22:55

to GNT - Soichiro Honda

počul si japonskú či európsku verziu nemesisu? japonské bonusové skladby teda pomalé nie su.. a ohladom tej speedovosti som sa možno zle vyjadril, tak dajme tomu, že nemesis je najsvižnejší album od infinity, čo z toho že na elementoch boli dva-tri speedariny, ked zvyšok boli cajdáky.. po druhé neviem ako ostatní, ale fragmentový speed doslova vítam, striedanie rýchlosti bubnovania, riffov robí skladbu zaujímavejšou, neverím, že by celý album v jednom tempe furt ta-ta-ta-ta-ta niekoho bavil, o členoch kapely nehovoriac.. dávaš za príklad pathfinder, ale aj na tom albume sú prvky blacku, symfonie, to práve robí hudbu poliakov klenotom.. ale nejako by som to nerozoberal už, celý ten pojem speed/power metal je strašne zavádzajúci, baviť sa či je Strato speed, to je ako keby sme sa bavili, či je Dimmu Borgir ešte stále black.. proste niekedy škatuľky nestačia, v dnešnej doba obzvlášť.. a buď si istý, že naschvál to nikto nerobí, väčšinou sa speedom maskuje kompozičná nezrelosť, áno, preto ten vývoj skupín k väčšej farebnosti, nie naopak, väčšina čisto "speedových" skladieb sú v skutočnosti jednoduché hopsačky o 4 akordoch, a to nie sú nejaké moje domnienky, to je fakt, preto sa so speedom dá najčastejšie stretnúť u prvých albumoch daných skupín, popr. u treťotriednych spolkov. Ale aj tak by som to nekategorizoval, svoju pravdu má každý ;)

4. 02. 2014 16:31

- Hellhammer

Oprava :\\\"Septic Flesh\\\"

4. 02. 2014 16:02

GNT - Hellhammer

Já jsem otevřen všem žánrům,i když uznávám,že z powermetalu toho už moc neposlouchám,ale když je kapela/skladba dobrá tak to rád uznám..Jinak k těm orchestracím,já dám příklad z trochu jiného žánru,mě se třeba líbí orchestrace na Great Mass a vůbec novějších desek Spetic Flesh.Jejich skladatel a kytarista Christos má červený diplom ze skládání klasické hudby a tam je to prostě znát,že je to téměř fůze metalu a klasiky..Co jsem za mlada žral a co už mě hodně omrzelo je orchestrace ve stylu moderních Dimmu Borgir a Nightwish,což je takový nabalování smyček(ač dobrých) na jednoduchý a kolikráte hloupý kostrbatý základ..Já mám takové měřítko podle toho,že dobrá symfo- složka by neměla fungovat sama o sobě,ale pouze ve spojení s tou kytarovou hudbou ke které je myšlena.Pokud funguje sama o sobě(a kolikrát lépe než výsledné album,Dimmu B.-Abrahadabra),tak to není fůze ale lepení orchestru do metalu... Pak k tomu dá někdo přídomek symfo,nebo orchestrální a mě může vzít čert..:DDD

4. 02. 2014 16:01

- GNT

Hellhammer: je to zajímavé, že alespoň částečného pochopení toho, co tu už několik let hustím do lidí, se dočkám od člověka, který se v "mém žánru" vlastně neangažuje ... Ale možná se vyjadřuji příliš kostrbatě a složitě. Songů, které se tváří jako speed, je dnes naprostá většina, nalézt čistý speed, melodický a speedově rychlý plus mínus od začátku do konce, je prakticky nemožné - když jsem kritizoval z těchto pozic nový Helloween (Straight ...), tj. že jsem upozorňoval na to, že většina rádoby speedových songů z nového alba je speedová je z menší části (např. taková Far From the Stars má ze své stopáže ve speedovém rytmu hraný jen úvod - 25 sec., refrény (co refrén to asi 20 sec., co je mi pak platná "rychlost světla", koná-li se jen tu a tam, po nádherném upalujícím refrénu to vždy spadne do středních temp, to jak soulož brutálně přerušená a nedokonaná před vyvrcholením). Symfo - máš pravdu, v naprosté většině případů jde o rozsáhlou až přebujelou orchestraci, ale tak nějak se to vžilo a dnes to použivá každý, kdo si najme pár houslistů a cellistů, případně nějakou operní divu, aby mu dělali křoví respektive, aby zahustili prostor, power kapely tohle potřebují, kytara, basa a bicí jsou na bombastické žánry málo, ostatně spíše než symfo by se mělo použivat něco ve stylu bombastický, pompézní, majestátní atp. Ostatně celý powerspeed bilancuje neustále nad propastí kýče, ale to mi nijak nevadí, mám rád barevnost, takže mi ta všelijaká cingrlátka nevadí. Vlastně jsem spokojen, když zpěvák zpívá (zpívá ne ječí nebo řve) v kulervoucích výškách, jedna úchvatná melodie střídá druhou, nechybí kytarové sólo (což se dnes stává čim dál častěji), a bubeník jede na doraz a neulejvá se co chvíli v středních tempech. Ano jen tolik stačí k mé hudební nirváně. Ale nikdo mi ji dnes nechce poskytnout, možná naschvál.

4. 02. 2014 15:02

- Hellhammer

Ok beru.Máš pravdu, v tom,že se někdy song tváří jako speed,má rozjetý kopáky a klávesy a samotnej bicí základ je spíš střední tempo..To jsem taky dost pozoroval,to je častá praktika power kapel..Jinak progres může být i speed,to máš pravdu.A mimochodem narazil jsi na symfo kapely, přídomek symfo,s tím já strašně šetřím,symfo kapel je dneska fakt málo,ono nabalit klávesy nebo orchestrace na kytary ještě nedělá symfo hudbu..

4. 02. 2014 13:59

- GNT

Hellhammer: ten výrok o speedovém Nemesis je od Soichiro Honda, měl jsem to upřesnit, použil jsem ho do komentu, protože se to tam hodilo. Myslím, že rytmická stránka Nemesis je plně v režii nového bubeníka, který je progresivista a speedová tempa zřejmě nemá rád, proč mu na to kývli ostatní členové Strat. nevím, ty dva tři speed songy byly už pevnou součástí alb, patřilo to k jakési poznávací značce skupiny, vědělo se, že ně na lidé čekají. Tolkkiho neberu vážně už několik let. Zrání kapely - ono to není zas tak divoké s tím zráním, často jediné objektivní a slyšitelné změny se dějí v hlase zpěváka (zpívá níže, v naprosté většině ne proto, že by chtěl, on jde z hlasem dolů, protože musí) a potom v rychlosti kapely, což má také své fyziologické příčiny: bubeník už nemůže nebo se chce šetřit, ostatní muzikanti, tj. kytaristé, klávesáci na rychlosti neztrácejí, jsou stejně rychlí jako zamlada, ale díky pomalejší bicím už to není speed, nýbrž heavy rock či AOR. Ještě poznámka - většinou je progres stavěn do protikladu se speedem, ale např. italské kapely, které objektivně hrají powerspeed se pokládají za symfo progresivní.

4. 02. 2014 13:38

- GNT

Jiří87: určitě je všechny budeš znát, mám jen originály (proto mi chybí různé třetiřadé speed kapely z Latinské Ameriky aj. zemí, které v orig. neseženu). Navíc pozornějším a dlouhodobějším poslechem zjišťuji, že ledacos, co jsem považoval za jasně speedové ve skutečnosti zas tak speedové není, občas člověka zmate hutná orchestrace a šíleně rychlé kopáky a nevšimne si, že rukama tam bubeník tluče sotva střední tempa (takhle jsem si musel opravit dojem např. o druhé sólovce L. Turilliho či o albu Rhapsody Power of Dragonflame: tady jsem dříve viděl respektive slyšel 4 jasné speed skladby, nedávno jsem to však musel zredukovat na dvě). Podobně u Eclipticy od S. Arcticy, ta se jeví speedová nejméně z poloviny, ale když se člověk soutředí, tak zjistí, že speedové jsou max. 4 skladby. Ano jde o šílený purismus, ale když už tak už. Protože buď budeme tenhle žánr sledovat a brát jako samostatný, nebo se na to můžeme s prominutím vysrat (tak jak je to běžné skoro všude, kde znají jen power a pod tento pojem hážou vedle speedu všechno možné) a tvářit se, že vlastně žádný speed neexistuje a neexistoval (já se k tomuhle názoru skoro začínám klonit, protože alba, na kterých by byla většina songů speedových, vlastně nenajdete, jsou výjimky jako Dragonforce, Cellador, dvojka Pathfinder, možná Eternity (jasných 5 speedových skladeb, což je jasný nadprůměr) od Freedom Call, ale z výjimek se nedá stavět celý žánr). Dejme tomu, že dosud přežívá nebo spíše živoří cosi, co se dá označit jako powerspeed, v rámci tohoto stylu se objevují alba s jednim, dvěma, max. třemi speed kusy. Zajímavé je, že u nepowerspeedových kapel si nikdo opravdu rychlých skladeb nepovšimne,, zatímco u každého druhého poweru či progresu vidí někteří jedinci samý speed (jeden borec našel speedové skladby i na Unii od S. Arcticy).

4. 02. 2014 13:19

GNT - Hellhammer

Já jsem nenapsal,že je "Nemesis nejspeedovější od Infinite",já pouze řekl,že mi připomíná spíš starou tvorbu kapely,než Polaris a Elysium,které zněly víc progresivněji..Jinak Tolkki,co se týká skládání, byl frajer v devadesátkách a maximálně na přelomu milénia,dneska je to karikatura a žvanil(viz ty jeho "konce" kariery a miliony nedokončenejch "projektů").. Stratovarius jsou podle mě životaschopnější bez Tolkkiho a jsem moc rád,že si ten název nechali..Jinak co se týká vyzrálosti,tak máš pravdu rychlý nemusí být nevyzrálý,ale narážel jsem na většinou podobnou kariéru speedových kapel,které časem zpomalují a většinou zároveň s tím "dozrávají".Jde to ruku v ruce,i když to není samozřejmě pravidlo:)

4. 02. 2014 13:14

- Jiří87

GNT: Jaké jsou tvoje nejoblíbenější speed-metalová alba? Třeba narazím na něco pro mě nového a neznámého, popř. mě výběr bude motivovat k oprášení starých nahrávek. :)

4. 02. 2014 12:08

- GNT

Hellhammer: většina kapel hraje v mládí rychleji a zpěvák se pohybuje ve větších výškách. Stárnutí a opotřebení hlasivek a postupná převaha střednětempých songů však nemusí ještě nutně vypovídat o hudebním"dozrávání" dané skupiny. Myslím, že rovnice speed=nezralost či utahanost=zralost nemusí nutně platit vždy a všude. Jsou kapely, které to rychlostně i hlasově dávají i hluboko po padesátce. Zběsilá rychlost nemusí být jen o závodění, ke speedu prostě patří, buť hrajete opravdu rychle a melodicky a pak se můžete opravněně považovat za speed kapelu nebo ty tempa z různých důvodů nedáte, ale pak už vám přísluší označení power, heavy atp. Jak jsem psal, Nemesis je z určitého pohledu možná velmi dobrá deska, ale označovat ji za "najspeedovejší strato od dôb infinity ..." prostě nelze. Na obou Elementech byly 2 jasné speedové kousky, 2-3 byly na Polaris a podobně to bylo i na Elysium. Na Nemesis je speedových možná pár sekund v úvodní skladbě. Proč se v tom vlastně patlám? Protože autor bilance Hermes má pravdu, když říká, že v daném žánru (powerspeed) nevzniklo v minulém roce skoro nic a to nic má navíc převážně nízkou úroveň. Samotný speed jako žánr je zřejmě definitivně mrtev, jeho odkaz se rozplynul v podobě občasného speed songu či spíše speed prvků (tu a tam několikasekundové pasáže) na různých albech melody metalu (od folk metalu, gothiku po power aj.). Až Dragonforce natočí novou desku, která údajně nemá být speedová, může nás pár posledních speedařů (já, Pagan a možná ještě někdo) jít na pohřeb a žít ze vzpomínek (což se mi, vzhledem, že už jsem pár roků na té horší polovině čtyřicítky, vlastně už děje) a pouštět si tu zhruba stovku speedových alb, víc jich od r. 1985 nebude.

4. 02. 2014 11:47

- GNT

Anonim: možná, že se zbytek kapely po Tollkiho odchodu měl přejmenovat respektive jakoby založit novou kapelu, bylo by to poctivější vůči Tollkimu i posluchačům. Ano kapela zabředá, vedena kytaristou a novým bubeníkem, čím dál více do progresu, nevím, zda je to dobře nebo ne, ale duch klasických Stratovarius se pomalu vytrácí.

4. 02. 2014 11:23

- Anonim

Mě tvorba Stratovarius po Tollkiho odchodu moc nebaví. Ty desky sice nejsou špatný, ale je to spíš taková rutina, prostě jen dobře odvedená práce v podání vynikajících muzikantů. Nic víc. Tollki do tý jejich muziky dokázal vždycky dát víc nápadů a hlavně emocí. Navíc Stratovarius jsou dnes spíš prog metal než power.

4. 02. 2014 9:08

- Hellhammer

To je sice možný,ono většina powermetalových kapel hrála zpočátku rychleji a vysokým zpěvem(Sonata Arctica,Edguy) a když přestane zpěvák dávat ty výšky a kapela trochu dozraje tak pochopí,že to není jenom o závodech v rychlosti a honění stupnic..mě se líbí,že si kapela na Nemesis nemá už co dokazovat a hraje hodně uvolněně..

4. 02. 2014 8:39

<< 1 2 3 4 5 >>

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08053 sekund.