1.12.2020
MEGADETH
Fanoušci thrashmetalové legendy mohou začít slavit, ..více

1.12.2020
GREEN DAY
Zpěvák Billie Joe Armstrong předkládá na trh sólové ..více

1.12.2020
PSYCHOSEXUAL
Kytarista James Hook, který před nedávnem opustil Five ..více

1.12.2020
BODOM AFTER MIDNIGHT
Bedlivě sledovaný projekt na scéně melodického death ..více

1.12.2020
CARACH ANGREN
Symfonický black metal hrající dvojice z nizozemského ..více

1.12.2020
URFAUST
Dvojčlenný holandský projekt pohybující se na pomezí ..více






TURBO - Noční dravci
Většina z nás odrostla na nejrůznější ch Ara ..

Thrashmetalové novinky roku 2020 - část XII. - kapely ACCU§ER, VOMIT DIVISION a CHAINBREÄKER
Vomit Division - to je retro jako prase. Mě to p ..

TURBO - Noční dravci
Mac Beth zněli něco jako Bonfire se zpěvem Scor ..

TURBO - Noční dravci
MacBeth má rád Vašek Mrzena z Rimortis. Když s ..

TURBO - Noční dravci
Byl jsem čerstvý teenager, když v ČT měl prem ..

TURBO - Noční dravci
Zpěv v ukázce je místy až nepříjemný. Jinak ..

Cristiano Filippini´s FLAMES OF HEAVEN - The Force Within
Jinak děkuji za tyto pro mě neznámé tipy. Nem ..

Bruce SPRINGSTEEN - Letter To You
Pocuvatelne. Nie zle ale ani nicim vynimocne. Neza ..

TURBO - Noční dravci
klikl jsem 2x. Admine, prosím, jeden smaž .. ..

TURBO - Noční dravci
Kybic, odešlo Turbo .. další alba jsou zbytečn ..




Za poslední měsíc:
OLYMPIC - Kaťata
2428x

AC/DC - Power Up
1527x

PARADISE LOST - Draconian Times
1198x

Petr JANDA (OLYMPIC) - Co smrdělo popinou nebo bylo pomalý, muselo pryč
1166x

ARMORED SAINT - Punching The Sky
1089x

DARK TRANQUILLITY - Moment
948x





článků celkem: 8013
recenzí: 6595
reportů: 573
rozhovorů: 448













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Laileb (CLYTOR) - Realitu svým způsobem nemám rád...

Hudebník, skladatel, výtvarník, grafik... to vše je Laileb. „Vyrábět“ rozhovor nebyla žádná hračka, takže jsme takhle v jeden březnový večer stáli u hlučné vozovky na pražském Žižkově, nad námi dunil death metalový koncert a my jsme se snažili ze všech sil nahrát vše podstatné do mobilního telefonu. Věřím, že to dopadlo a bude to počtení zajímavé.

Zdravím Tě, témat k povídání je rozhodně dost, nejdříve bych se Tě ráda zeptala na kapelu, ve které působíš. Pověz nám něco o Clytoru...
Tak Clytor... S Otou (vokály) se znám už od střední a když jsme se tenkrát potkali s Wolkmenem (vokály), tak hned bylo jasné, že dáme něco dohromady, protože on byl šílenec a líbil se mu Lobotomicon, zároveň si chtěl zadrtit něco víc agresivnějšího, a tak jsme se všichni spojili... Kdysi na koncertě Napalm Death jsme se napevno rozhodli, že založíme nějakou kapelu. To, že se budeme nazývat Clytor, vymyslel pak Wolkmen s Otou...

Má ten název nějaký speciální původ nebo to je zkomolenina „onoho“ výrazu, který si každý představí?:-)
:-) No, má to původ v „tom“, co si člověk ihned představí, ale původně to byl Clytor Malformator, což je drtič klitorů:-D Výraz malformator jsme nakonec dali pryč.

Jaký hrajete styl?
To je těžké specifikovat, protože já jsem osobně netíhnul nikdy k jednomu určitému stylu, kluci se to však ze začátku snažili táhnout do grindu, já jsem zase více orientovaný na death metal.

Takže takový death grind..
Dalo by se říci...

Jakou roli hraje textová složka ve vaší produkci?
Tak texty psal především Wolkmen, z počátku to byly spíš takové ptákoviny, prostě legrace. Postupem času, byť stále s nadsázkou, dostávaly texty hlubší charakter. Následně jsme začali psát v angličtině a jelikož anglicky nikdo moc neumí, tak to rovnou zůstalo na mně. Takže poslední skladby jsou v angličtině a snažíme se v nich poukázat na různé „lidské činnosti“.

A obsahově jsou směřovány kam? O čem tedy píšete?
Celý Clytor má antikřesťanské tendence, takže asi tak:-)

Máte natočený nějaký materiál?
Bohužel ne. Kdysi jsme natáčeli takový pokus, dali jsme do toho peníze, ale nakonec to bylo zvukově naprosto nepoužitelné, takže jsme to ani nevypustili... V současné době předěláváme staré věci, protože jsme se za tu dobu někam posunuli. Hlavně od té doby co je u nás Muro (bicí) se Clytor proměnil. Ty staré věci se nám už úplně nezdají, tudíž až to předěláme, tak to konečně dáme na cd.

A v jakém časovém horizontu byste to chtěli nahrát?
Já bych byl nejradši, aby se to stihlo do léta, ale otázka je, jak vše bude pokračovat, také jak to bude vypadat s penězi.

Máte v plánu nějaké koncerty?
Zatím máme v plánu vystoupení 4. dubna v pražském klubu Jet (www.neonarcis.com). Jinak nic nasmlouvaného nemáme, letošek je ve znamení zdokonalování starých skladeb a příprav na natáčení cd.

Teď se posuňme zpět do minulosti. Působil jsi i v projektu Lobotomicon. Zkus přiblížit toto hudební těleso.
Tak s Lobotomiconem to bylo trochu složitejší než s Clytorem, ať už v celkovém pojetí hudebním nebo myšlenkovém. Tam nám opravdu šlo o „umění“ v hudební formě, jednalo se o takový black/death/thrash/industry. Sešel jsem se tam já, můj brácha, který hrál na klávesy, a pak člověk, který v mém hudebním životě znamenal asi nejvíc – EkoŽelv, se kterým jsem měl kapelu kdysi, dvoučlenný projekt Emesis – to byl takový HC/grind, měli jsme asi jen jeden koncert.. Ale teď zpátky k Lobotomiconu. Brácha se vlastně přidal k Emesis, ale protože jméno Emesis už jakási kapela měla, vzniknul Lobotomicon. EkoŽelv se z bicích vrátil k base a programoval automat, začali jsme hodně experimentovat, hodně pestrosti, každou chvíli nějaká změna. Prakticky jsme neměli žádné hranice.

Proč se aktivita Lobotomiconu zastavila? Podle mě to byla velká škoda...
No, vznikl Clytor, který se pak kryl s Lobotomiconem, protože basák z Lobotomiconu bubnoval v Clytoru... Byla to velká škoda, jednalo se o hodně věcí i soukromějšího rázu, které nemá cenu zmiňovat, nicméně to skončilo. Mrzí mě to, nejen kvůli textům, které byly hozeny do takových surrealistických rozměrů, byla to „černá poesie“. V člověku to hodně evokovalo atmosférické obrazy... Nahráli jsme si demo, které mělo sice divný zvuk, ale hodnoceno bylo mezi fanoušky velice dobře – na adrese www.lobotomicon.wz.cz je celé demo volně ke stažení.

Tam jsi psal také texty?
Texty jsem psal já a basák a oba dva jsme zároveň zpívali.

Máš ještě nějaké další hudební projekty?
Tak Clytor je v současně době asi hlavní, ale s bráchou, se kterým jsem hrál v Lobotomiconu a hlavně si s ním 100% hudebně rozumím, máme projekt. Bubnuje nám Muro z Clytoru, je to takový death/black s klávesami. Máme jen čtyři skladby, kvůli Clytoru na to není čas. Pak mám sám ještě jeden projekt, takový „symfonický“ industriál, člověk nemusí mít kapelu, rozepíše si hudbu třeba pro desetičlený elektro orchestr, kterou hrají nejrůznější synťáky. V současné době mám materiál na celé cd, chtěl bych tam ale ještě nahrát živé kytary a pak to nějak vydat. Ale zatím to nikam netlačím, nespěchám na to.

Lobotomicon byl hodně avantgardní kapelou, mixem různých žánrů, kdežto Clytor je víc vyhraněný, proč došlo u Tebe k takovému odklonu?
To je právě otázka. Mě hodně směřovali kluci, protože Ota s Wolkmenem chtěli hrát vyloženě grind, vyblbnout se, vybít. A já sám mám rád hlavně tvrdou hudbu... Druhá věc je, že jsme na to v Clytoru decentně narazili, dokonce jsme si to i vyříkali. Některé soukromější problémy vznikaly totiž i na základě hudby, protože já a Muro nedokážeme drtit jeden žánr ortodoxně dokola. A já rád experimentuju kdekoliv. Když se budu snažit držet jednoho žánru, tak to bude jako většina kapel. Ano, budu hrát ten jeden žánr, možná ho budu hrát kvalitně, ale každá písnička bude jak druhá a lidem dalším cd nic neřeknu. A když ne lidem, tak minimálně sobě. Momentálně si všichni v kapele „ulítáváme“ nad naším novým pojetím. Proto právě předěláváme staré věci v Clytoru.

Teď blíže k Tobě. Jakou hudbu ty osobně vyhledáváš, co Tě naplňuje a inspiruje?
Nejvíce mě dokáže potěšit technický death metal – Necrophagist, Origin, The Faceless a takové záležitosti. Pak mám samozřejmě rád i záležitosti více grindové, například Benighted a i nějaké black metalové kapely, ale těch není tak moc. Právě hodně lidí podle mého vzezření usuzuje, že jsem black metalista. Mám rád třeba Dimmu Borgir, ale jinak mě black příliš nebere.

Co třeba doom?
Ne, ne, ten je na mě moc pomalý, jsem totiž tak trochu hyperaktivní člověk. Jinak kromě metalu mám rád občas nějaké skladby, ale spíš jen tak náhodně. Nemůžu říct, že bych měl někde nějakého jiného oblíbeného tvůrce mimo metal, ale na druhou stranu mám hodně oblíbené Front Line Assembly, což je elektroindustriál z Kanady.

A vážná hudba? Inspiruje Tě?
To je zas skladba od skladby. Ale když dělám třeba svojí elektroniku, tak tam kolikrát rozepisuji smyčce, takže vážná hudba rozhodně taky.

Jsi nejen hudebníkem, ale vkračuješ i do dalších uměleckých odvětví. Pověz nám něco o svém dalším umění.
Pro mě je ten výraz takový zvláštní, já slovo umění nemám moc rád.

Tak jak bys to nazval?
Výtvarná činnost. Je to něco, co vytváříš. Přitom umění je něco, co umíš, ale to o sobě nemůžeš říct ty sám, ale musí to říct ti ostatní.
Ale Tebe hodnotí všichni kladně...
Ale tak jo:-)

Dobře, tak nám pověz něco o své výtvarné činnosti.
No já vlastně od malička měl kolem sebe hudbu, otec hrál na klavír a na kytaru, děda na kontrabas v orchestru, ale ještě předtím, než jsem se začal věnovat hudbě, tak jsem kreslil. Ale je to samozřejmě zase jen jeden styl, tak k tomu časem přibylo, nevím, jak bych to řekl, sochařství.

Co tedy přesně vyrábíš?
Jsou to vlastně plastiky. To je prostě třetí rozměr, má jiné výhody než papír. Někdo tvoří stylem, např. sedí a představuje si nějakou kompozici a pak mu vzniká postupně v hlavě obraz nebo nějaká socha. Já většinou dělám to, že si sednu k čistému papíru nebo k rozhnětené hlíně a pracuju, pracuju a pracuju, až z toho něco vzniká. Když vidím, že z toho nic nevzniká, tak to většinou položím a nechám být, dokud nebudu mít takovou náladu, že si k tomu budu chtít sednout a dát tomu finální podobu. Nemám tedy vyloženě, že bych do toho šel s nějakým nápadem. Celkově to je směřováno do takového démonického industriálu, mám rád temné záležitosti. Kolikrát se mě lidé ptají, jestli mě neinspiroval Giger (Hans Ruedi Giger - švýcarský umělec, pozn.redakce ). V určitém ohledu ano, ale myslím si, že mé věci jsou hozeny jinam. Od malička mě fascinoval třeba Salvador Dalí.


Podobný feeling tam ale vidím...
Ale ano, oboje to vychází z takové té temnější podstaty, není tam moc barev, je tam převaha jednoho odstínu.

Už jsi měl možnost někde vystavovat?
To ne. Jen jednou, když proběhla Kastelán párty, což byl metalový koncert v bunkru Parukářka, tak jsem tam pár věcí vzal a lidem se to líbilo.

A udělal bys někdy něco na zakázku?
Udělal, ale je to zas o tom, že vše beru hodně osobně, obtisknu do toho sebe sama a pak se toho člověk těžko zbavuje, je to tvoje součást... Není to klasický pop art, že bych dělal pro peníze a někde prodával. Ale rozhodně jo, pokud někdo přijde, že něco chce, tak se snažím. Horší pak je, když to dopadne jako při jedné zakázce, kdy jsem maloval v průběhu dvou měsíců stěnu jedné kavárny a 14 dní po dokončení kavárna zkrachovala...

Je pro Tebe těžké tvořit v tomto světě? Lze skloubit realitu s tvorbou?
To je právě ono. Já realitu svým způsobem nemám rád. Rozhodně nejsem typ výtvarníka, který by si tady sednul a začal kreslit nějaké stromy a baráky, podle toho, jak to reálně vypadá. Okolo toho chodím každý den, takže ne. Já se radši chytím něčeho, co je nereálné.

Možná klišovitá, ale zdá se mi, že důležitá otázka: máš nějaký cíl, sen, cokoliv v umělecké či osobní sféře, co by sis chtěl splnit?
To moje směřování, cíl, je hodně závislé na mých náladách. Někdy mám velké plány, které bych byl schopen zrealizovat. Kdyby mi ty nálady zůstaly dlouho, tak bych je i zrealizoval, ale kolikrát člověka zastihnou zas jiné situace. Pak ho to na chvíli zdrží a začne myšlenkově směřovat jinam... Ale rozhodně bych chtěl dosáhnout nezávislosti na, jak bych to řekl, klasickém způsobu života. Tam se snažím směřovat celý život, osamostatnit se, odpoutat. Práci se vůbec nebráním, nejsem člověk, který by se chtěl flákat, ale je to i hodně o lidech, na koho se lze spolehnout. Prostě jít samostatnější, osobnější cestou. Podnikat jsem sice zkoušel, ale na to nejsem zas tak tvrdý nebo rázný typ člověka, abych si to mohl dovolit. Rozhodně jeden z hlavních snů je, aby lidé chtěli mé umění takové, jak ho tvořím já, a ne takové, jak by si ho ode mě přáli oni...

Takže neplánuješ, že by ses tou svojí výtvarnou činností živil?
Právě že ano, to by byl ten určitý sen, osamostatnit se, ale to je běh na dlouhou trať. Přece jenom umění, co dělám já, není pro nějakou babičku, která by si řekla: „Tohle chci mít doma na skříni.“ A dala by si tam hlavu, z které leze trubka ze sprchy:-)

A nebál by ses toho, že by Tě tvůj výtvarný zájem případně živil?
Určitě ne. Rozhodně by to bylo asi to nejlepší, co by v tuto chvíli mohlo nastat...

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí do budoucnosti!

Ascela             


www.clytor.cz
www.belialart.wz.cz
www.lobotomicon.wz.cz


Vydáno: 30.03.2009
Přečteno: 4460x




počet příspěvků: 4

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
nadajo tenhle pán to...1. 04. 2009 11:50 Iwik
KoncertPojďte tedy na...30. 03. 2009 14:28 Kat
Clytor jsou velmi...30. 03. 2009 9:21 Snape
Zajmavej to...30. 03. 2009 6:15 Enochian


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.67302 sekund.