To to voní. To to chutná. Švédští DIABOLICAL jsou jak nablýskané pozlátko. Jejich klasický severský death metal zní přesně tak, jak mají milovníci žánru rádi. Je to tvrdé, agresivní, dravé, avšak nesmírně melodické a produkčně samozřejmě naprosto dokonalé. Jenomže, nemůžu si pomoci, něco tomu chybí. Chybí tomu výrazný moment, nápad, song. Prostě jediný důvod, aby posluchač vložil „The Gallery Of Bleeding Art“ zpět do přehrávače.
A přitom to začíná tak dobře. Symfonický začátek „Caedes Profana“ mě poměrně slušně nabudil. Stejně tak následující smršť, nesoucí v názvu titul celé nahrávky. Fajnovým zjištěním hned od začátku je, že má kapela poměrně slušné progresivní cítění. Materiál je sice víceméně klasická sypačka (švédská sypačka), ale salva různých kudrlinek a rytmických fíglů dělá z kompletu něco víc, než bezzubou drtičku. Je však škoda, že DIABOLICAL neumí své nápady naplno prodat. Přijde mi, že kluci svůj potenciál schovávají za rutinu, což je více než škoda. „The Gallery Of Bleeding Art“ je přehlídkou muzikantského umu, ale průměrných komponistů.
Je to deska na úrovni. To bez komentáře. Kdysi by to možná stačilo. Jenomže dneska je konkurence tak silná, že vynikající zvuk, výborní muzikanti a naprosto precizní obal, který je ve finále tím nejlepším, co nám „The Gallery Of Bleeding Art“ nabízí, není ještě zárukou úspěchu. Hlavní je totiž vymyslet opravdu silné skladby. A ty zde bohužel neslyším...
|
