I když má tahle deathová smečka z Borkovan na kontě zatím pouze jedno album, minimálně její vedoucí osobnost – zpěvák a kytarista Flagin – není bez zkušeností. V podobné muzice se pohybuje už delší dobu (namátkou kapely Destroying Divinity, Succubus) a svoje schopnosti teď pod názvem Get Away soustředí do opravdu oldschoolového death metalu v pravém slova smyslu, který posluchače šupem přesune zpátky do 90. let.
Když mám hodnotit desku z tvrdších metalových odnoží, není pro mě vždy jednoduché do ní skutečně proniknout a vžít se do hudby. U „Ruins of Wrath“ mi trvalo pěkných pár poslechů, než jsem z valivého nářezu vůbec vydělila a identifikovala nějaké zajímavé momenty. Což ale neznamená, že tam nejsou. Tak začneme klady: Předně skvělý průzračný zvuk, za ten dávám významné plus, protože to u podobných nahrávek není samozřejmost. I délka stopáže je v rámci žánru ideální, slabá půlhodinka je tak akorát, aby vás poslech nezačal nudit. Hudba celkově je spíš pomalejší a zahuštěná, pánové to zbytečně nikam neženou a tak tu najdeme příjemně variabilní bicí a místy až thrashově znějící kytary. Sem tam se vyloupne i originální motiv, hodně se mi líbí třeba „Ruins of Wrath (Part 1)“ nebo poslední (a nejdelší) „With Third Day in Death“, kde je těch zajímavých nápadů hodně.
Co mě naopak trochu odrazuje, je málo variabilní vokál, který se zříká veškerých experimentů a drží se standardního temného deathového projevu, který zůstává stejný po celé album. Už jsem zmiňovala, že tohle je čistě oldschool, takže nečekejte žádné svěží nápady nebo inovace. Pokud posloucháte třeba Hypocrisy a nevadí vám mírná nepůvodnost a až přílišné držení se vytyčeného žánru zuby nehty, bude tohle album pro vás hodně příjemné na poslech. Takže nic nového pod sluncem, ale staromilce a zastánce čistoty žánru rozhodně potěší.
|
