Tak na tento debut se čekalo opravdu hodně dlouho. Jednak se vznik kapely datuje už od roku 1994, což ovšem nebylo tím hlavním důvodem. Tím je existence dvou demáčů, které svojí povedeností navnadily opravdu velký počet fanoušků melodického power metalu. No jen si zkuste poslechnout třeba skladbu „Far Beyond The Distant Skies“ (demo „Intoxicating Evolution“ – 2005) a výše zmíněnou lačnost po prvním dlouhohrajícím počinu snadno pochopíte. Vyplatilo se tedy ono předlouhé čekání? Výsledná známka leccos naznačuje, konkrétní důvody se dozvíte v řádcích níže.
Skladatelé AETHRY totiž během uplynulých let malinko potratili vášeň, jež sálala z dvojice krátkých nahrávek. Jejich hudba najednou plyne rozvážněji, což v tomto případě bohužel neznamená promakaněji. Ubylo i metalové nálože, pročež by některé skladby mohla klidně hrát tuzemská komerční rádia a nikdo by se nijak zvlášť nepohoršoval. Ani to by samozřejmě nebyl problém, jenže ony sotva rockové tóny rovněž neobsahují dostatečnou dávku chytlavé hitovosti. A to už problémem je.
Deska navíc není nijak dlouhá, a když k tomu obsahuje dvě baladicky rozněžnělé písně (plus jedno téměř tří minutové symfo-intro), na žádaný power-speed metal mnoho prostoru opravdu nezbylo. Posluchač si tak nakonec musí vystačit jenom se dvěma položkami, jmenovitě „Never Too Late“ a „Heroes We Are“. Obě jsou naštěstí zdařilé a patří k jednoznačným vrcholům alba, což ale zavdává další otazníky nad tím, proč AETHRA ve zbytku hudebního obsahu tak vyměkla, když ji rychlá tvář sluší evidentně nejvíc.
Onen zbytek se taky neposlouchá blbě (až na nejslabší track „Live For Tomorrov“, to je fakt bída), zároveň u něj ale člověk nijak zvlášť nepookřeje. Vedle již zmíněných ploužáků (jmenovitě „Where The Stars Are Born“ a „All The Way Down“) tak chybí ke kompletnímu výčtu songů už pouze dva. Oba („Angels“ a „The Magic Book“) mají přes sedm minut, ani jeden však neobsahuje výraznější melodický motiv, který by s automatickou přirozeností uvízl v paměti. Letargická pohodička, která (vyjma dvou spídovek) provází poslech celé desky, je téměř přesným emotivním opakem původního očekávání. Z tohoto úhlu pohledu tedy jde o nemilé zklamání. Z objektivnějšího hlediska pak můžeme mluvit o lehce nadprůměrné nahrávce. A to taky není nic moc.
|
