Ze slunné Itálie k nám větry zavanuly v pořadí už druhou nahrávku svatých knechtů HOLY KNIGHTS. Jejich debut z roku 2002 (fakt to je už 10 let) byla přidrzlá a okatá (i když v podstatě příjemně poslouchatelná) vykrádačka RHAPSODY z let "Symphony Of Enchanted Lands", takže čím nás milovníci rytířů, hobitů a prsatých panen v korzetech překvapí? A hlavně, budou ta překvapení příjemná?
Za 10 let se hodně věcí změní a nejinak tomu je i zde. Sestava nám poměrně výrazně zeštíhlela (z pěti lidí jen na tři), což ale nijak registrovat nebudeme, zásadnější je hudba. Ta ve svých základních principech zůstala stejná, jen namísto klučinů slintajících po svých úspěšnějších krajanech zde stojí parta vyspělých muzikantů, kteří přesně a jasně vědí, co je baví, a hlavně jak toho dosáhnout. Takže nám přináší placku plnou vysokých temp, kytarových běhů a pompy, tak jak se sluší a patří …
První, co vás po stisku Enteru ve Winampu po krátkém klapkózním úvodu zaujme, bude suverénní a rychlý nájezd, a vy jen sledujete, kolik melodické, výtečně harmonizované, divoké a rytmicky spletité hudební nádhery na vás bedničky chrlí (nezapomeňte vyhulit subwoofer a hlasitost). Změna vedle změny, spousty klávesových a kytarových ploch a vyhrávek, ani nestíháte vnímat … a album najednou, po osmi dalších zářezech, končí.
Poslech alba by se dal rozdělit do tří fází. Tu první, euforickou, jsme si právě řekli. Po několika prvních posleších ji vystřídá fáze letargická, kdy vám celé album bude v podstatě jedno a budete ho sjíždět jen ze setrvačnosti nastavené první fází, až se nakonec (po několika dnech) dostaví fáze třetí, ve které si uvědomíte, že album je sice slušné, ale do hudebních análů se nikdy nezapíše. Trpí totiž vskutku výsostným syndromem kvalitativní nevyrovnanosti. Na albu, a navíc i ve většině písní, se dočkáme jak pasáží, které vyráží dech, tak i nudných, nezajímavých a snad až otravných. Příkladem by mohla být třetí „Beyond The Mist“, ve které po první výtečně rychlejší části (inspiraci Kaiovými rychloprsty zde nelze přeslechnout) následuje otravná a hlavně nudná vatovitá pasáž, na jejímž konci se malinko zrychlí, ale žádný heroický vrchol již nepřichází, takže přichází další nepříjemný pocit, tentokrát hudební ochuzenosti. A tato místa lze nalézt i ve zbylých skladbách.
 Jediná, na kterou tento vzorec nelze aplikovat, je hned úvodní „Mistery“. Pocity z ní jsou popsány ve třetím odstavci, tak jen na doplnění – veškeré stavební prvky v ní jsou spojeny v tak jedinečně tepající celek, že ani po opakovaných posleších jí není co vytknout. Kdyby byly obdobné všechny, byla by to desítka jak vyšitá. To ale doopravdy nejsou. „11 September“ (poměrně zavádějící název) místy osciluje na pomezí šántánové muziky z let dávno minulých, speedovky „Glass Room“ a „Awake“ dostaly darem nejzpěvnější refrény, které zvedají kvalitu k hodnocení takřka hvězdnému. Bohužel jen dočasně, protože jinak se toho v nich zas tolik zajímavého neděje. Klidnější „Wasted Time“ má prazvláštní kvákavý konec, a závěrečná „The Turning To The Madness“ je otravné, nemelodické, klapkózní „cosi“, co jsem slyšel jen párkrát a nedokážu to poslouchat. Zpěv (na zbytku alba excelentní) nepříjemně řeže a bodá do uší, skladba se nikam neposouvá a jako řeka na dolním toku líně plyne, až za zvuku kapek deště odplyne úplně. Díkybohu. O bonusové „Resolution“ platí to stejné, co pro „Beyond The Mist“, jen je o fous povedenější a zpěvnější.
Zvuku na albu naprosto není co vytknout. Kytary mají nádherně tvrdý a moderně řezavý zvuk, klávesy jsou variabilní, velmi bohaté a šikovně vymyšlené. Hlavně se musím zastavit u zpěvu - vokalista (a klávesista) Dario di Matteo má velmi jistý, silný a barvitý vokál s obrovským rozsahem. Na albu není (krom zmiňované osmé skladby) jediné místo, kdy by jeho vokál nebyl příjemný a hrubě poslouchatelný.
I když z předešlého textu může vznikat pocit, že se jedná o maximálně průměrnou nahrávku, opak je pravdou. Povedená a kvalitní místa jasně převažují nad nudnou vatou, takže hodnocení se zastavilo jen kousek pod osmičkovou hranicí. Teď se všichni společně chytněme za ruce a doufejme, že další album nevyjde až v roce 2022 :).
|
