Východočeští symfonici Wishmasters vydali letos v červnu debutové album "Beatrice", jehož recenzi si můžete přečíst zde. Dozvíte se v ní mimo jiné, že jej považuji za (na české poměry) výjimečnou událost, proto když se naskytla příležitost rozhovoru se zpěvačkou Ivetou Suchánkovou, nemohl jsem si ji nechat ujít. Kromě informací o procesu nahrávání se zde také dočtete, jaká je její nejoblíbenější zpěvačka z Nightwish nebo co říká na účast rappera Xzibita na posledním albu Within Temptation. Jdeme na to...
Nejprve bychom měli odbýt krátké představení vaší kapely. Kdy vznikla, jaké byly podněty, záměry a tak?
Kapelu jsme založili v roce 2007, původně jako cover band skupiny Nightwish. V jisté chvíli jsme si ale uvědomili, že dělat něčí revival nás už nenaplňuje a stali jsme se autorskou kapelou.
Přijde mi, že od rozhodnutí přestat být cover bandem Nightwish, přes nahrání vlastního materiálu až k finálnímu vydání desky „Beatrice“, uplynulo strašně málo času. Je to jen moje zdání, nebo jste opravdu tak akční?
Je to jenom zdání. Hned po některých změnách osazenstva kapely v roce 2012 jsme se rozhodli stát se autorskou kapelou a od poloviny téhož roku už začaly první přípravy tohoto alba, takže to zase taková rychlost nebyla. Ale nejvíce práce jsme opravdu odvedli tento rok.
Pojďme tedy k vašemu debutovému albu. Zní totiž parádně, což není u začínajících (ale i zajetých) kapel úplně obvyklé, a to nejen v českých poměrech. Prý jste si dokonce zařídili vlastní studio? Jak obtížné to vše bylo?
Ano, před rokem jsme si začali stavět vlastní studio, což nám trvalo několik měsíců a na čemž jsme se podíleli všichni členové. Obtížné to pro nás nebylo, protože jsme to dělali s radostí a se zápalem.
Tvoří veškerou hudbu opravdu jenom klávesák Pepa Hübner a basák Petr Kořínek, nebo autorsky ještě někdo přispívá?
Ano, je to tak. Veškerou hudbu tvoří tito dva členové. Kluci se vzájemně skvěle doplňují, takže není důvod do toho nějak zasahovat.
Mohla bys přiblížit koncept alba, o čem příběh pojednává?
Příběh se týká zpěvačky Beatrice, které se nešťastnou náhodou změní během noci celý život. Následuje boj se svědomím a snaha začít znovu. Střídá se v něm plno nálad a emocí.
Tvůj zpěv uchu lahodí a nedráždí jej, jako projev některých jiných tuzemských vokalistek. Je Tvůj hlas nějak speciálně školený nebo jsi prostě talent od přírody?
Hudbě jsem se věnovala od malička a nejdříve jsem začala hrát v 8 letech na piano a od 10 let jsem chodila na hodiny sólového zpěvu. V patnácti jsem se dostala na Státní konzervatoř v Praze. A nyní jsem začala studovat Janáčkovu akademii múzických umění. Stále mám pocit, že se mám co učit a potřebuji profesionální dohled.
V řadě písní zaujmou chytlavé vokální linky, tvoříš si je sama?
Ve většině případů tvoří vokální linky kluci, ale občas během nahrávání si některé věci pozměním.
Z pěveckého pohledu je lehce netypická skladba „Murder“. Sama jsi hovořila o jistých komplikacích při její tvorbě. Co se přihodilo?
Skladba "Murder" byla komplikovaná z pohledu projevu zpěvu a byla jsem trochu nervozní, když mi to nešlo hned poprvé dobře zazpívat. Takže jsem ráda, že jsou kluci hodně tolerantní a dodávají mi sílu, abych to zvládla.
Kytarista Martin Havel hovoří o „Beatrice“ jako o „temném albu“. Je to názor vás všech? Ptám se proto, že na mě působí spíš přívětivě. Jistě, dramatický odstín je jasně slyšitelný, ale já osobně vnímám, zejména díky líbivým melodiím, jakousi červenou nit naděje, jež se jako krajka proplétá celou deskou a mé pocity jsou při poslechu více pozitivní, než zachmuřené nebo jim podobné.
A to je právě to o co nám šlo! I když má album pochmurný děj a střídají se v něm nálady, vždy je tam naděje, která je ve všech písních.
Byla základem rozhodnutí zpívat v angličtině ambice prorazit za naše hranice, nebo je tento jazyk prostě lepším vyjadřovacím prostředkem pro vaši hudbu a cítění?
Samozřejmě že bychom rádi prorazili za hranice, takže ambice jsou jeden z důvodů, proč zpíváme v angličtině. Jazyk je také mnohem zpěvnější a lépe se s ním pracuje, nicméně do budoucna máme v plánu nahrát jeden singl v češtině, pro tuzemské fanoušky.
V některých skladbách, zejména v dramaturgické struktuře orchestrálních pasáží, je patrný vliv Nightwish. Je to ještě takové zpětné vzdání pocty této kapele, nebo prostě už máte Finy tak v krvi, že se nějaké té hudební podobnosti nedá ubránit?
Vzhledem k tomu, že jsme jejich revival dělali několik let, je pochopitelné, že je z hlavy jen tak nedostaneme. Hodně jsme se od nich, co se orchestru týče, naučili. Inspirují nás samozřejmě ale i jiní interpreti.
Umím si představit finanční obnos, který celý nahrávací proces spolykal. Sponzorujete vše svépomocí nebo jste využili, případně příště hodláte využít podporu fanoušků přes nějaký tomu adekvátní web?
Celé studio jsme si vybavili sami a zatím neuvažujeme nad tím v budoucnu vybírat od fanoušků finance.
Jsi fanynka Nightwish, nemůžu si tedy neodpustit automaticky se vnucující otázku, která ze tří zpěvaček je Tvému srdci nejbližší?
Jsem fanynkou Nightwish a nejbližší mi pochopitelně byla Tarja, kterou upřednostňuji.
Stejně tak vím, že nepohrdneš ani Holanďany Within Temptation. Co říkáš na skladbu „And We Run“ z jejich posledního alba „Hydra“? Účast rappera Xzibita hodně lidí, zejména metalistů, nerozchodilo. Já osobně ji přitom považuji za nejatraktivnější kousek desky.
Ano, to je pravda. A tato skladba se mi líbí. Mám ráda v hudbě experimenty a nové věci. Takže, kdykoliv něco takového slyším jsem nadšená a chtěla bych i tímto způsobem tvořit nové skladby s kapelou. Myslím, že za všechny můžu říct, že se naši fanoušci také budou mít na co těšit. ;)
Jaké jsou plány do budoucna? Nedivil bych se, kdybys mně při vašem workoholismu sdělila, že už připravujete druhé album...
Vlastně máš pravdu. Druhé album se už pomalu začíná připravovat. Dokonce máme napsaný první singl a nahranou jeho pracovní verzi. Ale čeká nás ještě hodně práce. Chceme, aby bylo druhé album propracovanější a udělat několik věcí, které jsme na Beatrice nestihli. Další věc, kterou máme v plánu, je natočení videoklipu a koncertní zimní sezona a následně příprava na léto. Více zatím ale neprozradím.
Dík za rozhovor a přeji hodně pohody v další činnosti!
Děkuji za sebe i za kapelu a doufám, že se setkáme někdy při koncertě.
|
