Rok 2014 utekl jak voda. Tedy alespoň mně ano. Z osobního hlediska nebyl zrovna dvakrát úspěšný a často jsem se přátelil se splínem. Abych si od něj trochu ulehčil, pomáhala mi hudba, ale tak to má myslím spousta z nás. Letos vzniklo spoustu skvělých alb, nejen od už léty prověřených kapel, ale rovněž i od úplných nováčků. Takto vypadá seznam muziky, která mě v právě proběhlém roce nejvíce oslovila:

Deska roku:

XERATH - III
Minulý rok jsem to neudělal, ale tentokrát mám jasno. Tohle album, jsem naposlouchal opravdu mnohokrát a stále mě baví a fascinuje. Dokonalá kombinace symfoniky s progresivním metalem a extrémními žánry jako je groove či thrash metal. Dnes bych své hodnocení z recenze zvedl ještě o bodík na rovných 10/10. Taková je to bomba!

CREMATORY - Antiserum
Gothic metaloví harcovníci z Německa přišli s materiálem, který je prostě a jednoduše masakrálně zábavný! Není to nic složitého a určitě vznikly daleko hudebně kvalitnější a „umělečtější“ desky, nicméně se mě skladby z Antisera drží jako klíště a ohromně baví.

ELVENKING - The Pagan Manifesto
power metalová deska té nejvyšší kvality! Hodně nápadů, chytlavost, o něco tvrdší než na minulých albech a přitom tak melodické.

SEPTIC FLESH – Titan
možná ne tak dobře jako minule, ale i tak naprostá špička! Symfo-death metaloví bohové z Řecka opět dokázaly natočit vynikající desku.

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Z²
tak bylo by hodně divné, kdyby Devin nebyl v mém výběru :-). Můj neoblíbenější hudebník přišel opět se vzrušujícím materiálem…a to dokonce dvojalbem. Ziltoid se vrátil!

MAGNUM - Escape From The Shadow Garden
nádherná hard rocková deska! Co víc říci, prostě si poslechněte.

DELAIN - The Human Contradiction
Delain jsem nikdy neposlouchal. Prostě mě nezaujali. O to víc jsem překvapen, že jsou v mém výběru. Ale je to tak, „The Human Contradiction“ je prostě super.

SONATA ARCTICA - Pariah´s Child
no, trochu s odřenýma ušima, ale nakonec se mi do výběru probojovali. V mých uších horší než tři předchozí alba, ale pořád zatraceně povedená power metalová deska.

ARKONA - Yav
další překvapení. Že už nemá folk metal co říci? Poslechněte si novou Arkonu! Jejich nejlepší deska je naplněna skvělými nápady.

TRIPTYKON - Melana Chasmata
temná, strašidelná, magická, geniální….taková deska tu prostě musí být! Totální emoční masakr a devastace dosavadních nočních můr! Z tohodle jsem nadšenej…žrádlo, mňam.

OPETH – Pale Communion
skvělá prog rocková deska. To bezesporu. Opetháci připravili kolekci krásných písní…..jen bych příště prosil více hledět do současnosti či lépe do budoucnosti a nečerpat jen z dob minulých.

Speciální Supermaronátorovu trofej pro nejzábavnější desku roku:
…získávají…:
BABYMETAL – Babymetal
nevěděl jsem, kam je zařadit, přitom jsem je letos poslouchal skutečně často. Je to komerční, bláznivé, mladé tři dívky co o metalu moc nevědí a přesto je to víc „metal“ než mraky „true“ metalových kapel. J-pop + metal = nevšední poslech a zábava.

Ale povedených albáčů jsem slyšel určitě víc. Například Bloodbath natočili zabijácké death metalové album. Ani old schoolový Obituary se nenechali zahanbit. Skvěle zní hvězdný projekt Killer be Killed. Kvalitka jsou noví Behemoth. Vynikajícími deskami se prezentovali i Edguy, Epica, Alcest, Arch Enemy, Evergrey či November’s Doom.

Překvapení roku:
IDEOGRAM - Life Mimics Theatre
Italská avantgardní čtveřice vydala pekelný debut. Mix blacku, deathu, gothiky a symfoniky je parádní!

APRIL WEEPS - Outer Calm, Pain Within
ano, deska vyšla již předloni, ale ke mně se dostala až vloni a psal jsem na ni recenzi. Proto ji beru jako letošní. Naprostá bomba, sekec mazec! Melodický death metal kontra ženský zpěv (Marta je úžasná) a špetka progressivu k tomu. Čiší z toho radost z hraní a muziky samotné.

Překvapili také Irští Northern Oak a povedený debut zažili Chorvatští Agharti.

Člověk není živ jen metalem:
Casualties of Cool – Casualties of Cool strýček Devin podruhé. Tentokrát s originálním projektem, ve kterém zpívá především Ché Dorval. Kouzelné propojení blues, lehkého country a ambientu zní překrásně. Kvalitka!

Anathema – Distant Satellites myslím, že brát dnes Anathemu jako metalovou kapelu už moc nejde, třebaže ji znají především „metalisté“. Přibylo elektroniky, zůstala podmanivá atmosféra a přibyla chytlavost (pro mé uši). Krásné album.

Skladby roku:
Delain – Stardust
Babymetal – Headbanger!!
Anathema – Distant Satellites
Devin Townsend Project – Universal Flame
Agharti – Rise Again
Opeth – Faith in Others
Xerath – Veil Pt 1
Xerath – Veil Pt 2
April Weeps – Outer Calm, Pain Within

Fofr roku:
Bloodbath – My Torturer (totální krutomasakr)

Koncerty:
V postatě všechny akce, kterých jsem se zůčastnil byly povedené a odcházel jsem z nich maximálně spokojený. V úvodu roku ohromná show Trans-Siberian Orchestra. Poté můj první muzikál Jesus Christ Superstar. Poprvé jsem navštívil Brutal Assault a bylo to megaskvělé! Takže chci znova. Na podzim oslnila Anathema stejně jako Opeth. Ale i menší akce se ukázaly jako výborné. V závěru roku jsem byl na Arakainech a pár dnů před vánoci na April Weeps , kteří předvedli show na úrovni velkých metalových hvězd.

Jak vidíte, vypsal jsem toho opravdu hodně. Nejsem schopen vybrat třeba jen deset nejlepších, protože se mi toho líbilo mnohem víc a to jsem možná ještě na něco zapomněl. O zklamáních psát nebudu, bylo by to dost podobné tomu, co jsem psal vloni. Hudebně byl letošek bohatý a nám všem bych přál, aby i ten další rok byl přinejmenším stejně bohatý na skvělou muziku. Vám, milí čtenáři, bych přál hodně zdraví (bez toho to nejde) a štěstí (každý ho trochu potřebujeme) do tohoto roku se zajímavou číslovkou 2015 (ty vole, to je sci-fi :-) ). Rád bych také poděkoval všem, co mé články četli a třeba se jim i líbily.