Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

MONTROSE - Warner Bros. Presents Montrose!


Sammy Hagar zmizel ze sestavy Montrose v únoru 1975 a Ronniemu Montroseovi spadl kámen ze srdce, protože najednou byl v kapele jediným vůdcem, ačkoliv si neuvědomoval, že na Hagarových vokálních dovednostech, jeho hlasu a přirozeném frontmanství stála velká část úspěchu kapely. Ten nebyl nijak omračující, ale v Kalifornii patřili Montrose mezi zavedené pojmy, mohli se chlubit smlouvou s velkým vydavatelstvím a drobným žebříčkovým úspěchem ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MONUMENTUM DAMNATI - In The Tomb Of A Forgotten King


Členové nové mezinárodní bandy Monumentum Damnati skrývají svá pravá jména za Lovecraftovskými pseudonymy, takže v kapele vedle sebe válí Nyarlathotep nebo Shoggoth. Skupina existuje dva roky a nyní předkládají svůj první výtvor „In The Tomb Of A Forgotten King“, plný temných příběhů, inspirovaný nejen Lovecraftem, ale i různými duševními nemocemi. Monumentum Damnati se prezentují jako dark metalová banda, které není cizí doom metal či melodický death metal se špetkou symfoničnosti...více

[recenze]

[21.07.2020]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MOONLIGHT HAZE - Animus


Latinský pojem „Animus“ by měl mít v češtině řadu významů - životní síla, svědomí, duše, mysl a také odvaha. Budeme-li hledat na třetím albu Moonlight Haze posledně jmenovaný pojem, bude silně záležet na úhlu pohledu. Pokud za odvahu považujete fakt, že Italové vsadili všechno na jednu jedinou kartu a jejich symfo-pop metalová novinka servíruje jedenáct ultramelodických, víc než vydatně oslazených zpěvných symfo-pop-metalových kousků, kterými bez hrozby ..více

[recenze]

[19.03.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


MOONLIGHT HAZE - Lunaris


Italští Moonlight Haze to vskutku berou hopem. Na konci roku 2017 zpěvačka Chiara Tricarico a bubeník Giulio Capone opustili kapelu Temperance, dali dohromady nový ansámbl, už po roce a půl představili pod hlavičkou Moonlight Haze své debutové album a téměř „do roka a do dne“ se hlásí s novinkovým dílem „Lunaris“. Horká jehla? Záleží na úhlu pohledu. Do „Lunaris“ znovu mohou střílet ti, kteří po debutu kapele vyčítali jakousi pejsko-kočičkovskou stylovou neukotvenost a rozevlátost, ..více

[recenze]

[12.06.2020]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


MOONLYGHT - Return To Desolation


Kanaďané Moonlyght mají docela zamotanou historii. V první etapě svého života, čítající téměř rovnoměrně na přelomu století rozloženou dvanáctiletku, stihli vydat své debutové album. V roce 2007 to v kapele zaskřípalo natolik, že se Moonlyght rozpadli, a rozpad to byl zřejmě tak raketový, že druhé album ani nestihlo za života kapely vyjít. Takže když se v roce 2008 objevilo, vypadalo to na labutí píseň téhle prog-folkové party. ..více

[recenze]

[07.12.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MOONSORROW - Varjoina Kuljemme Kuolleiden Maassa


Býva „dobrým zvykom“, že ak sa na niečo tešíme príliš, nedopadá to vždy podľa predstáv. Hlava si situáciu zidealizuje do takej miery, že dané súcno (tu umelec) nedokáže vyhovieť. Priznám sa, tešil som sa. Predchádzajúca „V : Hävitetty“ bola skvostom a považujem ju za jeden z najkrajších albumov, aké som vôbec počul. Podobne impresívnou bola aj titulná polhodinová kompozícia na EP „Tulimyrski“, vydanom v nasledujúcom roku. Potom však Fínom vykypelo z hrnca a až donedávna bolo okolo..více

[recenze]

[07.04.2011]

[Martin]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MOONSPELL - 1755


Portugalští Moonspell si za ta léta na scéně vydobyli pevné postavení kapely, která točí skvělá metalová alba (pominu jistý přešlap uprostřed kariéry). Jejich desky jsou navíc poměrně pestré a téměř každé ukazuje Moonspell v trochu jiné podobě. Minulé „Extinct“ bylo převážně gothic rockové a přesto, že patří k nejměkčím deskám Moonspell, považuji ho za jedno z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší...více

[recenze]

[18.12.2017]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


MOONSPELL - Alpha Noir/Omega White


„Alpha Noir/Omega White“ by se bezesporu dalo označit za nejambicióznější dílo těchto portugalských čertů. Už jen proto, že vychází jako dvojalbum, z nichž je každé úplně jiné. Je to jako kdyby Moonspell sebrali všechny důležité momenty (když vynecháme avantgardně industriální momenty alb „Sin/Pecado“ a „The Butterfly Effect“) a napěchovali je do sedmnácti skladeb.

Začátkem devadesátých let, kdy Moonspell začínali a kdy vydali..více

[recenze]

[11.06.2012]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


MOONSPELL - Darkness And Hope


Rok 2001 znamenal pro Moonspell vydání pátého studiového alba. Na něj si kapela přizvala finského producenta Hiili Hiilesmaaho, který byl znám svou prací pro HIM či Sentected. Ten měl možná vliv na to, že album „Darkness And Hope“ nepokračovalo v experimentech z let předešlých. Industrial zmizel a přednost dostal klasický gothic rock či metal.

Úvodní titulní skladba dokladuje návrat ke klasičtějšímu gotickému zvuku Moonspell..více

[recenze]

[25.06.2020]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


MOONSPELL - Extinct


Pryč jsou doby, kdy Moonspell udávali tón metalovému hnutí. Možná ani oni sami neví, co se v dobách „Antidote“ a „Memorial“ pokazilo, ale prostě především tyhle dvě desky je otočily do protisměru a i v rozpisu kapel na řadě festivalů se jméno Moonspell už neobjevovalo na předních pozicích. Najednou jako kdyby neuměli navázat na svá stylotvorná dílka „Wolfheart“ a „Irreligious“ a ztratili i schopnost experimentovat ..více

[recenze]

[20.03.2015]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MOONSPELL - Hermitage


Někdo si drží svůj styl a jen ho vybrušuje, někdo rád experimentuje. Portugalští Moonspell jsou spíše ten druhý případ, i když v jejich případě to znamená to, že mají vícero tváří, které na deskách střídají. Některé jejich alba jsou velice tvrdá, jiná melodická, na hraně gothic rocku a metalu. Novinka „Hermitage“ přichází tři (a čtvrt) roku po výbušné a epické „1755“. Ten rozdíl mezi oběma nahrávkami je ohromný. Desku jako je „Hermitage“ Moonspell dosud nenahráli. Nádherný tajemný přebal novinky probouzí zvědavost. ..více

[recenze]

[14.04.2021]

[Tomáš Marton]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MOONSPELL - Irreligious


Album „Wolfheart“ vystřelilo skupinu strmě vzhůru a zatímco by se mnohým z rychle nabité popularity možná podlomila kolena, Moonspell se s úspěchem alba vyrovnali tím nejlepším možným způsobem – natočili další výtečné a stylotvorné album. Než však vzniklo, odešel kytarista Duarte Picoto, vystupující pod pseudonymem Mantus, který začínal v kapele v době, kdy se ještě jmenovala Morbid God. Později hrál v black metalové bandě Filii Nigrantium Infernalium. Uvolněný post kytaristy v Moonspell zaujal ..více

[recenze]

[04.06.2020]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MOONSPELL - Memorial


Rok 2006 byl pro Moonspell velmi úspěšný. Kapela vydala důležitou desku „Memorial“, která byla ve znamení návratů. Prvním byl fakt, že desku produkoval po delší době opět Waldemar Sorychta. Jeho role na nahrávce tím ale nekončila, protože zde figuruje i jako baskytarista. Druhým návratem je přítomnost zpěvačky Birgit Zacher, jež bývala na deskách Moonspell častým hostem a na „Memorial“ hostuje ve dvou skladbách. ..více

[recenze]

[09.07.2020]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MOONSPELL - Sin/Pecado


Moonspell se dařilo prakticky vše až do chvíle, kdy se museli vypořádat s problémem. Tím byl baskytarista Ares (Joao Pedro), který začal být vůči kapele čím dál více kritický a dokonce si zaregistroval skladbu „Sin“, která byla chystaná pro nové album Moonspell. Situace se vyhrotila až v soudní spor. Pochmurnou náladu vyřešil až příchod nového baskytaristy Sérgio Crestana, chlapíka, který do Portugalska přiletěl z Brazílie...více

[recenze]

[11.06.2020]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


MOONSPELL - The Antitode


Moonspell byli v novém tisíciletí velmi aktivní. Sice se rozloučili s baskytaristou Sergiem Crestanou, ale to je v práci nezastavilo. Rok 2003 přinesl singl „I´ll See You In My Dreams“, což byl soundtrack ke stejhojmennému portugalskému zombie horroru. Vznikl i velice zábavný videoklip, která má vše, co má pořádný céčkový horor mít. Spousty krve, dávku extra černého humoru a naprosto nesmyslný scénář. Skladba samotná má velice agresivní thrash metalové riffy a také trochu industriálních kláves. ..více

[recenze]

[02.07.2020]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


MOONSPELL - The Butterfly Effect


Jaký je rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem? A dá se někdy určit, zda je daná věc opravdu úspěšná? Moonspell byli uprostřed svého experimentálního období. „Sin/Pecado“ představilo Portugalce jako moderní rockové těleso, ale Moonspell chtěli opět zkusit něco jiného. Poprvé ve své historii nenatáčeli album s Waldemarem Sorychtou a vsadili na producenta Andyho Reillyho, který produkoval třeba výroční verzi desky „Dusk And Her Embrase – The Original Sin“ od Cradle Of Filth,..více

[recenze]

[18.06.2020]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MOONSPELL - Wolfheart


Portugalsko nikdy nebylo zemí zaslíbenou metalu. Tedy rozhodně ne na konci osmdesátých let. To ale neznamená, že v zemi na samotném západním břehu Evropy by nebyli metaloví fanoušci a nadšenci a nevznikaly tu kapely. Tak třeba v roce 1989 započala nedlouhá, ale důležitá existence sebranky s názvem Morbid God, kterou tvořila pětice mladíků s pseudonymy Tetragrammaton, Baalberith, Malah Fenrir, Mantus a Langsuyar, odhodlaná hrát divoký black metal. ..více

[recenze]

[28.05.2020]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.29696 sekund.