Přijde mi, že minulý rok utíkal v rytmu blast beatů a byl nějaký kratší, než bývalo zvykem. Žijeme v prostředí, kde nemáme moc času, pořád někam pospícháme a to vše, jen abychom se uživili. Přesto doufám, že jste si přece jen našli čas i na oblíbenou muziku. 2015 byl pro mne rok, který mě po hudební stránce opravdu potěšil. Mé oblíbené kapely se předháněly v tom, kdo vydá kvalitnější desku a objevil jsem pro sebe i dosud neznámá jména. Vybrat ty nejlepší tak bylo docela obtížné.

Deska roku:

Moonspel – Extinct
Tohle album mne provázelo od svého vydání po zbytek roku, a tušil jsem, že se mi noví Moonspell budou hodně líbit. Ale že vydají takovou bombu, to mne tedy nenapadlo. Gotický metal ve své ryzí podobě, skvělé melodie a ani jedno slabé místo. Oproti recenzi zvyšuji hodnocení na 10/10.

Progresivní mistři:
Steven Wilson – Hand. Cannot. Erase.

Nejemotivnější a asi i hudebně nejkrásnější deska uplynulého roku. Steven překonal sám sebe a stvořil album, ke kterému se potom člověk vrací po celý život. Také bych nyní už hodnotil maximálně.
Between The Buried And Me – Coma Ecliptic Tihle kluci se snad nikdy ve svém vývoji nezastaví. Klobouk dolů za tuhle rockovou operu! Zábavné od začátku do konce a i když přibylo „jemnějších“ pasáží, na své kořeny rozhodně nezapomněli.
Leprous – The Congregation Leprous mají vlastní originální hudbu mimo kategorie. Tohle je jejich nejlepší album a poslouchat ho je opravdovým zážitkem.

Supermartonátor rovněž dopuručuje: Thy Catafalque - Sgurr

Doom metalová svatá trojice:
Between The Buried And Me – Coma Ecliptic Draconian – Sovran Moje srdeční záležitost. Gotický doom metal nejvyšší jakosti, srdcervoucí melodie, úžasné vokály a atmosféra jakou umí jen Draconian.
My Dying Bride – Feel The Misery .
Poctivý doom metal staré školy. MDB jsou ve výtečné formě a tohle album mě totálně dostalo. I po tolika letech jsou tihle mistři žánru stále invenční a úžasní.
Swallow The Sun – Songs From The North
Vydat trojalbum chce odvahu. Tu Finové mají a tenhle krok se jim moc povedl. Ohromná porce muziky, která má velkou kvalitu. Nové album jsem si zamiloval.

Supermartonátor chválí: Paradise Lost – The Plague Within

Stálice, které nezklamou:
Amorphis – Under The Red Cloud
Tvrdší, než je u nich zvykem a přesto parádně melodické album.
Waltari – You Are Waltari
Trochu nenápadná deska a ani jsem nečekal, že se mi dostane do bilance. Ale je to tak ukrutně zábavné a pestré, že se to poslouchá báječně. Waltari jsou blázni a to je jedině dobře!
Arcturus – Arcturian
Deska po deseti letech. Opět pestrá a šílená, prostě avantgarda. I když tentokrát jsou Arcturus více přístupní a skladby jsou i jednodušší na poslech. Není to nic inovátorského, ale no a co? „Arcturian“ se mi zavrtal do hlavy.

Supermartonátor si oblíbil i: Stratovarius – Eternal, Kamelot – Haven, Iwrestledabearonce – Hail Mary, Muse – Drones, Symphony X – Underworld, Apocalyptica - Shadowmaker

Zatím nepříliš známí, ale úžasní:
Darkyra Black – Fool
Absolutně a s přehledem nejlepší album uplynulého roku se zpěvačkou u mikrofonu. Tahle dáma mi udělala radost a věřím, že vám ji také udělá. Zkuste ji.
Loch Vostok – From These Waters
Hrají už opravdu dlouho, ale přední stránky metalových časopisů neplní. Přesto tvrdím, že tohle je perla tvrdší odnože progresivního metalu. Neskutečný nářez a kvalita!
Graveshadow – Nocturnal Resurrection
Nováčci na scéně a už dokázali natočit tak výborné album. Jejich síla je v energii, možná i lehké naivitě a šikovných kompozicích. A zpěvačka Heather Michele je opravdu talent.

Supermartonátor radí vyzkoušet: Viper Solfa – Carved in Icon, Myrkur - M

Čeští mistři:
Miluju kecy, že u nás nevzniká nic kvalitního, natož světového. Kecy v kleci!
Minority Sound – Drowner’s Dance
Cyber metal té nejvyšší jakosti. Tohle je jízda od začátku do konce!
Postcards From Arkham – Aeon5
Hudební nádhera, která mne nepřestává fascinovat. Post-metal s příchutí kosmické hrůzy, kterou uměl předat pan Lovecraft. A samotný fyzický nosič je nádherným artefaktem.

Supermartonátor si pochutnal i na: Sebastien – Dark Chambers of Deja Vu, Tata Bojs – A/B (beze srandy)

Skladby roku:
Bez pořadí, protože co skladba to krásný kus muziky.
Moonspell – Breathe
Kamelot - Revolution
My Dying Bride – I almost loved you
Kamelot – Liar Liar
Draconian – Dishearten
Paradise Lost – Victims of the Past
Loch Vostok – Sentiment
Amorphis – The Four Wise Ones
Steven Wilson – Hand. Cannot. Erase.
Postcards From Arkham – Aeon Echoes
Iron Maiden – Empire of the Clouds
Symphony X - Kiss of Fire
Minority Sound – Last Day on Earth
Caelestia – Beneath Abyss
Draconian – Rivers Between Us
Moonspell - Medusalem
Azatoth Circle – In my Mind
Darkyra Black – Bleed


Koncerty roku:

Steven Wilson – Divadlo Hybernia, 5.4.2015
Tohle byla absolutní hudba! Nádhera na kterou se nezapomíná.
Leprous – Nová Chmelnice, 25.10.2015
Maximální energie, maximální výkony, skvělá atmosféra. Velice intenzivní koncert
20. Brutal Assault – Pevnost Josefov, 5.8-8.8.2015
Co říci? Bylo to úžasné!

Album, které pro mne nejvíc znamená:
Iron Maiden – The Book Of Souls
Iron Maiden jsou pro mne ta nejdůležitější kapela. Přivedla mne k metalu a nedám na ně dopustit. I proto jsem novou desku vyhlížel s tím nejvyšším očekáváním. Mejdni mě nezklamali a připravili další výtečnou desku zakončenou navíc jedním z nejepičtějších hudebních děl, jaké jsem kdy slyšel.

Jak vidíte, oblíbil jsem si toho opravdu hodně a to se na některé ani nedostalo.
Chtěl bych vám poděkovat za podporu našeho webzinu a přeji vám do tohoto roku co nejvíc úspěchů a samozřejmě také hodně kvalitní hudby. Hudba sice není v životě to nejdůležitější, ale dokáže ho příjemně obohatit.