Úspěch alba „Lita“ byl docela nečekaný a Litě přihrál do ruky trumfy v pomyslném mediálním boji proti někdejší kolegyni z The Runaways Joan Jett. Jestliže na začátku osmdesátých to byla Joan Jett, která slavila největší úspěchy a dosahovala milionových prodejů, teď se role obrátily. Během dekády začala tvorba Joan Jett chřadnout a Lita šla směrem vzhůru. Podařilo se jí vytvořit kolem sebe tým, který pracoval spolehlivě a to byl základ úspěchu. Od manažerky Sharon Osbourne, jež její kariéru nastavila správným směrem, přes producenta a letitého hitmakera Marka Chapmana, až po výtečně sehranou kapelu, která vydržela více než jedno album. Navíc jí přála doba. Ta byla nabita sexuálním nábojem, čehož Lita díky svým přednostem uměla bohatě využít a dokázala tvořit typicky glam metalové hity, které hltala široká veřejnost.
Dokázala zaujmout i živě, kromě toho, že na její spoře oděné tělo se chodily dívat zástupy mužů, udivovala i kytarovým umem, který byl ve světě ženského rocku takřka na nejvyšší úrovni. Turné k desce „Lita“ skončilo triumfálním koncertem v Long Beach Arena na Silvestra 1988 po boku Anthrax a Ozzyho Osbournea, kam se Lita vrátila z úspěšného tažení Evropou, na kterém hrála například v Londýně, Paříži či Mnichově v předprogramu Bon Jovi. Odpočinek si Lita naordinovala na následující rok, kdy začínala pomalu připravovat novou desku, s níž chtěla pokořit dosažené mety. Tentokrát se ve studiu neobjevila žádná velká hostující hvězda, Lita se chtěla spolehnout hlavně na vlastní kompoziční talent, částečně využila jen Chapmana, spolupracovníka Davida Lee Rotha, hitmakera Marka Spira a klávesistku Holly Knight od poprockových Spider a Device, která s ní dala dohromady titulní skladbu „Stilleto".
Ač se Lita snažila sebevíc a do komponování zapojila celou doprovodnou kapelu, kvalit předchůdce se jí dosáhnout nepodařilo. „Stilleto“ působí trochu rozkolísaným dojmem, obsahuje dva velké hity, za nimiž se skrývají další vydařené věci, ale i několik těch, které jsou pouze do počtu. To byl sice případ i alba „Lita“, ovšem tady jsou rozdíly ještě markantnější. Když budeme pátrat po dvou zmíněných hitech, najdeme je na začátku. Z provokativně laděné „Hungry“ prýští sexuální napětí, což umocňuje i využití skřípavého saxofonu a ženských vícehlasů, druhým šlágrem desky je zcela odlišně koncipovaná křehká balada „Lisa“, kterou Lita věnovala své matce. Obě skladby se skvěle doplňují a tvoří pevnou páteř desky.
u podepírá zejména vyzývavá titulní „Stilleto“, výborná, ostře skoro metalová „The Ripper“ a hitovější „Bad Boy“, vzešlá ze spolupráce se Spirem, která je v podstatě jedinou výraznou položkou na výrazně slabší druhé polovině alba. Na první nezaujme jen slabší „Dedication“, jinak je to výtečná hitová jízda. Druhá polovina nabízí skladby mnohem méně nápadité, „Big Gun“, „Aces & Eights“ a „Cherry Red“ jsou jen průměrné kompozice, na nichž je znát, že se deska musela dodělávat z toho, co zbylo a možná došlo i k vymetení šuplíků. Situaci nezachránila ani „Only Women Bleed“, coververze dávné skladby od Alice Coopera, která v podání Lity nezná tak přesvědčivě jako v Cooperově prezentaci a nad jejím zařazením visí otazník.
„Stilleto“ nepopírá, že mu jde o co největší komerční úspěch. Stejně jako „Lita“ otupuje dávné metalové ostří i punkovou divokost The Runaways, soustředí se spíše na mainstreamové pojetí hudby. Je slabší než "Lita", nemá tolik hvězdných vrcholů, ani hostů, kteří by přitáhli pozornost. To se odrazilo na prodejnosti, předchozích čísel dosaženo nebylo a dopad „Stilleto“ zůstal za očekáváním. Navzdory tomu se Lita vypravila na samostatné turné, které se dalo nazvat jako úspěšné. význam mělo i účinkování po boku Mötley Crüe, kteří byli na absolutním vrcholu slávy s deskou „Dr. Feelgood“.
Jenže slavná éra glam metalu, kam Lita pohodlně vklouzla, se blížila ke konci. Rok 1990, zejména jeho letní měsíce, jimiž bylo turné ke „Stilleto“ ohraničené, bylo posledním velkým obdobím tohoto stylu, a ač tomu nic nenasvědčovalo, všechno se chýlilo velmi rychle ke konci. Lita měla výhodu, že byla žena a že jí nikdo nemohl napadat kvůli zženštilé image, i tak se nad ní začánala stahovat černá mračna.
|
