- Martin

"a ostatní se ukoušou nudou" - sedí vec ;)

13. 02. 2010 20:58

- Tassadar

Hehe, můžu mít dotaz? Co se vám nelíbí na obalu? Je to jeden z důvodů, proč hodnotím tak vysoko, připadá mi po LOFu nejlepší, co kdy gammáči měli:)

13. 02. 2010 19:12

- adrian

Vesmes souhlasim s Paganovo hodnoceni, jen bych sel s hodnocenim jeste niz. Kai vari z vody, neverim mu to, celkove se kapela zda byti vyseptalou. Na celem albu neni jediny poradny refrem, ktery by me nejak chytil. All You Need To Know nezachrani ani Kiske, protoze ten song nudi, ostatne jako cele album. A No Need To Cry ... je hezke, ze to Dirk napsal pro zesnuleho otce, ale pro me je to hodne nepovedeny pokus o baladu a bylo pro me utrpeni tento song doposlouchat do konce. Father od Tima Tolkkiho, to jsou jine emoce ... Celkove pro me nezajimave a nudne album, podobne jako Majestic. Ale tam aspon byla paradni Blood Religion - tady neni nic :-(

13. 02. 2010 12:26

- Mikitka

Když poslouchám baladu, chci, aby ve mně vyvolala nějaký pocit, rozproudila emoce, aniž bych znala text, ale bohužel No Need To Cry mě nechává absolutně chladnou.

13. 02. 2010 11:21

- Ray

Jen na okraj - "No Need To Cry" bude těžko výsměch, když ji Dirk napsal pro svého zesnulého otce. S Tassadarem v mnohém souhlasím, i když osobně mám NWO moc ráda a Majestic taky...LOF2 tahle deska ale překonává určitě, takže není co řešit

13. 02. 2010 10:48

- Mikitka

Zklamání jsem začala očekávat už po přečtení článku ve Sparku a po poslechu se negativní pocit už jen prohloubil. Gamma Ray mám strašně moc ráda, ale nechápu, proč natočili takovou desku s naprosto otřesným obalem. Zkoušela jsem poslouchat dvakrát, ale bohužel žádná písnička ničím nezaujme, a když už tam objevím nějaký zajímavý prvek, tak Kaiův hlas vše zkazí. Ty experimenty s hlasy jsou pro mě největším mínusem. A balada? Tak tu beru jako pěkný výsměch, hezky jsem se u ní zasmála. Celkově album neřadím jako návrat ke kořenům, ale tak někde do období mezi NWO a Majestic. Rozhodně je to ale úlet a doufám, že příště si ty experimenty už odpustí.

13. 02. 2010 8:55

6,5/10 - Tassadar

Od No world order /včetně/ mají alba GR sestupnou tendenci, kterou se jim povedlo zarazit až zde -> To the metal je určitě lepší, než LOF2. Nemá šanci se vyrovnat klasickým albíčkům kapely /powerplant, LOF/, ale špatné to není -> Empathy je silná záležitost, líbí se mi i Rise, deadlands taky není špatná, titulka se mi líbí moc a balada je taktéž povedená. Hmm.. Time to live je ovšem I want out po.. po.. po kolikáté už? Mother angel supernudná vycpávka, shine forever smrdí po srdci jednorožce a chasing je jakási divná. Album není zlé, jsem rád, že překonali alespoň předchozí zrůdnost, ale obávám se, že GR již překonali svůj zenit a žádné další "prdelnakopávající" nahrávky se od nich již nedočkáme..

13. 02. 2010 1:05