EDENBRIDGE - Arcana

Debutová deska přinesla celkem úspěch, tak bylo nutno fanoušky co nejrychleji zásobit další náloží melodické muziky, aby se snad kapela rychle nevytratila z jejich hledáčku. Trvalo pouhého půldruhého roku, než Lanvall zkomponoval a s družinou, posílenou o druhého kytaristu Andrease Eiblera, natočil a vydal rovnou dvanáct skladeb (dvě jako bonusy). Nejmarkantnější změnou od nájezdu luxusní speedovky „Starlight Reverie“ je rozhodně zvuk, ..více

[recenze]

[31.03.2016]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

Gary MOORE - After Hours

I když „Still Got The Blues“ zaznamenalo úspěch a pro Garyho Moorea i resuscitaci kariéry a nový start, někteří pravověrní rockeři to nepochopili a svého někdejšího oblíbence zatratili do horoucích pekel. „Nechápu, proč se někteří lidé tak vzrušují. Začal jsem dělat něco jiného, protože jsem jednoduše toužil po změně. A blues je právě o té touze,“ komentoval svůj přerod kytarista a vypadalo to, že je skutečně spokojený..více

[recenze]

[31.03.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ABSOLUT DEAFERS - Himaláje v nás

Ostravští Absolut Deafers mají oproti domácí konkurenci jednu obrovskou výhodu. Objevovat se na pódiích pravidelně již pátým rokem před Arakainem (či absolvovat šňůru s Citronem i Kreysonem) je jednoznačnou zárukou toho, že se kapela do povědomí rockových příznivců prostě dostat musí. K letošnímu doprovázení tuzemské legendy si Absolut Deafers přibalili do uzlíčku i zbrusu nové album „Himaláje v nás“. Které ve svých jedenácti položkách nabídne jednu nepříliš povzbudivou nepřímou úměru ..více

[recenze]

[30.03.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

D.N.A. - Démon času

Tito pražští metláci v posledních letech nezahálí. Vždyť od jejich poslední studiovky „Sernato“ ještě neuplynuly ani dva roky a už zde máme čest s novou, v pořadí osmou deskou, jež dostala název „Démon času“. Nemohu se považovat za odborníka na předešlou tvorbu D.N.A., tato recenze tak bude pohledem posluchače, jenž ke kapele přistupuje s čistým štítem, bez jakýchkoli očekávání, ale také předsudků nebo předpojatosti. ..více

[recenze]

[30.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

ENTOMBED A.D. - Dead Dawn

Až do roku 2013 byli Entombed jistota. Tehdy se ovšem do krve pohádali oba zakládající členové, zpěvák Lars Goran Petrov a kytarista Alex Hellid a rázem bylo po ptákách. Jako kdyby stylotvorná minulost neexistovala a vše převážily osobní útoky. Přitom Entombed měli být na co pyšní, protože desky jako „Wolverine Blues“ a „DCLXVI: To Ride Shoot Straight And Speak The Truth“ rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v devadesátých letech nabídla švédská deathmetalová scéna. ..více

[recenze]

[29.03.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BLANK OUT - Začíná noc

Dobrýho punk-rocku není nikdy dost a u kolínské party Blank Out mi k radostnému pokyvování hlavou stačilo opravdu málo. Konkrétně spuštění skladby „Dodávka“, jejíž úvod dopují tak líbivé akordeonové melodie, že jsem pro kývnutí na recenzi nic dalšího slyšet nepotřeboval. Tohle je ono! Tuhle instrumentální nápaditost, automaticky spojenou s odzbrojující chytlavostí, to přesně očekávám, pustím-li si výše zmíněný žánr. Leč, jak výsledné hodnocení napovídá..více

[recenze]

[29.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DALRIADA - Aldas

Když se řekne Maďarsko, většina běžných smrtelníků si představí guláš, nebo zcela nesrozumitelnou řeč, milovníci melodiky si okamžitě vybaví skvělé Wisdom, dříve narozeným jistě naskočí notně letitá Omega … a milovníci folklóru by mohli zajásat nad novým albem metláků Dalriada. Ti sice mezi elitu nepatří (zatím), ale nutno říci, že se jejich dosavadní výtvory celkem dobře poslouchaly, i když bez chyb rozhodně nejsou. ..více

[recenze]

[28.03.2016]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SYMFOBIA - Way Of The Queen

Slovenská kapela Symfobia loni vydala debut "Way Of The Queen". Jeho rozbor vezmeme pěkně "odshora", neboť se nelze nezastavit hned u samotného coveru alba. Ten ztvárnil akademický malíř Svetozár Košický ml., škoda, že využil jenom levou půlku nabízené plochy a pravou odbyl matně šedivým výřezem krajiny, který je možná hodnotný po umělecké stránce, ale posluchač metalové hudby, zvyklý na jasné barvy a motivy, tohle nejspíš nedocení (nebo aspoň já ne)...více

[recenze]

[28.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

Luděk STRUHAŘ (MOTORBAND) - Motorband je pořád v plné síle!

Možná to zní neuvěřitelně, ale teplický Motorband se chystá na oslavu svých třicátin. V souvislosti s tímto výročím kapela chystá mimo jiné i novou desku a jak je vlastně tradicí, opět ve značně pozměněné sestavě od posledního albového zápisu. Frontmanem Motorbandu je od loňského roku Luděk Struhař, kterého si mnozí jistě budete pamatovat z jeho působení v kapele Vindex. Kromě forntmanství se Luděk stal aktuálně i mluvčím kapely Motorband..více

[rozhovory]

[27.03.2016]

[Savapip]

[5 komentářů ]

TODTGELICHTER - Rooms

Hudba má spoustu podob a je radost, když člověk narazí na něco, co se vymyká běžné hudební produkci. A němečtí Todtgelichter se vymykají rozhodně. Vznikli už v roce 2002 a zpočátku se věnovali v podstatě klasickému black metalu. Postupně do něj přidávali nečekané elementy, jako didgeridoo nebo saxofon, a svou tvář měnili až do současné podoby, kdy se dá jejich hudba popsat jako avantgardní či progresivní metal...více

[recenze]

[27.03.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KILLSWITCH ENGAGE - Incarnate

Killswitch Engage se již v roce 2002 zapsali zlatým písmem do novodobé metalové historie svým debutem „Alive or Just Breathing“, který se velkou měrou zasloužil o výchovu nové generace metalcorových skupin a stal se vzorem a inspirací pro řadu kapel podobného ražení. Je to ale už skoro patnáct let – kapelu postihla výměna zpěváků a na dlouhou dobu za mikrofonem řádil Howard Jones. Album „Disarm the Descent“ bylo naopak ve znamení velkého návratu původního zpěváka Jesseho Leache..více

[recenze]

[26.03.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část I. - kapely LOST SOCIETY, RAW a UNHOPED

Nikdy jsem moc nepochopil, proč se slovutný label Nuclear Blast ujal právě Finů Lost Society, jejichž thrash metal, prezentovaný na prvních dvou deskách, sice nebyl špatný, ale že by nějak zvlášť vynikal nad (zhruba) miliardou žánrových spolků, to se rovněž říci nedalo. Novinka jde ale ještě o kousek jinou cestou. Pohybuje se totiž na dosti rozpolceném území, spolu s groovy prvky a corovými frázemi zbytečně se předvádějícího zpěváka Samyho..více

[recenze]

[26.03.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Eric BELL - Exile

I když by se to mohlo zdát, původní kytarista Thin Lizzy Eric Bell ze scény nikdy nezmizel. Možná měl menší pauzu poté, co s hořkostí opustil Thin Lizzy na prahu jejich úspěchu po albu „Vagabonds Of The Western World“, které obsahovalo megaslavnou „Whiskey In The Jar“, ovšem jinak je hudebně činný nepřetržitě od šedesátých let. I když se s Philem Lynottem nerozešel úplně v nejlepším, byl to ikonický frontman..více

[recenze]

[25.03.2016]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

VOODOO CIRCLE - Whisky Fingers

((Primal Fear + Sinner) * 2 + (Silent Force+Eleventh Hour+Level 10)) * Pink Cream 69 * 1,2 = Whitesnake umocněn na Deep Purple. Byť tahle rovnice vypadá zběsile, je to vážně záležitost spíš pro hudební příznivce než pro matematiky. A nemá vyjádřit nic jiného, než že strunná sekce Primal Fear a Sinner ve složení Mat Sinner a Alex Beyrodt (jeho sóla jsou jedním z magnetů alba) přibrala nově do party ..více

[recenze]

[25.03.2016]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

EDENBRIDGE - Sunrise In Eden

Za vším, co se kapely Edebridge týče, stojí renesanční umělec rakouské národnosti, kytarista, klávesista, skladatel Arné Stockhammer zvaný Lanvall. Ještě předtím, než přišel impuls k založení symfometalové kapely, vydal sám tři alba, nabízející poklidnou relaxační a snovou muzikou s dominující sólovou kytarou, jež by se dala vzdáleně přirovnat k tvorbě Mika Oldfielda s prvky new age. Všechny tři desky se poslouchají velmi příjemně, ..více

[recenze]

[24.03.2016]

[Hermes]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Gary MOORE - Still Got The Blues

„Jsem opět svým pánem. Jsem svobodný!“ Jásal v roce 1990 Gary Moore, když konečně mohl světu předložit novou desku „Still Got The Blues“, kde odhodil hardrockové a heavymetalové okovy, které už jej svíraly na desce „After The War“ nepředstavitelnou bolestí. „Blues klade důraz na úplně jiné věci než rock a metal. Je to více o člověku jako takovém. Nejde tam o sóla, rychlost a tak,“ vysvětloval příčiny své změny kytarista. ..více

[recenze]

[24.03.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]