BLOOD RED SAINTS - Speedway

Ještě před rokem se o téhle skupině maximálně šuškalo jen v zasvěcených kruzích. To začaly prosakovat na veřejnost zprávy, že zpěvák Pete Godfrey a basák Rob Naylor se koncem roku 2014 spojili pod hlavičkou Blood Red Saints a pouhý rok od tohoto termínu chystají vydání alba „Speedway“. Z tohoto pohledu je možná zavádějící fakt, že pro mě osobně se tím hlavním magnetem na seznámení s debutem ostřílených kozáků stalo angažmá bicmena Peta Newdecka, jehož předchozí působiště (Eden´s Cruse, Tainted Nation) ..více

[recenze]

[07.11.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLAZON STONE - War Of The Roses

Maník s přezdívkou Ced je multiinstrumentalistou, který je členem řady kapel, včetně vlastních projektů. Je schopný (ve svém studiu) vydat několik alb ročně. A to mu asi trochu leze na mozek, takže jednou řekne, že končí s tím a tím a bude se nadále věnovat jen tomu a tomu a o pár měsíců později je všechno jinak. Tak např. minulý rok prohlásil, že pozastavuje spolek Breitenhold a uzavírá projekt Blazon Stone, přičemž se hodlá v budoucnu věnovat hlavně partě Rocka Rollas. ..více

[recenze]

[06.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

TYGERS OF PAN TANG - Tygers Of Pan Tang

Rocková historie má několik záhad. Můžeme se jen domnívat, jestli je Jim Morrison skutečně mrtvý, co dělal Axl Rose, poté co poslal ke všem čertům celé Guns N`Roses a jakou barvu slipů měl nejradši Freddie Mercury, ale také si můžeme klást otázku, proč se Tygers Of Pan Tang nepodařilo dosáhnout stejného úspěchu jako jejich souputníkům z Nové vlny britského heavy metalu, tedy Iron Maiden, Judas Priest, Saxon a Def Leppard. Přitom našlápnuto tahle kapela měla parádně a poté, co se po debutovém albu „Wild Cat“ rozhodla ..více

[recenze]

[06.11.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Brant BJORK - Tao Of The Devil

Desert rock nebo stoner rock, chcete-li, byl, je a bude vždycky minoritní žánr. Už jen proto, že si zakládá na absolutní nehitovosti a s pořádnou dávkou psychedelična nemůže nikdy být masovou záležitostí. Přesto, nebo možná právě proto, je tento druh hudby semeništěm kultovních kapel, které sice na žádné zlaté a platinové ocenění nedosáhly, ale existuje mnoho příznivců, kteří na ně nedají dopustit. Mezi tyto spolky bezesporu patří dávná formace Kyuss, jenž se bez velkého rozmýšlení dá označit za tu nejkultovnější ..více

[recenze]

[05.11.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6.5/10]

ENBOUND - The Blackened Heart

Ne, že by bylo pět let staré debutové album této kapely špatné, to ani omylem. Pro mnoho lidí znamenalo jeden z nejlepších počinů daného roku, mně osobně však zážitek kazily některé autorské eskapády, které bránily volnějšímu průletu chytlavých melodií a tím snižovaly silný potenciál hudebního obsahu. Stejně kontraproduktivně na mě působila bezmála hodinová stopáž desky. Jsem proto velmi rád, že druhý zápis Švédů s názvem „The Blackened Heart“ znamená kvalitativní posun..více

[recenze]

[05.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

TESTAMENT - Brotherhood Of The Snake

Vydání jedenáctého alba thrashového Testamentu provázela řada odkladů. Minimálně na důvod jednoho z nich je ale možné uplatnit staré moudro, pravící, že vše zlé je k něčemu dobré. Když totiž v roce 2014 kapelu již podruhé opustil basák Greg Christian, umožnil se tím návrat Steva DiGiorgia, jehož mistrná hráčská ekvilibristika zapadla jako poslední kousek puzzle do dokonalého instrumentálního obrazu. Vždyť nyní je to opět all-star team, ve kterém DiGioriga na rytmické sekci doplňuje jeden z nejvlivnějších ..více

[recenze]

[04.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

EPICA - The Holographic Principle

Hra o trůny mezi symfonicko-metalovými skupinami se zpěvačkou za mikrofonem pokračuje. Zatímco Nightwish do boje vtrhli už v minulém roce, nyní se na řadu dostává Holandsko. Svoji příležitost už naplno využili v létě Delain, nyní se však dostává na řadu ještě zkušenější veličina – Epica. Ta v posledních letech zažívá neuvěřitelný vzestup a to se projevuje jak na studiových albech, tak i na koncertních pódiích. A ačkoliv to po tak vydařené desce, jako byla „The Quantum Enigma“, může působit skoro nemožně, v kvalitativním růstu se pokračuje i letos. ..více

[recenze]

[04.11.2016]

[Mikka]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

GUNS N`ROSES - Appetite For Destruction

"Izzy Stradlin například ulítával na Rolling Stones a Mott The Hoople, Duff McKagan byl naopak milovníkem punku. Steven Adler zbožňoval Kiss a vůbec pop, já byl vždycky příznivcem boogie a blues. Mám rád tvrdou kytarovou muziku. A Axl? Ten plaval někde mezi náboženskými gospely a AC/DC. Mohlo tedy z toho vzniknout něco normálního?" Slash, červen 2000...více

[recenze]

[03.11.2016]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

S.O.D. - Speak English Or Die

Billy Milano. Mimořádná hudební ikona, které si vážím nejen pro účinkování v kapelách, jež mistrovským způsobem mixují thrash metal s hardcore punkem, ale také pro jeho pohled na svět, který v sobě pro změnu kombinuje svéráznou osobitost s nadhledem a vtipem. Tento charakterový aspekt přitom dokáže naprosto věrně přenést do tvorby své kapely M.O.D. Seriál o ní ale není možné začít bez zmínky o partě S.O.D., jejíž metalografie sice čítá pouhé dva příspěvky, ten debutový s názvem „Speak English Or Die“ ..více

[recenze]

[03.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

X-TINXION - From The Ashes Of Eden

To, že se ženské budou montovat prakticky do všech žánrů tvrdší hudby, to už je věc jasná řadu let. Thrash metal není výjimkou. A proč ne, když to „něžné stvoření“ je schopné si to se svým struhadlem v hrdle schopné rozdat na férovku s mnohým zástupcem silnějšího pohlaví? Ale bylo by zavádějící existenci holandských thrasherů X-tinxion opírat jen o hlasivky Monicy Janssen. Základ X-tinxion je položen v přímočarém staroškolském thrash-metalu, do kterého kapela přimíchá někdy hodně sjízdné melodie..více

[recenze]

[02.11.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DARKTHRONE - Arctic Thunder

Když se o Darkthrone vyjádříme jako o nejvytrvalejší a nejaktivnější partičce norské blackmetalové scény, rozhodně nebudeme daleko od pravdy. Tahle formace, tedy spíš dvojice Nocturno Culto a Fenriz, si totiž nikdy nedopřála delšího odpočinku a z míry jí nevyvedly ani nechvalně známé události, které celou norskou scénu v roce 1993 paralyzovaly, přestože právě v té době s nimi Varg Vikernes, vůdčí postava satanského teroru, pracoval na albu „Transilvanian Hunger“. Darkthrone sice prodělali několik stylových zvratů (nezačínali ani jako blackmetalisté, ..více

[recenze]

[02.11.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ANDY TIMMONS BAND - Theme From A Perfect World

Andy Timmons je umělec, který si může dovolit točit instrumentální alba. Přestože se na něj celá léta nahlíželo jako na jednoho z kytaristů hairmetalové vlny konce osmdesátých let, postupem let tento hráč ukázal, že dokáže víc, než jen vymetat večírky a hrát líbivá sóla na podkladu neagresivní muziky, založené především na efektu. Timmons totiž svou kariéru odstartoval u Danger Danger, kde už od prvního alba prokazoval, že jeho sóla mají skutečnou sílu a také díky němu je debutová deska Danger Danger ..více

[recenze]

[01.11.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THROES OF DAWN - Our Voices Shall Remain

Throes Of Down jsou kapelou, která příliš často desky nevydává, ale když se tak stane, většinou jde o velkou kvalitu. Vznikli v roce 1994 a od té doby stihli vypustit do světa šest desek, přičemž ta nejnovější „Our Voices Shall Remain“ se dostává na světlo světa po dlouhých šesti letech od té předchozí. Throes Of Down se od dark metalových začátků postupně dopracovali k atmosférickému pojetí post-metalu, ale v jejich hudbě jsou slyšet i silné prog rockové vlivy. Před poslechem se rozhodně připravte na pořádnou porci muziky,..více

[recenze]

[01.11.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

TYKETTO - Reach

Jak vidno, comeback téhle americké partě vydržel. Sice už to vypadá, že se nedá definitivně počítat se základním kytaristou Brookem St. Jamesem, ale frontman Danny Vaughn a původní rytmika Jimi Kennedy (baskytara) (nedávno byl však nahrazen Chrisem Childsem) a Michael Clayton (bicí) je stále spolu. A co více, je dokonce činná nejen na pódiích (a plní v Americe funkci slušného retra), ale i na studiové bázi, což kapele dává opodstatnění k tomu, aby byla počítána mezi živé. Navíc se Tyketto dostali pod křídla firmy Frontiers Music..více

[recenze]

[31.10.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]

KROSSFIRE - Shades Of Darkness

Druhé album bulharských Krossfire „Shades Of Darkness“ je příběhem o tom, jak dobrá powermetalová kapela chodí tak dlouho se džbánem pro progové (a symfonické, což by ale zas tak nevadilo) ingredience, až to uši utrhne. Což je docela škoda, protože první polovina desky, na které se Krossfire drží zpěvné přímočarosti, ukazuje, že Krossfire umí napsat chytlavou melodii, umí ji i vyzdobit šikovnou instrumentální kličkou, umí dodat svým písním atmosféru a velice vkusně využívají pomoci svých hostí. ..více

[recenze]

[31.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ALCHEMIST - Fear Business

To, že od posledního alba vyměnili mostečtí Alchemist dvě třetiny sestavy prakticky nic zásadního ohledně tvorby kapely neznamená. Hlavní postava, alchymista, zpěvák, kytarista a autor kompletně všech skladeb Mentol zůstává a tím pádem čekat nějaký hop a skok z tradiční houževnatosti by bylo bláhové. Nicméně Mentol začal před dvěma lety na albu „Damnation“ pouštět do své zaťatosti uvolněné pramínky světla a v tomto trendu pokračuje i na aktuální novince „Fear Business“. ..více

[recenze]

[30.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Kee MARCELLO - Scaling Up

„Vadilo mi, jak mě ten chlápek, Kee Marcello, napodobuje. Sóla, moje pohyby, úplně všechno,“ řekl v hlubokých osmdesátých letech na adresu svého nástupce u Europe kytarista John Norum. Ovšem byla by hrubá chyba dát Norumovým slovům za pravdu. Kee Marcello je totiž vynikající kytarista, který možná nemá Norumovo bluesové cítění a jedinečný feeling, ale označit jej za pouhý plagiát by skoro až zavánělo sprostotou. Marcello navíc své schopnosti prokázal nejen v Europe, kde se podílel na klasických deskách..více

[recenze]

[30.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]