RAMMSTEIN - Herzeleid

Berlínská zeď padla. Osmdesátá léta zmizela navždy v propadlišti dějin a čerstvé „devadesátky“ vlily do znovusjednoceného Německa novou krev, svobodu a naději. Podobně se cítil i jistý mladík jménem Richard Kruspe, který se mohl vrátit do svého rodného města Schwerin a tam začít spřádat plány pro svůj hudební projekt. Jeho vizi strojového elektra s tvrdými kytarami jako první okusili spolubydlící Olivier Riedel a Christoph Schneider...více

[recenze]

[28.01.2016]

[Radek Neuman]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

MEGADETH - Dystopia

Davu Mustainovi nelze upřít zarputilost, vždyť nová alba seká s železnou pravidelností, aktuálně se jedná již o patnáctý kousek v historii Megadeth. Vyjma Overkill se jedná o jedinou velkou thrashovou kapelu, která co 2-3 roky přijde s další plackou. Jistým vykoupením však je fakt, že si Dave Mustaine v podstatě vystačí sám a ostatní hráče neváhá po prvních neshodách vyměnit. Tato situace nastala minulý rok při práci albu „Dystopia“, kdy krom zrzavého frontmana zůstal pouze basák Dave Ellefson...více

[recenze]

[27.01.2016]

[Radek Neuman]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Rusty PACEMAKER - Ruins

Rusty Pacemaker je takový všeuměl. Na svém druhém albu „Ruins“ nahrál všechny nástroje s výjimkou bicích a ještě ho vydal skrze vydavatelství Solanum records, které sám založil. Na desce měl Rasty tedy naprostou svobodu a mohla díky tomu vzniknout zcela osobitá a originální nahrávka. Hudbu tohoto Rakušana totiž lze jen stěží pořádně popsat, prostě se musí slyšet. Myslím, že ale nebude úplně zcestné, pokud ho přirovnám třeba k našemu českému Necrocockovi,..více

[recenze]

[27.01.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ABBATH - Abbath

Severní vítr je krutý,…, zpívá se ve známé písničce. K Abbathovi a jeho někdejším chlebodárcům Immortal byl spíše vždy velmi milý a přinášel jim tuze moc inspirace. Jenže v téhle kapele (která byla svého času tou největší mezi blackmetalovými formacemi, protože ji nezajímaly nějaké vypálené kostely a podobné blbosti, ale spíše vždy jen hudba a její atmosféra) Abbath už nějaký ten pátek není a mezi kdysi nerozlučnou partou z Bergenu se toho za poslední dobu stalo mnoho nechutného...více

[recenze]

[26.01.2016]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ANGELSEED - Crimson Dyed Abyss

Existují kapely, jejichž hudba má tak propracované aranžmá, že ji zkrátka nelze ignorovat. Mohutný tlak, který se po spuštění desky rozprostře po poslechové místnosti, disponuje strhující sugescí a dává najevo, že tady to rozhodně nebude o subtilně duchovním zážitku. Je také nesporným faktem, že se řada interpretů podobnou taktikou snaží zakrýt menší nápaditost, kdy v případě osekání všech pozlátkových vrstev zbyde ničím zajímavý hudební skelet. ..více

[recenze]

[26.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SAINT ASONIA - Saint Asonia

Jsou zapotřebí další superskupiny? Nestačilo, že už jich v minulosti vznikla řada a jen mizivé procento jich přežilo druhou desku? Asi ne, už jen proto, že takzvané superskupiny jsou vyhledávaným prodejním artiklem (tady samozřejmě už nemluvíme o prodejích v řádech milionů nosičů) a že pro zúčastněné muzikanty představují tak trochu i ventil, jak aspoň trochu vybočit ze zajetých kolejí svých mateřských kapel...více

[recenze]

[25.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

IMPERIA - Taers Of Silence

Čekat od holandských (ehm, holandských, jeden je z Belgie, další z Německa, třetí z Finska a ta poslední do party je Norka…, ale držme se oficiálních statusů) Imperia nějaký neobvyklý vývoj by bylo značně bláhové. Tahle parta hraje celých dvanáct let od svého založení v konstantním složení, neměnný je autorský tým, přibližně stejná je i pauza mezi posledními třemi studiovými alby a stylově se Imperia stále pohybují v oblasti symfonického gotického metalu ..více

[recenze]

[25.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CARTHAGODS - Carthagods

Hudba zjevně nezná hranice. Tunisko není zemí metalu zaslíbenou, ale že i zde se může nějaká kovem čpící nahrávka urodit, dokazují Kartáginci s šalamounským názvem Carthagods. Ti se po téměř dvaceti letech své existence (původní členy kapely byste však v aktuální sestavě hledali marně) dopracovali k debutovému eponymnímu albu. Už tento fakt svým způsobem ospravedlňuje to, že Carthagods zní poměrně stařešinsky, ..více

[recenze]

[24.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2015 - část IX. - kapely SMASH POTATER, ASS a BATTLECREEK

Dnešní díl začneme debutovým zápisem „The Full Lenght“ americké party Smash Potater. Výtečnou hudbu, kterou tvoří, malinko sráží horší sound. Jinak se zde dostáváme do křížku s čistokrevným crossoverem, ovšem ne ledajakým, kromě thrashe uslyšíme několik dalších subžánrů, od punku před death metal i grindcore, dokonce se na chvíli staneme svědky hip hopu nebo krátkých pasáží z filmové hudby dvacátých let...více

[recenze]

[24.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

ANACREON - Na hraně osudu

Pražští Anacreon jsou venku s novou deskou, a protože ta předešlá z roku 2013 znamenala nadmíru milý příspěvek do studnice tuzemského melody metalu, bylo mé očekávání nových písní značné. V kapele se nicméně mezitím odehrály zásadní personální změny, kdy se kromě klávesáka Tomáše Krejzy a kytaristy Martina Piskáčka vyměnila celá sestava. Jelikož jsou ale oba pánové zároveň autory veškerých skladeb, zůstala naděje..více

[recenze]

[23.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

SKUNK ANANSIE - Anarchytecture

V devadesátých letech, když byla na vrcholu vlna alternativní hudby, byli britští Skunk Anansie se svou deskou „Post Orgasmic Chill“ na vrcholu své kariéry. Jenže brzy po vydání této desky, která přinesla hity jako „Big Charlie Potato“ nebo „Secretly“, dochází k rozpadu, když na sólovou dráhu odchází charismatická zpěvačka Skin, basista Cass Lewis zamířil ke Garymu Mooreovi a bubeník Mark Richardson začal koketovat s myšlenkou..více

[recenze]

[23.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KHYMERA - The Grand Design

Dennis Ward. Jméno, při jehož vyřčení musí radostí zavibrovat nejedna melodií chtivá duše. Svůj nesmazatelný otisk nechal jak na metalové scéně, v kapelách jako Pink Cream 69 nebo Unisonic, tak na hardrockovém/AOR kolbišti, kde bodoval kupříkladu v projektech Place Vendome a Sunstorm, k nimž má dnes hodnocená Khymera nejblíž. Její čtvrtá studiovka „The Grand Design“ totiž přináší směsici cukrkandlových melodií, ..více

[recenze]

[22.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

HAMMER KING - Kingdom Of the Hammer King

Otřepané rčení tvrdí, že pokud se vám něco líbí hned napoprvé, je to proto, že jste něco téměř totožného již slyšeli. Dle této teorie by v případě debutového alba Germánů Hammer King (nedejte nic na jejich tvrzení, že pochází ze Saint-Tropez) s názvem „Kingdom Of The Hammer King“ mělo jít na absolutní lásku na první poslech. Tedy alespoň v případě, že vám nebude vadit naprosto nulová originalita, kadence výrazu „kladivo“ častější než při celodenní směně v Hornbachu ..více

[recenze]

[22.01.2016]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]

DREAMTALE - Phoenix

Období kolem roku 2008 byl pro power metal divný čas. Původně striktně žánrové spolky začaly experimentovat a vnášet do své tvorby nové vlivy. Sonata Arctica vydala „Unii“, která byla počátkem její progresivní éry, Stratovarius se vzpamatovával z Tolkkiho odchodu a Edguy přišli s deskou „Tinnitus Sanctus“, jež měla s prvotními počiny společný snad už jenom název kapely. Finové Dreamland – podobně jako třeba němečtí Crystallion..více

[recenze]

[21.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE GARY MOORE BAND - Grinding Stone

Only The Good Die Young. Tak to zpívají Iron Maiden na svém albu „Seventh Son Of A Seventh Son“. Jen dobří umírají mladí… Gary Moore se šedesátky nedožil. Nemilosrdná zubatá si pro něj přišla do Španělska v předjaří roku 2011. Bylo mu 58 let. A za sebou měl úctyhodnou, více než čtyřicetiletou kariéru se skoro třicítkou alb. Byl kytaristou u Skid Row (samozřejmě ne těch, kde zpívával Sebastian Bach), byl kytaristou u Thin Lizzy, hrával s Colosseum,..více

[recenze]

[21.01.2016]

[Jan Skala]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

NIGHTFEAR - Drums Of War

O této partě jsem donedávna neměl nejmenší ponětí, a kdybych měl hádat zemi jejího původu, byl bych vedle snad i na desátý pokus. Ze Španělska se sice často dočkáme sytého a výbušného power-heavy metalu, ovšem jen ve velmi málo případech je hudební náplň doprovozena anglickým zpěvem. U party Nightfear ale nejde o jediné překvapení. Tím dalším jsou melodie, jejichž následkem je album daleko líbivější,..více

[recenze]

[20.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

CLAWED FOREHEAD - My Domain

Vezměme to úplně odzadu. Ve chvíli, kdy do redakce dorazilo třetí album brněnských Clawed Forehead „My Domain“, kapela už neexistovala. Poté, kdy je opustil vrchní autor Jakub Špiřík, ohlásili v říjnu loňského roku Clawed Forehead ukončení činnosti a přesunutí aktivit pod hlavičku The Entropies. Pár měsíců předtím, v době, kdy se zmíněné album dostalo na svět, byla sestava kapely po odchodu zpěvačky Terezy Malé a kontrabasistky Lenky Barotkové ..více

[recenze]

[20.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]