Když si na Bandzone.cz zadáte do vyhledávače žánr „power“, vyjede vám hafo kapel, které ovšem svoji tvorbu zmíněným slůvkem označují zcela nesmyslně. Naopak některé skupiny, které power nějakým způsobem hrají, si jej pro své zaškatulkování nevyberou. Pokud tedy člověk hodlá najít zajímavou a v obecnějším povědomí zatím neobjevenou smečku, musí se obrnit kočičí dávkou trpělivosti s tím, že se během většiny večerů ona kýžená myš (rozumějte alespoň trochu slušná kapela) vůbec neukáže. Ale vytrváme-li dostatečně dlouho, přece se občas zadaří. Jako třeba při objevení slovenské bandy ANTHOLOGY.
Mladičká kapela jak založením (2009), tak věkem muzikantů (nejstarší člen má sladkých 19 let), tvoří hudbu, která ono vyčerpávající hledání bohatě vynahrazuje. Konkrétně jde o velice poslechový heavy rock, sem tam říznutý power metalovou úderností, stejně jako jeho (díky časté klávesové podpoře) chytlavou melodičností. Celkový výraz kapely velice zpřístupňuje zpěvačka (snad mi promine familiární oslovení) Saša Hírešová, jejíž kvalitní volátko dodává muzice důstojnost a podstatnou dávku smysluplnosti (trochu jí to skřípe snad jen ve vyložených hloubkách, vysoké polohy jsou naopak uchu lahodící). V případě baladických skladeb („Šialenstvo“ a „Jediná“) se pak dá mluvit přímo o rádiové hitovosti. Např. „Jediná“ silně evokuje některé hity MC Erika a Barbary (což je myšleno jako poklona, páč mně se tahle dvojka líbí).
Desku „Exitus“ ale otevírá řízná instrumentálka „Beyond The Portal“, které dominují (téměř) goticky dramatické prvky, thrashem nasáklé riffy i power metalové vyhrávky. Následná titulka obsahuje vlastně to samé, plus samozřejmě Alexandřin zpěv, pokud se ovšem povedenosti týká, ještě lépe je na tom další kousek s názvem „Čo je v nás“. Ten má ideální odpich i energii a vedle „Jediné“ patří k největším lákadlům desky. U „Zlého sna“ malinko ruší nepříliš vydařené refrénové klenutí (zejména v jeho závěrečné části), to je naopak lahodně zatočené v předposlední položce „Vojna sveta“. Závěrečnou věc pak tvoří cover od APOCALYPTICY, jenž ovšem žádnou bombu neznamená, možná i proto, že v něm většinu doby Saša zpívá v hlubokých tóninách.
Při celkovém hodnocení je nutné zohlednit nejen fakt, že jde o debutové album, ale zejména věk hudebníků, kteří jej stvořili. Sotva plnoletým floutkům se totiž do svých kompozic podařila narvat velice úctyhodná dávka melodické chytlavosti, která nám sice nespřehází žebříček oblíbených kapel, ale jako start do rock/metalového světa je více než konkurenceschopná. A já se už teď těším na další aktivity těchto slovenských talentů.
|
