Rok 2017 mi utekl jako Usain Bolt v nejlepší formě a tak je opět čas na bilancování. Je vlastně rok dlouhá nebo krátká doba? Za dvanáct měsíců vyšla hromada alb a člověk měl co dělat, aby stihl naposlouchat všechny, co chtěl. Přijde mi, že když jsem byl mladší, zvládl jsem desek naposlouchat víc a každé jsem dal i více času. Čím to? Možná práce, přítelkyně či jiné koníčky. Přesto jsem slyšel hodně dobrých či dokonce výborných desek. Minulý rok jsem bilanci napsal příliš chaoticky a tak jsem se rozhodl pro klasičtější model článku.

V mém výběru se setkáte s interprety, které jsem již v minulosti zařadil do bilance a je to proto, že mí oblíbenci mě málokdy zklamou. Ale najdete tu i kapely, které jsou pro mě zcela nové nebo nejsou až tak známé. Například vítěz je i pro mě samotného velmi překvapivý.

Vítěz:
NIGHON – The Somme
Tihle Finové mi vyrazili dech. Neskutečně sofistikované album, kde je prakticky všechno. Deska patří do industrial metalové škatulky, ale nabízí mnohem více. Jedná se o koncepční dílo a poslech připomíná sledování dramatického filmu. Ani po x posleších nemám tohoto alba dost.

Stříbro:
NOVEMBERS DOOM – Hamartia
Staří pardálové se do toho opřeli a natočili jedno z nejlepších death/doom metalových děl, co jsem kdy slyšel. Podmanivé, tvrdé, melodické a opravdové. Své si zde najde fanda extrémního metalu stejně jako vyznavač kvalitních melodií.

Bronz:
LOCH VOSTOK - Strife
Progresivní metal, který má prostě všechno, na co v metalu pomyslíte. Neskutečně komplexní hudba a album, které vytváří závislost. Loch Vostok kombinují více žánrů, a přesto z toho není bláznivý mišmaš, ale parádní muzika.

Další výtečné počiny:
KREATOR – Gods Of Violence
Není to taková pecka jako „Phantom Antichrist“, ale je to klasický Kreator. To znamená thrash metal nejvyšší jakosti s dostatkem brutality a melodií. Deska nepřekvapí, ale poslouchá se jedna báseň. Z thrash metalových alb, jsem tohle poslouchal nejvíc, proto je ve výběru.

MOONSPELL – 1755
Příběh velkého lisabonského zemětřesení si mě získal velkolepostí, výpravností a pocit, že poslouchám něco opravdu výjimečného, jen tak nemizí. Moonspell opět přišli s něčím „jiným“ a i když tu chybí lehkost a hitovost předešlého počinu, je to bomba, kterou ve výběru prostě musím mít.

ELVENKING – Secrets Of Magick Grimoire
Pro mě jedna z nejlepších současných power metalových kapel. Nebo folkmetalových? Je mi to vlastně jedno. Elvenking jsou sví a každou deskou mě dokáží okouzlit. „Secrets…“ není dokonalé album, ale jako poslech prostě baví a jejich osobitý projev mi prostě sedí.

Steven WILSON – To The Bone
Víc popu, měkčí, veselejší. No a co? Pořád je to Wilson a stále umí překvapit. Na minulý počin to nemá, ale no a co? Pořád je to Wilson a stále je to vynikající. Že opakuju věty? No a co?

SEPTICFLESH – Codex Omega
Když já rád symfonický death metal. A Septicflesh ho umí bravurně. Už natočili lepší kousky, přesto jsem navýsost spokojený a poslech si užívám.

LEPROUS – Malina
Tihle Norové jsou zcela svébytní a originální. To platí, i když ubylo metalovosti a své skladby zjednodušili. Přesto to funguje a nic se nemění na podmanivosti jejich hudby.

HALLATAR – No Stars Upon The Bridge
Krásná a smutná nahrávka. Nic pro slabé nátury. Tady jsou opravdové emoce. Funeral doom metal se tu potkává s folkem a poezií. Jedinečná deska.

To bylo deset pro mě nejlepších desek za rok 2017 a nyní ještě zmíním další, které jsou hned v závěsu za nimi.
Kanadští EX DEO – The Immortal Wars – skvělý symfonický death metal.
CRADLE OF FILTH – Cryptoriana – tohle se opravdu povedlo. Atmosférický black metal nejvyšší jakosti.
V rámci death metalu nejvíc zaujali NORTHERN PLAGUE s fošnou Scorn The Idle.
Progresivní rockovou operou roku je bez debat AYREON – The Source.
EP roku je pak výtečná nahrávka EPICA – The Solace System.
Z českých desek se mi letos nejvíc líbili POSTCARDS FROM ARKHAM – Manta kde kluci k parádnímu post-rocku přidali i více black metalového koření. Výsledkem je originální a svébytná fošna.
WAR FOR WAR zas zaujali s industriálním počinem Illud Tempus, který je sice více elektronický, než je většině metalistů po chuti, ale zase nabízí parádní melodie a texty.

Děkuji všem, kteří čtou mé články, a snad se vám většina z nich líbí. To je pro rok 2017 vše a já doufám, že ten příští bude hudebně alespoň stejně bohatý. Vám všem přeju mnoho hudebních zážitků, ale především zdraví a štěstí v lásce a životě jako celku.