- adrian

Tak tady mi nekdo mluvi z duse :-)

24. 01. 2011 17:32

5,5/10 - Tassadar

Poslechnul jsem a cítím SILNÉ rozčarování, tahle deska je neskutečně slabá. Tak nějak mi připadá, že stratoši už nejsou schopni vymyslet nějakou lepší melodii, čestnou výjimkou budiž úvodní Darkest hours /ta je moc fajn/, ovšem jakýkoliv pokus o speedovou skladbu na albu dopadá katastrofálně -> rádobyhitové refrény, naprosto tupá kompozice, melodie tisíckrát provařené a kotipelto zní jako strýček Skrblík, jeho hlas jde už vážně do háje. Sílu alba vidím hlavně v pomalejších skladbách -> hymnické fairness justified a lifetime in a moment jsou opravdu povedené, poslouchat se dá i pěkně akusticky ozdobená Move the mountain a bez uzardění si poslechnu i titulku. Vedle nich ovšem stojí věci jako Infernal maze, Under flaming skies, the game never ends a event hroizon, jež se marně snaží křísit již dávno chcíplého ducha někdejší hypermelodické kapely. Tolkki zkrátka chybí jako sůl!

24. 01. 2011 11:25

- GNT

Lukáš: možná pláčeš na špatném hrobě. Kamelot ani Blind Guardian jsem vůbec nezmínil (nejmenoval jsem vlastně žádnou kapelu), tudíž jsem je nemohl urazit. A pak Kamelot není speedovou kapelou (v tom se doufám s většinou lidí shodnu). Blind Guardian patři k trochu jinému pojetí speedu než jsem měl na mysli - nic proti nim nemám, vlastním od nich asi pět alb. Nad klasický melodický speed se jít nedá, to je prostě konečná, když se ultramelody powerspeedová kapela chce nějak podstatněji vyvíjet, obvykle to dopadne tak, že drasticky zpomalí a je méně melodická, čili v podstatě uteče jinam, do jiných žánrových vod a pak se už vlastně o žádném vývoji v rámci daného žánru mluvit nedá. Buď zůstanu plus mínus stejný (vždy je dostatek prostoru jak hudbu lehce obohatit a přitom neubrat na rychlosti ani melodičnosti), nebo už se nemohu zvát speedovým (možná to platí i v jiných vyhraněných žánrech).

24. 01. 2011 6:19

- Nerajohn

Mě se Elysium obrovsky líbí. Polaris bylo docela zklamání, Elysium není. První tři písničky výborné, dvě skvělé balady a nakonec opus, který se mi líbí pořád víc. Mimochodem, basový motiv v písni Elysium mi výrazně připomíná Dream Theater, ale nemyslím, že je to na škodu.

22. 01. 2011 17:21

- adrian

Celkem souhlasim s GNT i kdyz nejsem jen ortdoxni fanda melody metalu. A co se tyce posledniho alba Kamelot - vetsi zklamani jsem v hudbe dlouho nezazil? Kam se jako posunuli??? Jen ztratili svoje poznavaci prvky a ubrali na melodiich - to je jako nejake posunuti hranic? Skladby jsou zbytecne kombinovane, v pameti nezustane s celeho alba vubec nic, ale hned je to tim padem strasne progresivni a kapela "na sobe maka". Pro me tezko pochopitelny pristup. Ale ono je to holt dneska in. Jakmile nejaka kapela hraje na kazdym albu stejne nebo podobne, tak je to "ustrnuti ve vyvoji a opakovani se" - ale PROC??? Proste je to bavi, delaji to dobre a nemaji POTREBU delat svou hudbu komplikovane! Nez vsechny ty radoby vyvijejici se kapely typu Kamelot, si radsi poslechnu DragonForce ( vdecna kapela pro "kritiky" ) - tam mam sve jiste a hlavne - verim jim to!

21. 01. 2011 15:41

- Ray

No můžu se vyjádřit zatím jenom po zkouknutí jednoho klipu, protože mi zatím tahle parta nějak unikala, ale jo, můj styl to rozhodně je. Podívám se na ně blíž ;)

21. 01. 2011 14:42

- Pagan

TNT: DARKWATER jsou na mě moc "dark", ale mohlo by se to líbit kolegyni Ray. Co říkáš, Radko? :-) lukáš: urazit se dá i slušně

21. 01. 2011 14:28

- Bubák

Lukáši, o ztrátě ducha jsi se tu už několikrát zmínil. Nevnucuj ostatním svůj názor, a už vůbec se neschovávej za fanouška Kamelot, nebo Blind Guardian! Kdyby si jim totiž opravdu byl, tak do Brna dojedeš! Že jsi nebyl, dobře ti tak, protože si přišel sakra o hodně! Pořád máš jen spoustu výmluv, nic víc! Už sem ti říkal víckrát, vylez mezi lidi a nepokládej všecko co si kde přečteš za svatý. Taktéž prosím neotravuj na různých fórech, deset krát řečenými větami, lidi jsou inteligentní, stačí jim to říci pouze jenou a nesnaž se prosím prosazovat svůj názor za každou cenu tam, kde si chtějí lidi normálně pokecat. To Pagan: DARKWATER neznám, budu se muset po tom mrknout, taktéž přimlouvám se za recenzi ;-)

21. 01. 2011 14:20

- lukáš

to pagan: jako fanouška blindu a kamelotu mě to uráží.Obě tyto kapely dokazují, že se nemusí opakovat a stále přidávat nové vlivy a hlavně to nepusobí nuceně. Strati si hrajou na progresivní kapelu teď, ale duch kapely v hajzlu.

21. 01. 2011 13:56

- TNT

to GNT: Ještě bych za sebe doplnil, že přes určitou svoji naznačenou skepsi neztrácím naději a věřím, že ještě někdy přijdou alba, která skutečně nadchnou. Ono je to taky hodně o pocitech, o vnitřním vývoji konkrétního posluchače, o tom co zažil, o jeho aktuálních náladách etc. Někdy si člověk užívá optimistických melodií, jindy upřednostní kus temné melancholie, vždycky by ale měl být zachován cit pro melodii - to pak jsem schopen i té které skladbě ledacos odpustit. Jde jen o to trefit se vždycky do toho na co je zrovna chuť. to Pagan: Nedala by se časem udělat nějaká recenze na zmíněný DARKWATER? Docela by mě zajímalo jak by z ní vyšel.

21. 01. 2011 13:53

- Pagan

...tak už jsem se bál, že se nedočkám nějakého vulgárního výrazu v této zatím mimořádně slušné a zajímavé debatě...a hle, už je to tady! :-(((

21. 01. 2011 13:15

- lukáš

to gnt: Naprostá píčovina-nové desky od blind guardian a kamelot mluví za vše, mantinely pokud si je tam člověk dá sám má je furt.Ovšem tyto kapely dokazují, ´ˇze i v melodických speed power metalu se muže jí ještě výš nad žánr.

21. 01. 2011 13:04

- GNT

TNT: s tím, co jsi napsal v podstatě souhlas, každý ultra melody styl má podobné problémy. Progres - beru ho, když je použit jako koření, ne jako schválnost a hlavní princip skladby. A také progres se nutně nemusí rovnat kakofonii. Powerspeed má kromě nutných negativ, které ovšem lze v dnešní nejisté době vnímat i jako přednosti (klišovitost, předvídavost, nutné bombastické vyústění, vysoké mužské tóny, trylkování v sólech), i jistou přednost - dokáže vstřebat a použít takořka všechno ze světové hudby i z hudby minulosti - a tady je v podstatě ještě pole neorané, nutným principem při takovém vstřebávání ovšem je, aby "cizorodé" hudební prvky powerspeedovým skladbám nedominovaly a aby se stále jednalo o věci jasně melodické, kakofonické, ztišené, recitované či řvané refrény mohou být zajímavé, ovšem fanouška speedu nenadchnou. Opakování - někdy to může být nuda, i když jasná vítězná optimistická melodie vždy potěší, zvláště když je zahraná v ďábelsky rychlém rytmu. Kapely by měly více hledět na dramaturgii alb a písně na albách by měly vytvářet jistý kontrast a v konečném důsledku i pestrost (nikdy nepochopím, proč musí být nejrychlejší nebo nejlepší skladby v první třetině či polovině alba, např. proč musí taková Polaris končit dvěma baladami a dvěma utahanými epicoprogresy, to samé u nové Angry, poslední tři čtyři skladby jsou buď pomalé nebo pomalejší). A Elysium - 18 minutový závěr je také vražda. V poslední době mě předlouhé skladby nějak iritují - to co někteří použijí v 15 minutové skladbě dokážou jiní nastřílet do 5-6 min. fofrovačky. Hudební minimalismus do powerspeedu nepatři (konečně jeden z důvodů proč tenhle hudební žánr mám rád je ten, že se tu melodickými motivy nešetří, občas se objeví i dva typy bridge, dva různé typy refrénu, další melody pasáže před sólem a jiný odlišný zase po sólu - v jiném žánru by ze dvou takových speedovek namlátili celé album).

21. 01. 2011 11:30

- TNT

to GNT: V zásadě souhlasím, ale mám někdy dojem, že prakticky všechno kvalitní se už vyčerpalo a že už není moc co vymýšlet. Existuje nějaký omezený potenciál tónů (nebo jak se tomu řiká) takže si myslím, že zákonitě nelze přicházet s něčím novým donekonečna, aniž by se člověk neopakoval. A opakování v power metalu přináší, alespoň z mého pohledu, obvykle nudu. Já sjem taky vždycky měl (a mám v podstatě pořád) nejraději power-speed styl (bez ohledu na definice). Poslední dobou, možná pod dojmem jeho jisté vyčerpanosti, jsem přišel na chuť i některým skladbám poweru okořeněných špetkou progressu, ale toho progresu musí být v mém pojetí skutečně jen jako šafránu, power musí dominovat. Např. mě docela zaujali asi né moc známí DARKWATERS - mají na triku zatím jen dvě alba, to druhé je z loňského roku - škoda, že se tady zatím neobjevila žádná recenze. Běžný progres (co jsem náhodně slyšel) ani nevydržím doposlouchat do konce, absolutně nic mně to neřiká, ale to už je asi úděl nás powerů.

21. 01. 2011 10:43

- GNT

Tom: cituji "Ty krásné melodie, chytlavé refrény a závratná rychlost, to je to co se nedá dělat pořád". Na to říkám: a proč ne? Co je dobré, poctivě udělané, co se posluchačům líbí, to se podle mě může dělat nekonečně. Je to na každém člověku - jaký přístup preferuje. Patřím k těm, kteří považují melodický speed za jakousi konečnou v určité vývojové větvi metalu či hudby vůbec, dál se jít nedá (nahlíženo očima či vlastně ušima fanouška speed metalu), dá se jen sestoupit do pomyslných nižších pater nebo plus mínus udržovat dobyté pozice (což dokáže málokdo), v tom spočívá jistá záludnost tohoto žánru.

21. 01. 2011 9:31

Minulost je vždy lepší - Tom

Člověk rád vzpomíná na minulost i v normálním životě. Jeho mysl je nastavena tak, že se dívá často do minulosti a říká si jo to byly tehdy časy. Staré desky Stratovarius jsou opravdu klenoty speed/power metalu, ale přece jen existuje tady nějaká hranice. Ty krásné melodie, chytlavé refrény a závratná rychlost, to je to co se nedá dělat pořád. Věřím, že by Stratovarius mohli klidně udělat regresivní desku, která by nás vrátila v čase, ale proč by to dělali. Nechali tady po sobě minimálně 30 parádních power/speed skladeb, které už nikdo nikdy nesmaže. Ty si každý z vás může doma pustit. No a teď nám kapela dává další porci muziky, která je odlišná než předchozí tvorba. Ten stůl s jídlem se rozrostl o další dobré pochutiny. Máte na výběr. Mě se naopak líbí, že Strato si jdou svým novým směrem a snaží se v něm něco dokázat. Tento krok přijmou fanoušci, kteří nejsou ortodoxně zaujatí jen klasickým speed/power, ale dávají zelenou i jiným možnostem. Navíc progrese je zrádná v tom, že vás často dostane až na vícero posleších. Takže záleží jen na vás, kolik dáte desce času. Já např. tím jak jsem starší, tak mě staré písničky od Strato připadají nudné a hledám v jejich starší tvorbě ty méně okoukané, které jsem před několika lety přehlížel.

20. 01. 2011 19:25

- adrian

Rikal jsem vetsina, ne vsichni :-) Mam to proste vyzkousene z praxe

19. 01. 2011 20:30

- Tominko

Aj ja poslucham stratik od tych 12 a od albumu Dreamspace po sucasny Elysium mam napocuvanu kazdu minutu skladieb, aj tych bonusovych!!! Ale proste Elysium zaujme aj starych posluchacov!

19. 01. 2011 20:21

- Ray

Ach jo....no dobře, uklidní tě, že poslouchám Stratovarius od třinácti? :D Věř mi, já jejich starší tvorbu znám opravdu důkladně.

19. 01. 2011 19:39

- adrian

Ja si stale myslim, ze vetsina z vas, kteri tak vychvalujete nove album, neslysela jejich "klasicke" alba. Anebo jen velmi letme. Koneckoncu jsem se stim uz hodnekrat setkal. Spousta lidi chvalila Polaris jak je super a ve finale jsem zjistil, ze v podstate moc neznaji jejich starsi tvorbu. Tak jsem jim doporucil poslechnout si trojlistek Episode - Visions - Destiny a za par dni prisli rozcarovani s nazory typu: "Jaktoze jsem to nikdy neslysel, dyt je to neskutecna pecka!!!," "Polaris je oproti tomu sragora" atd. Zaroven si myslim, ze lidi, kteri na Stratovarius nevyrustali ( jako treba ja nebo Pagan ), nemuzou mit k jejich puvodni tvorbe patricny vztah.

19. 01. 2011 18:59