Před rokem na tomto místě padala optimistická slov o kulturní obrodě, která přijde v roce 2021 po konci Covidu, k čemuž ale nedošlo. Hudební scéna se pořád dusí, perzekuována nejrůznějšími zákazy a vládními opatřeními, které se ukázaly být málo účinné, ovšem podivný stav trvá dál. Trpí tím umělec i fanoušci. Koncertů byla hrstka, na ty největší se znovu nedostalo, ovšem alba vycházet nepřestala. Ta jako by odrážela současný stav rockové scény, který se nachází v jisté formě hibernace. Vyšla řada dobrých alb, ale kde jsou geniální a stěžejní…? Musí se hledat takřka drobnohledem, ale pořád ještě k mání jsou. Zde je přehled těch nejlepších…

Album roku:
1. CHEAP TRICK – In Another World
…za to, že i po dlouhých letech připravili jednu ze svých nejlepších či dokonce nejlepší desku. Čekala se rutina, přišla jiskřivá kolekce lehkonohých skladeb, odrážející kompoziční génius pánů z Chicaga. A že jsou za zenitem? Komerčně možná, umělecky ne...

2. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA – Aeromantic II
…za to, že se stále drží svého lehce kýčovitého stylu, nasáklého osmdesátkovou diskotékou, ale pořád to dělají s obrovskou noblesou a porcí hitovosti, kterou by jim mohli závidět i největší matadoři AOR scény zlatých věků. Dvojka dokonce překonává předloňskou jedničku…

3. SMITH/KOTZEN – Smith/Kotzen
… za velké překvapení roku. Jak může znít deska kytaristy Iron Maiden a bluesrockového hráče a někdejšího člena glammetalových mazlíčků Poison? Skvěle! Životem tepající blues/hard rock, plný nadhledu a životních zkušeností, okořeněný až geinálními instrumentálními výkony...

4. BLUEDAHLIA - BlueDahlia
… za to, že na této desce zpěvák Paul Shortino znovu našel sám sebe. Blues/hard rock je přesně parketa, která sedí nejen jeho hlasu, ale i jeho skladatelskému citu. Kupodivu jeho styl přesně zapadl do hry bývalého kytaristy Dia Tracyho G. Skvělá deska a velmi nadějný debut...

5. MASTODON – Hushed And Grim
… za jejich obrovskou odvahu. Přijít s hodinu a půl dlouhým dílem, které nenudí, ale předkládá pestré palety roztodivných nálad, to už chce kus pořádné kuráže a Mastodon to zvládli bravurně. Ba co více, otevřely se jim s touto deskou nové obzory, mnohem jasnější než dosud...

6. 1914 – Where Fear And Weapon Meet
… za to, že zdánlivě vyčerpanému black metalu dali jinou dimenzi. Tentokrát museli při ukrajinské partě stát snad všichni rohatí, protože jejich koncept První světové války působí strašidelně a zároveň neskutečně přitažlivě. Dobro došli u Sarajevo....

7. CRAZY LIXX – Street Lethal
… za to, že jejich forma neklesá. Dnes nejlepší kapela někdejší Nové vlny skandinávského hair metalu, přišla potřetí s deskou, která strčí do kapsy i nejedno dílo ze zlatých časů stylu, z osmdesátých let. Párty, rychlá auta, lascivní děvky, dobrý chlast, to všechno tady je…

8. THUNDER – All The Right Noises
… za hardrockovou sevřenost, s níž deska konkuruje nejlepším dílům kapely ze začátku osmdesátých let. Je to svěží, hitové, precizně zahrané a stále ještě mladicky hravé. Tahle kapela má pořád co říct a „All The Right Noises“ je důkazem…

9. CYNIC – Ascension Codes
… za neuchopitelnost a abstraktnost, za bezbřehou bolest a melancholii, s níž Paul Masvidal vytvořil nesmírně smutné dílo. Po death metalu není ani památky, ten se přetavil v prog rock, ovšem původní chorobné vize zůstaly…

10. Jerry CANTRELL - Brighten
… za to, že Jerry Cantrell dospěl. Kytarista Alice In Chains a bývalý těžký feťák už má všechno v hlavě srovnané a jeho hudba má jasnější a ostřejší kontury. Je z něj písničkář, ale i v tomto dosahuje velmi vysoké úrovně…

11. MIDNITE CITY – If You Can`t Scratch
… za to, že jejich forma má vzestupnou tendenci. Debut se povedl, „There Goes The Neighbourhood“ byla ještě lepší, tentokrát se Angličanům povedlo vytvořit malé mistrovské dílo soudobého hair metalu. S Crazy Lixx jsou dnes tahouny celé evropské hairmetalové scény.

12. AT THE GATES – The Nightmare Of Being
… za to, že se mistři severské větve smrtícího kovu znovu neutnuli. Comeback jim jde čím dál více k duhu, což potvrzují deskou, na které znovu překračují rámec svého původního stylu a dělají to nevšedně poutavým způsobem.

13. MEMORIAM – To The End
… za to, že zažehnali krizi a jsou silnější než kdykoliv předtím. „To The End“ důstojně navazuje na odkaz Bolt Thrower, avšak to je jen jeden z faktorů, proč je tahle deska mezi tím nejlepším, co loni v death metalu vyšlo. Hlavní je atmosféra a celková síla skladeb…

14. Dennis DeYOUNG – 26 East, Volume 2
… za to, že jeho loučení s aktivním muzikantským životem, které bývalý zpěvák Styx předložil už podruhé (a naposled) má pořád velkou sílu a pulzuje emocemi. Jeho hlas i osobnost bude na scéně chybět…

15. CARCASS – Torn Arteries
… za to, že těch osm let od poslední řadovky nebylo promarněných. Už nejde ani o death metal v pravém slova smyslu, Carcass natočili pestré album, které je daleko od původních výplachů „Reek Of Putrefaction“...

16. K.K.`S PRIEST – Sermont Of The Sinner
… za to, že K.K. Downing ukázal světu, že se dokáže obejít bez Judas Priest. „Firepower“ sice porazit nedokázal, ale přišel s krásně čistou stylovou deskou. A kdo jiný by měl mít nárok natočit klasicky priestovské album než on?

17. RESIST & BITE - Resist & Bite
… za to, že tahle deska znovu ukázala skladatelského génia Tommyho Skeocha, někdejšího kytaristy Tesly. Moderní hard rock se sráží s klasickou tváří Skeochova rukopisu ve výtečných skladbách. Na hardrockové scéně jde o jeden z objevů roku…

18. THE PROFESSIONALS - SNAFU
… za to, že i podruhé si dokázali poradit bez Stevea Jonese a znovu to vyšlo na výbornou. Typické album punku model 1977 je zachováno, ač v něm není ani stopy po nějaké nostalgii, sentimentu či unavenosti...

19. GYPSY PISTOLEROS - The Mescalito Vampires
… za to, že dokáží udělat rock n`roll zábavným, že do něho zapojují absolutně nesouvisející, i když lákavé prvky. V jejich hudbě ožívá tarantinovský svět Ceckatého tornáda, upírské hospody a podivných historek z polosvěta...

20. Lee KERSLAKE - Eleventeen
… za krásnou, smutnou a hořkosladkou rozlučku s ikonickým bubeníkem. Loni vyšlo několik posmrtných alb bývalých členů Uriah Heep, ale tohle má nejkrásnější atmosféru, jakou si lze představit, i když na pozadí smutné události...

Kapela roku:
1. IRON MAIDEN
… i když se novinka "Senjutsu“ nemůže měřit s klasickými díly kapely, jsou pořád Iron Maiden na špičce zájmu...
2. HELLOWEEN
… za comeback, který sice přesvědčí spíše naživo než z desky, ale přesto je to obrovská událost...
3. CHEAP TRICK
... za opětovný návrat ve skvělé formě...
4. THE PROFESSIONALS
… za to, že díky nim duch starého punku stále žije a v nové tvorbě se má čile k světu..
5. FOO FIGHTERS
… pochyboval by někdo, že jsou dnes jednou z největších kapel, i když spousta lidí tvrdí, že jsou pouze „jednookým mezi slepými“...

Skladba roku:
1. K.K.`S PRIEST – Hail For The Priest
… za to, že se konečně Downingovi povedl s touto věcí návrat k „Painkiller“...
2. MANIC STREET PREACHERS – Still Snowing In Sapporo
… za naprosto dokonalou ukázku toho, proč se tahle kapela stala velkou...
3. L.A. GUNS - Cannonball
… za to, že do téhle věci kapela napěchovala nebývalé množství energie....
4. Gary MOORE – In My Dreams
… za to, že nejlepším možným způsobem připomněla tvorbu tohoto génia...
5. Lee KERSLAKE – Celia Sienna
… za tu krásnou vzpomínku a podmanivé melodie...

Zpěvák roku:
1. Danny BOWES (THUNDER)
… za to, že předvedl naprosto strhující výkon na nové desce...
2. Joshua KISZKA (GRETA VAN FLEET)
… za to, že z něho roste vynikající talent nové rockové generace...
3. Paul SHORTINO (BLUEDAHLIA, ROUGH CUTT, KING KOBRA)
… za to, že ukázal úchvatnou bluesovou polohu v BlueDahlia...
4. James DURBIN (DURBIN)
… za hlasový dynamit, který exploduje v hrdle tohoto bývalého zpěváka Quiet Riot...
5. Tim Ripper OWENS (K.K.`S PRIEST, THE THREE TREMORS, THE LEVIANTHAN PROJECT)
… za variabilitu, energii a čistě heavymetalový hlas...

Kytarista roku:
1. Paul GILBERT (MR. BIG)
… za to, že natočil výborné instrumentální album, kde ukazuje celý svůj talent…
2. Adrian SMITH (IRON MAIDEN)
… přestože byl loni nejvíce vidět v Iron Maiden, vehementně také ukazoval, že je mnohem víc, než jen kytarista této legendy..
3. Tim SKÖLD (SKOLD)
… za jeho chladný, odlidštěný styl, který má v sobě i rock n`rollovou drzost..
4. Mark KNIGHT (BANG TANGO, THE UNSUNG HEROES)
… za cit, jakým předkládá své bluesové i hardrockové věci...
5. Tracii GUNS (L.A. GUNS, SUNBOMB, SOCIAL DISRODER)
… za neuvěřitelnou píli a invenci., kterou loni ukázal na třech stylově rozdílných albech...

Basista roku:
1. David ELEFSSON (THE LUCID)
...za to, že znovu zvedl hlavu a rozehrál svůj basový uragán…
2. Sami YAFFA (SAMI YAFFA, MICHAEL MONROE)
… za to, že jeho hra je stále velmi osobitá a plná citu...
3. Sergio VEGA (QUICKSAND)
… za obrovský groove, který dává do své pestré hry...
4. Tony CAMPOS (FEAR FACTORY)
… za to, že přísným rytmickým okem hlídá to, aby se metalová mašina nerozpadla..
5. John MYUNG (DREAM THEATER)
… nejen za to, že je nejsympatičtějším členem Dream Theater, ale hlavně za to, že opravdu umí...

Bubeník roku:
1. Adrian ERLANDSSON (AT THE GATES, THE LURKING FEAR)
… za to, že jeho úder má smrtící (deathmetalovou) sílu..
2. Tommy CLUFETOS (TOMMY`S ROCKTRIP)
… za to, že bývalá Ozzyho mlátička má pořád „úder jako kráva“...
3. Mike PORTNOY (TRANSATLANTIC)
… za to, že ukázal další, znovu nalezenou klidnější tvář...
4. Kálmán OLÁH (EKTOMORF)
… za to, pokračovatelem Igora Calavery je i s vlastní invencí...
5. Paul COOK (THE PROFESSIONALS)
… za obrovské srdce, které dává do své hry..

Koncert roku:
…hmmm…

Objev roku:
1. SMITH/KOTZEN
…kdo čekal, že přijdou právě s tak skvělou hudbou?

Zklamání roku:
1. LOCKDOWN 2021 – to samé co loni a veškerá situace kolem covidshitu. Chaos, lži, nesmysly, politické hry, na které doplácí obyčejní lidé...

Osobnost roku:
1. Tommy SKEOCH (RESIST & BITE)
… za to s jakým stylem se dokázal vrátit a poučit se ze svých chyb...
2. Bruce DICKINSON (IRON MAIDEN)
… za ten zápal, s jakým dělá všechny věci...
3. Danny REXON (CRAZY LIXX)
… za to, že z něho roste skutečně silná persona rockové scény...
4. Steve LUKATHER (TOTO)
...za vysoké nasazení ve všech projektech, kterých se účastní…
5. Rick NIELSEN (CHEAP TRICK)
… za jeho neutuchající humor..