KOBRA AND THE LOTUS - Prevail II

Co si budeme nalhávat, desky téhle kanadské formace nebyly nikdy žádná velká sláva. V ranku moderního heavy metalu kořeného ženským zpěvem je to dobře zvládnutá práce. Nakonec se jim díra do světa (ani přes velkou tlačenku z vydavatelství) nepodařila udělat ani s loňským ambiciózním počinem „Prevail I“. I když se pravděpodobně jednalo o jejich nejlepší album, bomba se z něj nestala. Proč tedy očekávat něco velkého od „dvojky“, navíc, ..více

[recenze]

[22.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2018 - část VII. - kapely NEGATIVE SELF, PERPETUAL WARFARE a TRAITOR

Umělé vytváření strachu bylo vždy pevnou strategií mocenských aparátů. Pokud člověk nepoužívá vlastní hlavu, může jej systémový soustruh snadno sevřít a zpracovat k obrazu svému. O nutnosti kontroly strachu dnes mluví kde kdo (což je jenom dobře), mezi jinými také Švédové Negative Self, kteří formulku „Control The Fear“ použili rovnou jako titul pro svojí druhou studiovku...více

[recenze]

[22.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

ANGELUS APATRIDA - Cabaret de la Guillotine

Španělé Angelus Apatrida zachytili vzedmutí druhé thrashové tsunami v samotném začátku a velmi sebevědomým způsobem se na ní vyvezli mezi elitu tohoto žánru. Novinka a v pořadí šestá studiovka s hezkým obalem (je docela zábavné studovat nejrůznější tváře na něm vyvedené) i titulem „Cabaret de la Guillotine“ tedy patřila mezi očekávaná díla a nutno obratem říct, že Španělé ani v nejmenším nezklamali. Aktuální fošna je slušně nadupaná ..více

[recenze]

[21.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

A PERFECT CIRCLE - Eat The Elephant

A Perfect Circle, jedna z nejkultovnějších kapel začátku tohoto tisíciletí, vstává z popela jako bájný pták Fénix. I když jejich comeback spadá až do roku 2010, pravděpodobně nikdo nečekal, že se ještě někdy objeví jejich studiová deska. Natočit novinku bylo ovšem logické, protože hlavní tvůrci frontman Maynard James Keenan (jinak Tool) a kytarista Billy Howerdel jsou příliš skvělí umělci na to, aby diskografii společného projektu uzavřeli ostudnou deskou..více

[recenze]

[21.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

ATRA VETOSUS - Apricity

Už před pěti lety ukázali australští Atra Vetosus na svém debutu „Voices from the Eternal Night“, že dobrý atmosférický black metal dělat umí. Po slušném EP „Ius Vitae Necisque“ tasí tato formace (ustájená u Immortal Frost Productions) plnohodnotného nástupce, jenž je klíčem k divoké jízdě mnoha zákoutími vašeho niterního života. UŽ na zmíněném EP je u Atra Vetosus cítit posun a ten neslibuje nic jiného než to, že novinkové album „Apricity"..více

[recenze]

[20.05.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BLACK STONE CHERRY - Family Tree

Nezdá se to, ale Black Stone Cherry, kdysi benjamínci scény, jsou dnes už také zasloužilou kapelou. A čím jsou starší, tím více pátrají po kořenech vlastní hudby, po tom, co je tenkrát na začátku tohoto tisíciletí inspirovalo k tomu, aby kapelu vůbec založili. Už tenkrát šli proti proudu času, kdy zdůrazňovali svou náklonnost k Soundgarden a celkově seattleskému soundu, ovšem ještě více z nich byli cítit Led Zeppelin,..více

[recenze]

[20.05.2018]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

SERENADE - Onirica

Budete-li se pídit na vševědoucím drátu po italské skupině Serenade, kromě nezpochybnitelných faktografických informací o tom, že kapela brzy odškrtne první křížek na svých zádech, že na sklonku loňského roku vydané album „Orinica“ je druhým příspěvkem do jejich diskografie a kapela jej ve srovnání s debutem natočila po docela solidním průvanu v sestavě, zapříčiněném snahou o posun od gotických symfonií k heavy metalu s thrashovými, progresivními a gotickými vlivy, ..více

[recenze]

[19.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

AYREON - Ayreon Universe – The Best of Ayreon Live

Arjen Anthony Lucassen nechtěl nikdy se svým projektem Ayreon koncertovat. Před dvěma lety ale vyšlo DVD „The Theater Equation“ se záznamem čtyř naprosto výjimečných akcí, které se odehrály v září roku 2015 v Rotterdamu. Nejednalo se o běžné koncerty, ale o divadelní ztvárnění příběhu alba“ The Human Equation“. Leckoho napadlo, že by nemuselo zůstat jen u tohoto. O dva roky později Ayreon opět zazněl naživo...více

[recenze]

[19.05.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

PARKWAY DRIVE - Reverence

Kdyby se mezi znalými fanoušky hlasovalo o nejlepší metalcorová alba, určitě by byly desky jako „Horizons“, „Deep Blue“ nebo „Atlas“ od australských Parkway Drive pěkně vysoko. S příchodem minulého počinu „Ire“ kapela vyrostla do rozměrů tahounů festivalů a díky nové strategii rovnějšího metalového/hardrockového stylu a zapojení posluchačů do děje sází na energické show a baví fanoušky po celém světě. ..více

[recenze]

[18.05.2018]

[Radek Neuman]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

KRODA - Selbstwelt

Na Valpuržinu noc se zjevila novinka ukrajinské pagan blackmetalové stálice, jež po (převážně) ambientní odbočce na „Навій схрон“ opět vzývá síly pohanské hezky počernu. O navracení se ke kořenům také svědčí titulní skladba „Земля самості“ („Vlastní země“), ta totiž byla napsaná už v roce 1999 a až nyní, tedy o necelých dvacet let později, se z ní smetává prach. Nebudeme chodit kolem horké kaše, pozvánku hlavního principála ..více

[recenze]

[18.05.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THERION - A´arab Zaraq Lucid Dreaming

„Theli“ bylo zlomové album, nejen co se týče uměleckého sdělení, ale i co do prodejů se stalo velice úspěšným. Zdálo by se, že risk a důvěra v Therion se Nuclear Blast pořádně vyplatila, jenže bezprostředně po vydání desky tomu tak nebylo. Therion museli na turné a Christopheru Johnssonovi se kapela rozpadala pod rukama. Bubeník Piotr Wawrzeniuk se dal na studia a do skupiny se už nevrátil, Jonas Mellberg dal kapele sbohem už při nahrávání „Theli“ a s Larsem Rosenbergem..více

[recenze]

[17.05.2018]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 3,5/10]

BON JOVI - Bounce

Album „Crush“ znamenalo jednoznačný úspěch, když „It`s My Life“ doslova bourala hitparády po celém světě. Kapela svůj kredit posléze podpořila živým albem „One Wild Night Live 1985 – 2001“, které vyšlo v květnu 2001. V té době ale už probíhala práce na novém albu. Jak se totiž říká, kuj železo, dokud je žhavé… Jenže Amerika brzy měla úplně jiné starosti. Přišlo totiž 11. září 2001 a s ním útok na World Trade Center, ..více

[recenze]

[17.05.2018]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

DIMMU BORGIR - Eonian

We need to die, die again...

Osm let je dlouhá doba a během ní se může stát spousta věcí. Proběhnou kupříkladu čtyři olympiády, politici můžou našincům plošně zakázat kouřit i v těch nejzapadlejších hospodách, naši fotbalisté se čtyřikrát neprobojují na žádné mistrovství, nebo může konečně vyjít následovník alba „Abrahadabra“, které právě před osmi lety stvořili Norové Dimmu Borgir. ..více

[recenze]

[16.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Ivar BJØRNSON & Einar SELVIK - Hugsjá

Když dvojice Einar Selvik (Wardruna) a Ivar Bjørnson (Enslaved) před dvěma lety vydala úspěšný klenot „Skuggsjá", v jeho pokračování jsem se neodvážila ani doufat. Zázraky se ale někdy přece jen dějí a toto muzikantské duo dalo znovu hlavy dohromady, spolupracovalo s archeology a lingvisty a hleďme – zrodila se další pozoruhodnost. Kdo by to byl řekl, že se z corpsepaintem zmalovaného Kvitrafna, ..více

[recenze]

[16.05.2018]

[Peťulín]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

CRUACHAN - Nine Years Of Blood

„Krvavá“ trilogie irských Cruachan dospěla do svého finále. Principál Keith Fay při této cestě postavil zbrusu novou sestavu (největší revoluce nastala u minulého alba, před vydáním novinky „Nine Years Of Blood“ už poměrně stabilizovanou sestavu opustil pouze flétničkář John O´Fathaigh, vyjma Keitha poslední pamětník toho, kterak Cruachan před víc jak čtvrtstoletím vznikli), docela důkladně zamotal fanouškům hlavu stylovými posuny ..více

[recenze]

[15.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RED SUN RISING - Thread

Nenechte se zmást květinovým logem a do šedesátých let situovaným portrétem celé kapely z dob jejich tři roky staré desky „Polyester Zeal“, S hnutím hippies totiž jejich hudba nemá mnoho společného. Red Sun Rising se totiž ve své image rádi situují do pozice jakési retro kapely (ta móda ještě úplně neodezněla), ovšem ve skutečnosti na svou tvorbu jdou v dnešní době docela moderním přístupem. Nejsou nijak objevní, to ani náhodou,..více

[recenze]

[15.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]