PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

PRIMORDIAL - Exile Amongst The Ruins


Považte, ono je to už přes třicet let, co poblíž irského hlavního města Dublinu vznikla tahle kapela. Co na tom, že z pamětníků oněch událostí roku 1987 jsou v Primordial dnes přítomni už jen dva, kytarista Ciáran MacUiliam a basista Pól MacAmhlaigh, že to hlavní se začalo dít až o čtyři roky později, když k nim přistoupil zpěvák Alan Averill a že dřevní začátky nemají moc společného s kvalitou hudby, kterou tahle kapela produkovala v následujících letech. ..více

[recenze]

[30.04.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Vojtěch MÁŠA (KELWIN) - Muzika je a byla pro některé z nás život, bez ní se to nedá.


Kdybyste snad nevěděli, kde jsou Dambořice, tak hned na úvod našeho povídání vás, po více než třiceti letech jeden ze tří stále ještě aktivních zakladatelů kapely Kelwin, zpěvák Vojtěch Máša, nasměruje na Jižní Moravu. A kdybyste snad chtěli vědět i další podrobnosti ze života této heavy-hard (a možná i trochu punk) rockové party, začtěte se do následujících řádků. ..více

[rozhovory]

[29.04.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]


MEMORIAM - The Silent Vigil


Na Memoriam bylo od počátku nahlíženo jako na superskupinu na deathmetalovém poli, vždyť ji zakládali členové tak význačných spolků jako Benediction a zejména Bolt Thrower. Od superskupin se toho ale moc nečeká. Jsou spíše takovým módním doplňkem scény, než aby kdy přišly se skutečně zásadními deskami (rodí-li se v současnosti ještě takové…). Ovšem Memoriam nejenže natočili debuové album „For The Fallen“, ale rázem se stali pro loňský rok deathmetalovým pojmem ..více

[recenze]

[29.04.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SHADYGROVE - In The Heart Of Scarlet Wood


Když se power-folkoví Elfíci houslista Fabio Lethien Polo a ex-bubeník Simone Morretin sešli u táboráku se slavíčkem Lisou Stefanoni z gothic-folkových Evenoire, klávesandou Elenou Crolle z power metalových Sound Storm, basákem Davidem Papou od elektrorockerů Insanity Fair a kytaristou Matteo Comarem, u něhož je jakoukoliv rockovou či metalovou minulost obtížné vystopovat, vylezla z toho křehoučká variace na akustický keltský folk-pop..více

[recenze]

[28.04.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SALTY DOG - Lost Treasure


Dnes už název Salty Dog znovu znamená jen koktejl vodky a grepfruitového džusu, ovšem na přelomu osmdesátých a devadesátých let zasvěcenci věděli, že stejné jméno nese i kalifornská čtveřice, která skoro až nábožně poslouchala Aerosmith. Image měli samozřejmě laděnou do tehdejší hairmetalové vlny, ovšem jejich hudba nesla daleko větší odlesk bluesových postupů než tomu bylo třeba u Poison nebo Warrant. Mnohem blíž měli třeba k Cinderelle či Great White ..více

[recenze]

[28.04.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


SAVAGE MACHINE - Abandon Earth


Citaci tak krásně klišovitých vět, kterými Dánové Savage Machine představují svou prvotinu „Abandon Earth“ prostě nelze odolat: „Po dlouhé době podřimování (zřejmě myšlena čtyřletá pauza od vydání EP „Through The Iron Forest“) jsou Savage Machine vyzbrojeni, nabiti a připraveni na obnovení těžké křižácké výpravy. Výsledkem je ambiciózní album plné elektrizujících riffů, silného zpěvu, rockových rytmů, jejich jedinou snahou je konvertovat vaši duši na skutečného head bangera…“ ..více

[recenze]

[27.04.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EVIL DRIVE - Ragemaker


Evil Drive leckdo přirovnává k partě Arch Enemy, což je spojitost vcelku trefná, ať už se tomu členové této finské kapely jakkoli brání. Pravdou je, že se zde možná jede o něco více na heavíkovou podstatu, bez výraznějších deathových odboček. Kdyby za mikrofonem nechroptila sličná dračice Viktoria Viren, smrtící škatule by vlastně zcela vymizela a šlo by toliko o thrash´n´heavy metal s občasným náklonem do jemnějších odnoží, jako je např. power. ..více

[recenze]

[27.04.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


THERION - Symphony Masses: Ho Drakon Ho Megas


Netrvalo to dlouho a Therion se vytasili s třetí deskou. Ta dostala název „Ho Drakon Ho Megas“, což v antické řečtině znamená „Velký drak“, ten je i zobrazen na možná nejhezčí obálce alba Therion. Souvisí to se skutečností, že se Christofer Johnsson stal součástí řádu Červeného draka. Dnes patří mezi nejvýše postavené členy. Člověk si řekne, zda se nejedná o nějakou sektu, ale Johnsson vždy tvrdil, že nejde o náboženskou, ale intelektuální organizaci. ..více

[recenze]

[26.04.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


Jon BON JOVI - Destination Anywhere


Těžko říct, jestli za to mohl slabší ohlas na „These Days“, klesající prodeje a nebo to bylo v Jonovi už dávno, vlastně od jeho první sólovky „Blaze Of Glory“, která posloužila jako soundtrack ke spaghetti westernu „Young Guns II.“. Jisté je, že Jon Bon Jovi od poloviny devadesátých let jako kdyby chtěl za sebou nechat veleúspěšnopu hudební kariéru a vrhnout se na film. ..více

[recenze]

[26.04.2018]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE DEAD DAISIES - Burn It Down


U The Dead Daisies jde zdánlivě všechno jak po másle. Kapela už má na scéně své místo jisté a i když od minulého alba „Make Some Noise“ z roku 2016 opět došlo k personální změně, tentokrát na bubenické stoličce, kam se po Brianovi Tichym usadil dlouholetý člen Journey Deen Castronovo, kapele to očividně vítr z plachet nesebralo. Od minulé desky se v kapele už plně etabloval kytarista Doug Aldrich (ex-Whitesnake), ba co víc, stal se z něho velmi důležitý člen, ..více

[recenze]

[25.04.2018]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SQUEALER - Behind Closed Doors


Už je to téměř dvacet let, co jsem poslouchal album „The Prophecy“ těchto německých metláků, dodnes si však pamatuji okamžitě vtahující intro a úvodní nátisk „Friends For Life“, stejně jako na tu dobu nebývale skvělé ozvučení. Mezitím kapela zažila mnohé, včetně výměny několika hudebníků (z nichž zpěváci Andy Allendörfer a Gus Chambers již nejsou mezi živými) nebo výraznější žánrové přeměny od poweru, prezentovanému jak výše zmíněným albem..více

[recenze]

[25.04.2018]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


DOUBLE RAW, BLOODY HEELS, LILI VILIT – 19.4.2018 – Praha, Rock Café


Čtvrtek byl pro pražské Rock Café dnem vskutku premiérovým. Do Čech poprvé zavítala mladá lotyšská hard/glamrocková čtveřice Bloody Heels v rámci prvního evropského turné k debutové desce „Through Mystery“. Tuhle příležitost vytvořila česká, relativně nově zformovaná banda sleazerockerů Double Raw, jejíž jednotliví členové sice už po hudební scéně nějakou tu dobu pobíhají, ale která právě zde startuje své „Animal Drive Tour“. ..více

[reporty]

[24.04.2018]

[Veronika]

[0 komentářů ]


BETWEEN THE BURIED AND ME- Automata I


„Betweeni“ jsou zpět s další nahrávkou. Vždy je otázkou, co tihle hudební koumáci vymyslí. I když poslední dekádu je jejich hudební výraz již ustálený a jasně rozpoznatelný, pokaždé přidají něco navíc. Každá deska je událost a o Between The Buried And Me lze dnes hovořit jako o jedné z nejvýznamnějších prog metalových kapel současnosti. Jejich alba byla většinou koncepční, minulá „Coma Ecliptic“ se dá označit dokonce za metalovou operu. ..více

[recenze]

[24.04.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


RAINBOW, THE LORDS - 20. 4. 2018 - Praha, O2 Aréna


Ještě před nedávnem se to zdálo být něco neskutečného. Rainbow, tahle dnes už skoro bájná kapela z rockového dávnověku, ožila a a co více, koncertuje a oznámila, že se chystá i do Prahy. Čert proto vem rejpaly, kteří tvrdí, že tohle nejsou praví Rainbow… Ale jací jsou ti praví? Ti, co nahráli debut „Ritchie Blackmore`s Rainbow“? Nebo ta, skoro úplně jiná sestava, která se podílela na následující, legendární „Rising“? ..více

[reporty]

[23.04.2018]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]


Blaze BAYLEY - The Redemption of William Black


Třetí a závěrečný díl trilogie „Infinite Entanglement“ je tu. Nese název „The Redemption of William Black“ a pro Blaze Bayleyho je to už šestá řadová deska, která nese jeho celé jméno (dříve Blaze). Trilogii stihl Blaze uzavřít do tří let, což znamená složit ohromnou porci hudby za poměrně krátkou dobu. První díl, nesoucí název celého příběhu, přinesl do tvorby britského zpěváka svěží vítr v podobě koncepčního sci-fi příběhu o kosmonautovi Williamu Blackovi,..více

[recenze]

[23.04.2018]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


NO FUN AT ALL - Grit


Přestože punková scéna ve Švédsku není tou, která by udávala tón tamní rockové hudbě, je nutné si přiznat, že podhoubí, zde je rovněž slušné. Z něho v desvadesátých letech vzešli pravděpodobně nejznámnější představitelé tohoto druhu hudby, Backyard Babies, kteří se sice dnes už za čistý punk rock označit nedají, ale povstali z něho i No Fun At All, pětice ze středošvédského Skinnshattebergu. Ta sice nebyla tak exponovaná..více

[recenze]

[22.04.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 250 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14559 sekund.