MOTÖRHEAD - Under Cöver

„Ty vole, Motörhead budou mít novou desku a prej tam zpívá ten z Morbid Angel,“ zašumělo před nedávnem vyhlášenou plzeňskou metalovou dírou Parlament 666. Tak tedy vznikají drby… Tahle hláška se totiž zakládá na pravdě jen ze třetiny. Motörhead skutečně mají novou desku. No novou… Nikdo si ani nedokáže představit to, že by se kdokoliv, třeba míněný David Vincent, postavil na místo zemřelého Lemmyho Kilmistera do čela anglické legendy z nejlegendovatějších...více

[recenze]

[09.09.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

PROJECT RENEGADE - Cerebra

Alternativci Project Renegade jsou novým objevem na řecké metalové mapě a nedávno jim vyšlo debutové EP s názvem „Cerebra“. To tvoří jen tři skladby, ale ty jsou všechny přes šest minut dlouhé, tak je čas se do desky zaposlouchat. A je to potřeba, protože hudba Project Renegade je atmosférická a náladotvorná. Přitom však není až přespříliš složitá a dá se příjemně poslouchat. ..více

[recenze]

[09.09.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

PARADISE LOST - Medusa

S Paradise Lost je to těžké. Svou poslední deskou „The Plague Within“, přestože jí řada fanoušků přivítala, popřela vývoj, který za svou kariéru absolvovala a obloukem se vrátila ke kořenům debutu „Lost Paradise“ z roku 1990. Proč takový tah, když má tahle kapela na svém kontě tak stylotvorná a zásadní díla jako „Icon“, „Draconian Times“ a „One Second“? Uspokojivé vysvětlení chybělo. Paradise Lost jako kdyby odvrhli to nejzajímavější, co jejich tvorba po léta nabízela ..více

[recenze]

[08.09.2017]

[Jan Skala]

[18 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SEPTICFLESH - Codex Omega

O tom, že Septicflesh dali sousloví symfonický death metal nový rozměr snad už nepochybuje vůbec nikdo. Od alba "Communion“ s každým dalším zářezem v diskografii přinášejí novou šťavnatou porci tvrdé muziky propojené s epickým Pražským symfonickým orchestrem. Pro novinku "Codex Omega" vybrali jen ty nejzralejší plody a ingredience, z nichž utvořili mistrovské dílo, pravděpodobně nejmonumentálnější počin v jejich tvorbě. ..více

[recenze]

[08.09.2017]

[Veronika]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

HAMMERFALL - Renegade

Psát seriál (nejen) o Hammerfall má výhodu v tom, že lze metalografii kapely posuzovat jednak komplexně, jednak s časovým odstupem, který snímá mnohdy nekritickou patinu soudobého obdivu a odhaluje skutečnou sílu jednotlivých písní. Výsledek je v tomto případě jasný: švédští autoři možná měli štěstí na samotném počátku kariéry, jak ale dokázali na – v podstatě všech – následujících studiovkách, nejednalo se o záležitost čistě nahodilou. ..více

[recenze]

[07.09.2017]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Bruce DICKINSON - Accident Of Birth

V devadesátých letech byl Bruce Dickinson velmi aktivní a chrlil album za albem. Po rozpačitě přijatém albu „Skunkworks“, na kterém se pustil až ke grungeovým experimentům, se rozhodl pro změnu. Rozloučil se se svými tehdejšími spoluhráči a pro další desku získal nové. Co je však nejdůležitější, Bruce chtěl zase hrát heavy metal. K návratu k tomuto žánru měl na albu "Accident Of Birth" náležité pomocníky. Opět se potkal s producentem Royem Z, ..více

[recenze]

[07.09.2017]

[Tomáš Marton]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

JACK STARR`S BURNING STARR - Stand Your Ground

I když býval kytarista Jack Starr ve svých začátcích členem Virgin Steele, pro jeho kariéru bylo mnohem důležitější, že se ještě v první polovině osmdesátých let s touto partou rozloučil a založil si vlastní kapelu Burning Starr, tedy Jack Starr`s Burning Star. Ti se záhy stali (stejně jako Virgin Steele) známými na poli amerického heavy nebo power metalu a zlatá osmdesátá léta prožili na výsluní. Na jejich konci se sice rozpadli,..více

[recenze]

[06.09.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

AVELION – Illusion of Transparency

Pokud máte chuť pátrat po čerstvých talentech v progovém žánru, italská scéna se posledních pár let zdá být velmi úrodným místem. Právě odtud se jedna za druhou vynořují nové kapely a je až zarážející, jak vyzrále většina z nich zní, i když se mnohokrát jejich členové nemohou ve svém profesním životopise pochlubit ničím významným. Přesně do téhle kategorie spadají Avelion, nový spolek z Parmy, který letos vydal své debutové album. ..více

[recenze]

[06.09.2017]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

QUEENS OF THE STONE AGE - Villains

Po čtyři roky staré „...Like Clockwork“ už nikdo nemohl pochybovat, že by Queens Of The Stone Age, kdysi obskurní spolek, nepatřili ke světové rockové špičce. Už tenkrát bylo nutné ocenit jakou cestu někdejší člen desert/stoner rockových Kyuss, kytarista (a v tomto případě i zpěvák) Josh Homme ušel. Dnes už dokonale zastínil kapelu, ze které vzešel a přestože na jejím odkazu postavil i svou další kariéru, Queens Of The Stone Age dnes už Kyuss mnohokrát překonali. ..více

[recenze]

[05.09.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Steven WILSON - To The Bone

Na minulém albu „Hand. Cannot. Erase.“ se Steven Wilson dotkl dokonalosti. Ačkoliv vyprávělo příběh, přineslo několik přístupnějších (chcete-li popovějších) skladeb. O nové desce „To The Bone“ se začalo proslýchat, že bude ještě popovější a řadu fanoušků vystrašily i uvolněné popové singly. Jenže nebyl by to Wilson, aby natočil jen nějaké tuctové popíkové album, protože má prostě vlastní rukopis a skladatelský um té nejvyšší jakosti...více

[recenze]

[05.09.2017]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

ESKIMO CALLBOY - The Scene

Eskimo Callboy se již pár let úspěšně brodí nánosem generického electronicoru a svými absurdními texty a sebeuvědoměním si vydobyli dostatečně velký kus divácké pozornosti. Minulá deska „Crystals“ dokonce naznačila, že skupina má mnohem navíc než na parodování různých subžánrů a může se muzikantsky prosadit i v „běžném hudebním světě“, kde se již točí velká jména a hlavně velké peníze. Ovšem zpátky na zem. ..více

[recenze]

[04.09.2017]

[Radek Neuman]

[1 komentář]

[hodnocení: 3/10]

DOLL SKIN - Manic Pixie Dream Girl

Je tomu rok a půl, co jsem při poslechu debutového EP „In Your Skin“ mládežnic Doll Skin z Arizony tvrdil, že by tahle kapela jednou mohla být pecka. Nyní, když holky přišly s albem „Manic Pixie Dream Girl“, si to troufnu prohlásit znovu a navíc dodávám, že k tomu mají zas o kousek blíž. Důvodem je to, že z jejich hard rock–pop-punku leze ohromná energie, chytlavost a radost. To, že za partou holek, sotva odrostlých pubertě, stojí basák Megadeth David Ellefson,..více

[recenze]

[04.09.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

EVERY MOTHER`S NIGHTMARE - Grind

Every Mother`s Nightmare byla kapela, která se snažila těžit z posledních záchvěvů popularity hairmetalového boomu konce osmdesátých let. Tedy doby, kdy byla scéna přeplněna třiceti kopiemi Guns N`Roses, dvaceti Mötley Crüe a patnáctery Poison. Netřeba si nic zastírat, také Every Mother`s Nightmare nepřinášeli ani zbla nového a ke zmíněným hegemonům mohli vzhlížet až do nadpozemských výšin. ..více

[recenze]

[03.09.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLOODY HAMMERS - The Horrific Case Of Bloody Hammers

Rok utekl jak nic a Bloody Hammers jsou tu s novou nahrávkou. Nemají ve zvyku s deskami otálet, tentokrát se však nejedná o klasickou řadovku, nýbrž o EP. „The Horrific Case Of Bloody Hammers“ obsahuje šest nových písní a pokračuje tam, kde skončilo poslední album kapely „Lovely Sort Of Death.“ Vše se opět točí kolem hororové tématiky, k čemuž zdařile odkazuje obal desky, vyvedený jako plakát na hororový film z první poloviny minulého století...více

[recenze]

[02.09.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SEDE VACANTE - Skies Infernal

Když mrknete na fotku řecké kapely Sede Vacante, při vědomí, že se sami pasují do škatulky melodicko- gotického rocku, zdá se, že karty jsou jasně rozdané – další z kapel, stavějící na sladkých melodiích a příjemném ženském zpěvu. Jenže Sede Vacante na to na svém debutu „Skies Infernal“ jdou přece jen trochu jinak. Kupodivu tím, který z ústřední dvojice na sebe strhává víc pozornosti (a který si i víc té pozornosti zaslouží) je zpěvák, kytarista a hráč na syntezátory ..více

[recenze]

[02.09.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Manta

Před dvěma lety vyšlo Postcards From Arkham výtečné album „ÆØN5“, které jim nastavilo laťku setsakramentsky vysoko. Bylo jasné, že další počin bude opravdovou výzvou a té se Postcards nezalekli. Předem říkám, že album „Manta“ přineslo dost překvapení a kapela se nebála změn. Přesto zůstala podstata jejich hudby zachována. Pořád se jedná o instrumentálně vytříbený post-rock/metal přičemž se jejich muzika ještě více rozkošatěla do všech směrů. ..více

[recenze]

[01.09.2017]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

HAVUKRUUNU - Kelle surut soi

Hoří-li vaše srdce pro syrovější a folkem příliš neobtěžkanou formu pohanského black metalu a jsou-li vaše přesvědčení o tomto žánru taková, že je již vyčerpaný a dvacet let se skládá to samé dokola, potom se vyplatí sáhnout po finských Havukruunu a nadchnout se jejich absolutně snovou (nepodlézavou) tvorbou. Finsko nabízí nesčetně mnoho metalových smeček, a tak je docela obtížné mezi nimi vybrat ty, které nespadají do průměru. ..více

[recenze]

[01.09.2017]

[Peťulín]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]