20.07.2019
SOULHEALER
Finští melodici zveřejnili více

19.07.2019
FREEDOM CALL
Druhá ukázka z alba "M.E.T.A.L." ke slyšení více

19.07.2019
SACRED REICH
Americká thrashmetalová parta se vrátí na studiovou ..více

19.07.2019
TWILIGHT FORCE
Švédové naservírovali fanouškům skladbu "Dawn Of The ..více

19.07.2019
EXCALION
Finští melodici zveřejní 27. září novinku s titulem ..více

18.07.2019
QUIET RIOT
Vzkřísit ducha slavné desky "Metal Health" se bude tato ..více






MERGING FLARE - Revolt Regime
Strašná deska, Chrouste to nemyslis vazne? ..

PANTERA - Vulgar Display of Power
V době vydaní opravdu bomba album, i já jsem mu ..

PANTERA - Vulgar Display of Power
Tak toto je opravdu geniální fošna. Skvost stř ..

MERGING FLARE - Revolt Regime
Skvělá deska, absolutní překvapení, 9/10. ..

PANTERA - Vulgar Display of Power
Legendárny album a ukažka vtedajšej obrovskej s ..

Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál
Jako dobrý. Krobovi se sólově moc nedařilo, zk ..

Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál
Pánové, opravdu tady chcete pořád dělat Krobo ..

Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál
A co okolo Kroba není trapný? Už když Kříže ..

Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál
Nedávno jsem na nich byl. Větší šumařinu jse ..

PANTERA - Cowboys from Hell
Určitě není nejslabší kousek, právě naopak ..




Za poslední měsíc:
TIMO TOLKKI´S AVALON - Return To Eden
954x

DEF LEPPARD, WHITESNAKE - Praha, O2 Aréna, 17. 6. 2019
843x

SLAYER, ANTHRAX - Praha, Tipsport Aréna, 25. 6. 2019
778x

PANTERA - Cowboys from Hell
777x

KISS, ZZ TOP - Praha, Sinobo Stadium, 19. 6. 2019
738x

Vláďa ŠAFRÁNEK a Tonda RAUER - Brain
714x



29.07.2019
ABARBAR - metal, thrash - Praha CBF - thrash - Praha..
Praha - Vagon, Národní 25, začátek od:21:30, vstupné: 100

03.08.2019
SYMBIOSIS (SK) / VICTIMS / NEW HATE FORM / APATHY AGAIN / THE REVOLT / NEUROTIC ..
TACHOV, začátek od:14:00, vstupné: 150,-Kč

31.08.2019
HOLY MOSES, TROLLECH, NORNIR, DYSANGELIUM, MALLEPHYR, LAID TO WASTE, DOUPOV...
Plzeň-Kalikovský mlýn., začátek od:14:00., vstupné: 399 Kč.



článků celkem: 7060
recenzí: 5770
reportů: 557
rozhovorů: 370













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


EDGUY - Age Of The Joker

Kdysi jsem vyjádřil obavu, že pokud bude Sammetův ústup z power metalových pozic na deskách EDGUY pokračovat, můžeme se jednou dočkat společného turné s některou z hvězd country muziky, třeba naší Věrou Martinovou. Novinka „Age Of The Joker“ tento trend bohužel podporuje, opět se fúzuje s country nebo blues, což by samozřejmě nemuselo tolik vadit. Jenže ono to vadí, neboť symptom těchto nemetalových žánrů zásadně ovlivňuje nové skladby, když jim bere pro dřívější tvorbu EDGUY tak typickou energii, vysává ji skoro do poslední možné mrtě a výsledkem je nejospalejší album v historii této kapely (snad ještě s výjimkou debutu "Kingdom Of Madness").

Což vůbec neznamená, že se to poslouchá špatně, naopak, jako relaxační (nebo uspávací) prostředek poslouží nová deska více než spolehlivě. Jistotu každopádně představují refrény, které zůstávají věrné dobré tradici a jsou (ve většině případů) nasycené zpěvnou dynamikou i energií. Ale co je to platné, když kompoziční vatáž oblemtává chorusové party svoji nenápaditostí a doslova chronickou nudou! Ani se nechce počítat, kolik skladeb dobíjí rozvleklé mezihry, kdy se vůbec nic neděje. Tato zbytečná intermezza navíc často ve svých tónech nekalkulují s metalem nebo alespoň rockem, ale naopak experimentují s výše zmíněným country, blues či středověkými motivy. Ovšem zábavné to není téměř nikdy.

Desku otvírá klipovka „Robin Hood“. A máme zde další zádrhel. Proč má proboha někdo stále potřebu vyvařovat miliónkrát vyvařená témata, jako je právě toto? Není to originální a už vůbec ne zábavné (navzdory Tobiasově urputné snaze o vtip při natáčení klipu a ostatně i uvnitř skladby samotné). „Robin Hood“ má navíc neskutečně dlouhou stopáž, jež ovšem ani náhodou nedokáže naplnit chytlavými motivy, a tak je nejzajímavějším partem skladby opět jen a pouze refrén (ani ten ale není dvakrát strhující).

A to vlastně platí pro většinu písní. Nejhorší pak je, když situaci nezachraňuje ani refrén, který se navíc doblba opakuje (viz „Fire On The Downline“). Naštěstí existuje pár výjimek, kdy baví celá stopáž skladby. Jsou celkem čtyři. Bramborovu placku si odnáší track "Nobody's Hero", který by byl na raných opusech EDGUY těžkým průměrem, v aktuálních poměrech ale jeho metalová síla znamená příjemný a tolik potřebný doping. Na bronzovou pozici umísťuji šestý track „Two Out Of Seven“ s velmi hravým pomp rockovým motivem a zábavným textem (např.: „What the fuck, suck my cock“). Stříbro patří (s velkým odstupem!) jediné reminisenci na staré dobré speed metalové časy, songu „The Arcane Guild“ a hned se tedy nabízí otázka, proč se Tobias tak vehementně vzdává rychlé rytmiky, když mu její komponování automaticky zvedá tvůrčí formu o několik levelů vzhůru...

No a vítězem je pátá skladba „Breathe“, která konečně nabízí osvěžující Sammetovskou energii a baví ve slokách, hudebních motivech (včetně skvělého, bohužel však minimálně rozvinutého sólového partu) a samozřejmě také v refrénu. Takže to máme čtyři komplexně zdařilé skladby z jedenácti. Ještě by dalo uvažovat o ocenění závěrečného opusu "Every Night Without You", jenže to je ploužák, což celkovou ospalost spíše prohlubuje. Když připočtu chytlavost většiny refrénů (a také moji slabost pro Tobiase), nakonec se dostanu k lehce nadprůměrnému hodnocení. Ale je to o kozy anorektické modelky a jen pevně věřím, že příští album zvedne vlajku EDGUY do výšky, ve které hrdě vlála ještě před několika málo lety. Ale kdybych si na to měl vsadit, budu se držet hodně, hodně při zemi.

Pagan             

Edguy byli minimálně ještě v roce 2006 moje nejoblíbenější kapela a ačkoli jim tahle pozice už dávno nepatří, ráda jsem je mít nikdy nepřestala a až do „Hellfire club“ poslouchám všechny jejich desky s velkým nadšením. „Rocket Ride“ mě sice nenadchlo, ale tak zle taky nebylo. Předchozí počin už trochu zaváněl průšvihem a ten je novinkou perfektně dokonán. Tohle album je ultranuda. Totální. Polovina zní jako odpad z Avantasie a jakákoli snaha o ozvláštnění je spíš děsivá (narážím na michaldavidovské klávesy („Breathe“ a „Two Out of Seven“), country melodii v „Pandora Box“ nebo renesanční mezihru v „Rock of Cashel“). Mám ráda, když se kapela vyvíjí, ale tohle není vývoj – to je degenerace.
A ať poslouchám, jak poslouchám, já v tom tedy neslyším ani ty refrény. Možná je to tím, že Tobias nebyl schopen napsat JEDINOU zajímavou vokální linku, tudíž to všechno zní tak stejně a stokrát ohraně, že se mi z toho chce brečet (jako příklad poslouží refrén „Nobody´s Hero“ – já se ptám: jak může někdo tak zkušený nekriticky napsat takovou zhovadilost? A to prosím ani zdaleka není nejhorší skladba na albu, spíš patří mezi ty lepší). A aby toho nebylo málo, všechny ty vyloženě otravné refrény jsou ve skladbě vždy důkladně opakovány.
Šeď, nudu a utahanost definitivně podtrhují bicí, které znějí, jako by za nimi Felix umíral. Nejdéle u třetí skladby jsem měla chuť to vypnout a už si to nikdy nepustit. Tobiho zpěv nechám bez komentáře, to je myslím už bohužel uzavřená kapitola (a když poslouchám takovou „Nailed to the Wheel“, říkám si, kam se za těch pár let asi poděl). Co mě ale naštvalo definitivně, je poslední skladba „Every Night Without You“. A já myslela, že Edguy balady umí, jako nikdo. A najednou se Tobi vytasí s takovou přeslazenou trapárnou založenou na melodii jak z filmu Zděňka Trošky? Ach jo.
Našla jsem dvě aspoň trochu snesitelné písničky. První je „Breathe“, nebýt těch příšerných kláves a toho, že už jsem ten refrén rozhodně někde slyšela (ve výsledku ale celkem fajn) a aspoň trochu dramatická pomalá „Behind the Gates of Midnight World“, ze které cítím aspoň nepatrný náboj. Ale jinak ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle album je kravina. A navíc tak příšerně ubíjejícím způsobem nudná. Nebýt toho, že mám k Edguy pořád nějakou citovou vazbu a těch pár ojedinělých nápadů, šla bych s hodnocením klidně ještě níž.

Ray 4,5/10
Poslechl jsem si „Age Of The Joker“ poprvé a napadlo mě, není to špatné. Poslechl jsem si ho podruhé a vrtalo mi hlavou, co Edguy mým kolegům vlastně provedli. A když se mi po třetí prohnala ušima cántryjovka „Pandora´s Box“ přepadla mě jistá paralela. Srovnejte to, co se v průběhu let stalo s Bon Jovi či s Europe. Sakra, stačilo pár roků a byla to prakticky jiná kapela. A něco podobného holt potkalo Edguy. Než mi řeknete, že u Edguy jde tahle změna ruku v ruce se ztrátou kvality, budu lehce (fakt jen lehce) oponovat. Neříkám, že se mi nestýská po sammetových speedových výletech a melodických orgiích z konce minulého století. A i když se tohle album navzdory svému jménu žolíkem v diskografii kapely rozhodně nestane, tak třeba oproti „Tinnitus Sanctus“ či „Rocket Ride“ mi „Age Of The Joker“ připadá smysluplnější - uvolněnější, písničkovější, poslouchatelnější. Ne, chlupy na rukách se mi vzrušením neježí (snad s výjimkou „Breathe“, ale není to spíš tím, že tady Edguy znějí tak, jak všichni chceme, aby zněli?), ale že bych zíval nudou či prskal pohoršením, to rozhodně ne. Je to tak, jak píše Pagan – relax. Abych pravdu řekl, po předchozích počinech jsem od Edguy už moc nečekal, takže aktuální podoba pohodových písničkářů mě nijak nepohoršuje. Kdyby Tobi tohle nahrál pod úplně jinou hlavičkou - klidně jako sólovku, když stejně hlavní slovo je stále na něm – třeba by těch hanitelů tolik nebylo. Případně kdyby neměl potřebu trhat rekord v počtu vyprodukovaných skladeb, třeba by ze sebe dokázal vypotit údernější album Edguy. Takhle si akorát nekonečným trápením ve stylu „Robina Hooda“ dokáže popudit – tedy kromě nás, stárnoucích rockerů – kupu fanoušků. U mě lepší průměr.

Savapip 6,5/10

www.edguy.net

YouTube vzorek

Seznam skladeb:
1. Robin Hood
2. Nobody's Hero
3. Rock Of Cashel
4. Pandora's Box
5. Breathe
6. Two Out Of Seven
7. Faces In The Darkness
8. The Arcane Guild
9. Fire On The Downline
10. Behind The Gates To Midnight World
11. Every Night Without You

Sestava:
Tobias Sammet - zpěv, klávesy
Jens Ludwig - kytara
Dirk Sauer - kytara
Tobias Exxel - baskytara
Felix Böhnke - bicí

Rok vydání: 2011
Čas: 01:05:42
Produkce: EDGUY
Label: Nuclear Blast
Země: Německo
Žánr: melodický heavy/rock

Diskografie:
1997 - Kingdom Of Madness
1998 - Vain Glory Opera
1999 - Theater Of Salvation
2000 - The Savage Poetry
2001 - Mandrake
2004 - Hellfire Club
2006 - Rocket Ride
2008 - Tinnitus Sanctus
2011 - Age Of The Joker

Související články:
EDGUY - Kindgom Of Madness
EDGUY - Vain Glory Opera
EDGUY - Theater Of Salvation
EDGUY - The Savage Poetry
EDGUY - Mandrake
EDGUY - Hellfire Club
EDGUY - Rocket Ride
EDGUY - Tinnitus Sanctus


Vydáno: 29.08.2011
Přečteno: 6403x




počet příspěvků: 130

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
koho zajímá...25. 09. 2011 20:43 Rainmaker
to GNT: Tak s...8. 09. 2011 10:54 lukáš
Ale je možné, že...8. 09. 2011 10:16 GNT
Lukáš: máme to...8. 09. 2011 10:12 GNT
Ještě ke Kiskemu:...8. 09. 2011 10:09 GNT


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20819 sekund.