23.09.2018
Hank ERIX
Frontman švédských Houston Hank ERIX vydá 5.října ..více

22.09.2018
STRIKEBACK
Letošní novinku španělských thrasherů je možné si ..více

22.09.2018
DRAGONY
Druhý singl z nadcházející fošny "Masters Of The ..více

22.09.2018
BRAINSTORM
Německá heavy-powermetalová kapela zveřejnila další ..více

21.09.2018
ALKEHOL
Ukázka z nového alba "Sudová přitažlivost" ke slyšení ..více

21.09.2018
THE OFFSPRING
Ikony neopunkového boomu devadesátých let se konečně ..více






HELLOWEEN - Máme v kapele šest skladatelů. Nápadů na novou desku bude dost!
Myslim, ze Gamma Ray je mozna definitivne u ledu. ..

BON JOVI - New Jersey
Před pár dny tato legendární deska oslavila 30 ..

BLACK MAJESTY - Children of the Abyss
Zvuk stoji fakt za picu! ..

BLACK MAJESTY - Children of the Abyss
Tak nevím, zvuk ala Grapow! ..

BLACK MAJESTY - Children of the Abyss
za mě zvuk bez nějakých zásadních problémů ..

EUNOMIA - The Chronicles of Eunomia Part I
Další power metal opera? Sem s ní, díky za tip ..

BLACK MAJESTY - Children of the Abyss
To jsem na ten zvuk teda zvědavý, že by to až ..

URIAH HEEP - Outsider
Diskutabilní.. . Poslední dvě desky DP jsou napr ..

URIAH HEEP - Outsider
Pod vlivem toho, že kapela vydala nové album Liv ..

WALDA GANG - Je tu léto
Přesně tak, Vláďa byl fenomenální zpěvák, ..




Za poslední měsíc:
ALICE IN CHAINS - Rainier Fog
1087x

CATASTROFY - Besnota
984x

Ozzy OSBOURNE - No More Tears
956x

U.D.O. - Steelfactory
921x

Ozzy OSBOURNE - Ozzmosis
835x

Ozzy OSBOURNE - Down To Earth
757x



29.09.2018
PANYCHIDA, MALLEPHYR, KAAR, BLOODY CREEK...
Spáňov u Domažlic, začátek od:19:00, vstupné: 200 Kč

30.09.2018
DIRT RIVER RADIO (Australia), SILENT SESSION..
Praha, Klub Vagon, začátek od:21:00, vstupné: 299,-

04.10.2018
BLACK MAJESTY (AUS), SQUEALER (DE), DEAD DANIELS (CZ)..
Cemetery Pub - Krakow, Pl, začátek od:20:00, vstupné: 10 Zl



článků celkem: 6534
recenzí: 5313
reportů: 531
rozhovorů: 360













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


ART OF ANARCHY - The Madness

Jestli kytarista Ron „Bumblefoot“ Thal opustil Guns N`Roses dobrovolně nebo prostě musel uvolnit místo vracejícímu se Slashovi, je dnes už úplně jedno. Rozhodně celá situace dopadla pro všechny zúčastněné více než dobře. Guns N`Roses se vrátil jeden z jejích symbolů a jeden z tvůrců někdejšího monstrózního úspěchu, a kapela se opět prodrala na vrchol světové rockové hudby. Sám Bumblefoot má čas jak na svou kariéru, tak především na svůj projekt Art Of Anarchy, který v roce 2011 postavil na nohy mimo jiné s basistou Disturbed Johnem Moyerem. Start neměli jednoduchý, protože do svých řad angažovali zpěváka Scotta Weilanda (ex-Stone Temple Pilots, Velvet Revolver), který sice nazpíval debutovou desku, ovšem ještě před tím, než jej definitivně sežrala jeho drogová závislost, stihl Art Of Anarchy opustit. V tisku pak označoval celý projekt za podvod, čímž si rozhodně Art Of Anarchy nevydobyli renomé solidní kapely.

Debutová deska však nebyla vůbec špatná, když představovala s nadhledem zahraný hard rock, kterému nechyběla špetka moderní alternativy, grungeové pachutě devadesátých let a samozřejmě frajerského losangeleského street rocku. Navíc, na rozdíl od rozličných kapel, které se pohybují na stejném dvorku, nezněli Art Of Anarchy jako umělý prefabrikát dělaný na zakázku, nebo jen pro vidinu snadného výdělku, prostě použít a zahodit. Takoví opravdu Art Of Anarchy nebyli a proto jim člověk odpustil i mediální přestřelku mezi Weilandem a zbytkem kapely. Narozdíl od roku 2015, kdy debut vyšel, je dnes situace naprosto jiná. Weiland kapelu promptně opustil, načež do sebe vpálil „zlatou“ a uzavřel tím veškeré spekulace o možném dalším pokračování.

Brzy na to Art Of Anarchy oznámili náhradu, která nemohla být překvapivější. Scott Stapp. Velice problematický floutek z multiplatinových post-grungeových zázraků Creed (ze kterých po rozchodu se Stappem a angažování Mylese Kennedyho vznikli Alter Bridge), další nenapravitelný feťák v řadě a člověk, který na sebe v poslední době spíše než uměleckými výkony strhával pozornost podivnými prohlášeními, které neměly daleko k možné cestě do blázince. Stapp sice tvrdí, že se už dal dohromady, ale věřte feťákovi… Důvěryhodnost Art Of Anarchy opět poklesla až někam k bodu mrazu.

Jenže lámat hůl nad kapelou by bylo velice předčasné a rozhodně nesprávné. Přestože se od spojení silné instrumentální čtveřice a vyšinutého zpěváka moc nečekalo, výsledek v podobě desetiskladbové kolekce „The Madness“ je ve své podstatě skvělý a už po několika posleších převyšuje svého bezejmenného předchůdce, jenž byl už i tak velice dobrý. Že by tedy spojení Bumblefoota, Moyera a bratrů Vottových se Stappem fungovalo? Zdá se, že ano. První, co praští do uší, je totiž Stappův chlapácký hlas, z něhož zmizela jistá ukňouranost z dob Creed a také samotný sound kapely, který se za dva roky od debutu více pročistil a nasměroval se ke svižnějšímu rockovému pojetí se skoro až hitovým potenciálem. Ano, stále je patrná alternativní patina, ale ta už ustupuje do pozadí ve prospěch ostrého rock n`rollu, který hoši z Los Angeles mají vyloženě v krvi.

Možná by se mohlo spekulovat o tom, jak by „The Madness“ vypadala, kdyby jí nazpíval opět Weiland, ovšem to je asi zbytečné, protože Stapp, navzdory prvotní nedůvěře, odvedl velice dobrou práci a jeho hlas k Bumblefootovým ostrým laufům pasuje nad očekávání dobře. Navíc dokáže skladbám dát hitovější křídla a to především ústřední dvojici „The Madness“ a „Changed Man“, což jsou bezpochyby skladby, na které kapela při propagaci desky vsadí nejvíce.

Ovšem nejsou to jen ony, které z novinky stojí za poslech. „The Madness“ je vzrušující poslouchat od samotného začátku v podobě „Echo Of A Scream“, která stojí na hladovém Bumblefootově riffu, který skladbu žene i přes silný refrén. Dalšími sázkami na jistotu jsou stadionovým potenciálem ošetřené „1.000 Degrees“ a „No Surrender“, jenž ukazují, že Art Of Anarchy se v roce 2017 nacházejí ve velmi dobrém rozpoložení. Jediné, co tak desce lze vytknout, je její trochu slabší konec, kdy dvě závěrečné věci „Dancing With The Devil“ a „Afterburn“ působí už spíše jako nastavovaná kaše, a přestože se nejedná o nějaký kvalitativní sešup, jejich absence by albu neublížila.

Art Of Anarchy na „The Madness“ nemuseli vstávat z mrtvých, ale přesto zní jako pokropeni živou vodou. Kámen, který je táhl ke dnu, prostředníctvím sporů s Weilandem, je nadobro odhozen a na novince je úleva slyšet. Deska vyznívá pozitivním dojmem a možná, že i tak tahle parta hledí do budoucnosti.

Pepsi Stone             


www.artofanarchyband.com

YouTube ukázka – The Madness

Seznam skladeb:
1. Echo Of A Scream
2. 1.000 Degrees
3. No Surrender
4. The Madness
5. Won`t Let You Down
6. Changed Man
7. A Light In Me
8. Somber
9. Dancing With The Devil
10. Afterburn

Sestava:
Scott Stapp - zpěv
Ron "Bumblefoot" Thal - kytara
Jon Votta - kytara
John Moyer - baskytara
Vince Votta - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 36:27
Label: Another Century
Země: USA
Žánr: hard rock

Diskografie:
2015 - Art Of Anarchy
2017 - The Madness

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 15.04.2017
Přečteno: 2067x




počet příspěvků: 10

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Proof of LifeTak jak poslouchám...22. 04. 2017 0:02 rumcajs
Ta mi úplně...21. 04. 2017 14:45 Pepsi Stone
StappNarazil jsem na...20. 04. 2017 23:49 rumcajs
Ono celkově Art Of...17. 04. 2017 10:23 Pepsi Stone
AoAMusím se přiznat,...17. 04. 2017 0:15 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16829 sekund.