Výkřiky o nejlepší desce od „Troublegum“ provázejí každou novinku irských Therapy? už pěknou řádku let. Od přelomového alba uteklo už čtyřiadvacet let, během nich tato trojice ze severoirského Lame natočila jedenáct dalších počinů. Je jasné, že na svůj vrchol si už tahle parta nikdy nesáhla a na tomto místě je třeba všechny natěšené fanoušky ubezpečit, že se tak neděje ani nyní. Ovšem krize, kterou Therapy? procházeli na přelomu milénia je už dávno zažehnána a nejpozději od desky „One Cure Fits All“ se jim zase docela daří. Dávné mety zůstaly sice nepokořeny, ale jakési kvalitativní status quo už je zachováváno.
Therapy? mají už dávno vypracovaný svůj modus operandi, podle kterého své desky dávají dohromady. Proto i novinka „Cleave“ startuje v docela drsném stylu, kdy úvodní věc „Wreck It Like Beckett“ odkazuje až někam k začátku devadesátých let, kdy svět ovládal grunge a zatěžkaný garážový zvuk. Ostatně k tomu Therapy? měli vždycky dost blízko a i když se na chvilku stali takřka mainstreamovou kapelou, podstata zůstala zachována.
A takových věcí je na desce pochopitelně více. „Kakistocracy“ a „Save Me From The Ordinary“ charakterizuje skoro až apokalyptický zvuk a deklamující projev Andyho Cairnse, kdy se Therapy? blíží až trochu světu Alice In Chains. Pravda, jsou na to sice málo depresivní a nečiší z nich tak autentická pachuť skutečné sebedestrukce, ale některé z riffů by klidně Jerry Cantrell mohl ve svém repertoáru mít. V tomto případě je vše ještě smícháno s minimalistickým punkovým přístupem, který si Therapy? také už dávno osvojili. Přestože posluchače nečekají žádná závratná tempa, deska plyne jen tak spíše v klidnějším (i když leckde docela nervním) duchu, na energii jí to nijak neubírá.
Největším hitem této kapely už asi navždy zůstane výborná, takřka popmetalová „Nowhere“ ze zmíněného magnum opus „Troublegum“. Chytlavá věc, ve které Andy Cairns prezentuje svůj civilní projev a kde se zbytečně nesnaží tlačit na pilu agresivity. Ano, i na „Cleave“ se Therapy? (možná jen tak mimoděk) snažili předložit několik skladeb v témže duchu a zejména v případě „Callow“ se jim tento záměr podařilo skoro vrchovatě. Tato skladba má v sobě hitový lesk a opět ten nakažlivý popmetalový aspekt, že není divu, že ji kapela vybrala jako pilotní singl desky. Do žebříčků se sice nezakousl, ale účel tato věc splnila. Podobně si vede i pár dalších skladeb, jako například „Success? Success Is Surival“ a „I Stand Alone“ s až hypnoticky opakovaným refrénem.
Mety „Troublegum“ se opět překonat nebo alespoň dosáhnout nepodařilo. Přesto „Cleave“ představuje Therapy? asi v nejlepší kondici, které jsou schopni v současnosti dosáhnout. Album je přesvědčivějším dílem než byla minulá „Disquiet“ a to fanoušci kapely rozhodně dokáží ocenit.
|
