CATASTROFY - Besnota

Debut Slováků Catastrofy mi příliš nevoněl. S druhým albem těchto "folkových" thrasherů, které opět vychází pod štítem labelu Support Underground, ale přišla změna, po jejíž příčině marně pátrám, jelikož se však skladatelská strategie nijak významně neodlišuje, je možné, že porucha bude na mém ušním přijímači. Už tenkrát se mi nicméně velmi zamlouvaly ostře nařezané riffy, jejichž sílu důrazným způsobem vytvářel skvělý sound z osvědčeného studia Shaark. ..více

[recenze]

[12.09.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SATAN - Cruel Magic

Satan žije dál a nezdá se, že by chtěl ze své heavymetalové víry ustoupit. Navíc druhá fáze existence (pokud nebudeme počítat reinkarnace pod názvy Blind Fury a Pariah) je už mnohem delší a plodnější než klasická první část z poloviny osmdesátých let. Tehdy kapela vydala jen výborný debut „Court In The Act“ a o něco méně podařenou dvojku „Suspended Sentence“ a i když s nimi přišla pozdě, měly tyto desky patřičnou kvalitu. ..více

[recenze]

[12.09.2018]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XIII. - ARAWN, HATCHET a NIGHTBREED

Dobrých thrashových part nebude nikdy dost, pro ty tuzemské to platí dvojnásob. Mezi obstojné domácí spolky se může nově řadit také mostecká sebranka Arawn, jíž založili hudebníci Zakk Zakk a Tom (oba původně Final Pain), ke kterým se posléze přidal bicmen Petr a na podzim loňského roku i zpěvák Jirka. Prvním zásadním výsledkem této sestavy je letošní album „Zrození“, které vzniklo v brněnském studio Sonidos, kde se povedlo docílit opravdu dobrého zvuku. ..více

[recenze]

[11.09.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

THE BRUTALISTS - The Brutalists

Dlouhá léta nebylo slyšet o australském kytaristovi Micku Crippsovi, který se navždy zapsal do rockové historie jako člen klasické sestavy hairmetalových tradicionalistů L.A. Guns. Vlastně od doby, co pomohl nastartovat comeback kapely v roce 2000, když se do ní po letech vrátil původní vokalista Phil Lewis. Tenkrát na desce „Man In The Moon“ Cripps dokonce ani na kytaru nehrál (vše obstaral sám Tracii Guns), přidal jen několik klávesových partů a L.A. Guns, ..více

[recenze]

[11.09.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

OWL- Nights In Distortion

Doom metal je žánr, který má v sobě velké množství melancholie. Vlastně je na ní prakticky založen. A někdy je k tomu smutku opravdový důvod. Ten měla při nahrávání německá formace Owl, zemřel totiž jejich baskytarista René Marquis, který se na nahrávání nové desky „Nights In Distortion“ ještě podílel, avšak jejího dokončení se nedočkal. Kapela jej tak dotočila pod vlivem této tragické události. ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

BEYOND THE BLACK - Heart Of The Hurricane

Z toho, jak rychle se do povědomí metalových příznivců nacpali němečtí Beyond The Black by se mohlo zdát, že je s nimi zaděláno na obrovskou senzaci. Přece jen již jako neznámá kapela vystoupit na Wackenu, během prvních dvou let své existence vydat dvě velmi příznivě přijatá alba a usalašit se u jednoho z nejsilnějších labelů, to nepřijde jen tak samo od sebe. Nicméně raketový vzestup si vybral svojí daň ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Powermetalové novinky roku 2018 - část XI. - kapely A SOUND OF THUNDER, STAR ETERNAL a PELLEK

Manowarovsky okázalý název A Sound Of Thunder dává tušit, že hlavní hudební podstatou této americké kapely bude heavy metal. Taková je i realita, nicméně nezanedbatelné přesahy do power metalu umožňují pohodlné zařazení této novinky do našeho seriálu. Titul alba „It Was Metal“ naštěstí neznamená, že by Amíci najednou konvertovali k popu nebo něčemu podobnému, na druhou stranu se v jejich tvorbě opravdu naleznou mimo-metalové stopy, ..více

[recenze]

[09.09.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Ian GILLAN & THE JAVELINS - Ian Gillan & The Javelins

Ian Gillan je bezesporu legenda té největší velikosti. A když je umělec (navíc ve třiasedmdesáti letech) v takovém postavení, může si dovolit už cokoliv. Například vytáhnout po čtyřiapadesáti letech své někdejší kumpány a dát dohromady jednu ze svých kapel, The Javelins. Může to znít skoro až neuvěřitelně, ale Gillan tak v roce 2018 nechává nahlédnout své fanoušky do doby, kdy o něm jako zpěvákovi nevěděl prakticky nikdo..více

[recenze]

[08.09.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DISTORTED HARMONY - A Way Out

Kombinace Izrael a progresivní metal může být pro našince sama o sobě velmi exotická. Pravda je, že hudba Distorted Harmony, kteří letos přišli se svým třetím albem „A Way Out“, se může stát pro ty, kteří neujíždějí na technických finesách alá Queensryche či Dream Theater, nebo na krkolomnosti moderního djentu (oba tyto světy v sobě Distorted Harmony spojují), hodně nevstřebatelnou náloží. ..více

[recenze]

[08.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PRIMAL FEAR - Apocalypse

V táboře německých metláků Primal Fear panuje již delší dobu dobrá nálada, což pánové potvrzují jednak v rozhovorech, jednak vydáním nové studivoky, kterou střeží nezbytný orel, ve své aktuální hořící variantě symbolizující alarmující stav světa. Příprava alba „Apocalypse“ zabrala plný rok, přičemž se z vytvořených pětadvaceti skladeb protáhlo na pevný playlist jedenáct, resp. v případě edice „de-luxe“ rovných čtrnáct kousků. To není zrovna málo, ..více

[recenze]

[07.09.2018]

[Pagan]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

U.D.O. - Steelfactory

Ať se vám to líbí nebo ne, metalový nestor Udo Dirkchneider, který nedávno oslavil magickou šestašedesátku, i přes to, že se svými U.D.O. aktuálně vydává již šestnácté album, bude navždy spojován s Accept. A po letošním novince „Steelfactory“ tahle dávná asociace ještě posílí. Těžko říct, zda Udo tak silně acceptovinou načichnul při svých živých výletech do minulosti na koncertech v rámci „Back To The Roots“, faktem je, ..více

[recenze]

[07.09.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

DORO - Angels Never Die

Otevřete-li booklet čtvrtého sólového alba Doro Pesch „Angels Never Die“, nejspíš vás udeří do očí frekvence užití jmen Jack Ponti a Vic Pepe. Tahle dvojka, která měla mimo jiné na kontě spolupráci s Alicem Cooperem na desce „Hey Stoopid“, se vydatně vyřádila i na Dorotčině desce, kluci se podíleli na vokálech, zahráli si na kytary i klávesy, ale hlavně produkovali, mixovali a aranžovali, a protože jim ještě evidentně zbylo dost z chytlavosti a rockové přitažlivosti, ..více

[recenze]

[06.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Ozzy OSBOURNE - Ozzmosis

Pokud se dá mluvit o tom, že Ozzyho kariéra po albech „The Ultimate Sin“ a „No Rest For The Wicked“ postupně padala dolů, deska „No More Tears“ rozsvítila Madmanovu hvězdu opět tím nejjasnějším světlem. Řeči o odchodu do důchodu a pojmenování následného turné „No More Tours“ se nakonec ukázaly jako neopodstatněné a proto další část dvouletého putování světem nesla název „Retirement Sucks“. Už u toho ale nebyl Zakk Wylde. ..více

[recenze]

[06.09.2018]

[Pepsi Stone]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

PEACEMAKER - Concrete And Terror

Když se řekne Peacemaker, možná někoho napadne polská death/grindová kapela téhož názvu, jiného doommetalová parta z Anglie a dalšího rozpadlá thrashmetalová čtveřice z Německa. Ovšem ani jedna kapela nemá nic společného se zbrusu novou partou, za níž stojí zpěvák Ronnie Munroe (který před třemi lety uvolnil své místo v Metal Church vracejícímu se Mikeovi Howeovi) a kytarista newyorských hardrockerů Tango Down Scott Miller. ..více

[recenze]

[05.09.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MOB RULES - Beast Reborn

Němečtí Mob Rules jsou institucí, na kterou se dá spolehnout. Prakticky od okamžiku, kdy dali přednost propracovanosti a lehké přemýšlivosti před rychlostí má jejich příznivec jistotu, že s každým novým albem dostane porci velmi silných melodií, lehkých power-progových kliček i důkladně propracovaných detailů. Nic zásadního na téhle formuli nepřinesl ani fakt, že Mob Rules poprvé po dvanácti letech nechali svou devátou albovou položku „Beast Reborn“ zrát pouze rok a půl..více

[recenze]

[05.09.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

NONE DARE CALL IT CONSPIRACY - Pawns And Kings

Jedna z prvních recenzí, kterou jsem pro tento webzine psal, byla na debutovou desku finských None Dare Call It Conspiracy, ktereá se pro mě stala velice příjemným překvapením. „Tales Of Lost“ obsahovala skvělý alternativní metal, kde kapela skvěle vybalancovala podíl tvrdosti (thrashové skladby) a melodií (písně s mohutnou atmosféru a chytlavostí). Po pěti letech jsou None Dare Call It Conspiracy zpět s albem „Pawns And Kings“. ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Walter LURE & THE WALDOS - Wacka Lacka Loom Bop A Loom Bam Boo

Walter Lure. Ten, který přežil The Heartbreakers. Proto také zákonitě punková ikona, i když ve zmíněné kapele stál ve stínu heroinových dvojčat z New York Dolls, ikonického kytaristy Johnnyho Thunderse a bubeníka Jerryho Nolana. Johnny Thunders & The Heartbreakers, to byla krátká, leč naprosto vyčerpávající jízda, která už od začátku nemohla dopadnout dobře. Jejich jediné album „L.A.M.F.“ (čti „Like A Motherfucker“) z roku 1977 je dnes naprostou klasikou žánru, ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]