ATLAS PAIN - Tales Of The Pathfinder

Tvrzení, že italští pohanští folkáči Atlas Pain zapomněli někde v šuplíku návod, podle kterého udělali před dvěma lety své debutové album „What The Oak Left“, při tvorbě letošního alba „Tales Of The Pathfinder“ ho jenom oprášili a dali to sakumprásk (včetně parádního obalu) se vším všudy bez nějakých změn nanovo, není až tak úplně daleko od reality. Což pro ty, kterým jejich křížení pompéznosti, přímočarosti, výpravnosti i agresivity zavonělo, určitě nebude špatná zpráva. ..více

[recenze]

[04.06.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

POSSESSED - Revelations Of Oblivion

Tenhle návrat mohl dopadnout všelijak. Předně se tedy vůbec nečekalo to, že se Possessed jednou vrátí ke svému smrtícímu řemeslu na studiové bázi a pak také vyvstala otázka, jaký že to vlastně je návrat, když ze sestavy, která se podepsala pod megakultovní alba „Seven Churches“ a „Beyond The Gates“ z poloviny osmesátých let, je v kapele dnes přítomný pouze zpěvák Jeff Becerra. Ten navíc byl nucen vzdát se baskytary poté, co je od konce osmdesátých let,..více

[recenze]

[04.06.2019]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

AXENSTAR - End Of All Hopes

Dost pesimisticky vyznívá název aktuálního alba „End Of All Hopes“ švédských veteránů Axenstar. Obzvlášť, když od víc než deset let starého personálního rozkolu funguje parta kolem zpěváka, kytaristy a klávesáka Magnuse Winterwilda ve velmi kompaktním složení (letošní výměna bubeníka je jedinou změnou v poslední dekádě), takže to vypadá, že by Axenstar mohli mít dostatek klidu a prostoru (zprávy o tom, že začínají kutit novou desku, vypustili už před dvěma lety) na práci. Jak ovšem v praxi může takový klid na práci ..více

[recenze]

[03.06.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

BEASTO BLANCO - We Are

Beasto Blanco mlčeli skoro tři roky. To je dost na kapelu, o které se v době vydání jejich debutu v roce 2013 předpokládalo, že se stane novou senzací v rockovém světě. Nestalo se, přestože měla tahle parta skutečně dobré reference a vysoký profit, neboť v ní působí zpěvák a basista Chuck Garric (ex-Alice Cooper, L.A. Guns) i dcera samotného krále shock rocku, zpěvačka Calico Cooper, navíc obě předchozí alba byla více než slušná...více

[recenze]

[03.06.2019]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Powermetalové novinky roku 2019 - část VI. - kapely GLASSGATE, GRIMGOTTS a AT THE DAWN

Na Slovensku se zformoval další zajímavý power-progmetalový spolek. Původní choutky pětice hudebníků byly stylově čisté, pánové se ale postupně jali bádat v kompozičně náročnějších končinách, přičemž debutové EP zachycuje obě dané polohy. První tři skladby znamenají členitý posluchačský zážitek, s řadou dramaticko/melodických prolnutí. Z orchestrálně hymnického – avšak přece jenom tuctového – startu písně „Age Of The Unknown“..více

[recenze]

[02.06.2019]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DEEP SUN - Das Erbe der Welt

Fakt, že švýcarští symfonici Deep Sun byli na základě své tři roky staré debutové desky „Race Against Time“ uloveni vydavatelstvím Massacre Records naznačuje, že parta kolem výrazné zpěvačky Debory Lavagnolo by měla se svojí novinkou „Das Erbe Der Welt“ snadno spadnout do hledáčku příznivců tohoto stylu, obzvlášť, když Deep Sun se při její tvorbě chovali hodně ambiciózně a vsadili na moderní koncepční příběh – záliba členů kapely v technologickém pokroku a umělé inteligenci..více

[recenze]

[01.06.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

PALADIN - Ascension

Americká scéna je plná kapel produkujících typický US power metal, občas se ale vyloupne nějaký spolek, který má blízko k evropskému žánrovému pojetí, a když se tak stane, je většinou o co stát. Stačí připomenout party jako Cellador, Judicator, Raptor Command, Immortal Guardian, Lords Of The Trident a samozřejmě božské Theocracy. A právě mezi tyto kvalitní a většinou značně osobité formace můžeme bez zaváhání vklínit nové těleso Paladin, které v květnu vyrukovalo s debutem „Ascension“. Už dříve zveřejněná klipovka ..více

[recenze]

[31.05.2019]

[Pagan]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

DIAMOND HEAD - The Coffin Train

Kdyby Diamond Head nikdy nenatočili svůj skvostný debut „Lightning To The Nations“ a tím natolik neinspirovali Metallicu, že je jak Lars Ulrich, tak James Hetfield citují jako největší klasiku, už dávno by asi (zcela neprávem) zapadli v zapomnění. Ovšem na kdyby se nehraje a přestože žádné z dalších alb těchto klasických představitelů Nové vlny britského heavy metalu už nikdy nedosáhlo úrovně debutu, je tahle kapela živá až do současnosti. Co na tom, že jediným pamětníkem dávných časů je už jen kytarista Brian Tatler ..více

[recenze]

[31.05.2019]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

SOULFLY - Conquer

V roce 2006 obletěla svět tvrdé hudby příjemná zpráva – deset let znepřátelení bratři Max a Igor Cavalerové se konečně usmířili a na důkaz zakopání válečné sekery oznámili práci na společném projektu, který příhodně nazvali Cavalera Conspiracy. Výsledkem jejich společného snažení byla pořádně ostrá a po všech stránkách vydařená deska „Inflikted“, která spatřila světlo světa v březnu 2008. Kdo by ovšem čekal, že tento Maxův vedlejšák (do jehož řad byl naverbován i Marc Rizzo) zbrzdí vydání dalšího řadového počinu Soulfly,..více

[recenze]

[30.05.2019]

[Moloch]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

CREMATORY - Infinity

Po vydání alba "Pray" Crematory nejprve projeli několik festivalů, mezi nimi poněkolikáté i Wacken Open Air a následující jaro 2009 věnovali kratšímu turné především po střední Evropě. Poté se již nerozpakovali a vrhli se k natáčení nové nahrávky. Album „Infinity“ potvrzuje směr, který kapela nabrala na minulém albu, tedy návrat ke gothic metalu. Crematory byli v dobré formě a chtěli natočit rychlý gothic metal s thrash metalovými kytarami. ..více

[recenze]

[30.05.2019]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

CRAZY LIXX - Forever Wild

I když se to před pár lety nezdálo, Crazy Lixx se nakonec pravděpodobně stali vůdčí kapelou někdejší Nové vlny skandinávského hairmetalu, která dosáhla kulminace na začátku této desetiletky. Zatímco Crashdïet léta od smrti frontmana Davea Leparda vyloženě tápají a nemohou pořád vzít věci za správný konec, Vains Of Jenna jsou už dávno minulostí a Reckless Love s posledním albem „InVader“ nabrali nečekaně nešťastný směr, Crazy Lixx šli dosud jen nahoru. Nejpozději od eponymní desky z roku 2014 se vyprofilovali..více

[recenze]

[29.05.2019]

[Pepsi Stone]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

IRON FIRE - Beyond The Void

Dánští heavy/power metaloví dělníci Iron Fire jsou poměrně nenápadnou součástkou metalového soukolí už téměř celé čtvrtstoletí, byť v prvním roce své existence dlouho laborovali ohledně názvu kapely (až se jim výběr podařilo ustálit na tom nejklišovitějším) a před šesti lety si prožili kratičkou klinickou smrt. Nicméně od okamžiku, kdy se po odchodu rytmické sekce basy ujal frontman Martin Steene a po dvou letech se následně připojil i tlučoun Gunnar Olsen,..více

[recenze]

[29.05.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BAD RELIGION - Age Of Unreason

Fandové legendárních punkrockerů museli na novinku čekat neobvyklých pět let, myslím ale, že v případě kapel jako jsou Bad Religion delší proluka mezi alby vůbec ničemu nevadí. Pokaždé lze očekávat jen mírně pozměněnou variaci téhož, což také v pořadí sedmnáctá fošna ocejchovaná titulem „Age Of Unreason“ zcela potvrzuje. Ani to ovšem ničemu nevadí, jelikož základní atributy americké kapely jsou bytelné jako punkerův světonázor a zůstávají v pohodě funkční i téměř čtyřicet let..více

[recenze]

[28.05.2019]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SAMMY HAGAR & THE CIRCLE - Space Between

Dávný frontman kultovních Montrose a chlápek, co v polovině osmdesátých let nahradil Davida Lee Rotha u Van Halen dnes neřeší vůbec nic. Sammy Hagar by se klidně mohl věnovat svému podnikání (které rozjel už v devadesátých letech, z čehož vznikla mimo jiné světoznámá restaurace Cabo Wabo) a muzicírování ve svých jedenasedmdesáti letech pověsit na hřebík. Nebo si jen tak užívat důchodu a tantiém, které budou více než slušné. ..více

[recenze]

[28.05.2019]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

GRAND MAGUS - Wolf God

Grand Magus se s posledními deskami stávají čím dál přístupnější, a tak původní fanoušci této švédské trojici stále nemohou odpustit to, že se až příliš vzdálila od původního stoner metalu i od své posedlosti Black Sabbath a dnes se prezentuje klasickým heavy metalem, kde jsou jasně slyšet inspirace u Manowar a nebo například i u Running Wild.. Přelomovým dílem v tomhle ohledu byla deska „Iron Will“, kde se trend v jejich tvorbě zlomil a album umně spojilo heavymetalovou melodiku a hédonismus..více

[recenze]

[27.05.2019]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

RAPTOR COMMAND - Elon: The Heavy Metal Tribute to Elon Musk

Osobitost a power metal jdou ve Spojených státech pěkně dohromady. Seznamte se s partou Raptor Command, která vzdává poctu vynálezci, badateli a filantropovi Elonu Muskovi. Na tuto netradiční tributní výpravu se přitom nevydali žádní amatéři, v sestavě nalezneme zkušené hudebníky, v čele s Ty Christianem z velmi zajímavých - a tematicky spřízněných - Lords Of The Trident. Výsledkem je hudba, která musí zacloumat každým, kdo to s power metalem myslí jenom trochu vážně...více

[recenze]

[27.05.2019]

[Pagan]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

AEGONIA - The Forgotten Song

"Vždycky jsme byli fascinováni krásou přírody a autentickým folklórem", prohlašují o sobě bulharští Aegonia, kteří osm let po svém vzniku přichází s debutovým albem „The Forgotten Song“. A jak nejen jejich motto, ale i grafické ztvárnění alba a fotografie napovídají, Aegonia se věnují hudbě, která má blízko k folklóru. Ovšem, kdo by čekal, že kapela vsadí na své rodné kořeny a využije bulharskou lidovou hudbu, bude zklamán. Aegonia hraje folk metal severského rázu. Ano, uslyšíte sice tradiční bulharský nástroj kaval, ..více

[recenze]

[26.05.2019]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]