RATT - Dancing Undercover

„Byl u mě King (kytarista Robbin Crosby, pozn. aut.) a stěžoval si, jak to v Ratt teď chodí,“ napsal basista Mötley Crüe Nikki Sixx, ve své knížce Heroinové deníky, „Blotz pořád chlastá s Tommym a Pearcy si prej hraje na rockovou hvězdu. Kdo si myslí, že je? Steven Tyler?“ Pravdou však je, že po desce „Invasion Of Your Privacy“ byli Ratt na svém prvním uměleckém vrcholu. Navíc komerční úspěch je doslova pohltil, když MTV milovalo jejich nákladné klipy, které sice dnes mohou působit už trochu úsměvně..více

[recenze]

[11.10.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XV. - kapely HROBAR, POSITRONIC BRAIN a ANIKILLER

Slovenská kapela Hrobar vydala studiovou prvotinu „Rýchla smrť“. Slůvko „rýchla“ tady má své opodstatnění, ani jedna z dvaceti skladeb nepřeleze dvě minuty, debutový hrob je pak vykopán za necelou půlhodinu, a to se ještě ve firmě Support Underground řešilo, jak původně plánovaných jedenáct kousků navýšit na současnou stopáž (povedlo se to přidáním několika válů z předešlých dvou demáčů). Mezi skladbami navíc často nejsou pauzy a jedna se přelévá do druhé,..více

[recenze]

[10.10.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DYNAZTY - Firesign

Kapel, které během svého působení postupně mění styl, je na hudební scéně nepočítaně. Některé se od svého původního znění odkloní méně, jiné více, některým to sluší a u některých působí vývoj tak přirozeně, že si změnu sotva uvědomíte, dokud nemáte starou a novou tvorbu k porovnání přímo vedle sebe. Něco podobného se stalo i u Dynazty, když původně mladá glamová kapela v roce 2014 vypustila do světa desku "Renatus", nabízející pořádný nářez příjemně melodického metalu...více

[recenze]

[10.10.2018]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

OUTLOUD - Virtual Hero Society

Při recenzi na druhou studiovku „Love Catastrophe“ řeckých rockových melodiků Outloud jsem se rozplýval nadšením. Při poslechu třetí fošny „Let´s Get Serious“ jsem byl jako u vytržení, když se z repráků začala linout ústřední melodie písně „I Was So Blind“, což je hit jako prase a jedna z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec. Je ovšem pravda, že z celkového pohledu byl na daném albu o něco menší počet automaticky chytlavých kousků...více

[recenze]

[09.10.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Ann WILSON - Immortal

Už je to dva roky, co po slušném albu „Beautiful Broken“ prakticky zastavila svou činnost legendární sesterská kapela Heart. Nejedná se přímo o rozpad, ale o jakýsi časově neohraničený odpočinek, kdy se cesty Ann i Nancy Wilsonových rozešly, aby se každá vydala jiným směrem. Zaměřme se teď na kariéru zpěvačky Ann, která právě vydává druhé sólové album. S prvním „Hope & Glory“ přišla v roce 2007, v době, kdy Heart ještě byli plně funkční...více

[recenze]

[09.10.2018]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

DEICIDE - Overtures Of Blasphemy

Za pradávných časů, kdy prodejům vládl formát „cédéček“ a internet ještě nebyl v plném rozpuku, bylo zvlášť smutné dívat se na artový motiv na obalu, který byl evidentně velmi povedený, ovšem jeho detaily aby fanoušek kvůli malému prostoru zkoumal lupou a stejně to nebylo nikdy ono. Nyní podobná mrzutost odpadá, na webu člověk může zvětšovat případně tisknout bez omezení. Fanoušci amerických hrobařů Deicide něco takového určitě činí v souvislosti s coverem novinky ..více

[recenze]

[08.10.2018]

[Pagan]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DARK SARAH - The Golden Moth

Když v roce 2012 opustila zpěvačka Heidi Parvianen kapelu Amberian Dawn (čímž se nastartoval velmi sympatický rozkvět této party) pustila se do velmi ambiciózního třídílného projektu, jehož hlavní postavou je poněkud rozpolcená žena Sarah a především její temná půle Dark Sarah, která se vydala na mystickou cestu přes tři světy, přičemž každému ze světů bylo věnováno jedno samostatné album. Heidi Parviainen se při této cestě zaklínala pojmem cinematic/symphonic meta..více

[recenze]

[08.10.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BLACK TIGER - Black Tiger

I keep the faith in this world of broken hearts…

Dalo by se říct, že eponymní debutové album olomouckých Black Tiger je takovým nostalgicky romantickým políbením spící Růženky. Přece jen dospělácky orientovaný melodický rock není stylem, který by v současnosti hýbal hudební scénou a v naší domovině už vůbec není moc těch, kteří by se mu intenzivně věnovali (a ještě navíc o nich bylo slyšet). ..více

[recenze]

[07.10.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Powermetalové novinky roku 2018 - část XII. - kapely SHADOWKILLER, SOULHEALER a AMBEHR

Amíci Shadowkiller se po třech letech vrací s novou studiovkou, na které se ani v nejmenším neodchylují z rukopisu předešlých počinů, naopak jej potvrzují, prohlubují a chvílemi se v něm malinko ztrácí. Za touto kapelou stojí trojice hudebníků v čele se zpěvákem Joe Lisztem (všichni jsou mimochodem spojeni se spolkem Ancient Empire, jehož nové album dělí od novinky Shadowkiller pouhé tři dny), a je znát, že tito borci mají evidentní sklon k výpravnosti. ..více

[recenze]

[06.10.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DRAGONY - Masters Of The Multiverse

Věrozvěstové jedné z nejpozitivnějších metalových odnoží jsou zpět. Rakouští Dragony servírují nové album, což je zpráva důležitá pro fanoušky takového power metalu, jehož hlavním kořením jsou načančané sbory, orchestrace a vůbec celková výpravnost. V určitém slova smyslu jde o analogii hollywoodských blockbusterů, kdy hlavní motivací pro návštěvu kina bývá touha nechat si na chvíli vypláchnout hlavu spektakulárním děním. ..více

[recenze]

[05.10.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

TREAT - Tunguska

Se švédskými Treat na Sibiř? Před sto deseti lety došlo v prostoru neobydlené části centrální Sibiře nedaleko řeky Podkamenná Tunguska k masivnímu výbuchu o odhadované síle 10 – 25 megatun TNT v důsledku průletu nikdy nenalezeného kosmického tělesa. Výbuch za sebou zanechal rozsáhlou škodu – kolem šedesáti milionů polámaných stromů. A hard rockoví melodici Treat se metaforicky snaží k těmto událostem své osmé řadové album „Tunguska“ přirovnat, na což lze nahlížet z různých úhlů pohledu..více

[recenze]

[05.10.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DORO - Fight

Vezmete-li v úvahu, jak dlouhou dobu se Doro zmítala v útlumu či ve slepých uličkách, dá se dneska už tvrdit, že tahle zpěvačka přežije všechno. Svou nezáživnou formu a z minulého alba i těžko uvěřitelný výraz totiž dokázala protáhnout ještě i na další album, které pod názvem „Fight“ vyšlo o dva roky později. To už byla doba, která přece jen tradičnějšímu výrazu Doro znovu přála, ale Doro a její tvůrčí tým (tentokrát se do něj zapojili i členové zpěvaččina doprovodného ansámblu) neměli kdovíjak jiskřivou chvíli..více

[recenze]

[04.10.2018]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

RATT - Invasion Of Your Privacy

Konec první poloviny osmdesátých let byl pro první vlnu hair metalu tím nejdůležitějším obdobím. Žánr expandoval i díky barvitým klipům, které dennodenně vysílalo MTV. Součástí tohoto boomu byli i Ratt, kteří se ze zaběhlé kapely losangeleských klubů rychle vyvíjeli v jednotku, jenž byla schopna vyprodat několikatisícové sály. Z počátku se trochu svezli na vlně úspěchu svých kolegů z Mokré čtvrti Mötley Crüe, kteří rok před tím, než Ratt vydali svůj debut „Out Of The Cellar“, dosáhli výšin s albem „Shout At The Devil“. ..více

[recenze]

[04.10.2018]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Dion BAYMAN - Better Days

Dion Bayman je hudebník pocházející z Austrálie. Skládá melodický rock a doposud vydal tři alba. V současnosti se na svět vyklubala nová studiovka „Better Days“, o jejíž záštitu se Bayman poprvé nemusel starat sám, neboť vše zastal label Art Of Melody Music. A není se co divit. Tohle by byl úlovek pro každého hudebního manažera, který je schopen vycítit kvalitní muziku. Bayman se totiž vyprofiloval jako výborný skladatel,..více

[recenze]

[03.10.2018]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ESOCTRILIHUM - Inhüma

Ze své ponuré dílny Asthâghul vyhazuje jednu fošnu za druhou. Vždyť to bylo teprve letos v lednu, kdy se album „Pandæmorthium (Forbidden Formulas to Awaken the Blind Sovereigns of Nothingness)“ blýsklo parádním, apokalypticky laděným blackened death metalem a již se na nás valí další nálož. Oproti doposud vydaným dvěma deskám byl té nové přiřazen podstatně kratší název a od té předchozí se také zkrátila stopáž (ač deska stále patří k těm delším). ..více

[recenze]

[03.10.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ALKEHOL - Sudová přitažlivost

Poprvé v historii pražských alkeholiků došlo k situaci, kdy se na novou desku muselo čekat plné čtyři roky. Jestli si však někdo myslel, že se pánové vydali na studiovou odvykací kůru, velmi se mýlil, což dokazuje aktuální čárka na metalografické účtence kapely. Někoho možná dokonce napadlo, že se čtveřici hudebníků nadobro uzavřela pípa tvůrčí invence a že již není kde autorsky nasávat. I na tuto smyšlenku ovšem pánové odpovídají přímým a střízlivým způsobem: ..více

[recenze]

[02.10.2018]

[Pagan]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HATESPHERE - Reduced To Flesh

Dánští Hatesphere jistě nejsou pro fanouška thrash/death metalu ničím neznámým. Tahle banda vydává svá alba už od počátku století a zejména v „nultých“ letech patřila mezi nejpopulárnější kapely žánru. Nyní vydává své desáté album „Reduced To Flesh“, kterého se ujali Scarlet records. U této firmy Hatesphere kdysi začínali a vydali své první dvě desky. Jako by se uzavřel kruh. ..více

[recenze]

[02.10.2018]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]