Powermetalové novinky roku 2016 - část XIV. - kapely ELIXIR, SACRED STEEL a DÜNEDAIN

Power-speedové kapely pocházející z Latinské Ameriky se začínají nebezpečně podobat, přičemž stigmatickým znamením bývá méně kvalitní, mnohdy upištěný zpěvák, který představuje něco jako horší verzi André Matose. Jakoby se všichni snažili do tohoto známého pěvce stylizovat a co nejvíce jej napodobit. Nejde přitom pouze o Matosovy krajany (např. Silent Moon), ale třeba také o Argentince Traumer nebo právě Uruguayce Elixir. ..více

[recenze]

[06.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

SONIC SYNDICATE - Confessions

Sonic Syndicate nastartovali kariéru ohromným způsobem a vypadalo to, že z nich budou opravdové metalové hvězdy. Vydávali u největšího metalového labelu Nuclear Blast a bylo jich všude plno. Velmi melodický moderní metal, kde nechyběli metalcoreové prvky, pořádnej řev, ale především téměř popové refrény, to byli Sonic Syndicate. To však skončilo před dvěma lety. V kapele zůstal jen zpěvák Nathan Biggs a jediný původní člen kytarista Robin Sjunnesson. ..více

[recenze]

[06.12.2016]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 4/10]

SWEET CREATURE - The Devil Know My Name

Od loňska, kdy v polovině japonského turné za sebou třískl dveřmi zpěvák Simon Cruz, nevypadá to s s Crashdïet vůbec dobře. Přestože nedávno vystoupili na svém „Rest In Sleaze Festival“, představení nového zpěváka se fanoušci nedočkali, protože se kapela představila se čtveřicí hostujících vokalistů. A jak to vypadá, na současném stavu Crashdïet nenese vinu jen odchod Cruze, ale také fakt, že ostatní členové kapely si rozjeli vlastní projekty a na jejich společné dítko pomalu padá prach...více

[recenze]

[05.12.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

HUMAN ZOO - My Own God

Taková šikovná hard rockovka se ságem. Těm, kteří tento hudební žánr sledují, možná už z této strohé charakteristiky je jasné, že řeč bude o německých Human Zoo, kteří deset let od vydání svého debutního alba představili letos na jaře svoje čtvrté album „My Own God“. Na něm předvádí to, co na svých předchozích počinech – klasický hard rock s chytlavými melodiemi, někdy až stadionovými refrény, přitažlivou variabilitu klasicky rockově zabarveného hrdla Thomase Seeburgera, ..více

[recenze]

[05.12.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

OPETH - Sorceress

Opeth asi netřeba představovat, však se jedná o jednu z nejznámějších prog rockových kapel současnosti. Uběhly dva roky od poslední řadovky „Pale Communion“ a je tu deska s pořadovým číslem dvanáct. Jmenuje se „Sorceress“ a na první pohled zaujme úžasnou obálkou, o kterou se postaral známý výtvarník Travis Smith (Katatonia, Nevermore, Devin Townsend, Anathema, Avenged Sevenfold). Nádherně barevný páv vypadá krásně, ale zdání klame. Při bližším pohledu si všimnete krve na jeho zobáku..více

[recenze]

[04.12.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NITERAIN - Vendetta

Když před více než deseti lety vyšla první deska Crashdïet „Rest In Sleaze“, byla to dokonalá bomba, která okamžitě zburcovala celou skandinávskou scénu. Najednou bylo zase in mít rozevláté natupírované vlasy, oční stíny, rtěnku i tlusté nánosy make-upu. Po „Rest In Sleaze“ přišel boom, kterého se sice původní frontman Crashdïet Dave Lepard nedožil, ale najednou polovina švédské scény vypadala jako zdivočelé štětky. Stejně jako každá módní vlna se i tato nová hairmetalová tsunami vyčerpala..více

[recenze]

[03.12.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XX. - kapely STAGEWAR, POLTERGEIST a REVOLT

Na druhém albu německých Stagewar je sympatická pohoda, která sálá z hudebního obsahu a jejíž nejsilnější výrony můžeme zaznamenat v hravých thrash´n´rollových sólech. Žánroví filatelisté by ale nalezli také známky punku, old-schoolu, jenž i díky zpěvákovi Deziusovi zavoní první Metallicou, nebo hardcoru, to když naopak vokalista přitlačí na hlasovou pilu. Pokud Němcům něco vyloženě svědčí, pak je to rychlé tempo, kdy vzájemný taneček rytmické sekce s kytarovými nápadníky vytváří sugestivně skočné kreace. ..více

[recenze]

[03.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

CRY OF DAWN - Cry Of Dawn

Ve vydavatelské firmě Frontiers Records se zřejmě rozhodli, že budou mixovat muzikanty jako barman drinky, takže zde máme další projekt, tentokrát s vokalistou Göranem Edmanem v čele. Ten je známý díky spolupráci s Yngwie Malmsteenem, jeho hrdlo je však ke slyšení v mnoha dalších kapelách, z nichž by pro našince mělo být nejvíce zajímavé jméno slovenských Signum Regis. V případě Cry Of Dawn se ale nepohybujeme na metalovém kolbišti, nýbrž na prosluněném plácku melodického rocku..více

[recenze]

[02.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

GRAHAM BONNET BAND - The Book

Bylo by sice nespravedlivé tvrdit, že kdyby Graham Bonnet nenazpíval v roce 1979 „Since You Been Gone“ a „All Night Long“, respektive desku „Down To Earth“ v rámci šesté sestavy kapely Rainbow, nebyl by dnes vyhledávaným umělcem, ovšem jasné je, že člověk si jej nejvíce spojuje právě s kapelou Ritchieho Blackmorea. Tehdy se okamžitě zapomnělo na popové začátky v The Marbles a o Bonnetovi se bude v dalších letech hovořit už jako o výlučně rockovém umělci. Poté, co si vyzkoušel, jaké je to stát po boku dalšího velkého kytaristy, ..více

[recenze]

[02.12.2016]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

GUNS N`ROSES - The Spaghetti Incident?

„Jsem pořád víc znechucenej z toho, kdo jsou Guns N`Roses. Je tam Dizzy a Izzy a Lizzy a Tizzy a Gilby a Giddy, na jevišti žesťová sekce, zpívající holky, dva hráči na klávesy, pilot, basketbalovej kapitán, několik automechaniků… Na tomhle turné jsem viděl víckrát Michaela Jacksona než Axla.” Roddy Botum (Faith No More), červen 1992

Megalománie, ale zároveň i šílenství dostupovalo vrcholu. ..více

[recenze]

[01.12.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

M.O.D. - Rhythm Of Fear

„Rád spolupracuji s různými muzikanty, není pro mě nutné mít stálou sestavu, chci dát příležitost novým hráčům, aby se mohli posunout dál v jejich kariéře.“ To je vysvětlení frotmana kapely Billyho Milana k tomu, proč na každé dlouhohrající studiovce M.O.D. figuruje jiné osazenstvo. Jde samozřejmě o jeden úhel pohledu, několik hudebníků, kteří s Milanem spolupracovali, by zřejmě přišlo s malinko jiným a méně lichotivým vysvětlením. Nicméně je pravda, že se v Billyho společnosti vždy pohybovali zajímaví lidé, ..více

[recenze]

[01.12.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

TÖRR - Black´n´Roll

Na scéně je devátá studiovka Törru, ani její vznik ale neproběhl bez rozvířených personálních vod, ačkoli oproti tsunami, která smetla Vlastu Henycha před vydáním předešlého zářezu „Tempus Fugit“, šlo jenom o drobounkou přepršku. Nejprve se totiž objevila zpráva, že se osazenstvo rozrůstá o nového člena Radka Reddy Kroce (ex-Kreyson), aby bylo vzápětí uvedeno, že tato spolupráce bude ukončena a Törr pojede dál zase jenom ve třech. Na svém místě nicméně zůstal nejen zakladatel kapely,..více

[recenze]

[30.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DIABULUS IN MUSICA - Dirge For The Archons

Dnes již zřejmě nejznámější španělská symfo-gotická kapela Diabulus In Musica plní normy a tak, jak je u nich od počátku této dekády zvykem, přichází každý sudý rok s novým albem. Poté, co před třemi lety provedli klávesák Elso Gorka a zpěvandule Zuberoa Aznárez personální rekonstrukci kapely a s novým osazenstvem nabídli albem „Argia“ dosud jednoznačně nejlepší nahrávku své diskografie, nebylo na tento počin snadné navázat. A přes to, že novinka „Dirge For The Archons“ se tváří jako velice ambiciózní záležitost ..více

[recenze]

[30.11.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TAKEN - Taken

Co čekat od kapely, která se pojmenovala Taken, čímž si zajistila automatické odsunutí internetovým vyhledávačem daleko za stejnojmenné filmy s Liamem Neesonem? Důvěru nevzbuzuje ani nijaký motiv na obalu desky, který se nápadně podobá (stejně bídnému) ztvárnění na poslední řadovce Amíků Theocracy. Na coveru navíc chybí název díla, čímž si asi má posluchač odvodit skutečnost, že jde o eponymní nahrávku. No a nakonec zde máme zemi původu, kterou je Španělsko, ..více

[recenze]

[29.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Glenn HUGHES - Resonate

Kdo by si někdy koncem osmdesátých let vsadil na budoucnost Glenna Hughese a na to, že bude na scéně působit ještě v roce 2016, musel by být vyložený blázen. Tehdy totální troska, alkoholik a feťák, který nebyl schopný ani vynést do popelnice odpadkový koš a od kterého, poté co jej poslal ke všem čertům i kumpán z nejvěrnějších Tony Iommi, dala prakticky celá scéna ruce pryč. Jenže Hughes je bojovník, se svými závislostmi se popral, natočil pěknou řádku alb a činný je i v současnosti. ..více

[recenze]

[29.11.2016]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

EDEN´S CURSE - Cardinal

Jen něco málo přes devět let od sebe dělí první a páté album britských (dle země původu jednotlivých muzikantů však silně mezinárodních) Eden`s Curse. Oproti začátkům už není v kapele takřka kámen na kameni, Eden`s Curse se otřásli v samotných základech, když původní sestavu v téměř pravidelných dvouletých intervalech opouštěl jeden zakládající člen za druhým, až z původní posádky zbyl jen basák Paul Longe a kytarista Thorsten Köhne...více

[recenze]

[28.11.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XIX. - kapely GRIEF OF WAR, KAYSER a BONDE DO METALEIRO

Předešlý zářez Japonců Grief Of War s názvem „Worship“ mě dostal technicky precizní riffovou náloží. Kapela měla v té době blízko k partám jako Suicidal Angels nebo Skeleton Pit, jenže se cosi stalo v táboře japonském a aktuální hudební osu tvoří thrash podobný smečkám Assassin, Accu§er či (z těch nových) Drunkard, které se vyžívají v nekompromisní valivé smršti s obdobně našponovanými vokály. K tomu se hned váže další věc, zatímco na předchozích albech Grief Of War zněl zpěvák Manabu Hirose uhlazeněji, ..více

[recenze]

[28.11.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]