LINKIN PARK - From Zero
Já a Linkin Park jsme vždy měli poměrně složitý...

RISK - Turpitude
Neznám celou diskografii , ale pouze album...

Jack RUSSELL - For You
Dík, hledal jsem přes vyhledávání a v diskografii...

Jack RUSSELL - For You
Je tu:...

Jack RUSSELL - For You
Chybí recenze na Elation.

Jack RUSSELL - For You
Díky. Teď si od pofdobné hudby dáme chváli...

Jack RUSSELL - For You
Byl to pekný seriál. Díky za něj!

SWALLOW THE SUN - Shining
Po zveřejnění prvního singlu a obalu desky jsem...

UNTO OTHERS - Never, Neverland
Skvělý album, spadající do letošního top 3, spolu...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Jo jo, to vím. To všude vytruboval Dan Krob,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

Soutěž:

Chcete předčasný vánoční dárek? S nadcházejícím adventem jsme připravili menší kolo soutěží o CD, která v poslední době vyšla, ovšem nejedná se o žádné novinky. Poprvé můžete zkusit štěstí během tohoto víkendu. Budeme soutěžit o 2 ks reedice desky TÖRR "Institut klinické smrti". Pro zařazení do slosování stačí, když správně zodpovíte otázku:
V jaké kapele působil kytarista Pavel Monroe Kohout předtím, než posílil Törr a jakou nahrávku s ní pořídil?
Odpovědi zasílejte na adresu jan.skala1979@gmail.com do pondělí 2. 12. 2024, do 12.00.

Michael SCHENKER - My Years With UFO


Michael Schenker a UFO. To bylo spojení, které v sedmdesátých letech ohromilo hard rockový svět, protože sotva plnoletý německý kytarový čarostřelec dokázal vytáhnout průměrnou britskou partu ze space rockového balastu a dát jí energicky hard rockový kabátek, který se stal předobrazem Nové vlny bitského heavy metalu. UFO rázem stáli na piedestalu vedle Deep Purple či Uriah Heep a po zbytek sedmdesátých let platili za velkou ostrovní senzaci. Obecně platí, že když v roce 1978 po hektické pětiletce Schenker odešel, ..více

[recenze]

[05.10.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Boguslaw Balcerak`s CRYLORD - Endless Life


Jako by na albu „Gates Of Valhalla“ Bohuslaw Balcerak vystřílel většinu ostrých nábojů. Deset let uběhlo od doby, kdy vyšla nejlepší deska od uskupení Bohuslaw Balcerak´s Crylord, byť psát o uskupení není úplně přesné. Model, na který Balcerak najel už na debutu „Blood of the Prophets“ – záliba k Malmsteenově kytaře a jeho dřívějšímu stylu komponování s výpomocí v rámci hard rocku známých jmen – nějaké ucelenosti příliš nesvědčil, ale protože na „Gates Of Valhalla“ se sešlo všechno podstatné, bylo z toho hodně podařené dílo...více

[recenze]

[04.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Thrashmetalové novinky roku 2024 - část IV. - kapely DUNGEON CRAWL, DISARRAY a WARWITCH


U novinky amerického tělesa Dungeon Crawl by mělo být připsáno nějaké varování. Nic netušící jedinec, začínající poslech pouze díky předpokladu počítačových algoritmů, by totiž mohl utrpět šok. Celkem obyčejný cover a obecné vsunutí do - v tomto případě opravdu maximálně těsné - škatule thrash metal nemůže nikoho připravit na opulentní hudební smršť, která se vyvalí po spuštění úvodních tónů nahrávky ocejchované titulem "Maze Controller". ..více

[recenze]

[04.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]


GREAT WHITE - Hooked


„Vždycky jsem se dokázal dostávat do problémů. Ale byl rok 1989 a já byl jejich profesionální magnet,“ řekl o době největší slávy Great White zpěvák Jack Russell. Upozornil tak na skutečnost, že kapela, která byla díky coververzi „Once Bitten, Twice Shy“ od Iana Huntera z Mott The Hoople nominována na cenu Grammy, měla velké problémy. Stály za nimi drogy a alkohol, přičemž největší pozornost se stahovala na Jacka Russella, ale problémy v tomto ohledu měl i Mark Kendall či bubeník Audie Desbrow,..více

[recenze]

[03.10.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


THEATRE OF TRAGEDY - Musique


„Je nám jasné, že nyní od nás odvrátí tvář mnoho původních fanoušků, ale my jsme se po „Áegis“ jen těžko mohli vrátit k našim kořenům, už to tak prostě necítíme…“, tvrdil klávesista Lorentz Aspen krátce po vydání desky „Musique“. Když necítíte, tak necítíte, to ostatně bylo znát už u „Aégis“, ale dodnes jsem přesvědčen o tom, že radikální proměna, která se odehrála v Theatre Of Tragedy během pouhých pěti let, a která v kontextu posunu od debutového alba k desce „Aégis“..více

[recenze]

[03.10.2024]

[Savapip]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


SEAR BLISS - Heavenly Down


…možná slyšíte, že jsme do této desky vložili duši a to není vždy snadné“…

Maďarští černokněžníci Sear Bliss v loňském roce oslavili třicáté výročí existence. Vděčí za to nezdolnému tahounovi Andrási Nagymu, jenž je z black metalové party, která do svého výrazu už od počátku velmi přirozeně (byť možná trochu neuvěřitelně) zařadila žesťové nástroje, dávno jediným pamětníkem počátků kapely. Poslední personální revoluci Sear Bless prodělali před jedenácti lety, od té doby s výjimkou letošního příchodu kytaristy Mártona Kertészyho,..více

[recenze]

[02.10.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


THE SWEET - Full Circle


Nejprve je zapotřebí říct, co je v současnosti kapela The Sweet, dávná legenda sedmdesátých let, jejíž hity „Fox On The Run“, „Love Is Like Oxygene“ nebo „Ballroom Blitz“ dodnes hrají i tuzemská rocková rádia. Pokud se bavíme o The Sweet roku 2024, už není možné hovořit o třech ze čtyř členů klasické sestavy, která slavila před padesáti lety obrovské úspěchy. V roce 1997 zemřel alkoholem a srdečními problémy zmožený zpěvák a někdejší sexy symbol Brian Connolly, ..více

[recenze]

[02.10.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


FIND ME - Nightbound


Po letech pisálkovského naříkání na firmu Frontiers Records, která sdružuje námezdní umělce k tvorbě generických žánrových alb, nastává ve vnímání tohoto procesu určitý zlom, a to minimálně v ranku melodický rock / AOR. Když člověk narazí na novinku některé labelem stvořené formace, má v podstatě jistotu dostatečně obstojné hudební dovážky, kterou zaručují zkušení řemeslníci, přičemž vždy existuje statistická naděje, že z playlistu vyskočí několik nadmíru příjemných hitovek. Dříve spíše protivná ..více

[recenze]

[01.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


TOGETHER TO THE STARS – The Fragile Silence


Švédsky post blackoví Together To The Stars vydávajú tretí album. Môžem tieto náladotvorné veci a priznám sa na úvod, že som veľký fanúšik tohto žánru, ale aj celkového charakteru prístupu k skladaniu. Milujem Deafheaven, ale aj Møl. Tieto shoegaze kapelky dávajú veľký dôraz na melódiu. Album „The Fragile Silence“ je presne tento prípad. Fanúšikovia spomínaných kapiel by mali zbystriť pozornosť. Krásne melodické linky sú ozdobou celého materiálu, ktorý Švédi ponúkajú v celej kráse. Je tam všetko, čo má post-blackový album v roku 2024 mať. ..více

[recenze]

[01.10.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ECLIPSE - Megalomanium II


Eclipse vyměnili bílou za červenou a byť to neznamená, že by se stali ryze černobílými, trošička barevnějších odstínů by druhému dílu „Megalomanie“ nezaškodila. Je pochopitelné, že když parta Erica Martensona označila novinku jako přímé pokračování předchozí nahrávky z loňského roku, že se hudebně, zvukově i náladově bude držet v těch samých kolejích. Těžko čekat od party, která bývá označována jako jedna z nejzásadnějších hard rockových kapel současnosti a sází jedno ultra vydařené album za druhým, ..více

[recenze]

[30.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SLADE - Play It Loud


S příchodem Chase Chandlera do pozice manažera se začaly dít věci. Kapela byla přesvědčena škrtnout slovo Ambrose z názvu, poté zbylo mnohem údernější Slade. Stejně důležité bylo i Chandlerovo rozhodnutí o totální změně image kapely, navzdory všeobecnému trendu musely dlouhé vlasy dolů, pestrobarevné oblečení nahradila kožená bunda a boty doktora Martense. Byl začátek roku 1970 a světu se představila nová čtveřice skinheadů, která tímto vzhledem na sebe chtěla upoutat pozornost, protože první album „Beginnings“ dávno upadlo v zapomnění...více

[recenze]

[30.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THEIGNS & THRALLS - The Keep & The Spire


Theigns & Thralls je místem, v němž se pro fanoušky keltského speed-punku, folk-metalu a klasického rocku setkává opěvování historie, literatury a humanismu. Hezká charakteristika projektu Kevina Ridleyho, jenž se dostal do povědomí hudebních fanoušků jako producent britských folkáčů Skyclad, u kterých se na sklonku minulého století chopil kytary, na začátku nového vystřídal u mikrofonu Martina Walkyiera a v pozici frontmana jedné z nejzásadnějších folk-metalových kapel setrval dodnes. Jelikož v portfoliu Skyclad byla řada skladeb, ..více

[recenze]

[29.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Mike TRAMP - Songs Of White Lion Vol. II


Nestačí Mikeu Trampovi sólová kariéra, na níž udělal vcelku logický krok, když skladby začal psát v rodné dánštině a orientuje je více na jeho domácí trh, kde má největší úspěch a běžně alba sází na vrcholky hitparád? Nestačilo jedno album „Songs Of White Lion“, které bylo jeho suverénně nejhorší prací za celou kariéru a na němž totálně zdevalvoval jméno své i jméno jeho nejslavnější kapely? Před pár lety zpěvák tvrdil, že je pro něho kapitola White Lion definitivně uzavřená a šel dokonce tak daleko, ..více

[recenze]

[28.09.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 3/10]


STRYPER - When We Were Kings


Kvalita alb amerických Stryper je kolísavá a ač tuto skutečnost fanoušci víceméně tolerují, shodnou se, že zejména v druhé vývojové etapě to byla vždycky trochu sázka do loterie. Když pomineme vrcholová osmdesátá léta, kdy kapela slavila hitparádové úspěchy se svatou trojicí „Soldiers Under Command“, „To Hell With The Devil“ a „In God We Trust“, z nového tisícletí nejvíce zabodovala alba „No More Hell To Pay“ a „Fallen“, která představila heavymetalověji orientované Stryper. Obě desky se starým klasikám nevyrovnaly,..více

[recenze]

[27.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


A FOREST MIGHTY BLACK – The Hedonist


Taliansky tvorcovia nálad A Forest Mighty Black vydávajú svoj druhý album "The Hedonist". Pomerne nie moc kapela, ktorá by hýbala mainstreamom to na novinke hobľuje farebne. Milovníci post-grunge scény by si mohli prísť na svoje.

„Animals & Warriors“ album otvára a dokresľuje farebnú škálu zvukov, ktorá by sa dala položiť do charakteru niekde medzi staré albumy Sonic Youth alebo Queens of the Stone Age. ..více

[recenze]

[27.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THEATRE OF TRAGEDY - Aégis


Ani zdaleka se nedá tvrdit, že by Theatre Of Tragedy druhým albem „Velvet Darkness They Fear“ řekli v rámci doom death gotického metalu vše, takže by bylo potřeba začít stylové mantinely odbourávat a rozšiřovat. Jenže přišel zásah shůry v duchu antického starořeckého divadla a na scéně se objevila Deus Ex Machina. Dva měsíce před vydáním alba „Aégis“ vydala Liv Kristine první sólovku „Deus Ex Machina“, a byť Rohonyi se od zpěvaččiny sólové tvorby poměrně tvrdě distancoval ..více

[recenze]

[26.09.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


GREAT WHITE - ...Twice Shy


Když sjetý, ožralý a úplně vyřízený Lorne Black zmizel z Geat White, bylo třeba zapřemýšlet, kým zaplnit jeho místo. Cestu kapele zkřížil Tony Cardenas, říkající si Tony Montana. S Great White rychle odjel na turné, které pro kapelu znamenalo další zlom na cestě k popularitě. „Po rozdání hromady podpisů v Minnesotě jsme naskočili do autobusu, který pronásledovala asi stovka ječících fanynek… Byl to jeden z mocných okamžiků,“ svěřil se v životopisné knize zpěvák Jack Russell. ..více

[recenze]

[26.09.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


Listování : << < 7 / 637 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.52044 sekund.