HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

BLACKSWORD - Alive Again


Je celkem jedno, kdo si v ruské heavy/powermetalové formaci Blacksword všiml řeckého zpěváka Mikea Livase (Silent Winter). Muselo jít každopádně o bystrého jedince, kterému došlo, že daný vokalista v současnosti patří mezi žánrovou špičku a že je vhodné jeho služby využít předtím, než to napadne x-dalších hudebníků a skladatelů. Ona se vůbec tato kapela posunula hodně kupředu, zatímco debut "The Sword Accurst" je celkem neposlouchatelnou záležitostí, ..více

[recenze]

[12.10.2021]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DAILY INSANITY - Chronicles Of War


Pokud si myslíte, že jsou sekerníci Daily Insanity z Berlína nějací holobrádci, tak to není tak zcela pravda. Pod tímto názvem působí sice šestým rokem, ale na scéně se etablovali mnohem dříve. Bubeník Gustl a zpěvák a současný kytarista Gene spolu hráli od roku 1991 ve smečce Scram, v roce 1994 se k nim přidal baskytarista Hans, někdy nazývaný Hirsch. Zpočátku se věnovali mixu hardcore punku a thrash metalu, později jejich sound nasákl velkými vzory Kreator. ..více

[recenze]

[11.10.2021]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE SWEET - Waters Edge


Psal se rok 1980, který byl pro klasickou éru The Sweet jedním z nejkritičtějších. Kapela se ještě nevzpamatovala z vyhazovu Briana Connollyho, který měl být očistným procesem, ale spíše jí podrážel nohy při každé příležitosti a velmi vlažné (až negativní) přijetí alba „Cut Above The Rest“ pro ni bylo skutečně studenou sprchou. Staří fanoušci odmítali chodit na koncerty, kde chyběl Connolly, čímž se projevil odliv posluchačů nejen v prodejnosti alb, ale také v návštěvnosti vystoupení. Kvůli tragické události z Vánoc 1979, ..více

[recenze]

[11.10.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


Hal MARABEL (MAD INVASION, BAD HABIT) - Život je boj dobra se zlem


Přestože je švédská pětice Mad Invasion novým pojmem na hardrockové scéně, plány má velké. Aktuálně tato parta, tvořená ostřílenými muzikanty, vydává debutovou desku „Edge Of The World“, ovšem už pomýšlí na další aktivity. Jak se dozvíte z následujícího rozhovoru s kytaristou Halem Marabelem, pracují Mad Invasion na druhém albu, které bude mít koncepční charakter. Chystají se také na koncertní představení svých skladeb, ovšem k tomu by mělo dojít až zhruba za rok. ..více

[rozhovory]

[10.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


MAD INVASION - Edge Of The World


Na už tak hodně bujné švédské scéně vyrostlo další jméno, které potvrzuje, že klasický hard rock je v této skandinávské zemi stále žádaným zbožím. Kapela není tvořena žádnými zelenáči, kteří rockovou hudbu ovlivněnou sedmdesátými či osmdesátými lety hrají jen velmi zřídka, ale pěticí ostřílených muzikantů, jenž už mají v kapse životopisy, odpovídající veteránům koncertních pódií. Přesně to jsou Mad Invasion, projekt takřka ještě s mokrým rodným listem, ale už nabízející debutové album..více

[recenze]

[10.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


REINFORCER - Prince Of The Tribe


Je to hra na jistotu, při které by šlo hodně dlouho vyjmenovávat hromadu podobně znějících kapel. Ale němečtí Reinforcer už před třemi lety na kraťasu „The Wanderer“ předvedli, že tradici německého power metalu mají pod kůží i v krvi, takže fakt, že jejich debutové album „Prince Of The Tribes“ pokračuje v této linii, nijak nepřekvapí. Důvodem toho, proč Reinforcer vytahovat na světlo z davu podobných kapel je fakt, že od dob prvního zápisu do diskografie zní kapela mnohem sebevědoměji..více

[recenze]

[09.10.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


D.D. VERNI & THE CADILLAC BAND - Let`s Rattle


D.D. Verni nikdy nebyl čistokrevným metalistou, přestože je spolu se zpěvákem Bobbym „Blitzem“ Elsworthem vůdčí postavou thrashmetalové legendy Overkill. Jeho skladatelský styl vždy pošilhával po jiných hudebních odvětvích, proto už první album Overkill „Feel The Fire“ bylo načichlé punkem víc, než jakékoliv jiné metalové album do té doby. Punk (vždyť si také Verni zvolil svou přezdívku podle Dee Dee Ramonea) ..více

[recenze]

[09.10.2021]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TREMONTI - Marching In Time


O tom, že Mark Tremonti je skvělý kytarista, který se vyprofiloval pravděpodobně nejvíce ze všech post-grungeových hrdinů počátku milénia, se snad ani není třeba bavit. Není sice stylotvorný, ale rozhodně je dost osobitý na to, aby si mohl dovolit kromě domovské kapely (tou jsou už řadu posledních let Alter Bridge) vydávat i alba s kapelou nesoucí jeho příjmení. Je skvělým a zručným kytaristou, kromě instrumentální zdatnosti disponuje i zajímavým stylem,..více

[recenze]

[08.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Powermetalové novinky roku 2021 - část III. - kapely AGE OF CAPELLA, SKYBLAZER a AGNES


Brazilská parta Age Of Capella (původně Capella) může být pro československého fanouška zajímavá už tím, že za mikrofonem stojí Jota Fortinho, jenž momentálně pěje také u Signum Regis. Styčných bodů je ostatně víc - Brazilci do svého power metalu rovněž vnášejí progresivní prvky, i když je pravda, že v tomto ohledu prozatím nejsou natolik rafinovaní, jako spolek, kterému vévodí Ronnie König. Špatně nám ale při poslechu debutového EP "Outside World" určitě nebude, ..více

[recenze]

[08.10.2021]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


SWALLOW THE SUN - Hope


Větší label, rostoucí popularita a před sebou třetí album. Swallow The Sun už nebyli nováčci a měli co obhajova“. Zároveň bylo otázkou, zda se někam posunou. Nové album dostalo „anti doom metalový“ název „Hope“. Titulní skladba desku otevírá a jasně říká – my jsem Swallow The Sun a chceme být stále lepší. Na první poslech je znát posun ve zvuku a v pestrosti aranžmá. Kapela skvěle zvládá rovnováhu mezi tvrdými a melodickými pasážemi, ..více

[recenze]

[07.10.2021]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


DEATH - Leprosy


Ze slunné Kalifornie se Chuck vrátil do slunného Orlanda na Floridě a potkal se s Rickem Rozzem, spoluhráčem ještě z dob kapely Mantas. Chuck v podstatě hledal spoluhráče do Death, Rick nebyl proti a přibral další členy kapely Massacre, takže nová sestava byla na světě. Začalo se koncertovat a tvořit materiál na další desku.

„Leprosy“ přichází v době, kdy se na jedné straně z thrash metalu stává mainstreamová záležitost a vznikají produkčně vycizelovaná..více

[recenze]

[07.10.2021]

[Radek Neuman]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


BRATRSTVO LUNY - Clamare


Kralupští gothic rockeři už dlouho platí za bandu vytrvalých puntičkářů, která by nikdy nepustila ven desku, o niž by nebyla přesvědčena, že je doladěná do těch nejmenších detailů a to i za cenu toho, že práce na ní by zabrala roky. V případě nahrávky "Clamare", jejíž název v překladu z latiny znamená "křičet" či "volat",plně dostála své pověsti. Podmínky, za kterých deska vznikala, nebyly zrovna dvakrát růžové. Během nebývale vleklého procesu vzniku alba kapelu ..více

[recenze]

[06.10.2021]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


A PALE HORSE NAMED DEATH - Infernum In Terra


Stýská se vám po výtečné kapele Type O Negative, která v devadesátých letech dokázala dostat svůj kříženec gotického metalu a doomu do hitparád, kde ji neminulo dokonce platinové ocenění? Tahle kapela už z mrtvých nikdy nevstane a její poslední kapitola byla dopsána ve chvíli, kdy nepřehlédnutelný frontman Peter Steele zemřel v roce 2010 na protržení tlustého střeva, ovšem její odkaz je stále živý. Alespoň v tvorbě kapely A Pale Horse Named Death, kterou od chvíle, kdy se uzavřela kariéra Type O Negative, ..více

[recenze]

[06.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Vladimír MIŠÍK - Noční obraz


Čas se nedá zastavit a Vladimír Mišík to ví moc dobře. Už před pár lety překročil sedmdesátku a může z pozice pamětníka a jakéhosi mentora české rockové scény sledovat, jak se řada jeho nástupců snaží dosáhnout alespoň stejného statusu, jako má on. To ale dost dobře nejde, protože Mišík má nepopiratelný talent a řadu zkušeností, neboť prošel desítkami let, politickými režimy i změnami hudebního vkusu takřka bez ztráty kytičky. Jeho projev byl vždy osobitý a ačkoliv ze zdravotních důvodů už skončil s aktivním muzicírováním, ..více

[recenze]

[05.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Steve HACKETT - Surrender Of Silence


I kdyby Steve Hackett během své sólové tvorby, která čítá více jak dvě desítky alb, nic světoborného už nevydal, i nadále by zůstal pevně zasazen v srdcích nekonečného zástupu fanoušků artově znějící rockové větve. Svůj piedestal si postavil řadou inovativních děl velikánů příznačného stylu Genesis hned z kraje let sedmdesátých. Společně s dalšími výraznými personami tohoto uskupení definoval pojem progresivní rock v té nejčistší možné formě. Jeho kompoziční i hráčský vklad je dodnes nepřeslechnutelný. ..více

[recenze]

[05.10.2021]

[Michal]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CROWNE - Kings In The North


S tvrzením Frontiers, že jejich nová akvizice, kapela Crowne, je tou nejzajímavější superkapelou, jakou kdy vytvořili muzikanti švédské hard rockové scény, je samozřejmě možné polemizovat, ale když se vám v jedné skupině sejdou lidi z H.E.A.T. (kytarista a klávesista Jona Tee), Europe (basista John Levén), The Poodles (bubeník Christian Lundquist) a Art Nation (pěvák Alexander Strandell), k tomu je možné hostovsky započítat i účast Dynazty (kytarista Love Magnusson), zvýšená pozornost je bezesporu na místě...více

[recenze]

[04.10.2021]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


THE SWEET - Cut Above The Rest


Jak si The Sweet poradí bez svého nejvýraznějšího poznávacího znamení a blonďatého miláčka publika, zpěváka Briana Connollyho? To byla nejtěžší otázka, která kapelu, management, ale i fanoušky sužovala od podzimu roku 1978, kdy bylo rozhodnuto, že Connollyho excesy dosáhly fáze, ve které již nemohl být součástí kapely. O rozpadu se neuvažovalo, přestože bylo jasné, že upadající pověst kapely může ještě více utrpět. Rozhodnutí přišlo na přelomu let 1978 a 1979, kdy byl Connolly ještě papírově členem kapely...více

[recenze]

[04.10.2021]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


Listování : << < 161 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.05999 sekund.