EXORCIZPHOBIA - Friend Of Lunacy

Gigantická vlna návratu starého klasického thrash metalu už roky trvá. Všetko akoby sa dialo v rokoch osemdesiatých až deväťdesiatých - riffy, aranžmány, štýl spievania, spôsob hry na bicie, sóla, gitarové sekačky, prírazy - proste old school thrash metal ako má byť. Trutnovská Exorcizphobia nič z tohto neopomenula a ide vo veľmi dobre zabehnutej spomínanej lajne. Žiadne experimenty, jedine terajší modernejší "trešový" zvuk by jej mnohé kapely z tej éry mohli závidieť...více

[recenze]

[25.09.2021]

[Hirax]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

Billy IDOL - The Roadside

Že se Billy Idol s vydáváním nových alb zrovna nepřetrhne, je jasné už řadu let. Tytam jsou doby, kdy během prvních jedenácti let sólové kariéry vysolil pět alb, která měla vysokou kvalitu (samozřejmě i odvážný až šokující „Cyberpunk“) a zajistila mu post rockové hvězdy. Pak nečekaně zpomalil. Byl brán jako jeden ze symbolů osmdesátých let a jeho „Rebel Yell“ je považován za přežitek této dekády, takže do devadesátých let se příliš nehodil, ale přidaly se i problémy s drogami, alkoholem..více

[recenze]

[25.09.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

AURA - Falling Darkness

Euronymous by měl z Aury radost, jenže kdo se dneska lekne satanského black metalu? Polsko-italská dvojice Aura přesně takovou hudbu produkuje. Může mít jejich tvorba smysl, když strašení Satanem je přežité už od dob vypalování kostelů a vražd popisovaných v hudební historii jako vyvrcholení práce Black Metal Mafia? Moc ne. Aura to příliš nevadí a tvoří přesně v duchu doby, kdy v Norsku hořely kostely, v krvi leželi nejen oponenti, ale i členové Black Metal Mafia a ve velkém se v metalové komunitě zatýkalo...více

[recenze]

[24.09.2021]

[Jaroslav Hubka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 2/10]

MANIC STREET PREACHERS - The Ultra Vivid Lament

Doby, kdy britští buřiči Manic Street Preachers procházeli divokou evolucí, jsou pryč. Stejně jako devadesátá léta, která pro ně byla dobou inspirativní i pohnutou. Tehdy všechno letělo dopředu závratnou rychlostí, i jejich vývoj, při kterém se z glam punk rock n`rollového debutu „Generation Terrorists“ dostali přes hlubokou depresivní brázdu „The Holy Bible“ až k nablýskanému, takřka poprockovému soundu, neobyčejně svojskému a na první poslech rozpoznatelnému. Tehdy zažili dobu největší slávy, ale i smutku,..více

[recenze]

[24.09.2021]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SWALLOW THE SUN - The Morning Never Came

Finsko. Země tisíců jezer, hokeje a melancholie. Právě melancholie je vlastní žánru zvanému doom metal. V roce 2000 vznikla patrně nejznámější doomová formace zmíněné severské země Swallow The Sun. Založili ji kytarista Juha Raivio a jeho kamarád bubeník Pasi Pasanen. Ve dvou se ale tolik muziky neudělá a tak o rok později se skupina rozrostla na šestici, která v roce 2003 nahrála první demo „Out Of This Gloomy Light“. Po Swallow The Sun rázem sáhl label Firebox Records a ještě tentýž rok ..více

[recenze]

[23.09.2021]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

KISS - Psycho Circus

Euforie z Kiss sálala na míle daleko. Nakolik byla uvěřitelná ví snad jen několik zainteresovaných jedinců, ale je fakt, že stará sestava se přece jen sehrála. I přes kolísavé výkony Petera Crisse ze začátku turné „You Wanted The Best, You Got The Best“ si všechno nakonec sedlo a celý podnik slavil nebývalý úspěch. Přestože kapela měla aktuálně venku nahrávku „Carnival Of Souls“, nikdy ji nepřijala zcela za svou a v době jejího oficiálního vydání už připravovala album nové,..více

[recenze]

[23.09.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

RAVENLAW - For the Sign of Trident Crossed

Na to, že ve zkušebně hořovických Ravenlaw visí obrovský plakát Manowar, bych si troufl vsadit klobouk. Plakátů tam bude sice asi viset víc, ale právě tahle parta na mne z alba „For The Sign Of Trident Crossed“ (i přes docela vydatný podíl kláves) vykukuje nejintenzivněji. Není jediná, což jasně signalizuje, že s originalitou jsou Ravenlaw docela na štíru, ale jednu větou dodávám, že jakákoliv snaha měnit zaběhlé žánrové postupy by v tomhle případě byla docela na škodu. Šmak osmdesátek, zápal doby, ..více

[recenze]

[22.09.2021]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

Sami YAFFA - The Innermost Journey To Your Outermost Mind

„Když to skončilo s Hanoi Rocks, vrátil jsem se domů a myslel si, že můj život skončil. Měl jsem už za sebou všechno. Bylo mi jedenadvacet,“ řekl bývalý basista finské legendy Sami Yaffa, když vzpomínal na hořký konec kapely, kterou de facto zabila automobilová nehoda, při níž v autě Vince Neila z Mötley Crüe zemřel bubeník Razzle. Zabila je nehoda… a drogy. Na začátku roku 1985 členové kapely fičeli až po uši v drogách a někteří, včetně Yaffy (a hlavně kytaristy Andyho McCoye) ..více

[recenze]

[22.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE AURORA - Crowd

Metalcore se už rozšířil po celém světě a už dávno není takovým jako v začátcích. Hodně zkomerčněl a vyměkl. Stal se z něho styl, na který dnes chodí hodně lidí, čímž ztratil hodně ze svého původního kouzla a přiblížil se k všeobecnému mainstreamu. I když stále hrají starší kapely As I Lay Dying, The Dillinger Escape Plan nebo Hatebreed, rodí se v řadě zemí další kapely. Většinou se jedná o party, hrající melodičtější odnože původního metalcoru. Jednou z takových jsou The Aurora z Itálie,..více

[recenze]

[21.09.2021]

[Jaroslav Hubka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ANDREW W.K. - God Is Partying

Andrew W.K. chtěl být kdysi rockovou hvězdou za každou cenu. Možná měl na to, aby si užil svých patnáct minut slávy, když se jeho debut „I Get Wet“ rozšířil po celém světě a dostal se i do rozličných hitparád, ale všechno pak pominulo, Andrew se začal věnovat produkční činnosti, vstoupil do světa filmu a stříbrného plátna a už se ani nečekalo, že se někdy vrátí k muzice jako člověk, který stojí jako středobod na pódiu. Stalo se a před třemi lety vydal comebackové album ..více

[recenze]

[21.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BRAINSTORM - Wall Of Skulls

Na nadčasovém úvodu, který použila kolegyně Ray před pěti lety k hodnocení tehdejší novinky Brainstorm („Brainstorm budou vždycky Brainstorm, i kdyby se zbytek světa stavěl na hlavu“ ) opět není třeba změnit jediné písmenko. A to je dobře. Třináctá řadovka „Wall Of Skulls“ staví na tradičním základu – svižné tempo, parádní sólový zpěv, silné sbory, ideální mix agresivity a melodičnosti – a zachycuje kapelu v ohromně našlápnuté formě. Je znát, že Brainstorm hrají už čtrnáct let ve stejné sestavě, ..více

[recenze]

[20.09.2021]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

THE SWEET - Off The Records

Euforie, která v řadách The Sweet vládla v první polovině sedmdesátých let, začala pomalu ale jistě vychládat. Album „Give Us A Wink“ nesplnilo komerční předpoklady a kromě singlu „Action“, který zabodoval především v Americe, žádná jiná ze skladeb v žebříčcích prakticky nefigurovala. The Sweet vsadili na „The Lies In Your Eyes“, která z hitparád po pár kolech vylétla jako namydlený blesk a „4th Of July“ se do nich ani nedostala. Kapela zamířila do Ameriky, kde v předchozích let měla slušnou fanouškovskou základnu,..více

[recenze]

[20.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Gypsy Lee PISTOLERO (GYPSY PISTOLEROS) - Složit zbraně? Nasrat!

Gypsy Lee Pistolero, vlastním jménem Lee Mark Jones, září optimismem. Povedlo se mu totiž vrátit kapelu Gypsy Pistoleros na scénu v plné parádě a silnější než kdy dříve. To potvrzuje velmi silná deska „The Mescalito Vampires“, která je takovým novým debutem kapely. Proto bylo zapotřebí Leeho trochu vyzpovídat. Zpěvák se projevil jako rozený vypravěč, který se nebál mluvit o chybách z minulosti, jež na čas jeho hudební kariéru zruinovaly. Hudba Gypsy Pistoleros je pozvánkou do podivného polosvěta, ..více

[rozhovory]

[19.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

GYPSY PISTOLEROS - The Mescalito Vampires

Gypsy Pistoleros jsou aktivní snad více než kdy jindy. I když to v předchozích letech vypadalo, že těmto britským milovníkům klasického glam punku Hanoi Rocks, flamengových melodií a cikánského postoje trochu dochází dech a s vydáváním řadových alb to nebylo nijak valné, v současnosti je všechno jinak. Třináct let jejich fanoušci čekali na druhou řadovou desku, která se objevila loni pod názvem „The Greatest Flamenco Glam Sleaze Band Ever!“. ..více

[recenze]

[19.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Milan ČERNOCH (BLAMAGE) - Prožíváme euforické období. S novinkou Dictator jsme moc spokojení!

Českobudějovická kapela Blamage letos slaví osmnácté narozeniny. Ačkoliv zakládající členové pociťují určitou nostalgii, snaží se hledět především dopředu. Důkazem je nová deska "Dictator", která vychází v těchto dnech. Povídali jsme si se zpěvákem Milanem Černochem...více

[rozhovory]

[18.09.2021]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

George LYNCH - Seamless

Diskografie bývalého kytaristy Dokken George Lynche je obsáhlá až běda. Kromě nejslavnějšího působiště ve jmenované kapele zahrnuje i další Lynchovu dlouholetou partu Lynch Mob, řadu nejrůznějších projektů, tu s bývalými členy Dokken, jinde se zpěvákem Stryper Michaelem Sweetem, a v neposlední řadě i úctyhodnou řádku sólových alb. Ta byla vždy nejméně komerčními počiny z jeho katalogu, Lynch se nevyhýbal ani instrumentálním kouskům. A jestliže v osmdesátých letech zažil období největší slávy, ..více

[recenze]

[18.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SEVEN SPIRES - Gods Of Debauchery

Od vydání druhého alba massachusettských Seven Spires uplynulo teprve devatenáct měsíců a čtveřice s úžasnou dračicí Adrienne Cowan v čele přichází s novinkou „Gods Of Debauchery“. Na jedné straně porce, kterou Seven Spires nabízí, vypadá docela děsivě, přijít po roce a půl s náloží, čítající více než sedmasedmdesát minut, trošičku svádí k myšlence na nedopečenost alba, na straně druhé byl loňský rok (doufejme) výjimečný v tom, kolik času mohli mít interpreti pro přípravu svých nových nahrávek k dispozici. ..více

[recenze]

[17.09.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]