Buď se ke mně informace o přípravách novinky Dünedain nedostaly nebo bylo album "Érase" chystáno bez nějakého většího rozruchu, na světě je každopádně další, v pořadí již osmá řadovka této výrazné španělské kapely. To je vždy dobrá zpráva, neboť poslech melodických, nekomplikovaně stavěných skladeb, odzpívaných ve španělštině, lze brát jako vítanou alternativu k většinové žánrové produkci, zvlášť s ohledem na úbytek kvalitních power metalových nahrávek, který je symptomatický pro celou druhou polovinu letošního roku...
Když 19. března 1976 zemřel kytarista Free a Back Street Crawler Paul Kossoff, byla to pro Tommyho Bolina docela rána. Vzhledem k nízkému věku byli oba považováni za zázračné kytarové dítě, ale jejich kariéry decimovaly drogy, chlast a s tím související prohlubující se deprese. Čtyři dny předtím Bolin odehrál poslední koncert s Deep Purple, kapela byla v totálním rozkladu, za což z velké části mohl on, a stále ještě přebýval ve Velké Británii, kde byl Kossoff velkou hvězdou. Bolin si uvědomoval, že je prakticky v totožném stavu ..
Prý se debut Need2Destroy s názvem „Show“, který vyšel před šesti lety, stal nejposlouchanějším albem roku v žánru crossover / groove metalu. Půjdeme-li bádat po tom, jak by měla vypadat lekce ze široce roztažených žánrových mantinelů, mezinárodní čtveřice se sídlem v Německu a její novinka „Anti“ by mohla být brána jako dobrá výuková lekce. Míchání metalu, thrash metalu, alternativy, punkových i noise segmentů jí nedělá problém, takže se celkem plynule a bez zádrhelů pohybuje od rozvážných pasáží k zběsilé agresivitě a zase zpátky..
Debaty o tom, jestli se kytarista Steve Morse hodil do Deep Purple, asi budou věčné, ačkoliv součástí britské legendy už tři roky není. Když kapelu po skoro třiceti letech opouštěl (působil v ní skoro dvakrát tak dlouhou dobu jako Ritchie Blackmore), vypadalo to, že se loučí i s kariérou, protože důvodem byl špatný zdravotní stav jeho manželky Janine. Morse se o ni chtěl starat a problémy, zda byl lepší on nebo Blackmore, se zdály být zcela malicherné. Když jeho žena loni zemřela, hudba se zdála být vítanou terapií. ..
První dvě alba Rantaneova parta Circus of Rock vydala u Frontiers (což už neplatí) a výčet jmen, která se v sestavě příležitostného projektu objevila, byl vskutku přitažlivý. Oběma deskám však trochu podsekával nohy fakt, že se nedalo říct, že by se autorsky kdovíjak zajiskřilo a kvalitativní nevyrovnanost podtrhla i nesoudržnost desky, roztříštěné plejádou hostujících muzikantů, jejichž hlasy a instrumentální dovednosti se nepodařilo svázat do jednotného celku. A tak Mika Rantanen zareagoval logickým..
Rok 2025 je nesmierne silný na veľmi kvalitné umelecké diela. Po dlhom čase môžem povedať, že bude pre mňa brutálny problém, určiť TOP 10. Neviem, či to takto pociťujem len na konci kalendárneho roka, ale je to jednoducho fakt. Jedným z takých albumov je aj novinka od belgických Psychonaut „World Maker“. Táto post metalová veličina patrí k absolútnym vrcholom svetovej scény. Ich ostatný album niesol názov „Violate Consensus Reality“ a nebol som si istý, či a kedy ju môže kapela prekonať, lebo prekročiť vlastný tieň je niekedy náročnejšie, ..
Dopad „Wildhoney“ na evropskou metalovou scénu byl drtivý, ačkoliv si řada fanoušků kladla otázku, zda Tiamat nezradili své ideály a zda je „Wildhoney“ ještě metalovou nahrávkou. Ačkoliv byl jasně vidět posun, jaký Tiamat (zejména Johan Edlund) udělali během několika let, v zásadě šlo album zařadit do metalové škatulky, i když jeho závěr ukázal zcela jiné ambice. Jako kdyby Edlund chtěl za každou cenu vystoupit ze svého stínu a ukázat, že jeho umělecké ambice jsou zcela jiné než v dobách „The Astral Sleep“ a „Clouds“...
Při studování metalografie Richarda Anderssona se brzy ukázalo, že s tímto švédským kapelníkem nebylo snadné vyjít. Ríša dělal čistky už v době první party Majestic, a také v případě druhého spolku Time Requiem došlo na rychlou obměnu. Andersson byl perfekcionista s nemalým egem, který měl specifickou vizi a nesnesl vedle sebe slabší řemeslníky (že by se i v tomto ohledu nechal inspirovat u svého velkého vzoru Malmsteena?). Právě to ale mohlo na druhou stranu zaručovat přísun ..
Původně italským Hell In The Club se na podkladě šesti alb, která stvořili během prvních patnácti let svojí kariéry nedá upřít, že mají hard rock v krvi. S vydáním sedmého alba „Joker In The Pack“ se k téhle vlastnosti, která je neopustila (na rozdíl od zásadní postavy kapely), dá přidat, že mají i smysl pro humor – v momentě, kdy ze sestavy vypadl křikloun Damna z Elvenking (byť k tomu nedošlo ve zlém, jeho kroku se úplně nedivím, po předchozím albu „F.U.B.A.R.“ začínalo být znát, že kapela trochu ztrácí entuziasmus a potřebuje nakopnout)..
S alby umělců, kteří fungují celá desetiletí, je problém. Očekávat se od nich dá řemeslně dokonalá práce, léty vytříbený songwritting a profesionální přístup, ale také jsou konfrontováni s obrovskými očekáváními, zda překonají svá nejlepší díla. To se v drtivé většině případů neděje, protože těžko šedesáti-sedmdesátiletý muzikant natočí tak vášnivá a energická alba, jako když mu bylo pětadvacet. Výjimku představují třeba The Rolling Stones, jejichž poslední deska se vyrovná nejlepším nahrávkám..
Severská mytologie je nevyčerpatelným zdrojem inspirace nejen pro skandinávské kapely. Její příběhy do textů zapracovávají formace z celého světa, české kapely nevyjímaje. Jednou z takových je brněnské folk metalové těleso Wolfarian, které po šestileté studiové odmlce přichází s třetí řadovou deskou „Vegr“. ..
Není na světě moc kapel, kterým by stálo za to odpustit, že na obal desky využijí tak profláknutý motiv, jako je červený balónek klauna Pennywise. Partě potrhlých Švédů Avatar v čele s excentrickým Johannesem Eckerströmem to projde zcela bez problémů. U novinky „Don`t Go In The Forest“ se totiž můžete stejně tak dobře bát, jako se královsky bavit. Co na tom, že snaha desku napasovat do nějaké škatulky je naprosto marná, co na tom, že desítka skladeb je v podstatě každý pes jiná ves a deska zní jako dobře střelená třičtvrtě hodinka odvážného rádia,..
Už je to půl století, co na krátký okamžik zazářila na rockovém nebi kometa amerického kytaristy Tommyho Bolina, v jehož hře kritici spatřovali budoucnost rockové hudby. Někteří historici o něm hovoří jako o možném předchůdci fenomenálního Eddieho Van Halena, protože (stejně jako on) i Tommy Bolin měl zcela specifický styl a pouze v jeho podání zní jeho skladby jako nedostižný originál, jemuž se nepřiblížil nikdo z těch, kdo se pustil do jejich přehrávání. Stačilo by, kdyby nahrál jen instrumentálku „Owed To G“ a slavnou „You Keep On Moving“ ..
Co bude dál se Sepulturou, až dojede zaručeně poslední turné, ví možná jen pánbů, protože řečí o konci brazilské legendy už proběhla celá řada. Jistota však je, že někdejší frontman Max Cavalera, člověk, který kapelu postavil na nohy, nekončí. Dnes sice už není inovátorem, který s deskami „Chaos A.D.“ a „Roots“ dokázala postavit do pozoru metalový svět, rád se obrací do minulosti, ale ani v sedmapadesáti (což není tak moc) o konci kariéry neuvažuje...
Sever Evropy a glamová scéna, to je spojení, které má (respektive mělo) ve své době velmi silný zvuk. To, že z něj bude žít ještě další generace po nejsilnější vlně, se čekat dalo, stejně jako to, že když začne docházet dech Hanoi Rocks, Reckless Love, Crashdiet, Crazy Lixx, či Hardcore Superstar, že se na jejich místo (možná už ne zdaleka tak intenzivně, ale přece) budou tlačit méně zásadní kapely. A tak se mohli před devíti začít do hledáčku fanoušků tlačit Shiraz Lane. ..
S Ronniem Romerem je to trochu oříšek. V minulé dekádě byl jako zjevení a díky výbornému hlasu a jeho skvělé barvě si jej do čela Rainbow vybral Ritchie Blackmore, což mohl být start k hvězdné kariéře. Jenže bublina splaskla velmi brzy. Šílená nadprodukce, kvůli které jeho hlas zní od roku 2018 z několika alb ročně, způsobila úplný opak, na Romera se začalo nahlížet jako na děvku pro všechno a jeho velebený hlas začal být vlezlý, až protivný. ..
Vítejte ve snovém polosvětě, v místech, kde si slunce pohrává s mraky, kde se otevírá vstup do pekla a kde se nedozírné dálky vesmíru dotýkají s vědomím vlastního bytí člověka. Vítejte v kaleidoskopu roztodivných nálad a psychedelična, kde zlo a dobro odhazují svou tvář a stávají se jedním neuchopitelným tvarem. Stačí si lehnout jen tak v odpoledním vedru do vzrostlé trávy a poslouchat. Vnímat tlukot srdce přírody, i nekonečnost všehomíra a ve stavu nehlubokého spánku cestovat v nekonečnu…..|
Dnes je 17.11.2025, svátek má Mahulena
|
|
|
[17.11.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[17.11.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[16.11.2025] [hodnocení: 5/10] |
STEVE MORSE BAND - Triangulation
|
[15.11.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[14.11.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.11.2025] [hodnocení: 10/10] |
TIAMAT - A Deeper Kind Of Slumber
|
[13.11.2025] [hodnocení: 10/10] |
TIME REQUIEM - The Inner Circle of Reality
|
[13.11.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
HELL IN THE CLUB - Joker In The Pack
|
[12.11.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
Bryan ADAMS - Roll With The Punches
|
[12.11.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.11.2025] [hodnocení: 7/10] |
AVATAR - Don`t Go In The Forest
|
[10.11.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[10.11.2025] [hodnocení: 10/10] |
|
[08.11.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[07.11.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.11.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[06.11.2025] [hodnocení: 10/10] |