RAPHEUMETS WELL - The Exile

Kapela s nepříliš vábným názvem i obalem alba Rapheumets Well přináší novou dávku brutálního symfonického death metalu v podobě desky „The Exile“. Je jejich druhá v pořadí a vzhledem k žánru jsou poměrně překvapivě ze Spojených států amerických, kde jsou spíše zakořeněné jiné metalové styly. Rapheumets Well by se mohli líbit fandům Septicflesh. stejně jako příznivcům Fleshgod Apocalypse či dokonce Dimmu Borgir. Oproti nim však Američané produkují ještě více brutální pojetí ..více

[recenze]

[01.07.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KERN - ...od narození

Blízko nás, místo máš, jít domů teď s tím se nepočítá…, je to možná s podivem, že famózní bigbítová hymna „Blízko nás“ se (ve své původní podobě) dostala na desku dlouhých sedmnáct let po svém prvním zvěčnění na singlu. Ale hitovek s podobným osudem má brněnský Kern má svém arzenálu daleko víc. Procházku po diskografii téhle kapely, která svojí první dlouhohrající položku zapsala do análů v roce následujícím po sametové revoluci, je tedy na místě začít ještě v dobách, kdy o nějaké blížící se změně režimu..více

[recenze]

[30.06.2016]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

BLACK SABBATH - Black Sabbath

13. února 1970 se zrodil heavy metal. Tahle věta je stejně platná jako třeba ta, že se Masaryk zasloužil o československý stát. 13. února 1970 totiž vyšla debutová deska Black Sabbath, která zněla úplně jinak, než všechno ostatní, co v té době vycházelo. Byla mnohem těžší a mnohem tvrdší než Deep Purple a Led Zeppelin dohromady, texty byly mnohem depresivnější a okultnější. Debut Black Sabbath je deska, která měla mít v příštích letech obrovský dopad na celou scénu ..více

[recenze]

[30.06.2016]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část VII. - kapely RISING DARK, RAPTORES a BROLOAF

Letošní thrashová sklizeň se začíná podobat nejbohatším vinařským ročníkům, vychází mnoho dobrých alb, proto je zde již sedmý díl našeho seriálu a další trio silných zástupců. Prvním z nich je italská smečka Rising Dark, která do žánrové studny přihodila svoji v pořadí druhou studiovku „A World In Ruin“. V jejím úvodu překvapí intro „The Aftermath“, které svojí dramaticko-epickou gradací připomíná spíše nájezd nějakého spektakulárního powermetalového díla. Nicméně stejně dobře funguje i na této desce, ..více

[recenze]

[29.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DENIGRATE - Hollowpoint

Ze země mistrů světa v melancholii se se svým druhým albovým zápisem hlásí o slovo parta Denigrate. Čtveřice muzikantů z města Tuusula svojí prvotinu, nasycenou především touto emocí, vydala již před třinácti lety. Jenže pak se všichni členové rozutekli do jiných kapel a projektů a Denigrate upadli v zapomnění., ačkoliv nikdy oficiálně neohlásili svůj rozpad. Těžko říct, zda již při svém rozchodu měli v hlavách myšlenu na to, že se ještě společně sejdou ve studiu, každopádně k tomu došlo ..více

[recenze]

[29.06.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Powermetalové novinky roku 2016 - část IV. - kapely PAPA SERPIENTE, MARAUDER a STRIKER

Ani jeden z dnešních interpretů neprezentuje ve své tvorbě čistokrevný power metal, nicméně každý z tohoto žánru ve větší či menší míře čerpá, ať už formou prvoplánových melodií nebo důrazem na riffovou údernost. Do prvně jmenované podskupiny spadá španělská banda Papa Serpiente, která letos debutovala albem s názvem „Rock Evolution“. Ten jednak napovídá, že zpěv probíhá (až na jednu výjimku) ..více

[recenze]

[28.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]

PHANTOM 5 - Phantom 5

Otázka, kam se poděl zpěvák Claus Lessmann poté, co pravděpodobně definitivně opustil Bonfire (aby byl promptně nahrazen někdejším náhradníkem Uda Dirkschneidera v Accept Davidem Reecem), je zodpovězena. Lessmann hudbu na hřebík nepověsil, dal se dohromady s předákem kapel Casanova a Mad Max, Michaelem Vossem a základy budoucí superskupiny byly rázem položeny. Brzy na to se přidal bývalý basista Scorpions Francis Buchholz a fanoušci melodického hard rocku začali větřit, že se možná rodí něco zajímavého...více

[recenze]

[28.06.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

ARTILLERY - Penalty By Perception

Dánští Artillery patří mezi thrashovou smetánku a hlavně zasloužilé umělce, kteří by se už z pouhé slušnosti měli víceméně chválit. Proto mi nebude dělat bůhvíjaké potěšení psát o tom, jak jejich nová studiovka tak úplně nevyšla. Nejsmutnější ale je, že se to netýká samotné hudby. Ta totiž není vůbec špatná a plynule navazuje na pro-melodickou linii předešlých počinů, proti které sice old school fandové dost brblají, podle mě však nejde o špatný směr. Takže kde se sakra stala chyba?..více

[recenze]

[27.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

NERVOSA - Agony

Thrash metal z Brazílie. Z těch míst vzešla slavná Sepultura, která i díky zemi svého původu měla ve své době punc exotiky pro metalový svět. Nervosa je exotická hlavně proto, že jde o ryze dívčí thrashovou kapelu, což není zrovna obvyklé. Avšak sotva zmáčknete tlačítko „play“, roznese vás Nervosa na kopytech. Ženský se s tím fakt nemažou a čeká vás zběsilá jízda, při které nebude ani čas se nadechnout. Chvílemi opravdu nebudete stíhat. Nervosa produkuje rychlý thrash, občas zabrousí až k death metalu ..více

[recenze]

[27.06.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

RAMCHAT - Atrana

Koľko nocí presedol som, nevidel som nič
koľko hodin preprosil som, nedostal som nič
koľko rokov prechodil som, nenašiel som nič
nepriravený.
V jeden záblesk pochopil som, všetko je to vo mne
celý národ, celý vesmír, bohatství ohromné
všetka sila je pre toho, kto si ju povšimne
dnes pripravený!

..více

[recenze]

[26.06.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část VI. - kapely TOXIC WALTZ, SWITCHTENSE a SINNERY

Sbírka povedených thrashových nahrávek letošního roku vesele pokračuje. Dalším ze štědrých přispěvatelů je německá banda Toxic Waltz, která na své druhé fošně přináší poctivou porci starého dobrého old-schoolu. Očekávejme tedy energickou rytmiku, časté změny temp, ale také vypiplaná sóla, jejichž melodičnost dokonce nejednou brnkne o powermetalovou strunu (songy „Off The Road“ a „The Gold You Want“). Němci na nás neurvale plivají jeden strmý riff za druhým, ..více

[recenze]

[25.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

BABYMETAL - Metal Resistance

Před dvěma lety přišla tahle „kapela“ na svět jako exotické zjevení a někteří si ťukali na čelo, cože to zas ti blázniví Japonci vymysleli. Spojení j-popu a metalu působilo neokoukaně a tři mladičké dívky v pubertálním věku pomalu dobývaly svět. Otázkou bylo, zda je to jen chvilková senzace, kdy jsou prostě lidi zvědaví na něco zvláštního nebo jestli se bude jednat o fungující trvalou kapelu. Uběhly dva roky a Babymetal jsou tu se svou druhou deskou „Metal Resistance“. ..více

[recenze]

[25.06.2016]

[Tomáš Marton]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

LACUNA COIL - Delirium

Vývoj italských Lacuna Coil je v posledních letech určitě zajímavý. Ještě před nějakými sedmi lety to vypadalo, že se kapela nechá strhnout trochu popovějším směrem, jenže od alba „Dark Adrenaline“ z roku 2012 jako by si to rozmyslela a vydala se vstříc trochu ostřejšímu pojetí. Sympatické (ač teda záleží na vkusu) navíc může být to, že Italové mají paradoxně blíže spíše k americké hudební scéně než k té evropské, což se ostatně projevuje i žebříčcích prodejnosti jejich posledních počinů. ..více

[recenze]

[24.06.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8 /10]

HYPERSONIC - Existentia

Druhé album italské kapely Hypersonic se snaží být velké. Nejen svojí sedmdesátiminutovou délkou, ale především v textech, které řeší nejpichlavější otázky lidské existence. To je sice hezká snaha, obávám se však, že přichází trochu vniveč, a to díky hudebnímu doprovodu, který i přes využití bohatých, většinou symfonických aranžmá, případně několika pěveckých hrdel, včetně maestra z největších, Michele Luppiho, nedisponuje potřebným drajvem..více

[recenze]

[24.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SINERGY - Suicide By My Side

Po vydání druhého alba se hektický život Sinergy zpomalil jen nakrátko, to když se Alexi Laiho musel také chvíli věnovat domovským Children Of Bodom. Že ho to však k Sinergy stále vydatně táhlo dokazuje kalendář, ve kterém se v druhé půlce léta, následujícího po vydání „To Hell And Back“, Sinergy v nezměněné sestavě nahrnuli do gothenburského studia Fredman, aby zde stvořili své další album. A budeme-li brát vážně rčení o důležitosti třetího alba..více

[recenze]

[23.06.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

SLIPKNOT - All Hope Is Gone

Po veleúspěšné třetí desce kapela opět vyhlásila pauzu a členové se rozutekli ke svým vedlejším projektům. Ten nejznámější, Stone Sour, v roce 2006 vyrukoval s druhým albem „Come What(ever) May“ a sklidil úspěch i díky megahitu „Through Glass“. Corey Taylor se najednou prezentoval jako solidní zpěvák a skladatel a s Jimem Rootem začali absolvovat akustické dýchánky v komorních sálech. Tedy něco, co by ještě před pár lety bylo naprosto nepředstavitelné. ..více

[recenze]

[23.06.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

IMPERIUM - Dreamhunter

Imperium je projektem Miky Brushaneho, bicmena finské kapely Strike. Mika možná neměl příliš velkou fantazii při volbě jména pro svůj spolek, rozhodně mu ale nescházely nápady při skládání písní, jež ovšem nemohly být použity pro domovskou partu, která je metalově zaměřená, zatímco Brushaneovy položky stoprocentně spadají do škatulí melodický hard rock a AOR. Proto na scénu vstoupilo Imperium se svojí debutovou fošnou „Dreamhunter“ a nutno podotknout,..více

[recenze]

[22.06.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]