ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

AOR - Bewitched In L.A.


Frédéric Slama je velký nezmar. Moc dobře si je vědom, že kdyby hudbu, kterou tvoří už dvě desítky let, dělal v osmdesátých letech, byla by z něho hvězda. Dnes je tak trochu mimo čas a prostor a připravuje nahrávky pouze pro skalní fanoušky stylu AOR. Aby jim byl blíž, i svůj projekt pojmenoval co možná nejstylověji a takřka každoročně je zásobuje přívalem nové hudby. U Slamy mají posluchači jistotu. Vlastně ani nemůže cuknout z ostře daného stylu, který je definován v názvu kapely a asi už definitivně na post vokalisty dosadil ..více

[recenze]

[15.12.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Lita FORD - Stilleto


Úspěch alba „Lita“ byl docela nečekaný a Litě přihrál do ruky trumfy v pomyslném mediálním boji proti někdejší kolegyni z The Runaways Joan Jett. Jestliže na začátku osmdesátých to byla Joan Jett, která slavila největší úspěchy a dosahovala milionových prodejů, teď se role obrátily. Během dekády začala tvorba Joan Jett chřadnout a Lita šla směrem vzhůru. Podařilo se jí vytvořit kolem sebe tým, který pracoval spolehlivě a to byl základ úspěchu. Od manažerky Sharon Osbourne, jež její kariéru nastavila správným směrem, ..více

[recenze]

[14.12.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


OBITUARY - Frozen in Time


Ty případy jsou z hudební historie dobře známé. Kapela je slavná, pak se z nejrůznějších důvodů vyčerpá a skončí. Po letech se situace uklidní, nastoupí sentimentální vnímání původních časů a tendence k návratu. U floridských Obituary tento stav nastal v roce 2003. Donald Tardy hrál koncert se svojí partou Andrew W.K., který navštívili jeho bývalí parťáci. Poté spolu všichni zašli do zkušebny a zjistili, že stará chemie je zase zpátky. A protože zrovna byla po reunionu Obituary poptávka,..více

[recenze]

[14.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


SATAN`S FALL - Destinatin Destruction


Není nad to, když vám kapela poskytne jasný popis toho, co od ní můžete čekat, aniž by měla potřebu jediné písmenko přifouknout, či vycucávat si jej z prstu. „Nadčasový heavy metal Satan`s Fall zavede posluchače do světa chytlavých melodií, zpěvných refrénů, valivých riffů a dunivých bubnů,“ tvrdí o sobě helsinská sebranka s jednou kytarovou posilou ze Švédska. Pokud vás v tuto chvíli napadlo, zda se Satan´s Fall budou víc podobat Accept, U.D.O., Iron Maiden, Judas Priest, Primal Fear, Hammerfall, Running Wild..více

[recenze]

[13.12.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ALŽBĚTA - Kouzelník


Novobydžovská Alžběta vydává po tradiční dvouleté pauze nové album. Kapele od počátku existence vévodí zpěvák a autor Radek Řezníček, který se jeví jako schopný manažer, jenž své těleso dokáže udržet ve velmi aktivním režimu, přestože hudebně se v podstatě není kam posouvat. Kompozičně strohý bigbeatový heavík je ale v případě Alžběty pravidelně opatřen dobrým zvukem, a občas také - když autorský pánbůh dá - slušným melodickým nápadem či nadžánrovou kličkou...více

[recenze]

[13.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


APOPLEXY – Destiny


Do rúk sa mi dostala veľmi zaujímavá nahrávka s nálepkou „come back“. A to nie len taký hocijaký návrat, ale návrat po dvadsiatich štyroch rokoch. Taký čas na človeku, respektíve tvorbe a vnímaní sveta musí zanechať nejaký ten šrám, alebo len pointu pri svojich pocitoch v živote, alebo tvorbe ako takej. Slovenská metalová úderka Apoplexy vydala posledný album v roku 1999. Rodáci z Myjavy a Trenčína po takom dlhom čase nahobľovali novinku „Destiny“. ..více

[recenze]

[12.12.2023]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


VEGA - Battlelines


Britská formace Vega prošla za od vydání minulé desky „Anarchy And Unite“ turbulentním vývojem. Opustili ji hned dva členové, bratři James a Tom Martinovi, kteří si to zamířili do stylově spřízněného projektu Nitrate a jednu chvíli to nevypadalo moc dobře. Ovšem když přežila covid, nemohly ji na kolena srazit ani odchody, i když se jednalo o členy, kteří určovali soud kapely. Z toho je patrné, že s novinkou „Battlelines" se kapela ocitla na novém startu a mohla se rozběhnout jakýmkoliv směrem. ..více

[recenze]

[12.12.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


GILLAN - Future Shock


Když bylo Gillanovi jasné, že mu v Americe pšenka nepokvete (což se z členů Deep Purple podařilo jen Davidu Coverdaleovi s Whitesnake o pár let později), rozhodl se zaměřit hlavně na britský a evropský trh, protože ten mu sluchu popřával vrchovatě. Gillan moc dobře věděl, co na publikum starého kontinentu zabírá a proto sledoval, co se děje na Britských ostrovech, které se pár let po punkové horečce zmítaly v další vlně, tentokrát heavymetalové. Hlavy po odbarvených čírech pokryly dlouhé vlasy, teenageři po vzoru Roba Halforda..více

[recenze]

[11.12.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


1000 BOMBS - Sentenced to War


Hlava mi už sice tolik neslouží, ale vsadil bych se, že plzeňská smečka 1000 Bombs hrávala thrash. Jenže nová fošna s titulem "Sentened to War" je celkem jednoznačný death metal. Co se jen mohlo v táboře Západočechů stát? Při pohledu na sestavu nic, ta zůstává totožná. Možná drsnější svět, jenž si žádá agresivnější muziku? To už vařím z vody, důležité je, že kapela i po žánrovém posunu setrvala na své kvalitativní úrovni a mezi fanoušky vrhla další obstojné metalové dílo. ..více

[recenze]

[11.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


WAR CURSE - Confession


„Jestli máte rádi kapely z počátku 90. let z Bay Area, tak už nemusíte hledat žádné další, protože tahle banda má všechno, co hledáte“, holedbají se Amíci War Curse tímto citátem na svých stránkách. Netuším, z kterého období života kapely hláška pochází, neboť se odkazuje na Testament, Death Angel a Forbidden, a přitom vynechává jméno, na které by spolehlivě slyšela většina metalových příznivců a jehož odkaz rezonuje na novince „Confession“ nejvíc – ne že by na vás Metallica pomrkávala z každého riffu, ..více

[recenze]

[10.12.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Tonda RAUER (HARLEJ) - Aktuální sestava je nejstabilnější za celou dobu naší existence


Kapela Harlej letos píše již dvacátý osmý rok působení na rockové hudební scéně a stále nepolevuje a jede na plný plyn. Na podzim vyšla již šestnáctá deska, nesoucí název ,,Zatím je to dobrý". Nahrávku kapela podpořila stejnojmenným turné a několika videoklipy. Pomalu se přibližuje také další kulaté výročí kapely. Jestli se již k němu začínají spřádat plány a mnohé další v rozhovoru prozradil kapelník a kytarista Harleje Tonda Rauer...více

[rozhovory]

[10.12.2023]

[Deadly Grind]

[3 komentáře ]


ROME IN MONOCHROME – AbyssUs


Rome in Monochrome je kapela, ktorá v sebe nesie neskutočnú melanchóliu a náladotvornosť plnú silných melódií a pocitov. Melanchólia. Ani by to bol ďalší div sveta, v ktorom si hovejú. Z ktorého sa tešia a ktorý nám prinášajú.

Taliani nemajú len AC Miláno a krásnu biatlonistku Dorotheu Wiererovú, ale majú aj kvalitné kapely. Jednu z nich je dozaista Rome in Monochrome. ..více

[recenze]

[09.12.2023]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


GRAVEN SIN - Veil of the Gods


Za novou formací Graven Sin stojí dvojice Villů, konkrétně kytarista a basák Pystynen a bicmen Markkanen. Oba hudebníci mají své "sívíčko" zaplněno výčtem obrovského množství jiných kapel, jejichž názvy jako True Black Dawn, Mortualia nebo Necroslut svědčí o temné žánrové minulosti. Tentokrát ale dvojice Finů dostala zálusk na heavy metal, který má být rytmicky úsporný a zároveň náležitě epický, k čemuž mělo výrazně dopomoci hrdlo kyperského zpěváka Nicholase Leptose...více

[recenze]

[09.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


Linus KLAUSENITZER - Tulpa


První informace, která na vás vyskočí, zadáte-li do vyhledávače jméno Linus Klausenitzer, zní:„baskytarista, nejvíce známý jako bývalý člen německé progresivní death metalové kapely Obscura.“ Coby základní informace pro to, co lze nalézt na Klausenitzerově sólovém debutu „Tulpa“ je to poměrně směrodatné. Zapátráte-li tochu hlouběji, objevíte poměrně dlouhý seznam kapel, ve kterých se Linus objevil, žánrově rozprostřených od power metalu až po technický death metal, ..více

[recenze]

[08.12.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TILL LINDEMANN - Zunge


V rámci propagace nového alba, jen pár dní poté, co berlínská prokuratura zastavila vyšetřování sexuálních útoků a šíření drog, vyrazil Till Lindemann a jeho doprovodná kapela na evropské turné, na němž před pár dny navštívil i pražskou TipSport arenu. Naživo se s tím zpěvák nemazal. Krom naprosto šíleného dřevorubce Joe Letze (exCombichrist) představil tři americké hudebnice s vizáží instagramových modelek, což mělo možná vyšší prioritu, než jejich hudební výkony. Českým fandům představil několik songů z právě vycházejícího alba a pár odvážným fanynkám, ..více

[recenze]

[08.12.2023]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


Lita FORD - Lita


„Ani jsem nevěděla, že jsou na tom všechny trochu jinak, ale mohlo mi to dojít. Nikdy se spolu nebavily o chlapech a o takových věcech. Ale když viděli nějakou holku, tak se vždycky začaly chichotat,“ zavzpomínala v druhé polovině osmdesátých let Lita Ford na dobu, kdy byla členkou The Runaways. Na historky se sexuálním podkresem přišla řeč ve chvíli, kdy Joan Jett v rozhovoru na Litu zaútočila, že využívá své tělo a vyzývavost k tomu, aby dosáhla úspěchu. „To, co dělá Lita, bych já nikdy neudělala. Ukazovat se polonahá, v kožených oblečcích“..více

[recenze]

[07.12.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


OBITUARY - Back from the Dead


Když se snažíte zuby nehty udržet svoji živnost, a přitom jste každý den svědky upadajícího zájmu o vaši práci, dříve nebo později se rozjede proces nervozity, psychické tenze nebo rovnou deprese. Ačkoli floridští Obituary koncertovali jako diví, v anti-metalové půli devadesátých let to k bůhvíjakým úspěchům vést nemohlo. Prodeje alb klesaly, davy fanoušků řídly. Když kapela po tříleté studiové pauze přišla s albem "Back from the Dead", šlo spíše o poslední zoufalý pokus, ..více

[recenze]

[07.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 67 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03895 sekund.