Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

AT VANCE - Facing Your Enemy


Do recenze nových AT VANCE jsem se opět hrnul, přestože je evidentní, že se žánrový směr kapely již nějakou dobu hodně odchyluje od skvostných power a speed metalových začátků. Právě rané desky (zejména tedy "Dragonchaser" a "Only Human") pro mě byly natolik výživné, že se stále vezu na jejich kvalitativní setrvačnosti a doufám v rozfajrování tehdejšího plamene. Nestalo se to na minulém počinu "Ride The Sky" a bohužel se to neděje ani v případě novinky "Facing Your Enemy". Škatule je heavy a hard rocková, ..více

[recenze]

[09.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


CLAY FEEDERS - The Seventh Sense


Nedávno jsem tady velebil nové, úžasně barevné album německých Lanfear a kdyby snad power progresivní kouzelníci z Gundelsheimu chtěli zase zavítat na tuzemská pódia, měl bych pro ně tip na povedeného parťáka. A všimněte si, že nepíšu předkapelu! Jistě, pražští Clay Feeders mají ještě co dohánět – počtem vydaných nosičů zatím výrazně zaostávají, jsou o něco méně splavní a chytlaví (což v praxi znamená, že přímočaře lapavé momenty na jejich debutu „The Seventh Sense“ ..více

[recenze]

[08.05.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DELAIN, TRILLIUM, HALCYON WAY – 29. 4. 2012 – Zlín, Masters of Rock Café


Masters of Rock Café jsem poslední dobou zažívala jenom pořádně naplněné. Když jsem tentokrát dorazila jen s mírným předstihem a byla jsem tam prakticky sama, byl to nezvyk. Když už se blížila sedmá a klub pořád zel prázdnotou, začínalo to být opravdu divné. Dobrá, Delain možná ve svém žánru nepatří do naprosté elity, která vyprodává haly, ale gothic metal jako takový nemá o fanoušky nouzi. Nakonec sice návštěvnost nebyla takový propadák, jaký ještě kolem sedmé hrozil, ale bylo to slabší. Velkou roli určitě hrál i koncert Nightwish v Praze..více

[reporty]

[07.05.2012]

[Ray]

[1 komentář]


DYNAZTY - Sultans Of Sin


Dynazty jsem poprvé zaregistroval loni s jejich druhou deskou „Knock You Down“. Nezněli špatně. Samozřejmě je to další reminiscence na osmdesátá léta v moderním zvukovém balení a se současnou dravostí. Nebyli nijak objevní, ale poslouchali se vcelku dobře. Už jen proto, že Nová vlna skandinávského hair metalu mi padla do noty a Dynazty jsou jedni z předních zástupců. Jasně nejsou tak kultovní jako Crashdïet, ani tak hitoví jako Reckless Love, ale přesto patří k té lepší sortě kapel. ..více

[recenze]

[07.05.2012]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TOMMY BOLIN AND FRIENDS - Great Gypsy Soul


Je to už více než pětatřicet let, co je Tommy Bolin na pravdě boží. Ovšem ani po třiceti letech nepostrádá jeho hudební odkaz smysl. A to, že pravidelně vychází kolekce s jeho starými nahrávkami, a to, že je zejména v Japonsku stále ještě považován za kytarového boha, určitě svědčí o tom, že tento pán skutečně tenkrát uměl. I když většina jej má spojeného pouze s výtečnou deskou „Come Taste The Band“, ..více

[recenze]

[06.05.2012]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TOMMY VITALY - Hanging Rock


Kytarista italských power metláků SEVEN GATES se hlásí s druhou sólovkou. Ta první byla slušná, ovšem nikoli komplexně, ale pouze v některých fragmentech (ve kterých se dočtete v této recenzi). Už tenkrát mu vypomohla řada hostů, nyní se ovšem Tommy nadýchl k opravdu velkolepé akci a v každé skladbě (kromě dvou instrumentálek) mu pěje nějaké zajímavé mužské hrdlo. Jak s tímto zlatým vkladem Tommy naložil a povedlo se mu ho vůbec náležitě "prodat"?..více

[recenze]

[05.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PARADISE LOST - Tragic Idol


Kdeže loňské sněhy jsou… A kdeže jsou časy, kdy Paradise Lost byli progresivní, moderně znějící kapela. Jejich experimenty s dark popem, kdy se jejich sound přiblížil zvuku Depeche Mode natolik, že mohli být považováni za kapelu ze stejného těsta, jejich skalní fanoušci zrovna nevydýchali, vrátila se tato britská pětice kajícně ke svému starému stylu. I když „Host“ mohla na někoho působit jako rudý hadr na býka, rozhodně to byla deska zajímavá a kapele otevřela nové obzory...více

[recenze]

[04.05.2012]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


RAGE - Strings To A Web


Pokud jsme si prošli historii Rage společně, jistě mi dáte za pravdu, že na vysokou kvalitu alba „Strings To A Web“ by bookmakeři zrovna vysoké kursy nevypsali. Vždyť pro další nabušené album dozráli obvyklé ideální podmínky – dokonale zkonsolidovaná sestava i předchozí mírně rozkolísaný počin. A byť tentokrát nelze mluvit o nějakém posunu ve vlastním myšlení - Rage totiž vsadili na již vyzkoušenou formuli, smíchání hodně razantních počinů s nádechem symfonií, svojí koncepcí ne nepodobné kříženci „Speak Of The Dead“..více

[recenze]

[03.05.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


LAST KINGDOM - Chronicles Of The North


Po delší době se vynořila zajímavější smečka, která dokáže se ctí obstát na kvalitním power a speed metalovém bojišti. Švédy LAST KINGDOM založil v roce 2004 Stefan Jacobsen (zpěv) a Freddy Olofsson (kytara), jejichž hlavní motivací pro start kapely byla společná láska k otcům stylu HELLOWEEN. Ukázalo se však, že nalézt k sobě spoluhráče, kteří na svém postu vydrží déle než pár měsíců, nebude vůbec snadné. Dlouho trvající personální rošádu se podařilo zklidnit teprve nedávno, avšak výsledek ..více

[recenze]

[02.05.2012]

[Petr Štěpnička]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HOLLYWOOD BURNOUTS - Excess All Areas


Hollywood Burnouts o sobě na svém debutovém albu o sobě tvrdí, že prý „we are new generation“ a pak taky že jsou „wild and free“. Dovolím si o všech zmíněných položkách pochybovat. Je sice pravda, že za jejich etablováním (minimálně) na německé scéně stojí nová vlna zájmu o glam metal. Jenže Hollywood Burnouts se jak čert kříži (až na čestnou výjimku v „Tonight“, je ovšem otázka, zda zaslechnutelné Lordi či Alice Coopera lze považovat za modernu) vyhýbají čemukoliv, zavánějícímu modernou a tvrdě sjíždí osmdesátá léta. ..více

[recenze]

[01.05.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ACCEPT - Stalingrad


A taky uvidíme, kam se Accept hne dál. Další reminiscence na osmdesátá léta už by nemusela být tím pravým ořechovým. Teď to ještě prošlo... Přesně těmito větami jsme před dvěma lety končil recenzi na desku „Blood Of The Nations“, se kterou se o slovo přihlásila oživlá legenda Accept. Sice už bez svého poznávacího znamení, zpěváka Udo Dirschneidera, zato s Američanem Markem Tornillem (ex-TT Quick), a navíc s vcelku slušným materiálem,..více

[recenze]

[30.04.2012]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


AMBERIAN DAWN - Circus Black


Minulé album "End Of Eden" jsem strhal, neboť v určitém ohledu skutečně znamenalo "konec Ráje", který jsem na předešlých počinech navštívil díky úchvatným skladbám jako "The Curse", "Incubus" či "Saga". Předloňská nahrávka neobsahovala ani jeden vyloženě pamětihodný kus, novinka je na tom však o poznání lépe. Je zdařilejší a z kompozičního hlediska působí daleko konzistentnějším dojmem.

..více

[recenze]

[29.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


STEPHEN PEARCY - Sucker Punch


Osobu zpěváka Stephena Pearcyho myslím není třeba nějak obšírněji představovat. Kdo alespoň trochu zavadil o losangeleskou scénu osmdesátých let, musel přijít do kontaktu i s tím to jménem. Pearcy byl totiž v osmdesátých let tahounem jedné z nejpopulárnějších hair metalových kapel, kalifornských Ratt. Ovšem když se podíváme a Pearcyho diskografii, zjistíme, že ani zdaleka to není jen zpěvák Ratt, se kterými v současné době nahrává novou desku...více

[recenze]

[28.04.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PRIMAL ROCK REBELLION – Awoken Broken


Hudební kombinace Iron Maiden a Korn? No, proč ne. Adrian Smith má očividně skladatelské choutky, které nemohl ve své domovské kapele ukojit, a tak si založil studiový projekt, který asi zkousne málokterý konzervativní fanoušek Železné panny. Naproti tomu hledači originality a svěžích nápadů mohou jásat. Ve zlatých časech nu-metalu by tohle byl materiál, kterého by se okamžitě chytilo mnoho rádií. Teď už to myslím nehrozí, což je ovšem svým způsobem pozitivní. Posluchači ho jistě ocení i přesto...více

[recenze]

[27.04.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


HARLEJ - Teleskopický tele


Harlej měli rozhodně co vylepšovat. S předchozí deskou „Máme vlka“ nakrkli nejednoho příznivce. Ne že by, jak to třeba bylo zvykem v devadesátých letech, měnili styl, ale kolekce byla tak kompozičně chudičká, až běda. Klasických harlejovských sypaček obsahovala málo, humor jako kdyby pětici došel. Možná proto není náhoda, že novinka „Teleskopický tele“ vychází tak brzy a s ním se kapela pokouší o reparát. Povedl se?..více

[recenze]

[27.04.2012]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


RAGE - Soundchaser


Na adresu desky „Soundchaser“ se Victor Smolski vyjádřil v tom duchu, že je logickým vyústěním procesu, který Rage nastartovali po společném příchodu Mike Terrany a autora tohoto výroku ke kapele. Dovolím si lehce nesouhlasit. Jednak je potřeba si uvědomit, že v Rage souběžně probíhají dva procesy – metalizující a klasicizující. Jen málokdy jsou tyto procesy v naprosté symbióze, zpravidla má jeden z nich alespoň o ždibec navrch. Rage se v této době nacházeli v období metalizace a Victorovi lze alespoň částečně přitakat..více

[recenze]

[26.04.2012]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SOULFLY - Enslaved


Max Cavalera a jeho Soulfly vydali novou desku. A co. Vyšla taky nová Sepultura a vyšlo i Cavalera Conspiracy. Co nabídne Sepultura byla celekm jasné. Co budou hrát Cavalera Conspiracy taky. Ale co Soulfly? Tento projekt (záměrně neříkám kapela, protože všechno se točí víceméně jen kolem Cavalery) od počátku čerpal spíše z jihoamerické ethno muziky a samozřejmě i z „Roots“, posledního alba Sepultury, které Max se svou někdejší kapelou nahrál...více

[recenze]

[25.04.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 513 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21038 sekund.