ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby

DOMAIN - Our Kingdom
...celá kapela i její alba. První tři rozhodně -...

DOMAIN - Our Kingdom
Velice dobré album (ještě pod titulem Kingdom -...

VADER - De Profundis
Úplný súhlas 10/10

DOMAIN - Our Kingdom
Domain sú jedným z mojich restov, ktoré plánujem...

VADER - De Profundis
Jedna z nejlepších Metalových desek vůbec....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XXI. - kapely COBRA, CRIPPER a GOD OF LIES


V poslední době se ke mně dostává nezvykle velký počet thrashových spolků, které používají agresivní, konkrétně black a deathové vokály, přičemž se z podstaty nejedná o tzv. „blackened thrash“, u kterého je něco takového samozřejmé a očekávané. Zajímavé je, že ve většině případů jde o velmi kvalitní kapely, vzpomeňme třeba na Misanthropy nebo Pokerface, dnešní díl je dokonce takovým partám věnovaný celý. První na řadu přicházejí KolumBIJCI Cobra..více

[recenze]

[25.12.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Tarja TURUNEN - From Spirits And Ghosts (Score For A Dark Christmas)


Matematika je jasná, výsledek neobvyklý a nejistý… U nového alba ledové královny (této asociaci se při pohledu na obal nového alba nelze vyhnout) Tarji Turunen "From Spirits And Ghosts (Score For A Dark Christmas)" není třeba spekulovat o dvou základních jistotách – za prvé Tarja prostě umí zpívat a její hlas má své specifické kouzlo, pro které je vánoční tématika jako dělaná. Za druhé téma Vánoc není pro rockery žádné tabu a věřím tomu..více

[recenze]

[24.12.2017]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


BLACK SABBATH - The End: Live In Birmigham


Konec, šlus, ende… Za Black Sabbath se už definitivně zatáhla opona. Po necelých padesáti letech, se sedmi křížky na krku, se členové této jedinečné a neopakovatelné kapely rozhodli jednou pro vždy její jméno uložit navždy do archivu, kde bude už navěky zářit písmem nejjasnějším. Už jen proto, že svým fanouškům nabídli pěknou řádku skvělých (někdy trochu horších) desek, ale hlavně proto, že jako první definovali ten zatěžkaný heavymetalový styl...více

[recenze]

[24.12.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


ELUVEITIE - Evocation II - Pantheon


Švýcarští folkáči Eluveitie se po osmi letech vrátili k akustice. Album „Evocation II – Pantheon“ se tentokrát rodilo po poměrně dramatických událostech uvnitř kapely, když Chrigel Glanzmann, již dávno jediný původní člen Eluveitie, se rozešel s trojicí parťáků, kteří to s ním táhli (vyjma zpěvačky a niněristky Aničky Murphy, jež přišla do kapely o dva roy později) již od prvního personálního zemětřesení před třinácti lety. Řady kapely pak následně docela nabobtnaly, ..více

[recenze]

[23.12.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CHEAP TRICK - Christmas Christmas


Ono je velmi jednoduché nenávidět alba tohoto typu. Zaprvé jich vychází vždycky v adventním čase požehnaně a zadruhé, zmetalizované „Rolničky“ je možná největší vrchol nevkusu, s jakým se v rockové hudbě můžete setkat. I letošní předvánoční čas se nelišil od minulých let. Vánoční skladby nebo dokonce celá alba od rozličných kapel bombardují už nějaký ten pátek posluchače, že by bylo možné vyhlásit soutěž o nejvlezlejší skladbu tohoto ročního období. ..více

[recenze]

[23.12.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jeff Scott SOTO - Retribution


Přestože Jeff Scott Soto nepatří k vokálním horolezcům jako řada jeho kolegů, může se směle řadit k pěvecké světové extratřídě. Jeho síla totiž netkví v tom, že by ohromoval svým nelimitovaným rozsahem a řičel, až by praskaly bubínky, ale disponuje natolik silným a sytým hlasem, že je skoro ideálním zpěvákem pro jakýkoliv druh hardrockové hudby. Toho využívala řada slovutných umělců, od kytarových hrdinů Yngwieho Malmsteena a Axela Rudiho Pella až po ostřílené borce ..více

[recenze]

[22.12.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TIERRA SANTA - Quinto Elemento


Španělská kapela Tierra Santa většinou znamenala solidní jistotu, když klidným hudebním obsahem tvořila jakousi protiváhu všem těm power spolkům, generujícím bohatě naaranžovaný spektákl a výbušný halas (nic proti nim samozřejmě). Její tvorba se sice vždy pohybovala v úzkých kompozičních mantinelech, v podstatě nikdy nešlo o nic jiného nežli velmi jednoduchý heavík, španělští autoři jej však nejednou dokázali načechrat výjimečnými melodickými nápady, ..více

[recenze]

[22.12.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


THRESHOLD – Subsurface


V roce 2004 vydali Threshold album, které se svým způsobem dá považovat za poslední z „klasické“ éry. Samozřejmě, pokud si budeme pod tímhle označením představovat desky s Macem za mikrofonem, je to až následující „Dead Reckoning“. Pomyslnou čáru ovšem můžeme naznačit i zde, protože „Subsurface“ je mezníkem hned v několika ohledech. Především je to poslední album u společnosti InsideOut Music, které kapele vyneslo následnou smlouvu u Nuclear Blastu ..více

[recenze]

[21.12.2017]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


AEROSMITH - Honkin` On Bobo


Že byla „Just Push Play“ přehmat, toho si byla vědoma kapela brzy po vydání. Přestože deska, poháněna singlem „Jaded“ vystřelila hned po vydání na druhou příčku americké hitparády, brzy z ní putovala na mnohem nižší pozice. Horkotěžko to dotáhla na platinu a fanoušci se netajili tím, že pro ně album představuje rozčarování. Ani vydavatelská společnost nebyla spokojena a kapela musela přemýšlet, jak odčinit škody. Na nové album, které by vyšlo brzy po „Just Push Play“ ..více

[recenze]

[21.12.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DR. LIVING DEAD! - Cosmic Conqueror


Nebudu nic zastírat, novinka této švédské kapely patřila mezi mnou nejvíce očekávaná alba (nejen) letošního roku. Toto natěšení vycházelo především z dva roky starého metalografického zářezu „Crush The Sublime Gods“, v jehož útrobách se skvělo několik crossoverových songů, které patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo, a to napříč celou jeho více než třicetiletou historií. Čtveřice maníků, která svoji identitu pečlivě skrývá za maskami s lebkovým motivem ..více

[recenze]

[20.12.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TYLER BRYANT & THE SHAKEDOWN - Tyler Bryant & The Shakedown


Kdo byl loni v pražských Letňanech na koncertě AC/DC, možná si vzpomene na mladou partu, která australské legendě (s Axlem Rosem) předskakovala. Možná ale také ne a vlastně by se nebylo ani čemu divit, protože Tyler Bryant & The Shakedown nevyužili naprosto lukrativní čas přímo před hlavními hvězdami a jejich set vyzněl takřka do ztracena. Ukázali, že umí hrát. Že jako muzikanti jsou zajisté na svém místě, ale rozhodně nedokázali zaujmout chladnou pódiovou prezentací ..více

[recenze]

[20.12.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


JONO - Life


Firma Frontiers Records začíná mít u řady posluchačů mírně pochybnou pověst, ať už kvůli vydávání obdobně znějících AOR spolků, tak i z důvodu mixování známých zpěváků a umělců, z čehož nakonec stejně nic dvakrát kloudného nevyleze. Nicméně občas tento label trefí do černého, právě jako v případě party Jono. Za ní stojí švédský zpěvák Johan Norrby (odtud název JoNo), který vládne jednak silným hlasem, jednak má talent pro psaní opravdu dobrých skladeb...více

[recenze]

[19.12.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


BABYLON A.D. - Revelation Highway


Babylon A.D. dodrželi slovo a svůj comeback zhmotnili do nové desky. Ono je to s nimi ale trochu těžké. Těžiště jejich kariéry vždycky leželo a asi navždy už bude ležet na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy přišli se svými dvěma zásadními deskami, bezejmenným debutem z roku 1989 a tři roky na to s počinem „Nothing Sacred“, který ovšem kvůli změnám v rockovém klimatu už naprosto zapadl. S ním pro tu chvíli skončila i kariéra Babylon A.D. ..více

[recenze]

[19.12.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


ALMANAC - Kingslayer


Když předloni po odchodu z Rage představil Victor Smolski sestavu své nové kapely Almanac a rok na to i její debutové album „Tsar“, byl bych ochoten vsadit poslední pětník na to, že do druhého alba už se budou Almanac pouštět v jiném složení. Přece jen přitáhnout do party zpěváky Davida Readmana (Pink Cream 69) a Andyho B.Francka (Brainstorm) znamenalo sice vynikající tah, ale zároveň i potenciální nejistotu ohledně dalšího společného fungování. ..více

[recenze]

[18.12.2017]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MOONSPELL - 1755


Portugalští Moonspell si za ta léta na scéně vydobyli pevné postavení kapely, která točí skvělá metalová alba (pominu jistý přešlap uprostřed kariéry). Jejich desky jsou navíc poměrně pestré a téměř každé ukazuje Moonspell v trochu jiné podobě. Minulé „Extinct“ bylo převážně gothic rockové a přesto, že patří k nejměkčím deskám Moonspell, považuji ho za jedno z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší...více

[recenze]

[18.12.2017]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CAVALERA CONSPIRACY - Psychosis


„Jen co se vrátím z turné s některou z kapel, hned se rozjíždí něco nového,“ svěřil se ve své knize „My Bloody Roots: Od Sepultury k Soulfly“ Max Cavalera. Na více místech své biografie přiznal, že se postupem let a zejména poté, co se zbavil závislosti na alkoholu a tišících prášcích, stal workoholikem a že seká jeden riff za druhým. To už ale jeho fanoušek poznal, protože tempo, které Max v této desetiletce jede, je takřka vražedné a přestože se to zpočátku nezdálo, ..více

[recenze]

[17.12.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


SUPERSCREAM - The Engine Cries


Když vyjmenujete jako své inspirace kapely Dream Theater, Guns N` Roses, Megadeth, Led Zeppelin, Pain Of Salvation, Rammstein, Faith No More, Rage Against The Machine a budete tvrdit, že se snažíte o syntézu jejich vlivů, nebude těžké vytušit, že výsledný produkt nebude ideální kulisou pro nedělní čaje. Francouzští progresivci Superscream se skutečně nebojí hudební rozmanitosti a s grifem zkušeného alchymisty ..více

[recenze]

[17.12.2017]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 268 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20743 sekund.