Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Powermetalové novinky roku 2017 - část III. - kapely WITHERFALL, BOREALIS a RAVENOUS


Witherfall jsou nová a nadmíru zajímavá parta, jejíž sestavu tvoří ostřílení hudebníci, jako je kytarista Jake Dreyer z Iced Earth, zpěvák a klávesista Joseph Michael (ex-White Wizzard), a původně také bicmen Adam Sagan (Circle II Circle), který však na začátku loňského prosince skonal, a to v době, kdy bylo album ve finální produkční fázi. Dílo „Nocturnes And Requiems“ je mu tedy věnováno, přičemž jde o hold sice neplánovaný, ale rozhodně důstojný a po hudební stránce vysoce kvalitní. V tomto ohledu..více

[recenze]

[25.03.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


LUX PERPETUA - The Curse of the Iron King


Lux Perpetua je název fantasy románu polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Nově jde ale také o powermetalovou kapelu, pocházející ze stejné destinace, a to kapelu více než zajímavou. S debutovým příspěvkem Poláci přicházejí plných osm let od začátku existence, nepočítaje do toho pět dalších roků, kdy fungovali pod jménem Sentinel. Konkrétně tedy bicmen Pawel Zasadzki a kytarista Tommy Salaciński, zbytek osazenstva jsou novicové, z nichž vyniká zejména lepá klávesačka Magdalena, ..více

[recenze]

[24.03.2017]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SIX FEET UNDER - Torment


Six Feet Under jsou v deathmetalovém světě už dávno jistotou. Vlastně, byli jí už v době svého vzniku, protože ve svém ranku byli jednou z prvních superskupin. Vždyť zakládající sestava (Chris Barnes – zpěv, Alan West – kytara, Terry Butler – baskytara a Greg Call – bicí), která se opírala o angažmá členů v takových kapelách, jako Cannibal Corpse, Obituary, Massacre či Death, byla skutečně k pohledání. Dnes z ní zbyl už jen Barnes (první odpadl West, který se už dlouhá léta pohybuje mezi kriminálem ..více

[recenze]

[24.03.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


GRAVE DIGGER - The Grave Digger


S přelomem století přistál zase jednou pod nohama Grave Digger pořádný problém. Vztah mezi Chrisem Boltendahlem a Uwe Lulisem těžce zaskřípal a to natolik důkladně, že se jejich cesty ve zlém rozešly. Po nějakém tom vyprání špinavého prádla a střetu o jméno kapely se Uwe Lulis spřáhnul s bývalým basákem Hrobníků Tomi Göttlichem a společně rozběhli kapelu Rebellion, z jejíž tvorby lze usuzovat, že rozpory, které mezi Chrisem a Uwem narostly, ..více

[recenze]

[23.03.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


NEVERMORE - Dreaming Neon Black


Příprava třetí alba Nevermore zabrala trochu více času a tak album „Dreaming Neon Black“ vyšlo až tři roky po svém předchůdci a Nevermore se na něm pustili do koncepčního příběhu, pojednávajícímo muži, který ztratí ženu a pomalu se propadá do šílenství. Hudební stránka kapely pokračuje v tom, co začalo na „The Politics Of Ecstasy“. Tedy velmi hrubý power metal s progresivními prvky. ..více

[recenze]

[23.03.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


WOLFHEART - Tyhjyys


Když se řekne jméno Tuomas Saukkonen, jako první se mi vybaví Black Sun Aeon a veledílo „Darkness Walks Beside Me“. Čas jde ale dál a stejně jako Tuomasova asi nejznámější kapela Before The Dawn, tak i dokonalí Black Sun Aeon před pár lety ukončili svou aktivitu, aby uvolnili místo pro aktuální projekt Wolfheart, který přichází se svým třetím albem „Tyhjyys“. Předchozí dvě alba Wolfheart nebyla špatná, ale díru do světa neudělala. Chytlavý singl „Boneyard“, vypuštěný před vydáním „Tyhjyys“,..více

[recenze]

[22.03.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Simon KIRKE - All Because Of You


Simon Kirke nepatří na hudební scéně mezi nejvíce exponované umělce, přesto je velice důležitou součástí celé rockové historie. V roce 1968, ve svých devatenácti letech, se totiž stal zakládajícím členem blues/hardrockových Free, kteří jen o rok později se svým debutovým albem „Tons Of Sobs“ konkurovali samotným Led Zeppelin. Jejich sestava dodnes nahání husí kůži, protože kromě Kirkea a jeho rytmického parťáka, dnes už bohužel zesnulého Andyho Frasera, jeviště patřilo zejména zpěvákovi Paulu Rodgersovi ..více

[recenze]

[22.03.2017]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EMBER FALLS - Welcome To Ember Falls


Nová finská senzace na scéně melodického moderního metalu slibuje melodičnost, podmanivost, chytlavé refrény, agresivitu v kombinaci s uhlazeností místy až industriálně laděné produkce, již má na svědomí bývalý vokalista Amaranthe, Jake E. Za jeho pomoci dostává deska „Welcome To Ember Falls“ unikátní feeling vymaňující bandu Finů z prokletí typicky finského zvuku, jakým se prezentuje velká část tamní scény. Ember Falls naopak vyznívají světově a díky výše zmíněným aspektům mají šanci po vzoru starších kolegů šplhat po žebříčku k úspěchu strmě vzhůru. ..více

[recenze]

[21.03.2017]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


JUNKYARD DRIVE - Sin & Tonic


Prvotní vize téhle dánské pětice byla jasná. Inspirace jak australskými nestory AC/DC, tak americkými floutky Guns N`Roses a Skid Row, stejně jako dávná touha postavit na nohy vlastní kapelu. K tomu došlo v roce 2014 a hned v listopadu toho roku vychází debutové EP „Junkyard Luxury“, které nabídlo čtveřici řádně výbušných skladeb a následně kapele zaručilo účinkování v předprogramu německých heavymetalistů Primal Fear. Jako začátek to rozhodně nebylo nejhorší, ovšem nebylo to nic,..více

[recenze]

[21.03.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


BONAFIDE - Flames


Podívejme se na to, co jsou tihle Bonafide vůbec zač. Dnes už by se o nich dalo mluvit jako o stálici skandinávské scény, která si svou pozici vydobyla spíše pílí než bůhvíjakými převratnými nápady a dechberoucími alby. Vždyť jen bilance šesti desek za deset let existence je dnes něčím, co se až tak úplně nenosí. Jenže Bonafide jsou houževnatí a svůj rock n`roll založený na základu AC/DC hrají pořád se stejnou urputností, jako když kapelu v roce 2007 zakládali. Tedy zakládali… ..více

[recenze]

[20.03.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2017 - část II. - kapely HELLIAS, SINATRAS a POWER TRIP


Polskou smečku Hellias bychom mohli považovat za jakousi obdobu tuzemského spolku V.A.R. Pánové už také na metalové frontě válčí nějaký ten pátek (vyjma šestileté pauzy z přelomu milénia), studiovek dohromady tolik nemají, přičemž jejich tvorba zajisté představuje zábavu pro tvrdé fanouškovské jádro, ostatní však nemají mnoho důvodů k důkladnějšímu zkoumání. Ledaže by v tomto případě někoho zajímalo, jak hluboko dosahují – pro katolicky ortodoxní Polsko – vnější provokativní znaky, ..více

[recenze]

[20.03.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Ivan JEKI JEKIELEK (AHARD) - Jsme o deset let starší, více bolí klouby a jiné části těla, ale stále do toho jdeme a půjdeme naplno


První zastávky má za sebou dvojnásbná oslava narozenin, na které se potkali Ahard, slavící svoji první desetiletku s Motorbandem, který završil již třetí dekádu. Za Ahard se nejen do lehkého bilancování, ale i do povídání o vloni vydaném albu “Freestyle” pustil kytaristaa zakladatel Ahardu Ivan “Jeki” Jekielek, jehož slova berte i jako pozvánku na zbývající štace tour “Rockové narozky”. ..více

[rozhovory]

[19.03.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]


UNRULY CHILD - Can`t Go Home


Když se na začátku milénia Unruly Child po dlouhých letech trápení rozpadli, vypadalo to na konec definitivní. Čas ale ukázal, že tomu tak není a ač se to mohlo zdát jakkoliv nepravděpodobné, neskončila jejich kariéra comebackovou deskou „Worlds Collide“, ale pokračuje i v roce 2017 celkem šestým studiovým počinem. S ním pochopitelně Unruly Child stojí absolutně mimo jakýkoliv hlavní proud (i co se současné rockové muziky týká), ale na druhou stranu poskytují záruku slušně odvedené řemeslné práce..více

[recenze]

[19.03.2017]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DECADENCE - Undergrounder


Švédští Decadence si váží svých fanoušků a chtějí pro ně to nejlepší. I proto založili vlastní label Heavy Dose (původně HTI Records), aby nemuseli být sužováni marketingovými nároky, veškerá propagace probíhala hlavně mezi posluchači samotnými a undergroundové kanály se začaly hemžit zvěstmi o dalším albu, jehož titul tentokrát mluví sám za sebe. Nová deska Švédů totiž vznikla hlavně z popudu fanoušků, kteří se nehodlali smířit s prohlášením o ukončení existence kapely, pročež je zpěvačka Metallic Kitty ..více

[recenze]

[18.03.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BASTARD - ...na start


I když by to na první pohled mohlo tak vypadat, Bastard rozhodně nejsou žádná nová kapela na české scéně. Jejich vznik se datuje až do roku 1993, kdy se spojili zpěvák Láďa Tomis a kytarista Ladislav Krečmer, který právě opouštěl Citron z doby „Sexbomb“. Zprvu to vypadalo hodně nadějně, když o rok později vydaná debutová deska přinesla kapele roli předskokana Kabátu na jejich turné „Colorado“. Zdálo se, že je zaděláno na další slibnou kariéru tuzemské hardrockové party..více

[recenze]

[18.03.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BLOODBOUND - War Of Dragons


Tak se nám do draků nadobro zabouchli i pánové z Bloodbound. Opravdu by mě zajímalo, co na této mýtické havěti lidé vidí. Možná jde o nějaké nedořešené trauma z dětství, kdy tatínek nedovolil ratolestem pouštět na podzim papírové hračky, a tak se dětská dušička urazila a v pozdějším věku vše vyhnala ad absurdum. V případě novinky Švédů nejde jenom o obal, ale hlavně lyriku v čele s monstrózně odpudivými názvy písní jako „Tears Of A Dragonheart“ nebo „Dragons Are Forever“. ..více

[recenze]

[17.03.2017]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 299 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16663 sekund.