Sledovat kariéru pražských Master´s Hammer je opravdu zajímavé. Je úplně jedno, jestli posloucháte čistokrevný black metal nebo obyčejný rock, o Master´s Hammer jste už určitě slyšeli. Je to totiž jediný český hudební produkt, ovšem společně s Karlem Gottem, který si pozici kultu vybojoval i v Americe. A přitom tahle kapela naživo vystupovala jen párkrát (většinou to skončilo fiaskem), vydala hloupou elektronickou desku předělaných lidových písní a pak čtrnáct let mlčela. Tomu už se říká kult. Teď vydali „Mantras“ ..
Jen málokdy se poštěstí, aby člověk viděl svou oblíbenou, ne-li nejoblíbenější kapelu dvakrát během jednoho roku. My fanoušci Depeche Mode máme tu výhodu, že kapela během každého tour do České republiky zavítá a vzhledem k tomu, že mají pánové u nás velmi silnou fanouškovskou základnu, mají naši zemičku troufla bych si říct v oblibě. ..
Švédsko, glam, rock´n´roll, hardrock a zase Švédsko. Zadat si tyto položky do googlu nebo na myspace je v posledních pár letech poměrně osvědčenou metodou, jak najít dobrou poslouchatelnou muziku. Nejinak tomu bude, ani když napíšete rovnou jako heslo „Mama Kin“, což je název právě jedné, výše zmiňované styly kombinující, švédské kapely...
Vezmeme-li trochu od typického amerického punkrocku, malinko od současného severského glamu, či klasického rock n´ rollu a šmrncneme to kořeněnou vůní Francie, vzniknou nám z toho právě Tracy Gang Pussy. Ačkoliv nese nová deska název „Number 4“, je v pořadí teprve třetím dlouhoznějícím albem. Z nahrávky je oproti dvěma předchozím deskám cítit uvolněnější atmosféra..
Kvalitní český old/new school death s bezpražcovou basou. Precizně zahrané, ale naštěstí to není jen o technice samotné. Přirozený talent, vše nenásilně a pocitově zkomponované, vynikající souhra nástrojů v melodiích i harmoniích. Skladby mají hlavu a patu: nejsou nahodilé, béčkově překombinované ani odfláklé, jak to hlavně u newschool deathu často bývá..
Přiznám se, že o spolku B.B.R. jsem až do minulého roku neměl ani tušení. A to i přes to, že tahle novojičínská parta začala psát své první řádky již před čtrnácti lety a počet položek v její diskografii taky není zrovna zanedbatelný. No, po poslechu loňského proma „Struhana de Kaperamatoza“ sice tvrzení o netušení neplatí, ale zároveň pochybuju, že se případný další diskografiální počin objeví v mojí sbírce. Je trochu paradox, že B.B.R. splní prakticky vše, co od thrash-corové kapely můžete čekat a přitom je ..
V první polovině ledna se uskutečnilo druhé kolo turné Finnish Female Fronted Rock/Metal Tour, s názvem Broken Barbies. Jeho složení se pozměnilo, místo Unshine, toho času ve studiu, vyjela s For Selena And Sin a Manzana kapela Teardown, zástupci té metalové části sestavy. Další změna se dotkla počtu koncertů- oproti loňskému jednomu se letos v ČR odehrála hned tři vystoupení. Těch a jim předcházejícího koncertu v Berlíně jsem se zúčastnila taky a s kapelami strávila na turné necelé čtyři dny. Ty probíhaly nějak takhle.....
Historie této kapely je velmi neobvyklá. Její diskografie obsahuje pouhé dvě desky a obě jsou navíc odlišné jako den a noc. Zatímco dnes hodnocený debut je speed metalovou baštou nejvyšší jakostní kategorie, o tři roky starší přírustek míří ze světelných melodických výšin do temných, progresivně power nu-metalových hvozdů. I tato deska sklidila víceméně kladné recenze, pro mě osobně ale zůstává CYDONIA kapelou jediného alba..
Nedávno jsem dostal k zrecenzování desku jedné české kapely. Místo bookletu jen čtverec čajového papíru, grafika příjemná, ale... Žádný kontakt, žádný web, celkově žádné informace, ani slovo o sestavě – a texty opět nikde. Jen názvy skladeb a název kapely. Tak trochu mne to inspirovalo napsat o úloze textů v hudbě pár myšlenek. Jde navíc o problém, o kterém přemýšlím už celkem dlouho...
Je to zhruba patnáct let, co Michael Kiske opustil kapelu HELLOWEEN. Potřísnění dýňovou šťávou bylo ale natolik silné, že ze sebe její osudovou lepkavost nedokázal smýt ani po takto dlouhé době, ač se o to, dle svých slov, mnohokrát pokoušel. Ne, odkaz, který zanechal zejména v „Keeper-období“, tu bude navždy a zdá se, že už to pochopil i Michael a jeho rezistentní postoj k metalové hudbě má méně a méně znatelnější obrysy. V emotivně rozrušeném období, které následovalo po odchodu z HELLOWEEN, tomu tak ale určitě nebylo..
Tenhle film je ujetý, šílený, vulgární i zhulený, ale především je vtipný a místy dokonce geniální! Tedy geniální pro rockery, technaři nebo naši rodiče by jeho vychytávky asi tolik neocenili. Hlavní postavou je Jack Black, který je v Americe docela velkou filmovou hvězdou. Byl např. „Těžce zamilován“ do Gwyneth Paltrow, hrál režiséra v Jacksonově „King Kongovi“ nebo si po boku megahvězd zastřílel v masakrózní komedii „Tropická bouře“...
„Pain, greed, death, 
BRATRSTVO LUNY mají rádi XIII. STOLETÍ. To není žádné tajemství. Ostatně sama kapela to otevřeně přiznává. Jenomže silná dávka inspirace je podle mě tím největším zádrhelem jejich dosavadní tvorby. Je sice cítit, že se oproti debutu kluci na „Goethit“ snaží z mocného stínu „třináctek“ vymanit, ale najít vlastní tvář se zdá až moc těžké.
Některé skladby zní poměrně dost slušně a nedají se jim upřít jasné hitové ambice...
Znepokojující atmosféra hrozivě znějících fanfár uvádí na metalovou scénu nejen toto debutové album, ale i kapelu, která si přes sebevědomou pompéznost intra „Walls Of Jericho“ nemůže být ani náhodou vědoma neskutečně pozitivního ohlasu, který bude ve velmi brzké době následovat a který se začal odvíjet právě s touto deskou. Ohlasu, jenž se postupem času změní v nedobytný kultovní status a který s minimálními výkyvy přetrvá až do dnešních dnů. Píše se rok 1985 a symbol dýně z americké tradice dostává ..
Možná se to zdá neuvěřitelné, ale byly doby, kdy nepřemožitelný Chuck Norris platil za akční ikonu. Tedy béčkovou akční ikonu. Jenomže jeho kariéra nepřežila přelom osmdesátých a devadesátých let. Ostatně nebyl sám, spousta jeho vrstevníků dojela ve stejnou dobu. Posledním jeho koukatelným filmem budiž Hellbound. U nás snímek známý jako Zásah z pekla.
Ano, i tady je Chuck nezničitelný. Scénáristi už evidentně nevěděli, jak více dokázat jeho nadlidskost...
Srbští INFEST si stále nemohou uvědomit, že už je deset let nové tisíciletí. Jejich nasraný death metal se zasekl v době, kdy například SEPULTURA plivala skvosty jako „Beneath The Remains“. Řemeslně je však jejich nášleh více než dobře zvládnutý. Čtyřka drsných muzikantů nehodlá ztrácet čas a do posluchače sype jeden kulometný riff za druhým. Výborný feeling tak dá na určitou archaičnost poměrně rychle zapomenout. Jistě, modernisté zapláčou, ale obyčejný death nadšenec bude mlaskat blahem...
Jaký že byl uplynulý rok z pohledu redaktorů Metal Forever & Metal Man? Tady jsou první ohlasy, další snad budou přibývat a se svými dojmy a tipy se nezapomeňte podělit i vy ;-)...|
Dnes je 18.9.2025, svátek má Kryštof
|
| Úvodník: |
|
Když big beat není bigbít |
MASTER´S HAMMER – Když Satan pivo chlastá... 1/2
|
[21.01.2010] |
DEPECHE MODE, Nitzer Ebb - Praha 14.1.2010 O2 arena
|
[20.01.2010] |
|
[20.01.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
FEEBLE MINDED – Nothing But Death DVD
|
[19.01.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
B.B.R. - Struhana de Kaperamatoza
|
[18.01.2010] [hodnocení: 5,5/10] |
Broken Barbies - Finnish Female Fronted tour, Berlín - Hradec Králové - Praha, 8.-11.1.2010
|
[18.01.2010] |
|
[17.01.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[17.01.2010] |
MICHAEL KISKE - Instant Clarity
|
[16.01.2010] [hodnocení: 8/10] |
KRÁLOVSTVÍ RO(C)KU - (komedie/USA/2006)
|
[16.01.2010] |
NOSTRADAMEUS - Illusion´s Parade
|
[15.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[15.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[14.01.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[13.01.2010] |
|
[13.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.01.2010] |