ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

BLACK SWAN - Generation Mind


Jak praví historie, žánrové superskupiny nemívají moc dlouhou životnost. O to více v době, kdy se to jimi jen hemží a stárnoucí rockeři jejich prostřednictvím (s naoko neokoukaným jménem) vzpomínají na dobu osmdesátých a devadesátých let, tedy na časy největší slávy. Je jasné, že do té doby se už ani s novým jménem nemohou vrátit, ač jsou zkušenější, mají větší přehled, ale většinou jim chybí mladická energie a přítomný není ani duch doby, který se studiovými technologiemi nahradit nedá. Black Swan,..více

[recenze]

[03.05.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DONOR - Devět křížů


Kdo jenom po očku sleduje dění na domácí powermetalové scéně, určitě již zaznamenal vsetínskou partu Donor. Stejnojmenná debutová placka z roku 2018 nabídla dostatek indicií pro tušení nové melodické naděje, leč sebevědomému nakročení se tenkrát do cesty připletl výmol v podobě horší zvukové produkce. Moraváci se ale poučili a master novinky „Devět křížů“ přenechali Rolandu Grapowovi, který s hudebníky spolupracoval již na EP „Létám dál" (2016). Dobrý sound, který je přítomen na nové desce, ..více

[recenze]

[02.05.2022]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE DOORS - Morrison Hotel


Jestliže situace po incidentu v Miami připomínala hon na čarodějnice, kritické přijetí „The Soft Parade“ už bylo kopáním do mrtvoly. The Doors byli tři roky od největšího úspěchu s debutovým albem ve stádiu klinické smrti. I Morrison pochopil, že hvězdná kariéra není samozřejmostí a začal k věci přistupovat trochu zodpovědněji, alespoň tak, jak byl schopen. „Nevidím důvod, proč bych měl končit,“ řekl v jednom z posledních rozhovorů, „myslím, že tu budeme ještě tak šest, sedm let,“ ..více

[recenze]

[02.05.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Lord AHRIMAN (DARK FUNERAL) - Všichni milujeme extrémy!


Dark Funeral jsou zaběhnutou severskou blackmetalovou akvizicí. Jsou synonymem čistoty stylu a v tomto znamení se nese i jejich novinka „We Are The Apocalypse“. Bylo proto záhodno si o ní pohovořit s kytaristou, hlavním tvůrčím mozkem a dnes jediným zákládajícím členem kapely, Lordem Ahrimanem, který se stále nevzdává klasického výrazu ani stylového warpaintu. Pod všemi barvami a neproniknutelnou slupkou se skrývá inteligentní člověk, jenž má přehled nejen o metalové scéně, ale i společenských či náboženských poměrech...více

[rozhovory]

[01.05.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


DARK FUNERAL - We Are The Apocalypse


Podívejme se na to, co zbylo z pekelné severské líhně black metalu začátku devadesátých let… Nejviditelnější symbol Mayhem se neuškvařili v Luciferově kotli, přežili svou smrt, ale dnes už jsou jinou kapelou, i když se snaží o částečně nedůvěryhodný návrat ke kořenům. Emperor v podstatě nefungují a dávají se dohromady jen pro lukrativní festivalová vystoupení. Darkthrone rohatého zradili, začali si pohrávat s punkem a klasickým heavy metalem a dnes točí alba spíše pochybné úrovně. Immortal neví,..více

[recenze]

[01.05.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Vašek MOCH (METAL FACTORY) - Největší překážkou a nejslabším článkem celého systému jsou vždy lidé, jejich zvyky, přístup k věci a vzájemné vztahy


Proč bádat nad ideální charakteristikou ostravské kapely Metal Factory, když ji zveřejnila na svých stránkách… „poslechni – neusneš…“. Přesně takhle funguje debutové album „Defeat All“, které se kapela chystá příští týden pokřtít v ostravském Barráku. Ale víc, než toto trefné označení, se nejspíš do povědomí metalových příznivců zapíší Metal Factory jako parta, které dominuje duo dokonale sladěných zpěvaček. O rychlém startu Metal Factory, inspiracích od fanoušků, či o svém vztahu k domácí scéně vypráví zakladatel kapely..více

[rozhovory]

[30.04.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]


METAL FACTORY - Defeat All


Kdo by pojmenoval svoji kapelu Metal Factory? Možná někdo s malou fantazií nebo pořádným sebevědomím. Každopádně takové věci člověka napadají při pohledu na název nové české kapely. Jak se však brzy ukáže, podobné odsudky nejsou úplně na místě. Zaprvé kapela kolem bývalých hráčů Salamandry, Vaška Mocha, Jardy Sedláčka a Dana Jurečka, pojí svůj název k místu vzniku, tedy Ostravě. Představa těžkého industriálního zázemí najednou dává ve spojitosti se slovy Metal Factory mnohem větší smysl. ..více

[recenze]

[30.04.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MARTYR - Planet Metalhead


Kolik podobných příběhů bylo v poslední době už napsáno, kolik kapel, které byly aktivní v osmdesátých letech, se po letech vrátilo na scénu. Myšlenka na comeback je zdá se pro mnohé lákavá, ovšem spoléhat na to, že vás dávní fanoušci za každé situace podrží, může být ošidné… Holandští heavíci Martyr svoji historii začali psát na začátku osmdesátých let, přes řadu demozáznamů a poměrně důležitých kompilací se na přelomu dekády propracovali až ke dvěma kladně přijatým deskám. Po nich se o slovo hlásili znovu ..více

[recenze]

[29.04.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SAINTS´N´SINNERS - Rise of the Alchemyst


Už si možná koleduji o to, že budu osočován z opakování, ale já i v úvodu této recenze musím zmínit, jak moc je příjemné, když se najde méně známá kapela, která svoji práci odvádí na zcela profesionální úrovni. Když nás oblaží výborný zvuk, kvalitní zpěv, ale i všeobecně zvládnutá marketingová prezentace, a to navzdory faktu, že za daným tělesem nestojí žádná vydavatelská firma. Turecká formace Saints´n´Sinners se powermetalovému obecenstvu představila před devíti lety eponymním debutem. ..více

[recenze]

[29.04.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


KABÁT - Má ji motorovou


Že bude jednou Kabát nejúspěšnější českou kapelou, by si v jejich začátcích pomyslel málokdo. V dobách krátce po Sametové revoluci se na teplickou partu nahlíželo spíše jako na vesnické burany, neváhající se vyfotit v prasečáku se statnou ošetřovatelkou vepřového, než jako na kapelu, která by mohla ohrozit mety největších hvězd, ať už to byla Lucie, Kreyson nebo Team. Ale stalo se. Kabátu totiž jeho fanoušci rozuměli. Tepličané byli jedni z nich. Chlastali, mluvili sprostě, psali texty v lidovém jazyce..více

[recenze]

[28.04.2022]

[Jaroslav Hubka]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DANGER DANGER - The Return Of The Great Gildersleeves


Mainstreamová média se o Danger Danger nezajímala a pro kapelu byla situace docela na hraně. Její lídři Bruno Ravel a Steve West si pochvalovali, že vydávají hudbu pouze přes vlastní vydavatelství Low Dice a nejsou vázáni termíny, ani omezováním tvůrčí svobody, ale museli uznat, že částečná recyklace materiálu pro připravované album „Cockroach“ na desce „Four The Hard Way“ nevyšla tak, jak si společně se zpěvákem Paulem Lainem představovali. Album vyšlo v naprostém utajení a dostalo se jen k hrstce skalních fandů,..více

[recenze]

[28.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DESTRUCTION - Diabolical


Určitě není příjemné, když nám do cesty vstoupí několik protivenství najednou. Jenže když se něco takového stane lídrovi thrashmetalové smečky, může jít o vhodnou motivaci k tvorbě řádně nasrané fošny. Schmiera z Destruction v nedávné době opustila nejen přítelkyně, ale také dlouholetý spoluhráč Mike, a do toho všeho bylo nutné vyřešit odchod od firemního gigantu Nuclear Blast. Německý kapelník tyhle otřesy zvládl díky hudbě, do které vtělil nejen veškerou frustraci, ale hlavně neutuchající autorskou vášeň a um...více

[recenze]

[27.04.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


ABBATH - Dread Reaver


Lodě už roky hnijí v zátoce Asa Bay a jen po nich běhají smradlavé krysy. Kapitán opustil pozemskou tělesnou schránku a zamířili do Valhally. Je ticho. Slavné vojsko Quorthonovo spí. Kdysi pálilo nepřátelská pobřeží, drancovalo celou Evropu, mělo sílu sta tisíc mužů, nebálo se krve, ohně, ani smrti. Všechno zmizelo. V jejich středu se ale našel jeden, který by chtěl zašlou slávu „Černé známky“ oprášit stůj co stůj. Stejně jako Thomas Forsberg stvořil svého Quorthona, Olve Eikemo po jeho vzoru přijal válečnické jméno Abbath. ..více

[recenze]

[27.04.2022]

[Jaroslav Hubka]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


KAPREKAR`S CONSTANT - The Murder Wall


Slyšeli jste někdy o Kaprekarově konstantě ? Tu objevil indický matematik stejného jména v roce 1954 - jedná se o magické číslo 6174 s pevným bodem posloupnosti. Ověřit si to můžete jednoduše. Libovolné čtyřmístné číslo seřaďte od největší do nejmenší číslice a odečtěte jej od stejného čísla seřazeného od nejmenší do největší číslice. Tento algoritmus vždy nejpozději v sedmém řádku vygeneruje číselnou hodnotu 6174...více

[recenze]

[26.04.2022]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE HELLACOPTERS - Eyes Of Oblivion


Ač se švédští The Hellacopters nikdy nedali počítat mezi bůhvíjaké průkopníky, evropská scéna přelomu tisíciletí by bez nich nebyla úplná. Byli velmi osobitým zjevem. Už proto, že jejich frontmanem byl někdejší bubeník Entombed Nicke Andersson, který se kolem roku 1995 rozhodl vylézt z deathmetalového hrobu a složit poctu své oblíbené hudbě sedmdesátých let. Tenkrát se retro heště nenosilo, pomineme-li fakt, že na britských ostrovech řádila britpopová horečka a všemožní epigoni The Beatles, ..více

[recenze]

[26.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


THE DOORS - The Soft Parade


„Zkusil jsem dohnat vlastní mýtus k absurditě, čímž jsem ho chtěl zrušit. Vygumovat,“ řekl na konci šedesátých let Jim Morrison, když viděl, co jeho opilecké chování nechává za spoušť. Pokoušel se kát. Měl pro to důvod, i když lze jen těžko odhadnout, jak vážně všechno myslel. Měl za sebou největší incident svého života, který jemu i The Doors skoro zlomil vaz. 1. března 1969 The Doors měli vystoupit v Miami na Floridě. Morrison na místo dorazil pozdě, protože se pohádal s Pamelou, nestihl letadlo a v dalším spoji se zpil pod obraz. ..více

[recenze]

[25.04.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


DREAMTALE - Everlasting Flame


Jedna z nejlepších power-speedmetalových kapel je zpět s novým zápisem! Na ten se čekalo plných šest let, během kterých se uvnitř finského tělesa udály zásadní změny. Mezi ty největší a nejvíc slyšitelné patří obnova vokální sekce. Erkki Seppänena vystřídala dvojice zpěváků Jarno Vitri a Nitte Valo. A právě pěnice, která se v minulosti představila v kapele Battle Beast, vnesla do sestavy dravý vítr, jehož síla a kvalita automaticky posouvá finskou skvadru do výšin, ..více

[recenze]

[25.04.2022]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 136 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.07582 sekund.