HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

SUICIDE BOMBERS - All For The Candy


Ať už šlo o výraznou image, lascivní chování, či texty, v glam metalu, potažmo sleaze rocku, zpravidla měly navrch kapely, které k dobré muzice dokázaly v rámci lehce šokové terapie přidat i nějaké body navíc. Do této definice spolehlivě zapadá norská čtveřice Suicide Bombers. Název kapely si spolehlivě o pozornost řekne, historka o čtyřech intergalaktických superhvězdách, jež byly z budoucnosti vyslány zpět v čase, aby znovu nakoply k životu krvácející rock´n ´rollovou mrtvolu, má také svoje kouzlo, i názvy desek koketují s určitou rebelií..více

[recenze]

[04.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PINK FLOYD - Animals


V době mezi deskami „Wish You Were Here“ a „Animals“ se u Pink Floyd začal lámat chleba. Ačkoliv si to členové kapely neuvědomovali, zahleděni do vlastního úspěchu, byl to začátek konce. Jestliže v období do „Obscured By Clouds“ táhla kapela za jeden provaz a snažila se docílit největšího úspěchu s experimentátorskými choutkami, zabalenými do psychedelicko-progresivního obalu, v časech „The Dark Side Of The Moon“ a „Wish You Were Here“ zažila kolosální úspěch, takže neměla moc času přemýšlet nad budoucností a žila přítomností...více

[recenze]

[04.03.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


Mick MARS - The Other Side Of Mars


Natočit první sólovku ve dvaasedmdesáti letech, po životě v nejskandálnější kapele světa a zkoušený tolika nemocemi, to chce už pořádný kus odvahy. Mick Mars o sobě tvrdí, že nikdy žádný srab nebyl, a to je důvod, proč přežil letité ústrky tří kreténských spoluhráčů z Mötley Crüe, kteří se mu za čtyřicet let práce odvděčili vyhazovem. Ovšem co mohl od Sixxe, Neila a Leeho čekat jiného, když se jej chtěli zbavit v době největší slávy jen proto, že s nimi nechodil chlastat do Rainbow, Cathousu nebo Whisky..více

[recenze]

[03.03.2024]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


LEAH - The Glory And The Fallen


Až se bude volit rocková elfí královna, nepochybuji o vítězství Kanaďanky Leah McHenry. Na svém pátém albu dělá přesně to, co dělala na předchozích čtyřech – žije v jemném světě fantazie, romantiky a vznešeně majestátní elegance. Takřka vše je křišťálově čisté a mírumilovné, výrazně načichlé keltským folkem a dohady, jestli je novinka nejepičtější a nejpřevratnější projekt, jaký kdy Leah udělala, jestli jde o její nejoptimističtější nahrávku, či zda dostála přezdívce metalová „Enya“, jsou bezpředmětné ..více

[recenze]

[02.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HIRAES - Dormant


Rostoucí popularita švédských Arch Enemy zapříčinila, že se objevuje stále více melodeathových kapel, u nichž za mikrofonem stojí žena. Jednou z takových jsou němečtí Hiraes, kteří letos vypouští do světa druhé řadové album s názvem „Dormant“. Hiraes vznikli před čtyřmi lety, když se zpěvačka death metalových Critical Mess Britta Görtz dala dohromady s pozůstalými členy čerstvě rozpadlých Dawn of Disease. Společně stvořili debut „Solitary“, na který se nyní snaží navázat albem,..více

[recenze]

[02.03.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BOKASSA - All Out of Dreams


Když se před sedmi lety vytasili Norové Bokassa s albem „Divide & Conquer“, vyseknul jim pochvalu bubeník Metallicy Lars Ulrich, jenž se o nich měl vyjádřit jako o své nové oblíbené kapele. Diskutovat o tom, že tahle hláška nevyhnutelně přitáhla ke kapele pozornost, je zbytečné, i kdyby to nestačilo, skutečnost, že Metallica s sebou vzala Bokassu na cesty, Larsovu výpomoc podtrhla. To, že Bokassu „snadno“ získaná popularita nezlomila, naznačuje fakt, že letos představila čtvrté album „All Out Of Dreams“, ..více

[recenze]

[01.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


INFECTED RAIN - Time


Na Infected Rain jsme si zvykli nahlížet jako na novou kapelu, ovšem věc se má tak, že moldavská parta už oslavila patnáctileté výročí a za tu dobu se dokázala vydrápat z klubů v Kišiněvu a okolí na pódia největších evropských festivalů. Přitom dosud nehrála nijak objevnou hudbu a stavěla svou slávu zejména na atraktivním vzhledu zpěvačky Lenny Scissorhands, která dokázala upoutat nejen svým tetováním a hustými dredy, ale i zpěvem, jenž snese nejpřísnější metalcorová pravidla. ..více

[recenze]

[01.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - 1916


Lemmy na konci osmdesátých let bydlel v Kalifornii, kde se uhnízdil přímo v epicentru veškerého rockového dění světa, na Sunset Boulevardu. Zbytek Motörhead zůstával ve Velké Británii, což zpočátku přinášelo problémy v komunikaci. Kytarista Phil Campbell v té době nezažíval nejlepší časy a když se kapela v roce 1989 sešla k evropskému turné, oznámil, že končí. „Nejsem si jistý, co se s ním v tu dobu dělo, Zdálo se, jako kdyby se nervově hroutil,“ vzpomínal na Campbellovy problémy Kilmister...více

[recenze]

[29.02.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CRADLE OF FILTH - Thornography


Půlka nultých let byla dobou, kdy Cradle of Filth hledali svoji identitu. Kapela mávala bílým šátkem na uhrákovité emo-gotiky, zatímco původním fanouškům ukazovala za zády fakáče. Dani si nechal na hlavě udělat dredy, což u metláka není nikdy dobré znamení. Ze sestavy odešel klávesák Martin Powell, to ale s jeho bývalými parťáky příliš nezacloumalo, protože v té době hudba Krejdlů na motivech černobílých klapek stejně moc nestála. Celé tehdejší rozpoložení bylo vtěleno do obsahu desky s názvem "Thornography",..více

[recenze]

[29.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


LUNATIC GODS - Vresovrenie


A keď nebudeš poslúchať, všetko ti vezmem!!!

A tak radši poslouchám a hodně mě to baví. Snaha detailněji popisovat dění na osmém albu slovenských Lunatic Gods s názvom „Vresovrenie“ je předem ztracený boj. „Vresovrenie“ je nekonečný, mnohovrstevnatý vír proměn, jež se týkají nálad, tempa, žánrů, nástrojů i hlasů. Nelze udělat chybu tvrzením, že dominantní je black metal, ale folkové pramínky, deathová hrubost, či progresivní vyhrávky..více

[recenze]

[28.02.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


F.K.Ü. - The Horror and the Metal


Jednou z kapel, na jejíž nová studiová alba se má smysl těšit i několik měsíců dopředu, jsou Švédové F.K.Ü. Vysoká kvalita thrash metalového stylu se v jejich podání propojuje s textově vizuálním konceptem filmových hororů, a výsledkem je třaskavá směs, která vtahuje s automatickou přirozeností žánrových klasiků. Nejnovější počin švédské čtveřice nese všeříkající titul "The Horror and the Metal" a do zkostnatělých stylových struktur opět vnáší vichr svěží thrashové energie...více

[recenze]

[28.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


REFORE - Illusion of Existence


Shodou okolností ve stejný den, konkrétně 16. února, vyšly dvě studiové novinky od tuzemských thrashmetalových smeček Shaark a Refore. Věnovat se budeme oběma partám, jako první jdou na řadu služebně mladší Refore. Kluci se před třemi lety uvedli debutem "Built to Nothing", jenž nastínil jejich oblibu old-schoolového stylu a také živelné nadšení, které dovolilo přimhouřit oči nad silnou nepůvodností. O druhém zápisu s titulem "Illusion of Existence" se dá napsat, ..více

[recenze]

[27.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


REVOLUTION SAINTS - Against The Winds


Deen Castronovo si zakládá na tom, že je čistý a že léta, kdy přizabil svou ženu a ládoval do sebe kokain horem dolem, jsou pryč. V době nejhorších výčitek nad zničeným životem mu projekt Revolution Saints pomohl jako katalyzátor, protože z domovských Journey vylétl jako namydlený blesk a proto mu zůstává věrný, i když jej Neal Schon a jeho parta vzali znovu na milost. Revolution Saints se nutně stali bočním projektem, protože i basista Jeff Pilson (ex-Dokken), a Joel Hoekstra (Whitesnake)..více

[recenze]

[27.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AMARANTHE - The Catalyst


Evoluce vyžaduje vizionáře, tvrdí na svých stránkách kapela Amaranthe. Že vrchním vizionářem by měla být parta kolem Olofa Mörcka a Elize Ryd je celkem jasné (a oprávněné), obzvlášť když Amaranthe dodávají, že jejich hlavním posláním je prozkoumat neprůhledné říše mezi extrémním metalem a elektronickými melodiemi, být průkopníkem ve vymýšlení nových přístupů ke spojení dvou tradičně protichůdných hudebních světů, směle jít tam, kam se dosud žádná metalová kapela nevydala...více

[recenze]

[26.02.2024]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PINK FLOYD - Wish You Were Here


Úspěch „The Dark Side Of The Moon“ byl nečekaný a o to drtivější. Z členů kapely udělal celebrity a milionáře, kteří se začali oddávat hýřivému životu, nakoupili velké domy na britském venkově (Waters, Wright, Gilmour), či se stali sběrateli luxusních aut (Mason). Proto se turné k desce neslo ve znamení davového šílenství, ačkoliv Pink Floyd nikdy nezažili nekonečné davy pištících fanynek, jak tomu bylo v období Beatlemánie, jejich hudba se stěží dala zařadit do popového či pop-rockového ranku. ..více

[recenze]

[26.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


HEJTMAN - Vítejte v pekle


Pražská kapela Hejtman není na české metalové scéně neznámým pojmem. Fungovala od roku 2007, s občasnými výpadky tlačila před sebou káru celou dekádu, odehrála nespočet koncertů, na kterých servírovala anglicky zpívanou směsku thrashe a crust punku. Dokládá to zvuková konzerva s názvem „Devil `s Music“. Potom se stroj zadřel a o jeho obnovu pod stejným názvem se zasloužil v roce 2021 pamětník počátků, agilní Ygraen, který prolezl temnými spolky Maniac Butcher a Bran. ..více

[recenze]

[25.02.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CATHUBODUA - Interbellum


„Je to syrové a těžší než cokoli, co kdy Cathubodua udělali, bez kompromisů v epických melodiích houslí, nebeských orchestracích a obrovském hlasovém rozsahu zpěvačky Sary.“ Možná se dá trochu uštěpačně konstatovat, že Cathubodua toho zatím moc neudělali – aktuální album „Interbellum“ je druhým dlouhohrajícím (ehm, deska má něco málo přes třicet minut) dílem kapely a do celkového výčtu by šlo započítat ještě debutový kraťas, ale i tak konstatování „než cokoli, co kdy udělali“ mnoho komparačního materiálu nenabízí. ..více

[recenze]

[24.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 58 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03527 sekund.