FELONY - Helltown Hotel

Ruku na srdce, potřebujeme dneska hudbu, která nejen muzikálně ale i zvukově čerpá z prvních dvou desek Mötley Crüe? Obzvlášť, když Crüe jsou dnes již dávno jinde, se svým „Saints Of Los Angeles“, mílovými kroky vzdáleni začátku osmdesátých let, kdy „řvali na ďábla“. Felony jsou asi jiného názoru a pustili do světa desku „Helltown Hotel“, která zní jako kdyby byla odpad z natáčení „Too Fast For Love“ z roku 1981, asi nevěda, že se píše letopočet o osmadvacet let vyšší...více

[recenze]

[06.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

AMERICAN SIXGUN - The Devil In Your Bones

American Sixgun nepřinášejí sice zhola nic nového, ale v záplavě rockových desek poslední doby působí svěžím dojmem. Čerpají z odkazu sedmdesátých let, ale mají moderní zvuk, který je ovlivněný špínou Motörhead a The Almighty, ale místy i depresivním nádechem Alice In Chains. American Sixgun na to jdou fikaně. Nejprve na posluchače vybalí údernou rockovou vypalovačku, na kterou navážou silný refrén, že jim skutečně uvěříte, že ten rock n´roll mají v krvi...více

[recenze]

[05.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CRIMINAL – White Hell

Kapela Criminal vydala už svou šestou řadovku, na které servíruje kombinaci thrash metalu ve stylu Slayer a melodického death metalu, který jako by vypadl přímo z Gothenburgu. Při jejich projevu si nejde nevzpomenou na In Flames, Dark Tranquillity nebo dokonce Arch Enemy (je to sice trochu legrační, ale hlas Antona Reiseneggera opravdu dost připomíná právě Angelu). Na první poslech by tedy každý řekl – další ze švédských kapel, která se drží dnes tak populární vlny...více

[recenze]

[05.01.2010]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

FUTURE IS TOMORROW - Fit To Die

V zemi, kde zítra již znamená včera… tloukli mi do hlavy kdysi strašně dávno o jedné nejmenované krajině. Asociaci na toto buditelské motto ve mně probudila prvotina italských Future Is Tomorrow. Nejen tedy názvem seskupení (byť to se přímo jasně nabízí), ale i svým obsahem. Italové totiž dokázali zahrát na power-(lehce)progresivní strunu natolik smysluplně, aby jejich nahrávka, která čekala na vydání od roku 2007, nezestárla, zněla dostatečně svěže a přitom z ní svítil i příslib do budoucna...více

[recenze]

[04.01.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DARE - Arc Of The Dawn

Kdeže loňské sněhy jsou a kdeže jsou Dare, elektrizující a rockově pulzující, jak jsme je znali z desky „Blood From Stone“. Čas oponou trhnul a Dare, shromážděni kolem bývalého klávesisty Thin Lizzy, Darrena Whartona, vyměnili ostré kytary a hity jako „We Don´t Need A Reason“ či „Surrender“ za pomalé songy, kde prim hrají Whartonovy klávesy a akustická kytara. Dnešní Dare jsou starší, přemýšlivější a svým způsobem rozhodně vyspělejší. Leccos už naznačovaly jejich alba, která vyšla po comebacku v roce 1997..více

[recenze]

[03.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DAWN OF DESTINY - Human Fragility

V éře po NIGHTWISH se „front woman“ kapely nakupily jako seno po žních a všechny si chtěly urvat svůj finanční kus z právě probíhajícího trendu. To znamená, že plno těchto spolků bylo uměle povrchních s hudebně minimálním tvůrčím vkladem. Díky těmto partám se vše, v čem pělo ženské hrdlo, začalo po čase přejídat. Kvantita v sobě utopila kvalitu a tento stav trvá víceméně dodnes. Ale protože čas je nejlepší drtič všeho nepravého, stále více odpadávají komerčně zaměřené spolky a na povrch vylézají opravdové skvosty..více

[recenze]

[02.01.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

SGT. ROXX - Weapon Of Miss Distraction

Na začátku devadesátých let Sgt. Roxx díru do světa neudělali. Možná proto, že jim nepřála doba, možná proto, že se svým vzorům, Mötley Crüe a Poison, nemohli ani náhodou vyrovnat. Dnes jsou tady Sgt. Roxx znovu. A těm Mötley Crüe a Poison se stále vyrovnat nemohou. Mají sice pár dobrých melodických nápadů, několik slušných skladeb, dobrého zpěváka (hlasově je nejblíže asi zesnulému Kevinu DuBrowovi z Quiet Riot), ale nemají žádnou přidanou hodnotu, která by je mezi hvězdy vykopla...více

[recenze]

[01.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

JOE PERRY - Have Guitar Will Travel

Tak tahle by zněli Aerosmith, kdybych poroučel já. To je asi hlavní motto nové sólové desky druhé poloviny Toxic Twins (tu první v současné době opravdu spíše zajímají toxické látky než hudba). A podle toho album „Have Guitar Will Travel“ také zní. Samozřejmě se jedná o rock, který se opírá o tradice amerického rhythm n´blues, funky a místy i country. Zaslechnete také názvuky psychedelie. Vše je ale podřízeno Perryho hravé kytaře..více

[recenze]

[30.12.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

VAIN - All Those Strangers

Je málo desek, které jsou vyjímečné jako „All Those Strangers“ od Vain. Tohle album totiž celých osmnáct let leželo na dně archivů, aby konečně koncem roku 2009 spatřilo světlo světa. Jaký bude mít teď dopad, to se neodvážím odhadnout. „All Those Strangers“ totiž nese všechny atributy doby svého vzniku, tedy počátku devadesátých let. Má všechny klady a zápory. Jedno se jí ale upřít nedá. I po těch letech je většina z jedenácti skladeb, které obsahuje, poslouchatelných..více

[recenze]

[29.12.2009]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

HEAVENLY - Carpe Diem

Ať si říká kdo chce, co chce, speed metalový boom se nikdy nekonal. Je to uměle vytvořený blud, zrozený v hlavách lidí, kteří tento styl nesnáší nebo mu nerozumí, a proto mají tendenci míchat jablka s hruškama libovolných jakostí, všechno to naházet do jednoho pytle a vyřvávat, že toho ovoce je „už nějak moc“. Kdepak, ta pravá odrůda, původně vyšlechtěná speed metalovým zahradníkem Kaiem Hansenem, je pouze jedna a ve skutečnosti jí je zatraceně pomálu. Sadařů je mnoho, ale málokterý z nich dokáže odchytit..více

[recenze]

[27.12.2009]

[Petr Štěpnička]

[33 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

HELLEBAARD – Fier

Pojem atmosféra v metalové muzice museli brát kluci z holandské bandy HELLEBAARD ve škole snad každý den. Jinak si jejich novinku „Fier“ neumím vysvětlit. Co na tom, že nápady jsou jednoduché a archaické, když jim kapela dokáže vdechnout tak silný život. Nejednou si člověk během poslechu vzpomene na bájné BATHORY a jejich nejlepší epická léta. Přiznávám, že jsem slyšel málo souborů, které by dokázaly slušně navázat na odkaz Quarthona. HELLEBAARD se to podařilo...více

[recenze]

[26.12.2009]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

THEM CROOKED VULTURES - Them Crooked Vultures

Co se stane, když se rychlostí světla srazí Queens Of The Stone Age, Led Zeppelin a Foo Fighters? Vznikne nová supernova Them Crooked Vultures. Možná jen další superskupina, která rychle zazáří a ještě rychleji pohasne. Možná ale také dlouhodobější projekt muzikantů, kteří ví, zač je toho loket a jež za to ještě umí pořádně vzít. Them Crooked Vultures je spojení třech velice známých osobností: ..více

[recenze]

[25.12.2009]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

IRON MAIDEN - Dance of Death

Keď som začal tancovať so Smrťou, naša domácnosť ešte mala k internetu snáď ďalej, ako Kolumbus do Indie, a tak nebolo pre mňa jednoduché zaznamenať, že moja obľúbená kapela vydala nový album. Vybrali sme sa vtedy, ja a Smrť, tancovať do Chorvátska a každý večer, skôr než som nadobro zavrel oči, venoval som tejto placke celých 68 minút. Boli to časy, keď som nevedel ani čo je to google, nikto nevisel tri hodiny denne na knihe ksichtov a predovšetkým som sa musel uspokojiť s vlastníctvom zopár..více

[recenze]

[24.12.2009]

[Martin]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

A STORM OF LIGHT - Forgive Us Our Trespasses

Štvorčlenné zoskupenie vedené členom NEUROSIS, Joshom Grahamom, formujúce sa v roku 2007 v Brooklyne je presne ten typ umeleckých telies, ktorých sa rodí ako šafranu. Emocionálnosť a atmosferickosť ich hudby rafinovane zabalená v pôsobivom inštrumentálnom teátri, aký však ocenia hlavne post-nadšenci, im dáva náskok celej triedy pred „bežnými“ predstaviteľmi žánru, blúdiacimi v kruhoch a uväznenými v mantineloch, ktoré si pred rokmi sami dobrovoľne postavili. Ako si predstavujem ..více

[recenze]

[23.12.2009]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

GUNFIRE 76 - Casualties And Tragedies

Když se řekne jméno zpěváka Wednesday 13 (vlastním jménem Joseph Poole), každému se vybaví především stejnojmenná horror punková kapela inspirovaná Misfits nebo jeho předchozí štace Murderdolls. Wednesday 13 je ale muž mnohem více tváří a debutová deska „Casualties And Tragedies“ od jeho zbrusu nové kapely Gunfire 76 odhaluje tu další, dosud zcela nepoznanou. Album je totiž až po okraj napěchováno vysokooktanovým glam metalem. Ani Wednesday 13 nezpívá tak jak jej fanoušci znají z předchozích kapel. ..více

[recenze]

[23.12.2009]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

AXXIS – Utopia

Axxis letos slaví dvacet let své existence a co je lepší, než na své kulatiny vydat novou desku. A úplně nejlepší je, když je ta deska tak povedená, jako v případě novinky „Utopia“. Tihle němci patří ke kapelám, které cestu ke slávě neměly zrovna jednoduchou. Naštěstí se jim jejich tvrdá práce začala vracet nejdéle na albu „Time Machine“. A jestliže předposlední deska „Doom of Destiny“ byla spíše upevněním pozic a nepřinesla nic moc nového..více

[recenze]

[22.12.2009]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SARATOGA - Secretos y Revelaciones

Španělská SARATOGA má na své domácí scéně bezmála legendární status. Pro mě osobně znamená vítaný únik od evropského power metalu. Tedy, ne že by Španělé byli v tomto ohledu nějací vizionáři, ale k pocitu jinakosti úplně stačí fakt, že zpívají ve svém rodném jazyce. Španělština dopuje jejich heavy power příjemnou dávkou jižanské elegance, šmrncu a lehkosti, což jsou faktory, které tak často schází evropským smečkám v tomto ranku, o US power metalu ani nemluvě...více

[recenze]

[22.12.2009]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]