Letošní rok je specifický a jiný než ty předešlé snad úplně ve všem. Ze zpráv se zdá, jako by se svět už opravdu hroutil, a to i když pominu trable s koronavirem. Je to jeden velký blázinec a člověk se až nestačí divit, co se děje. Naštěstí pro nás metalové nadšence je tu bezpečný a útulný svět metalové muziky. Na něj samosebou také situace dolehla, přesto vyšla spousta desek a hromada z nich opravdu vynikajících. Snažil jsem se vybrat ty nejlepší, ale samozřejmě je to výběr velice subjektivní.
1. DARK TRANQUILLITY - Moment
2. HEAVEN SHALL BURN – Of Thruth And Sacrifice
3. DELAIN - Apocalypse and Chill
4. DRACONIAN - Under A Godless Veil
5. THE OCEAN – Phanerozoic I:Mesozoic/Cenozoic
6. WALTARI - Global Rock
7. KILLER BE KILLED - Reluctant Hero
8. SOJOURNER - Premonitions
9. KATATONIA - City Burials
10. CREMATORY - Unbroken
Další desky již bez pořadí:
FINNTROLL - Vredesvävd
MAGNUM - The Serpent Rings
SEMBLANT - Obscura
PARADISE LOST - Obsidian
OCEANS OF SLUMBER - Oceans Of Slumber
THY CATAFALQUE - Róka Hasa Rádió
SARKONIA - Cesta
Nejraději bych sem zařadil ještě další alba, ale to bychom tu byli dlouho. V každém případě myslím, že ten můj výběr je dost pestrý a sám koukám, kolik žánrů je v něm zastoupených. Kvalita je ošidná věc a tak jsem vybíral především dle toho, jak hodně jsem kterou desku poslouchal. Zkrátka které mě bavily nejvíce. Protože asi z hlediska „kvality“ by v desítce museli být Thy Catafalque nebo Paradise Lost, ale jiná alba byla prostě o fous zábavnější.
Překvapení roku:
Statix X – Project Reegenration, vol.1 – je to neuvěřitelné, ale tohle album věnované Wayneu Staticovi je prostě boží. Popravdě se mi líbí snad než všechna předchozí. Myslím, že by měl z něj Wayne velkou radost.
Mimo metal:
Katie Melua – Album No.8
Tata Bojs – Jedna Nula
Nedivoč – Vale Pletichám
Skladba roku:
1. Dark Tranquillity – Standstill
2. Draconian – Sethian
3. Magnum – Where Are You Eden
4. Delain – Vengeance
5. My Dying Bride – Your Broken Shore
6. Ad Infinitum – Marching On Versailles
7. Avatar – Silence In The Age Of Apes
8. Nightwish – Shoemaker
9. Nightmare - Aeternam
10. Waltari – Boots
Jsou to všechno písně, které mě totálně chytly, a je v nich něco, co je takřka magické. Hlavně se usídlily v paměti a nechtějí pryč.
Klipy roku:
1. Eskimo Callboy – Hypa Hypa
2. Sojourner – The Deluge
3. Avatar – Silence In The Age Of Apes
4. Spiritbox – Holy Roller
5. Heaven Shall Burn – Übermacht
6. Epica – Freedom – The Wolves Within
7. Persona – Alpha
8. Ad Infinitum – See You In Hell
9. Dark Tranquillity – The Dark Unbroken
10. Varg – Fara Tir Ranár
Koncert roku:
Ne, není to vtip. Bohužel letos to stálo za starou belu. Člověk si ale uvědomí, jak mu ty koncerty chybí. Já osobně byl letos na jednom jediném. Malý festival v Litoměřicích. Death Coffey Party. Popravdě tam nejsou úplně kapely, co bych zbožňoval, ani mé preferované žánry (festiválek se zaměřuje na grind, death, hardcore, brutal slam death metal atd.), ale já si to i tak dost užil. Doslova jsem si vychutnával každý moment živé muziky. Dobře, možná ne každý, ale víte jak to myslím. Zkrátka i ta trocha metalu naživo člověku nalila život do žil.
Jsou věci, které člověk neovlivní – třeba posrané pandemie. Ale určitě můžeme ovlivnit, jak se chováme. Takže prosím nesežerme se mezi sebou a doufejme, že 2021 bude přinejmenším alespoň trochu lepší než letošek. A pokud máte vztek a jste z toho všeho frustrovaní – no tak si pusťte metal dle svého gusta. Však tahle muzika dokáže regulovat negativní stavy mysli. To doporučuje 10 z 10 doktorů.
|
