Jak už to v posledních letech bývá, každý rok je na úrodu alb plodný, ovšem žádné z nich už nenabízí přelomová či stěžejní díla. Rok 2018 nebyl výjimkou, přestože hudebníci o překot prohlašovali, že teď je to ono, že jejich nové desky jsou ty nejlepší, bla bla bla… Ano, vyšla podařená alba, ovšem ani jedno z nich se už nemůže stát zásadním počinem scény. Pojďme se tedy poohlédnout, co se loni povedlo, co nepovedlo a kdo z toho vyšel ve vítězných barvách. Tady to je…

Album roku:
1. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA – Sometimes The World Ain`t Enough
…za to, že tahle parta roste obrovský tempem nahoru a loni dokázala přijít s neskutečně hitovou deskou, která sráží veškerou konkurenci do kolen. The Night Flight Orchestra tak hází rukavici i těm největší hvězdám AOR.

2. JUDAS PRIEST - Firepower
…za to, že na stará kolena dokázali přijít s deskou, která konečně plnohodnotně navazuje na jejich opus magnum „Painkiller“. Opět dopadá kladivo na kovadlinu a země se chvěje.

3. A PERFECT CIRCLE – Eat The Elephant
… za to, že do své desky, po dlouhých dlouhých letech, nacpali tak širokou a pestrou paletu pocitů, jaké by člověk na jednom místě ani nečekal. Je to zvrácené album, ale jeho krása vám bude imponovat.

4. Joe SATRIANI – What Happens Here
… za to, že opet dokáže vyškolit i ty nejlepší kytaristy z celé planety. Navíc s rytmikou jako je Glenn Hughes a Chad Smith v zádech snad nejde nenatočit skvělou desku. Dokonalost sama.

5. Steve PERRY - Traces
… za to, že nikdo nedokázal loni přijít s tak smutnou deskou, aby byla zároveň tak krásná. Perry se vrátil na scénu po dvaceti letech, po ztrátě životní partnerky, ale na jeho talent nemělo ani jedno vliv.

6. ALICE IN CHAINS – Rainier Fog
… za to, že ukázali, kdo že je tady poslední grungeový mohykán. Alice In Chains se trochu vrátili ke kořenům a hodně jim to sluší. Pravděpodobně nejlepší deska od slavné „Dirt“.

7. BEHEMOTH – I Loved You At Your Darkest
… za to, že i za cenu ztráty starých fanoušků, kteří přísahají na raná albay, se nebojí experimentovat a svou hudbu rozvíjet i jinými směry. Možná, že „I Loved You At Your Darkest“ bude pro Behemoth znamenat jejich „Černou desku“.

8. WALTER LURE & THE WALDOS – Wacka Lacka Loom Bop A Loom Bam Boo
… za to, že duch The Heartbreakers Johnnyho Thunderse ožil i v roce 2018. Walter Lure už je jediný přeživší té éry, ovšem ten starý přitažlivý punk mu stále jde od ruky jako v dobách, kdy spolu s Thundersem a Nolanem bourali všechny bary a feťácká doupata na světě.

9. THE SMASHING PUMPKINS – Shiny And Oh So Bright Vol. 1/LP: No Past No Future No Sun
… za to, že Billy Corgan konečně našel společnou řeč se svými dávnými parťáky a dokázal s nimi dát dohromady výbornou desku, která mlůe být startovním výstřelem k další činnosti této legendy.

10. AT THE GATES – To Drink From The Night Itself
… za to, že přichystali nejlepší deathmetalovou desku loňského roku. Možná se totéž čekalo od Memoriam či Deicide, ale At The Gates vyhráli o celou koňskou délku.

11. ELECTRIC BOYS – The Ghost Qard Diaries
… za to, že neztrácejí sílu ani motivaci i po třiceti letech existence a že na ústřední dvojici Conny Bloom – Andy Christell mělo působení v Hanoi Rocks každopádně pozitivní vliv.

12. NITRATE – Real World
… za to, že frontman současné sestavy Tigertailz Rob Wylde dokázal překročit stín své mateřské kapely a natočil s jinými parťáky skvělou AOR nahrávku.

13. Joe PERRY – Sweetzerland Manifesto
… za to, že i ve svých letech má co nabídnout a svým kytarovým, pěveckým i skladatelským umem dokáže školit mnohem mladší ročníky

14. DOGS D`AMOUR – In Vino Veritas
… za to, že Tyla dokázal vrátit své „Psy“ do hry a udělal to ve formě, která snese i ta přísnější kritéria jejich tvorby.

15. MANIC STREET PREACHERS – Resistance Is Futile
… za to, že přišli s deskou, která několik předchozích alb hravě zastíní. Nápady jim zatím nedocházejí, energie rovněž ne.

16. Lee AARON – Diamond Blues Baby
… za to, že odhodila až zbytečně heavymetalovou kýčovitost a vrhla se do stylu, který jí sluší nejlépe. Skrze blues odhalila tato Kanaďanka sama sebe.

17. WALKING PAPERS – WP2
… za to, že ukázali, že mix hard rocku, blues, punku, trocha grunge a alternativy může i v roce 2018 znít přitažlivě.

18. METAL CHURCH – Damned If You Do
… za to, že comeback, který nastartovali před pár lety, má svoje dosavadní vyvrcholení. A navíc se nezdá, že by jim měly nějak docházet síly.

19. HARDCORE SUPERSTAR – You Can`t Kill My Rock N`Roll
… za to, že navzdory různých negativním prognózám jim síly až tak úplně neubývají a za to, že jejich deska je opět zábavným podnikem.

20. GHOST - Prequelle
… za to, že i když ztratili něco ze své mystičnosti, získali pořádný hitový potenciál, který se jim daří zúročovat.

Kapela roku:
1. JUDAS PRIEST
… za jejich neskutečnou vytrvalost a naservírovaný skvělý nový materiál
2. IRON MAIDEN
… za ten strhující koncert v pražských Letňanech...
3. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA
... za to, že z odstrkávaného projektu, ošklivého káčátka, se vyklubala supernova rockového nebe
4. BEHEMOTH
… za to, že se z nich stává velká kapela, možná vůdčí postava další metalové generace.
5. THE SMASHING PUMPKINS
… za to, že se dokázali dát znovu dohromady a nahrát skvělou desku.

Skladba roku:
1. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA – Barcelona
… za to, že spojení hitovosti a energie nebylo dlouho tak přitažlivé
2. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Paralyzed
… za to, že tito Švédi složili další velmi důležitý hit jejich kariéry.
3. JUDAS PRIEST – Raising From Ruins
… za to, že i rok 2018 má svou novou „A Touch Of Evil“.
4. BEHEMOTH - Bartzabel
… za to, jakou majestátností tahle skladba ožila…
5. THE SMASHING PUMPKINS – Silvery Sometimes (Ghosts)
… za odlehčenou písničkovou formu Corganova grandiózního stylu.

Zpěvák roku:
1. Ronnie ROMERO (RAINBOW)
… za to, že po tom, co předvedl v 02 Aréně šel mráz po zádech
2. Alice COOPER
… za to, že v sedmdesáti zní stejně jako ve třiceti
3. Mike HOWE (METAL CHURCH)
… za to, že po létech mimo hudební scénu se loni definitivně dokázal vrátit v plné síle
4. Steve PERRY
… za tu podmanivou sílu jeho hlasu, která se léty nezmenšila.
5. Rob HALFORD (JUDAS PRIEST)
… za to, že ukazuje, že metalový bůh je stále jen jeden.

Kytarista roku:
1. Johnny DEPP (THE HOLLYWOOD VAMPIRES)
… za to, že asi nikdo nečekal, že Depp je takový střelec, který se neztratí ani vedle Joea Perryho.
2. Joe SATRIANI
… za to, že mezi jeho kytarový um a skladatelský potenciál se může klást rovnítko.
3. Richie FAULKNER (JUDAS PRIEST)
… za to, že je to on, kdo dnes táhne Judas Priest kupředu.
4. Jerry CANTRELL (ALICE IN CHAINS)
… za to, že díky jeho hře stále ještě ten duch grunge přežívá.
5. Kurdt VANDEHOOF (METAL CHURCH)
… za to, že tvorbu Metal Church drží jeho kytara sakra nahoře.

Basista roku:
1. Steve HARRIS (IRON MAIDEN)
… za to, že s vitalitou pětadvacátníka táhne koncerty Iron Maiden stále kupředu.
2. Paul GRAY (THE DAMNED)
… za to, že se spolu s ním do The Damned vrátil ten starý duch.
3. Rob Trujillo (METALLICA)
… kdyby za nic jiného, tak za toho Jožina z bažin prostě ano…
4. Nicky WIRE (MANIC STREET PREACHERS)
… za to, že krotí přílišné ambice frontmana Jamese Deana Bradfielda.
5. Robert DeLEO (STONE TEMPLE PILOTS)
… za to, že jeho basa tepe životem celých Stone Temple Pilots.

Bubeník roku:
1. Stet HOWLAND (METAL CHURCH)
… za to, že přestál rakovinu a žene Metal Church řádně dopředu.
2. Nicko McBRAIN (IRON MAIDEN)
… za to, že jak strojově přesný stále dokáže být.
3. Mike JUSTIAN (MADBALL)
… za to, že se v posledních letech stal motorem Madball.
4. Shannon LARKIN (GODSMACK)
… za to, že je to on, kdo drží při aktivitách Sullyho Erny Godmack nad vodou.
5. Andrew WHALE (MEMORIAM)
… za to, že nejlepší deathmetalový bubeník bude asi on.

Objev roku:
1. NITRATE
… za to, že natočili skvostnou AOR desku.
2. PLASTIC TEARS
… za to, že po letech se konečně prodrali do širšího povědomí.
3. WE SELL THE DEAD
… za to, že tahle superskupina dává smysl.


Zklamání roku:
1. Opět velké množství úmrtí muzikantů, kteří ještě měli co nabídnout… (každý nechť si doplní sám)
2. Některé kapely hrají na příliš na jistotu
...za to, že například Disturbed, Sevendust, Godsmack či Reef přišli s deskami, které mohly být vzrušující, ale nejsou.
3. Vše jede ve starých kolejích
… za to, že se opět neobjevilo nic, co by dokázalo nakopnout masy. Kdy už, ksakru?

Osobnost roku:
1.Bruce DICKINSON (IRON MAIDEN)
… za to, jakým způsobem zvládl letňanský koncert.
2. Billy CORGAN (THE SMASHING PUMPKINS)
… za to, že své ego podřídil dobru kapely a vrátil do hry staré spoluháče.
3. Ian GILLAN (DEEP PURPLE, THE JAVELINS)
… za to, že nahrál desku s kumpány, se který před pětapadesáti lety začínal.
4. Joe PERRY (AEROSMITH, HOLLYWOOD VAMPIRES)
...za to, že má stále rozběhnuto několik projektů.
5. Lizzy BORDEN (LIZZY BORDEN)
… za to, že si pevně stojí za konceptem své staré kapely