HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

SABU - Banshee


Kariéra amerického zpěváka Paula Sabu patří k tajemným legendám rock n`rollu. Pomiňme, že vytvořil hudbu k legendárním seriálů devadesátých let Beverly Hills 90210 a Pobřežní hlídka, pomiňme i spolupráci s hvězdami první kategorie Davidem Bowiem či Alicem Cooperem, zaměřme se pouze na jeho vlastní tvorbu, která je dosti spletitá, že se v ní dost dobře nevyznají ani skalní fanoušci. Možná i proto, že dvě nejlepší díla vytvořil pod názvy kapel Kidd Glove a Only Child, ..více

[recenze]

[15.01.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Desed, Vladimír Juno Valter (APLAUS PRO DVA) - Múzy jsou jako kočky, mazlí se s tebou pouze tehdy, kdy sami chtějí


Na procházku „syrovým, nepřikrášleným vesmírem akustického indie folku“ zvou debutovou desku projektu Aplaus pro dva kytarista Vladimír Juno Valter a zpěvák Desed, kteří dali dohromady jedenáct obyčejně fascinujících příběhů. Jak je patrné z následujících řádků, vznik téhle desky je dvanáctým, podobně okouzlujícím příběhem. A jelikož mohutný aplaus patří bez rozdílu oběma muzikantům, přijměte pozvání k povídání s dvojicí, jejíž osobitá spolupráce u mě velmi vážně kandiduje na tuzemské album roku...více

[rozhovory]

[14.01.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]


APLAUS PRO DVA - Aplaus pro dva


To, že svébytná poezie Deseda dokonale funguje ve chvíli, kdy dostane hrubý a syrový hudební doprovod, je dostatečně zmapováno jednak díky formaci Dark Gamballe, jednak zásluhou projektu Trny & Žiletky. Co se bude dít, když Desedovo obratné žonglování se slovy dostane decentnější zvukový kabát, ukazuje debutové eponymní album projektu Aplaus pro dva, v němž se Desed spojil s Vladimírem Juno Valterem a jeho akustickou kytarou, a výsledkem je jedinečná kolekce intimně laděného akustického folk-rocku,..více

[recenze]

[14.01.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


Redaktorská bilance roku 2022 - Radek Neuman


Obecně silný rok a menší renesance pro deathcore. Parádní desky, neskutečné výkony muzikantů. Ještě zmíním další skvělé kousky, které se do desítky nevyšly (seřazeno abecedně): Animals as Leaders - Parrhesia, Darko US - Oni, Elder - Innate Passage, Rammstein - Zeit, The Devil Wears Prada - Color Decay, The Gloom in the Corner – Trinity. No a ještě respekt za Ozzyho, Megadeth nebo Scorpions, ale nejsem cílovka. ..více

[ankety]

[13.01.2023]

[Radek Neuman]

[4 komentáře ]


SOMEWHERE PLACE - Pinsnowlande


Velmi příjemné překvapení si pro powermetalové fanoušky nachystal ruský hudebník Maxim Novikov. Album "Pinsnowlande", které v závěru roku vydal jako prvotinu svého projektu Somewhere Place, je vypiplaným a zcela profesionálním dílem, přestože oficiálně v kapele figuruje pouze Maxim. Ten je schopný zastat několik nástrojů, úspěšně si pohlídat zvukovou produkci a ještě si pro radost zapět ve sborech. Na hlavní pěvecký post ale potřebuje někoho jiného, což ruský umělec vyřešil lišácky, ..více

[recenze]

[13.01.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PUHDYS - Abenteuer - Das Jubiläumsalbum


Kapela nijak nepolevovala na tempu, v roce 2006 se objevilo na trhu druhé pokračování koled pro vánoční nezmary „Dezembernächte“, které sponzoroval T-Mobile a bylo k mání jen na jeho pobočkách. Kdo to potřeboval vidět naživo, mohl zakoupit i DVD. V následujícím roce proběhlo i několik obřích koncertů s Karat, Silly a Veronikou Fischer se symfonickým orchestrem v zádech, z kterého bylo pořízené double DVD „Ostrock In Klassik“. Puhdys se připravovali na oslavy čtyřicátého výročí existence souboru, ..více

[recenze]

[12.01.2023]

[Jirka Lulek]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SODOM - Persecution Mania


Debutové album Sodom nevyšlo podle představ. Kapela byla posuzována jako laciný klon Venom, a to nikoli neprávem. Navíc si vybudovala pověst problémového alkoholického spolku, se kterým není moc dobré spolupracovat. Jenže brzy po vydání prvotiny se odehrály věci, které pohled na začínající německou smečku razantně změnily. Zaprvé bylo opět nutné zlanařit nového kytaristu, když Michael Wulf alias Destructor prchl k daleko zajímavějším krajanům Kreator. Jak se ukázalo, tato zprvu nepříjemná skutečnost ..více

[recenze]

[12.01.2023]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FIREBALL - 1984


Ačkoliv námět titulní skladby aktuálního alba zlínských Fireball odkazuje k Orwellovi, podprahová zpráva, kterou „1984“ sděluje, podtrhuje to, čím se Fireball rozhodně netají, a co jasně řekla i osm let stará nahrávka „Wake Up“. Kapela se ráda pohybuje v letech, kdy rocková scéna zažívala obrovský rozmach, letopočet zvěčněný na obalu by bylo klidně možné i o nějakou číslici srazit o nějaká rok zpět, abychom se dobrali ještě přesnější časové reality. A i když se kapela ve své autocharakteristice ohání moderním soundem, ..více

[recenze]

[11.01.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Redaktorská bilance roku 2022 - Jan Skala


Už několik let se dá mluvit o tom, že rocková scéna žije hlavně ze své podstaty. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že všechno zásadní bylo vymyšleno v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech a dnes se vše sune samospádem až ke stádiu klinické smrti. To není až tak docela pravda, stále vznikají nové kapely, které dokáží být vzrušující a přinášet dobré nahrávky, ovšem na druhou stranu nelze zpochybnit fakt, že pravé rockové mistrovství stále spočívá na bedrech starých mistrů,..více

[ankety]

[11.01.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


Redaktorská bilance roku 2022 - Tomáš Marton


Rok se s rokem sešel a přišel čas na další bilanci. Desek vyšla hromada, mnoho z nich velmi dobrých, do svého výběru jsem se nicméně snažil vybrat ty, které pro mě mají speciální hodnotu. Jinak by mohl být seznam třeba i dvojnásobný. Věřím, že i vy jste slyšeli spoustu skvělých nahrávek, které jste si pořádně užili. Klidně mi své "top" napište do komentáře. Především vám ale přeji co nejlepší rok 2023. A zde již mé nejoblíbenější desky uplynulého roku:..více

[ankety]

[10.01.2023]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]


NOFX - Double Album


NOFX končí, tedy alespoň podle slov zpěváka Fat Mikea se kapela má v nejbližších měsících odebrat na odpočinek. Poslední koncert, sbohem a šáteček. A proč vlastně ne? Hrají čtyřicet let, vydali pěknou řádku desek a jejich stylová studnice není nevyčerpatelná. Nejsou kapelou geniálních skladatelů, jsou spíše dělníky žánru, kteří vždy stáli po boku věrných souputníků Bad Religion, jimž se také nepovedlo vylétnout k výšinám. K tomu byli předurčeni jiní, Green Day, Blink-182 či The Offspring, ..více

[recenze]

[10.01.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Creedence Clearwater Revival


Půl století. Padesát let… Když to člověk takhle čte, vypadá to jako neuvěřitelně dlouhá doba. Jenže když si poslechnete skladby od americké kapely Creedence Clearwater Revival, rozhodně nezní nějak zvlášť opotřebovaně a přitom je to právě padesát let, co tahle parta řekla své poslední slovo. Její frontman John Fogerty je stále hudebně činný, vydává alba, jezdí turné a jeho někdejší spoluhráči basista Stu Cook a bubeník Doug Clifford oživují někdejší slávu v rámci projektu Creedence Clearwater Revisited...více

[recenze]

[09.01.2023]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2022 - Petr Štěpnička


Při hodnocení té které hudební sezóny lze považovat za úspěch, pokud se během roku vyskytne větší počet nahrávek, jejichž životnost neskončí s napsáním recenze a dokonce ani s nástupem let dalších. Alba, u nichž existuje vysoká pravděpodobnost dlouholetého setrvání v hudební knihovně a častým návratům k jejich obsahu. Měřeno tímto pohledem, můžeme uplynulý rok považovat nikoli za přelomový, ale určitě povedený a při zpětném ohlédnutí vyvolávající spokojený úsměv...více

[ankety]

[09.01.2023]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]


DEAD CROSS - II


To, že se zpěvák Mike Patton stal rockovou hvězdou, je tak trochu zázrak, hříčka přírody. Když jako součást Faith No More vstoupil na konci osmdesátých let do hitparád jako sotva dvacetiletý mladík, byl nepopsaným listem, někým, kdo nazpíval revoluční singl „Epic“ a o jeho skutečném hudebním rozměru se nevědělo zhola nic. S Faith No More prožil následující léta na výsluní pozornosti, neboť kapela se po světě svezla s nejžhavější hudební akvizicí Guns N`Roses. ..více

[recenze]

[08.01.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


TOTAL THRASH - The Teutonic Story


Dokumentů, popisujících thrash metal jako jedinečný hudební fenomén, vzniklo již několik. Jenže většinou v nich byly opěvovány americké spolky, evropským se režiséři věnovali spíše okrajově. Přitom minimálně německá scéna bují vlastní bohatou historií a nabízí nepřeberné množství kvalitních thrashmetalových interpretů. Všiml si toho i německý režisér Daniel Hofmann, který se situaci rozhodl jednou provždy změnit. Na svět se vyklubal dokumentární snímek ..více

[Filmový blog]

[08.01.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


WINTER - Fire Rider


Takhle to dopadá, když nevíte, kdy je nejvyšší čas přestat… V roce 2021 vydal Marcus Winter, který do názvu svého projektu vetknul vlastní příjmení, album „Pale Horse“, jež natáhl na pětasedmdesát minut. Poté věnoval energii na dokončení výběrovky „Looking Back“, kterou představil na přelomu loňského jara a léta (a opět překročil hodinu hracího času) a už na podzim nabídl novou řadovku „Fire Rider“, kterou (zcela zbytečně) našponoval na sáhodlouhých sedmdesát osm minut. Markus zastal většinu nástrojů, ..více

[recenze]

[07.01.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Listování : << < 105 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08607 sekund.