HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

ELECTRIC CALLBOY - Tekkno


Eskimo Callboy se po neslavné „Rehab“ rozloučili se zpěvákem „Sushim a začaly velké změny. Příchod vokalisty Nica přinesl čerstvý vítr, čisté výšky, změnu názvu a pojetí kapely. Z Electric Callboy se rázem stala internetová senzace, která zaplavila hitem „Hypa Hypa“ kdejaký reakční kanál na Youtube. Vymazlená produkce spolu s geniálním spojením corových prvků a taneční hudby byla jen odrazovým můstkem k novému albu „Tekkno“. ..více

[recenze]

[21.09.2022]

[Radek Neuman]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


BLOODBATH - Survival Of The Sickest


Je těžké vymyslet v ranku starosvětského death metalu něco nového. Definice jsou pevně dané už více než třicet let, od časů, kdy vyšla první alba Death a kdy v mrazivé Skandinávii vyrašil první výhonek smrtícího kovu v podobě Entombed, Dismember, Grave nebo Unleashed. Na začátku devadesátých let byla tato hudba na vrcholu posluchačského zájmu i na svém tvůrčím zenitu. I když v dalších letech byla dotažena takřka k dokonalosti a vyšla nejlepší stylová alba,..více

[recenze]

[20.09.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


GRAVESHADOW - The Uncertain Hour


Američtí Graveshadow prožili čtyři rušné roky od poslední desky, neboť je potkalo personální zemětřesení. V kapele zůstali jen kytaristé William L. Waleker a Aaron Robitsch, kteří našli nové parťáky a pokračují tam, kde minule skončili. Graveshadow se doposud prezentovali zajímavým mixem amerického hevíku s gotikou a melodeathem a jejich třetí nahrávka v tom pokračuje.

Úvodní „Soldier Of 34“ začne přesně v tomto stylu...více

[recenze]

[20.09.2022]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


EDENBRIDGE - Shangri-La


Při systematickém budování svého vlastního světa našli rakouští Edenbridge na svém jedenáctém albu i jeho ideální pojmenování. Shangri-La, od okolního světa izolovaná utopická země, v níž existuje neustálý mír a štěstí, v podstatě velmi přesně vystihuje postavení kapely na metalové scéně. Ne snad, že by Edenbridge zanevřeli na jakýkoliv vývoj, je zjevné, že autorská Lanvallova matrice je v podstatě od debutu sice nezaměnitelná, nicméně jeho schopnost napsat líbivě košaté a dějově bohaté kompozice..více

[recenze]

[19.09.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


OLYMPIC - Bigbít


Na to, že Olympic působil na scéně už dvacet let, zažíval v polovině osmdesátých let hektické období. V době, kdy se to hemžilo zákazy a rocková hudba ještě nebyla řazena k oficiální kultuře (i když debutová alba měli na trhu jak tuzemští Citron, tak slovenská Tublatanka), Olympic dostal zelenou a mohl koncertovat a natáčet alba dle libosti. Proto chrlil desky každý rok. Takže uběhlo dvanáct měsíců od vydání „Kanagomu“ a Supraphon ve svých prodejnách nabízel další počin se jménem Jandovy kapely...více

[recenze]

[19.09.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Max CAVALERA (SOULFLY) - Totem má tajný recept z osmdesátých let


Max Cavalera je jedna z největších legend tvrdé a agresivní metalové hudby. I když neokupuje přední příčky všemožných hitparád, to, co udělal za bezmála čtyřicetiletou kariéru, mu nikdo neodpáře. Ať už to bylo v rámci Sepultury nebo posléze v Soulfly, vždy dokázal každou novou deskou vzbudit vlnu pozornosti. Nejinak je tomu i teď, když vypustil nové album „Totem“. To jej pocitově vrací do dob, kdy vylezl se Sepulturou z brazilského undergroundu a začal se sápat po vrcholcích světové scény. ..více

[rozhovory]

[18.09.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


SOULFLY - Totem


Očekávat, že by se někdy Max Cavalera vrátil do pozice, jakou měl v devadesátých letech, kdy vylétl na vrchol světa na křídlech Sepultury, aby svou kapelu opustil a postavil si Soulfly, by bylo bláhové. Se Sepulturou vytvořil velice specifickou podobu latinsko-amerického metalu, od kanálních death/thrashových začátků se dostal až do pozice světové jedničky extrémního metalu. Od alba „Beneath The Remains“ po slavný ethno experiment „Roots“ neměla kapela na poli tvrdého metalu konkurenci ..více

[recenze]

[18.09.2022]

[Jan Skala]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FORTIS VENTUS - Vertalia


Více než šest let trvalo řecké partě Fortis Ventus, než se dopracovala k debutovému albu. Možná za to může fakt, že po rozkolu z důvodu odlišných pohledů na tvorbu kapely v roce 2017 zůstalo ústřední duo, klávesista George Halliwell a zpěvačka Nancy Mos, bez parťáků. Do současné doby se jim podařilo ulovit pouze Gregoryho Koilakose, jenž se ujal kytary i baskytary, a tak bicí party na debutu si museli Fortis Ventus obstarat hostovsky. Možná za to může skutečnost, že hudba Fortis Ventis není kdovíjak originální..více

[recenze]

[17.09.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Václav VOTRUBA - Vencova zašívárna I.


Václav Votruba je renesanční chlapík, který se zabývá mnoha kreativními činnostmi. Můžete ho znát jako hudebníka z doom metalových After Rain, gothic metalových Dark Angels, či z In The River (dříve The River Of The Lost Souls). Působí jako copywriter a fotograf. Dříve se věnoval i publicistice a stál u zrodu našeho webu. V neposlední řadě je Václav Votruba spisovatel, který se věnuje hororové tvorbě ("Šumavský děs", "Na pokraji"), sérii "Knihy kovu", mapující český metal, ..více

[recenze]

[17.09.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PARKWAY DRIVE - Darker Still


Každý, kdo slyšel minulou desku Parkway Drive, musel počítat s tím, že kapela se vydala do naprosto odlišných končin. Pryč jsou frenetické tracky plné změn, masivních breakdownů a permanentního growlu. Živočišnost, živelnost a energie australských kluků se v posledních let proměnila na šlapavé písně ve středním tempu s důrazem na živou produkci a experimentování s instrumentální i vokální stránkou. „Darker Still“ jde v tomhle ještě dál. ..více

[recenze]

[16.09.2022]

[Radek Neuman]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


SPLINTERED THRONE - The Greater Good of Man


Portland je americké město, nacházající se ve státu Oregon, kdesi na severozápadě USA. Krom thrasherů Toxic Holocaust a současného kytaristy Kiss Tommy Thayera si málokdo vybaví další reprezentanty, kteří mají kořeny v této oblasti. Jedním z nich je kapela Splintered Throne, která na západním pobřeží v minulých více jak deseti letech nevynechala žádný klub . Kapela si tu pomalu, ale jistě vydobyla pozici na místní scéně a ve vlastní režii vydala studiová alba „Octagon“ a „Redline“, a živý záznam..více

[recenze]

[16.09.2022]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MEGADETH - Peace Sells... But Who`s Buying?


I když debut „Killing Is My Business… And Busíness Is Good“ měl k dokonalosti daleko a připsat se mu na rozdíl od metallicovské „Kill`Em All“ nedá ani stylotvorná hodnota, Megadeth si s ním na rozvíjející se metalové scéně udělali slušné jméno. „Bylo nám jasné, že se něco změnilo. Přicházeli jsme na různá místa, do klubů, na večírky, do restaurací a najednou se k nám chovali jinak,“ popsal Dave Mustaine návrat z turné na podporu debutové desky, „musím přiznat, že byl skvělý pocit,..více

[recenze]

[15.09.2022]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PUHDYS - Sturmvogel


Třetí studiové album Puhdys je pojmenováno „Sturmvogel“ (Bouřňák, podle druhu mořského racka) a hned úvodní song shodného názvu je zásahem do černého. Hard rockový nářez ve stylu Deep Purple/Uriah Heep nemá chybu a i po zvukové stránce je znát, že studioví technici, kteří dříve do berlínského studia jen chodili odkroutit směnu, přece jen něco pochytili. Tak skvěle agresivní zvuk zkreslených kytar ve východním bloku nikdo neměl a když zabublají hammondy Petera Mayera,..více

[recenze]

[15.09.2022]

[Jirka Lulek]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


LILLIAN AXE - From Womb To Tomb


Postavíte-li vedle sebe eponymní debutové album Lillian Axe s deskou „Days Before Tomorrow“, kterou kapela vydala před deseti lety a jež se dlouhou dobu tvářila jako studiové finále party Steva Blaze, jen těžko byste bez znalosti věci došli k závěru, že se jedná o muziku pocházející z jedné autorské dílny. Měnilo se hudební klima, měnili se muzikanti, měnily se i principálovy chutě, takže nemůže být žádným překvapením, že se Lillian Axe během téměř čtvrtstoletí propracovali k jinému výrazu, který spojovala jen Blazeova..více

[recenze]

[14.09.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


Pat TRAVERS - The Art Of Time Travel


Je to neuvěřitelné, ale o tom, že chce být kytaristou, se Pat Travers rozhodl už v šedesátých letech. Údajně ve chvíli, kdy navštívil koncert Jimiho Hendrixe, jehož hra mu učarovala natolik, že hned druhý den vzal kytaru do ruky. A od té doby dokázal mnoho. Nikdy neprodával velké množství desek, neplnil největší stadiony světa, ale fakt, že jej jako jeden z největších vlivů citují Kirk Hammett (Metallica) nebo Paul Gilbert (Mr. Big) má velkou váhu. Stejně jako to, že tento Kanaďan má po světě mnoho oddaných fanoušků,..více

[recenze]

[14.09.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Ozzy OSBOURNE - Patient Number 9


Ještě před rokem se jevilo jako čistá utopie, že Ozzy Osbourne vydá novou desku. I když zprávy z jeho tábora toto naznačovaly, člověk se je za ta léta naučil brát s rezervou, protože skutečně „poslední“ turné bylo naplánované už před třiceti lety, po vydání slavné „No More Tears“, a nakonec Madmana musel z pódia stáhnout až covid. Ovšem nebýt toho a Ozzyho velkého strachu z této choroby, možná by nová deska skutečně nebyla. „Kdybych to chytl, tak to nepřežiju,“ svěřil se se svými obavami Osbourne..více

[recenze]

[13.09.2022]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


PRETERIST - Blood Moon Rising


"Preterismus, křesťanský eschatologický pohled, interpretující některá nebo všechna proroctví Bible jako události, které se již staly." Tak praví Wikipedie a mě napadá, proč by někdo po tomto zvláštním směru pojmenoval svoji kapelu. Na druhou stranu, pokud funguje hudba, je vlastně jedno, pod jakou tematickou záminkou vzniká (samozřejmě pokud se nejedná o nějaký extremismus či kázání pomýlených bludů). Hudebník Simon J. Kok se narodil v Holandsku, pak přesídlil do Finska, ..více

[recenze]

[13.09.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 119 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1151 sekund.