HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

LAST DAYS OF EDEN - Butterflies


Od Last Days Of Eden je velmi sympatické, že se svým čtvrtým řadovým albem (počítat mezi řadovky z počátku roku vydanou instrumentální verzi předchozí desky „Chrysalis“ netřeba) „Butterflies“ hned na první pohled jasně deklarují, o co v jejich hudbě jde. Křehkost a zasněnost evokuje pohádkový námět na obalu i název desky, který v metalovém světě, kde se to obvykle hemží různými příšerami, či válkami zní přímo étericky. A přesně taková je hudba Last Days Of Eden,..více

[recenze]

[25.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


YE BANISHED PRIVATEERS - A Pirate Stole My Christmas


Pokud ve Vánocích nevidíte jen nákupní šílenství a stres, může se tato doba stát obdobím, ve kterém atmosféra klidu a míru dokáže v leckom probudit duši malého dítěte, díky čemuž řada tvrďáků najede dočasně místo ostrých tvrdých tónů na vlnu všelijakých „Rolniček“ a podobných vánočních šlágrů. Pokud snad hledáte kompromis, spojující metalový výraz s vánočními melodiemi, najdete dnes už řadu desek, které tyto dva světy velmi obratně spojují. A pak se najdou tací, kteří se vám Vánoce pokusí ukrást…..více

[recenze]

[24.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: -/10]


Steve PERRY - The Season


Ikonický zpěvák hvězdy amerického AOR Journey Steve Perry kašle na všechny zákonitosti showbyznysu. Jak si jinak vysvětlit, že obrovský úspěch, který v osmdesátých letech dosáhl s klasickými alby Journey dnes nechává daleko za sebou. Není to poprvé. Když Journey byli v první polovině osmdesátých let na vrcholu slávy a prodávali každé své desky miliony kopií, rozhodl se Perry pro sólovou dráhu. Ke kapele se vrátil, ovšem jen proto, aby nazpíval v roce 1986 desku „Raised On Radio“ a na pár let zase zmizel. ..více

[recenze]

[24.12.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MANOWAR - Warriors Of The World


Pauzy mezi studiovými deskami Manowar se neustále prodlužovaly. Kapela se to snažila kompenzovat vydáváním různých neřadových nahrávek. Během šesti let vzniklo nepřeberné množství všelijakých výběrů, singlů, splitek či živáků, z nichž určitě stojí za zmínku úplně první živé album kapely "Hell On Wheels - Live". Na klasickou studiovou desku si fanoušci museli počkat až do července roku 2002, kdy se na pultech obchodů objevilo album "Warriors Of The World". ..více

[recenze]

[23.12.2021]

[Moloch]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NIRVANA - In Utero


I když spory uvnitř Nirvany vlivem Cobainova nevypočitatelného chování byly veliké a Grohl s Novoselicem se cítili odsunuti na druhou kolej, dokázala kapela na chvilku polevit a nechat všechny problémy za dveřmi studia, kam se vypravila v únoru 1993, aby vypotila plnohodnotného nástupce megašlágru „Nevermind“. Cobain stále trval na tom, že se album bude jmenovat „I Hate Myself And I Want To Die“, ale pro tento název už nenacházel podporu ani uvnitř kapely. Rozhodl se tedy nechat věci chvilku uležet… ..více

[recenze]

[23.12.2021]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


LIBERATE - Roma Aeterna


Určit, na čí konto připsat výrok „Alea iacta est“ by neměl být tak složitý úkol, ale povědomost třeba o tom, z jakého důvodu si ženy v Kartágu holily hlavy, či jak významný vliv mohla mít dcera krále Servia Tullia na vládu v Římě, už nemusí být zdaleka tak obvyklá. Ne, že by sokolovští Liberate působili jako encyklopedie a tato tajemství přímo odhalili (i přes český překlad textů v bookletu je třeba trochu zapátrat), nicméně jejich orientace na reálnou historii (na jaké období Liberate aktuálně míří..více

[recenze]

[22.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


WONDERS - The Fragments Of Wonder


Italská melodická scéna není mezi posluchači proslulá jenom bujarým symfonickým power metalem, ale také autory, kteří do své tvorby přimíchávají tu menší, tu větší dávku progu. Za všechny jmenujme kapely Vision Divine, Secret Sphere, Hollow Haze, DGM, nebo také pozoruhodný spolek Even Flow. Právě kmenoví muzikanti této formace, v čele s bratry Lunesuovými, stojí za vznikem formace Wonders. A protože byl do sestavy přizván také všeuměl Bob Katsionis či stále více protežovaný zpěvák Marco Pastorino..více

[recenze]

[22.12.2021]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RAGE OF LIGHT - Redemption


Stylové zařazení Rage Of Light musí u spousty metaláků budit rozpaky. Švýcaři o sobě hovoří jako o trance metalové kapele. Kořeny uskupení sahají do roku 2007, nicméně první krůčky přišly až o hodně později. EP "Chasing a Reflection" v roce 2016 a hromada singlů vyústily v debutovou desku „Imploder“ (2019) vydanou u Napalm records. Kapele tehdy vládl hlas Mellisy Bonny, která však odešla kvůli hromadě dalších skupin a projektů (Ad Infinitum, Malefistum, The Dark Side Of The Moon, Warkings atd.). ..více

[recenze]

[21.12.2021]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


ETERNITY´S END - Embers Of War


Power/progová kapela Eternity´s End je zajímavá z několika důvodů. Stojí za ní hudebníci, kteří se zpravidla věnují jiným žánrům, nežli (převážně) pozitivně laděným tónům. Pak je zde brazilský zpěvák Iuri Sanson, jenž si udělal jméno v kapele Hibria, na kterou někteří fanoušci melodického metalu vzpomínají dodnes. Hlavně však stála za hřích hudba prvních dvou studiovek „The Fire Within“ a „Unyielding“, na nichž se parta kolem kytaristy a skladatele Christiana Münznera..více

[recenze]

[21.12.2021]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


PERSONA - Animal


Persona má zajímavou historii i stylový vývoj. Dá se o ní hovořit jako o mezinárodní kapele, protože v jejím středu je Srbka, Tunisané a Němci. Původně kapela sídlila v Tunisku a krom zpěvačky Jeleny Dobrič byli všichni členové z této severoafrické země. Časem skupina přesídlila do Německa a změnila sestavu. Persona začínala jako klasická melodicko-metalová kapela. Prvky gotiky, symfonického metalu a dokonce i progu se jí dařilo zkombinovat na debutu „Elusive Reflections“...více

[recenze]

[20.12.2021]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


JOHNNY THUNDERS AND THE HEARTBREAKERS - L.A.M.F.


Když se řekne starý punk, každému okamžitě naskočí asociace se Sex Pistols. Tito Britové jsou nejviditelnějším symbolem punkové revolty druhé poloviny sedmdesátých let a jejich jediné album „Never Mind The Bollocks… Here`s The Sex Pistols“ bývá citováno jako nesmrtelná klasika tohoto pokleslého žánru. Ovšem Johnny Rotten a jeho parta nebyli jediní a už vůbec ne první. Polemiky, zda byli právě oni skuteční pankáči (nepochybuje se vlastně jen o Sidu Viciousovi) ..více

[recenze]

[20.12.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Ron Young (LITTLE CAESAR) - Po aféře s Geffen jsme se scházeli tajně v garáži


Mezi řadou fanoušků americké blues/hard rocku mají Little Caesar výsadní postavení, které si vybudovali zejména dvojicí první alb na začátku devadesátých let. Kapela sice nezažila světový průlom a nečekaly ji vyprodané stadiony, přesto se dnes těší takřka legendárnímu postavení. I proto, že složitá devadesátá léta prožila v ústraní a v časech, kdy doba začala podobně laděné hudbě znovu přát, vydávala další alba. Dvanáct let starou nahrávku „Redemption“ teď připomíná novým vydáním...více

[rozhovory]

[19.12.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


HULKOFF - Ragnarök


Pokud byste dosud neměli čest se sólovou tvorbou švédského samorosta Hulkoffa (plným jménem Kurt Pär Einar Hulkoff, ale všimnout jste si ho mohli i pod pseudonymem Payre Hulkoffgarden, či Pärka Kankanranta) a při pohledu na seznam jeho současných či minulých působišť, ve kterých se objevují například Atomkraft, The Storyteller, či Viperine, váháte, co vlastně od jeho aktuální novinky čekat, název „Ragnarök“ by mohl leccos signalizovat. Byť na desku heavy metalové a zlehka snad i power metalové vlivy občas zabloudí, ..více

[recenze]

[19.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jiří URBAN (ARAKAIN) - Popularita za socialismu neznamenala vůbec nic


Když se budeme zajímat o nejdůležitější tuzemská alba na poli rockové a metalové hudby, vždycky narazíme i na „Thrash The Trash“ od Arakainu. Tahle deska definovala v roce 1990 tuzemský thrash metal a nabídla jej v kvalitě srovnatelné se zahraniční produkcí. Tehdy vyšla pouze na vinylu, v dalších letech spatřila světlo světa na CD pouze v anglické verzi „Thrash!“ nebo na dvojalbu spolu se „Schizofrenií“...více

[rozhovory]

[18.12.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


CORONATUS - Atmosphere


Coronatus je zajímavá kapela. A to se dá říci v dobrém i špatném. Existuje přes dvacet let a jejím velkým koníčkem je střídání sestavy. To je možná i jeden z důvodů, proč Coronatus nikdy nevkročili do „první metalové ligy“, přestože celou kariéru vydávají u Massacre records. Za posledních patnáct let stihli vydat deset studiových desek, nedá se tedy říci, že by se nesnažili. Jenže prakticky všechny dostávaly velice průměrná hodnocení, žádná sláva. Co je pozitivní? Že to nevzdali...více

[recenze]

[18.12.2021]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SORCERESS OF SIN - Constantine


Zdá se, že taktika „řekni toho co nejvíc, když máš co říct“ britským Sorceress Of Sin dokonale vychází. Kapela vznikla v loňském roce, hned stihla vydat prvotinu „Mirrored Revenge“, během letošního léta vypustila album „Constantine“, které díky své více než hodinové délce napovídá, že parta kolem zpěvačky Lisy Skinner toho má na srdci celkem dost, což podtrhuje fakt, že v této době by již mělo vznikat dílo třetí. Podstatné pro takovou kadenci je především to,..více

[recenze]

[17.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SWALLOW THE SUN - Moonflowers


Swallow The Sun mají pověst kapely, která nikdy nenatočila špatné nebo průměrné album. Vždy přišli s přinejmenším zajímavou a nadstandardní nahrávkou. Rovněž platilo, že se postupně rozvíjejí a nebojí se přicházet s novými prvky své muziky. Minulá deska „When A Shadow Is Forced Into The Light“ byla famózní a bylo jasné, že její nástupce to bude mít těžké. „Moonflowers“ má (stejně jako její předchůdce) osm skladeb a dvaapadesátiminutovou délku. Rovněž prakticky rovnocenně vám bude po poslechu připadat, ..více

[recenze]

[17.12.2021]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Listování : << < 152 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.05467 sekund.