HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

KALEDON - Legend Of the Forgotten Reign - Chapter VII: Evil Awakens


Bývaly doby, kdy člověk při spuštění hudby italských Kaledon věděl, co dostane. Tu lépe provedený, jindy o trochu méně, každopádně vždy cejchovní power-speed metal. Tyto časy jsou, zdá se, definitivně pryč. Ne že by se Jihoevropané úplně vzdali rychlomelodických kliček, od předešlého alba „Carnagus: Emperor Of The Darkness“ se ale zásadně změnila skladatelská strategie. Celkový výraz se zhutnil a ztěžknul, došlo k serióznímu šmajchlování s progem, přičemž tento směr pokračuje i na letošní novince...více

[recenze]

[07.10.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


THE MARS VOLTA - The Mars Volta


Velice zajímaví a svým způsobem i vlivní byli The Mars Volta. Už jen tím, jaký přerod udělali v době svého vzniku - obě hlavní osobnosti byly spojovány s post-hardcorovými At The Drive-In a pod hlavičkou The Mars Volta představili v podstatě odlišnou hudbu. Méně agresivní, méně punkovou, založenou na mnohem progresivnějším základu, který zdůrazňoval práci s melodiemi, a zejména atmosférou jako takovou. Jestliže v At The Drive-In se Cedric Bixler-Zavala a Omar Rodriguez-López představili j..více

[recenze]

[07.10.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 4,5/10]


MEGADETH - Countdown To Extinction


Dave Mustaine dobře věděl, že s „Rust In Peace“ se Megadeth dostali na nový vrchol. Na takový, na jaký dosud ani nedokoukli, při vší úctě ke starším albům se na „Rust In Peace“ z Megadeth stala velké kapela. To se Mustaineovi zalíbilo, ale pozice, z níž oslovuje i jiné než žánrové fanoušky, vyžaduje zcela jinou disciplínu než post dravé štiky v thrashmetalovém rybníčku. Jelikož kapelník i basista David Ellefson zatáhli v nadužívání drog za záchrannou brzdu už kolem alba „So Far, So Good… So What?“, ..více

[recenze]

[06.10.2022]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


PUHDYS - 10 Wilde Jahre


Obal desky „Wilde Jahre“ trochu klame tělem. Uvedené letopočty 1969 – 1979 by leckoho mohly uvést v omyl, jen však odkazují na skutečnost, že se Puhdys na scéně pohybují jednu dekádu, nicméně máme co do činění s šestým studiovým albem.

Hypnotický rytmus a dusající basa, podpořená úspornými riffy kytar, jakési spojení psychedelického hard rocku a space rockových kláves s kapkou progrese..více

[recenze]

[06.10.2022]

[Jirka Lulek]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUMERLANDS - Dreamkiller


Pensylvánci Sumerlands jsou určitým prototypem kapely, která se snaží soudobá pravidla hudebního byznysu postavit na hlavu a ukazují modernistům, že staré pořádky nebyly úplně od věci. Přijít až šest let po debutu, který zabírá jen něco málo přes půl hodiny, s druhým albem, jež je jenom o chlup delší, příliš nezapadá do soudobých teorií, že v přetlaku, jenž na scéně panuje, je třeba nenechat fanouška vychladnout. Vsadit na zvuk a atmosféru, jež ideálně zapadá do osmdesátých let jako do peřinky, a přitom se spolehlivě vyhnout jakémukoliv náznaku retra,..více

[recenze]

[05.10.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


STRATOVARIUS - Survive


Téma přežití je v poslední době velmi aktuální a stává se vítaným soustem pro umělecké okruhy. Je jedno, zdali se zabýváte poetickým existencialismem nebo power metalem, šťavnatý potenciál je k dispozici úplně pro všechny. Nepohrdli jím ani finští Stratovarius, kteří od prvních zmínek o novince „Survive“ hrozí vztyčeným prstem, počínaje singlovými malůvkami, přes texty, až po samotnou hudbu. Nezbývalo než doufat, že pověstná skladatelská lehkost Finů nebude nijak ohrožena..více

[recenze]

[05.10.2022]

[Petr Štěpnička]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THE HALO EFFECT - Days Of The Lost


Melodický death metal je dnes jedním ze stěžejních stylů tvrdé hudby, a ačkoliv vykazuje velkou životaschopnost, s postupujícími léty se v něm hromadí stále více klišé. V polovině devadesátých let to bylo jinak. Když s takto laděnými díly přišli At The Gates, Carcass, nebo finští Sentenced vydali přelomové dílo „Amok“, zdálo se jako skvělý nápad spojit klasický death metal s melodickými kytarovými vyhrávkami jako z dílny Iron Maiden. Jenže postupem času se z toho stala norma, šablona, kterou začalo využívat obrovské množství kapel, ..více

[recenze]

[04.10.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


KING BUFFALO - Regenerator


Zaznělo to již v předchozích recenzích alb King Buffalo, tak jen krátké připomenutí - kapela z New Yorku před rokem avizovala vydání tří desek s muzikou, která byla složena v období celosvětové pandemie nemoci, jejíž jméno nebudeme zmiňovat, aby se neprobudila z neklidného polospánku. Doposud zvládla natočit a vydat jen dvě, skvělou „The Burden of Restlessness“ v červnu 2021 a v závěru roku neméně zdařilou „Acheron“. Nyní se konečně kruh uzavřel a poslední dílek puzzle této trilogie zapadl na své místo. ..více

[recenze]

[04.10.2022]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


SLIPKNOT - The End, So Far


Je to neuvěřitelné, ale Slipknot se po poměrně zásadní obměně v kádru vybičovali ke skvělé desce „We Are Not Your Kind“ a ustálili svou pozici jedné z nejúspěšnějších metalových kapel současnosti. Přesto, anebo možná právě proto, přichází s velice svébytným novým albem, které bude pravděpodobně rozdělovat laickou i odbornou veřejnost.

Pro kontext je ještě vhodné dodat, že nová deska „The End, So Far“ ..více

[recenze]

[03.10.2022]

[Radek Neuman]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


OLYMPIC - O, jé


I když měl Petr Janda rozjetý projekt „Rockmapa“, který si dal za úkol představit mladé metalové kapely širší veřejnosti a na sklonku osmdesátých let jim dát příležitost dostat skladby na oficiálně vydané dlouhohrající album, cítil, že metalové období v Olympicu spěje ke konci. Ještě v roce 1989, krátce po vydání (na poměry Olympicu) nebývale tvrdého alba „Když ti svítí zelená“, přišla kapela s mnohem tradičněji znějící skladbou „Ať“, symbolizující návrat k typičtějšímu zvuku...více

[recenze]

[03.10.2022]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


VANQUISHER - An Age Undreamed Of


Začtete-li se do životopisu spisovatele Roberta E. Howarda, zakladatele fantasy subžánru sword and sorcery, dozvíte se, že jediným rivalem, který se s ním mohl poměřovat, byl J.R.R. Tolkien. Pro švédskou hordu Vanquisher, která se vydatně inspirovala v Howardově díle (u debutu „An Age Undreamed Of“ konkrétně u povídky o barbaru Conanovi a Hybornském věku, pseudonymy členů kapely by měly pocházet z povídky „The Frost Giant`s Daughter“) by se rivalů našlo určitě daleko víc. ..více

[recenze]

[02.10.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BUZZCOCKS - Sonics In The Soul


Někdejší síla punkové vlny let 1976 a 1977 už patří do učebnic rockového dějepisu, avšak pětačtyřicet let poté, co se Velkou Británií a následně celým světem přehnala móda barevných čír a sichrhajsek, stále vychází nové připomínky toho, jaké to tenkrát bylo. Dva největší symboly revolty, Sex Pistols a The Clash, jsou už dávno na pravdě boží, ale řada dalších kapel, které vlnu pomáhaly utvářet, jsou stále funkční. The Damned či The Professionals hrají i v současnosti a nedá se říct, že by jim nějak výrazně ubývala síla. ..více

[recenze]

[02.10.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PANYCHIDA - Říruřec / Dreisessel


Po dlhotrvjúcom albume "Gabreta Aeterna", vydanom v roku 2020 prichádza plzeňská Panychida s päť pesničkovým EP, ktoré vyšlo v podobe digipackového CD u nemeckého blackmetalového labelu Folter Records. Toto je moja parketa, túto vetvu českého pagan black metalu mám skrze rád, pričom Panychida to robí majstrovsky.

Takmer dvadsaťttri-minútový minialbum otvára blacková vypaľovačka..více

[recenze]

[01.10.2022]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


TEN STICKS - Přes hlaveň do hlavy


Kapely Ten Sticks funguje už pěknou řádku let. Vznikla v roce 1993, ačkoliv první dva roky nesla kapela jméno Mystery. Skupina se zpočátku účastnila soutěží, ve kterých se jí dařilo, nicméně než něco vydala, přerušila svou činnost. K větší aktivitě došlo až v roce 2005 (opět soutěže – druhé místo v „Naděje beatu“), nicméně debutová deska „H.U.S.A.“ přišla na svět až o čtyři roky později. Přes různé personální změny kapela vydala v roce 2018 druhou desku „Koloběh“ a na další dlouhohrající nahrávku zatím nedošlo. ..více

[recenze]

[01.10.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BEHEMOTH - Opvs Contra Natvram


Nergal je jednou z nejvíce sledovaných osobností na scéně, jíž je dopřáváno sluchu i ze strany komerčních médií, které by si o žádnou jinou black/death metalovou kapelou neotřely boty. Udělal pro to mnohé. Neváhal Behemoth dovést až takřka ke stylizované dokonalosti, aniž by musel příliš měnit původní blackmetalovější styl. Bylo nutné korigovat jistou neotesanost alb „Sventevith (Storming Near The Baltic)“ nebo „Grom“ (kde si hrál na epigona Bathory), ale v podstatě se komerční úlitby kapele vždy vyhnuly. ..více

[recenze]

[30.09.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


TERRA ATLANTICA - Beyond The Borders


Ještě předtím, než se pustíme do rozboru třetí řadovky opulentní powermetalové party Terra Atlantica, je třeba objasnit jednu zásadní okolnost. Vždy jsem měl jisté podezření, že „ředitel“ kapely, zpěvák, kytarista a skladatel Tristan Harders při komponování malinko opisuje od svých oblíbených interpretů. To se naplno potvrdilo nejen na jeho letošní sólovce, ale i v jeho vlastních vyjádřeních, ve kterých se k inspiracím přímo hlásí. Celou věc prý máme chápat jako jistou formu tributu vůči formacím, ..více

[recenze]

[30.09.2022]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 117 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.04616 sekund.