ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

MICHAEL SCHENKER GROUP - Universal


S Michaelem Schenkerem je trochu potíž. Když nastoupil v sedmdesátých letech k britským UFO, zriodila se legenda, píšící dějiny hard rocku. „Phenomenon“, „Force It“ nebo „No Heavy Petting“ jsou nezapomenutelná alba, která se vyrovnají tomu nejlepšímu, co na hardrockové scéně vzniklo a lví podíl na tom měla Schenkerova elektrizující kytarová hra. Když z UFO odešel a vrátil se do Scorpions, vznikla deska „Lovedrive“, jedna z nejlepších, jakou legendární Němci vydali. Jenže se Schenkerem bylo těžké vyjít..více

[recenze]

[22.06.2022]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EVERGREY - A Heartless Portrait: The Orphean Testament


Pouhý rok potřebovali Evergrey, aby měli na světě další desku. Možná za to mohla covidová koncertní pauza anebo skutečnost, že Švédi zakotvili u nového labelu. Výsledkem je album s číslovkou třináct a názvem „A Heartless Portrait: The Orphean Testament“. Jak titul naznačuje, možná tu máme začátek nové koncepční série. Desítka nových songů lyricky přináší to, co je u kapely obvyklé – pořádnou dávku melancholie a emocí...více

[recenze]

[21.06.2022]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


CROWBAR - Zero And Below


Crowbar vždy platili za těžkou stoner/doommetalovou váhu. S typicky americkým zvukem se lišili od romantické doommetalové vlny devadesátých let, ačkoliv v té době byli souputníky Anathemy, Paradise Lost či My Dying Bride. Šli na to ale jinak. Jejich kořeny leží u Black Sabbath (ostatně jako základ všech doommetalových kapel), ale Crowbar vždy aplikovali zámořské pojetí stylu, z jejich hudby byl cítit až chorobný vliv původního thrash/death metalu a divokého hardcore punku, tvarovaný s hardrockovou upřímností ..více

[recenze]

[21.06.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LADY KATE - See The Signs


Vetknete-li si do názvu kapely jméno, které se osobně pojí s některým člena kapely, může se stát, že si časem název začne žít vlastním životem. Před patnácti lety stála u mikrofonu Lady Kate Katka, pak Jana, Štěpánka a posledních šest let zastává přední post jihlavské party Lady Kate Aneta Nosková, která je poměrně výraznou postavou nedávno vydaného pátého alba kapely „See The Signs“. ..více

[recenze]

[20.06.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BIG BROTHER & THE HOLDING COMPANY - Big Brother & The Holding Company


Jméno kapely Big Brother & The Holding Company je pojmem z dávnověku. Zapomenutým, zapadaným prachem, vzpomenou si na něj jen skuteční pamětníci. Široká veřejnost bude pravděpodobně při vyslovení názvu rozpačitě krčit rameny. Když se ale řekne jméno zpěvačky Janis Joplin, to už je docela jiná. Přestože je více než padesát let po smrti, nepřestává udivovat svým famózním hlasem, jeho barvou, intonací, která se vůbec nenosila, ale ovlivnila další generace rockových a bluesových vokalistek. ..více

[recenze]

[20.06.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


LIPS TURN BLUE - Lips Turn Blue


Tahle deska vznikla z velmi smutného důvodu, ale nakonec to vypadá na to, že bude představovat i start nové kapitoly. Prvotním impulzem pro její vydání totiž byla smrt zpěváka Phila Nara, někdejšího frontmana hardrockových Talas, kde hrával společně s basistou Mr. Big a Davida Lee Rotha Billym Sheehanem. Naro poslední léta svého života tvořil hudbu spolu s kytaristou Donem Mancusem, letitou oporou bývalého zpěváka Foreigner Lou Gramma, pod společnou známkou DDrive, ..více

[recenze]

[19.06.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Don MANCUSO (BLACK SHEEP, LOU GRAMM BAND, LIPS TURN BLUE) - Smrt Phila Nara byl začátek nové kapely


Lips Turn Blue je na rockové scéně nový pojem. Pokud se zaměříte na jména, která kapelu tvoří, zjistíte, že jde o ostřílené borce. Základem je kytarista Don Mancuso, který se ve světle reflektorů uvedl v sedmdesátých letech, kdy stál po boku slovutného Lou Gramma, budoucího zpěváka Foreigner, v kapele Black Sheep a následně i při své sólové tvorbě. Spolu s ním partu tvořil zpěvák Phil Naro, bývalý frontman kapel Talas a Coney Hatch a velký rockový hlas, který si nic nezadal ani s mnohem slavnějším Grammem. ..více

[rozhovory]

[19.06.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


GWAR - The New Dark Ages


Dokáže Gwar v dnešní době ještě něčím šokovat? Kostýmy to nebude, v porovnání s propracovanou image Lordi jsou jen chabým odvarem, navíc docela směšným. Určitě to nebude ani prohlášením, že kapela přichází z Antarktidy, protože každý ví, že jsou z amerického Richmondu a jejich pravou identitu znají všichni, kteří se o kapelu alespoň trochu zajímají. Nebude to ani hudbou, od dob průlomové desky „Scumdogs Of The Universe“ je jasné, co od kapely čekat. Postupem let mírně vymizel hardcorový prvek ..více

[recenze]

[18.06.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SIBERIAN MEAT GRINDER - Join The Bear Cult


Jaké množství energie se dá vecpat do jedné skladby? Pokud se Rusů Siberian Meat Grinder týká, odpověď by klidně mohla znít: „Kurevsky hodně!“. Tato kapela již delší dobu přenáší živočišnost klasických crossoverových spolků do současnosti, a to ve velkém a osobitém stylu. Potvrzuje to i novinka „Join The Bear Cult“, která se na internetových pultech objevila v polovině května...více

[recenze]

[18.06.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KREATOR - Hate Über Alles


Jestliže můžeme téma nenávisti považovat za jeden z lyrických pilířů německých Kreator, pak je nutno zmínit, že lidstvo tuhle kapelu nenechalo nikdy ve štychu. Po celou dobu existence velkého Tvůrce se na světě neobjevilo místo, kde by panovala vyložená harmonie, a současná situace má k podobnému ideálu pořád zatraceně daleko. Scénické kulisy pro tvorbu nenávistného thrashového alba jsou tedy stabilně rozestavěny, což Petrozzův spolek věrně reflektuje, ..více

[recenze]

[17.06.2022]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


FM - Thirteen


Ač se britští FM snaží sebevíc, ač je na ně v současné době spoleh, že budou vydávat novou desku každé dva roky, nikdy se jim pravděpodobně nepodaří vykročit ze stínu toho, co dělali v osmdesátých a na začátku devadesátých let. Tehdy se z nich nestala hvězda první kategorie, ale jejich mix hard rocku a AOR, korunovaný skvělým projevem vokalisty Stevea Overlanda, patřil k tomu lepšímu, co tehdejší košatá scéna nabízela. Ač se kapela snažila na desce „Aphrodisiac“ udělat krok novým směrem, ..více

[recenze]

[17.06.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KABÁT - Dole v dole


Tomu, co se dělo po vydání „Go Satane Go“ a výběrovky „Suma Sumárum“, říkal Kabát vývoj. Nebylo možné přehlížet komerční tendence, které nastartoval úspěch singlu „Pohoda“, v němž Kabát oslovili ještě širší spektrum posluchačů. Před pár lety tvrdili, že nepotřebují být na Evropě 2, ale najednou je hrála všechna komerční hitrádia, v nichž se kapela objevovala vedle světových popových hvězd. Její úspěch byl sice omezen hranicemi České republiky a Slovenska, ale o to byl větší...více

[recenze]

[16.06.2022]

[Jaroslav Hubka]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


ANTHRAX - Sound Of White Noise


Thrash metal ve své klasické podobě na začátku devadesátých let končil. Takřka neměnným Slayer měl brzy začít docházet dech, Metallica udělala otočku ke komerci a s hardrockovým soundem „Černého alba“ se dostala příliš daleko od svých kořenů. Jejich vzor následovali Megadeth i Testament. I Anthrax byli na rozcestí. Věděli, že v nových časech bylo popliváno vše, co mělo něco společného s osmdesátými léty a tak se starým arzenálem neuspějí. Odskákal to zpěvák Joey Belladonna, ..více

[recenze]

[16.06.2022]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


BATTLELORE - The Return Of The Shadow


Všimli jste si toho, že finští epičtí vypravěči Battlelore už jedenáct let nevydali žádné album? Když v roce 2011 vyšlo poněkud vlažné „Doombound“ a kapela vyhlásila odpočinek na dobu neurčitou, začala se nenápadně ztrácet ze zřetele i z paměti. Oživení z letargie zhruba v polovině pauzy bylo poměrně krátkodeché, a i když se kapela tvářila, že je stále při životě, spíš to vypadalo, že je otázkou času, kdy se nad Battlelore voda definitivně uzavře. Až do chvíle, než kapela představila své sedmé album „The Return Of The Shadow“, ..více

[recenze]

[15.06.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


VOLTURIAN - Red Dragon


Italská vycházející hvězdička melodického metalu Volturian existuje pouhé tři roky a už vydává druhé řadové album. Před dvěma lety upoutala debutem „Avalon“ a ta jim zajistila přesun ke Scarlet records. Novinka dostala název „Red Dragon“, neboť deska je inspirována románem Červený drak od Thomase Harrise a komiksy Alana Moora či Franka Millera. Album obsahuje deset skladeb včetně intra a outra, zbývá tedy pouze osm songů, představujících přibližně půl hodiny muziky...více

[recenze]

[15.06.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ESPERFALL - Origins In Darkness


Už jsem velmi dlouho nenarazil na kapelu, která by tak silně čerpala inspiraci z raných desek Nightwish. Legendární Finové na svých prvních třech deskách hráli svižně a celkově byla jejich hudba energičtější a dravější, než jak ji známe dnes. Přesně tyto vlastnosti vykazuje muzika maďarské šestice Esperfall, která kromě Nightwish uvádí jako své vzory melodeathové velikány Arch Enemy a Children of Bodom, přičemž vliv těchto severských spolků je v hudbě Esperfall cítit. Základem je hutný power metalový spodek ..více

[recenze]

[14.06.2022]

[Moloch]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 130 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10977 sekund.