SABATON - The War To End All Wars

Viděno optikou aktuálních hrůzných událostí jen pár kilometrů od našich hranic asi nemohli Sabaton načasovat vydání alba s názvem „The War To End All Wars“ na pitomější dobu, ale dovolím si při následné pochvalné ódě na desáté album švédských power metalistů zcela vytěsnit a ignorovat dění na Ukrajině. V opačném případě by jakákoliv zmínka o jakékoliv formě opěvování jakékoliv válečného konfliktu zněla příliš mrazivě a nepatřičně, i přes to, že jediné propojení..více

[recenze]

[06.03.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Hannes VAN DAHL (SABATON) - Psát o rytířích a dracích je už zbytečné

Sabaton jsou jednou z nejsledovanějších metalových kapel současnosti. Proto vydání alba „The War To End All Wars“ patří mezi největší hudební akce letošního jara. Švédská parta se nedá počítat mezi rychlokvašky, své postavení si vybojovali od píky a dnes fungují jako headlineři největších evropských festivalů. Jejich klasický heavy metal spojený s válečnou tématikou táhne a je třeba počítat s tím, že by to mohli být i oni, kdo v budoucnu usedne na metalový trůn Metallicy či Iron Maiden...více

[rozhovory]

[06.03.2022]

[Jaroslav Hubka]

[2 komentáře ]

SYMFINITY - Anthem

New Yorčané Symfinity jsou zajímavý případ. I přes jejich aktivitu na internetu je těžké určit, kolik jich je. Nejčastěji jsou viděni jako pětice, ale někdy i jako větší těleso. Může za to využití klasických smyčcových a dechových nástrojů. Sestava je ukázkově genderově vyvážená a jejich prezentace působí, jako kdyby šlo o nějaký středoškolský projekt. Je vidět, že za kapelou nestojí žádný label, vše si dělá sama na koleni. Ať už jde o promo fotky, videoklip či samotnou hudbu. Album „Anthem“ Symfinity vypustili již v roce 2020, ..více

[recenze]

[05.03.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

JYRKI 69 - American Vampire

Čas neuvěřitelně letí, protože je to už třicet let, co se světu představila finská kapela The 69 Eyes v čele s frontmanem Jyrkim 69. Prvotní směr měla jasný, zněla spíše jako evropská odpověď na americký zvuk kapel Mötley Crüe či Guns N`Roses, zásadně poučený domácím vzorem Hanoi Rocks. Ač tehdy byli The 69 Eyes kapelou z mnoha, vývoj, který ušli během devadesátých let, byl zajímavý. Jyrki se nořil čím dál do hlubších poloh svého hlasu, kapela opouštěla původní hair metal ..více

[recenze]

[05.03.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

HAMMERFALL - Hammer Of Dawn

Ikony heavymetalového reunionu jsou zpět s další fošnou. Očekávání tohoto alba bylo na místě, protože parta kolem Oscara Dronjaka a Joacima Canse na předešlých dvou počinech "Built To Last" a "Dominion" prokázala nečekaný vzrůst formy. Některé skladby se díky výtečným melodiím zařadily mezi to nejlepší, co kdy Švédové napsali a stvořili. Oscar jakoby nabral do plic svěží skladatelský dech (což vzhledem k jeho výšce nemuselo být tak těžké) a Joacim jej v tom se svým zrajícím hrdlem nenechal. ..více

[recenze]

[04.03.2022]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

THE FERRYMEN - One More River To Cross

Také se vám zdá, že hlas Ronnieho Romera začíná být na scéně pěkně profláklým prvkem? Vylétl ze srdce Lords Of Black, kde na křídlech v podstatě průměrného materiálu působil jako zářivá kometa. Po boku Ritchieho Blackmorea ve znovuobnovených Rainbow exceloval, protože měl k dispozici legendární skladby, na nichž výtečně oživil reminiscence na své slavné předchůdce, ať to byl Ronnie James Dio, David Coverdale nebo Glenn Hughes. Před pár lety se čekalo, že vyskočí na rockový piedestal, ..více

[recenze]

[04.03.2022]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VICTORY - Don`t Talk Science

Kývnout na angažmá ve Victory asi nebylo pro Jiotiho Parcharidise velké dilema. Kapela měla stále nezpochybnitelné renomé, byť její sláva byla pryč, Kdo však mohl tušit, že za svoje dvanáctileté působení stihne Jioti s Victory natočit jediné řadové album… Přitom už krátce po Jiotiho nástupu do kapely vzniklo kompilační album „Fuel To The Fire“, v němž na dvanácti položkách Jioti deklaroval, že pro příznivce divokého a nespoutaného hlasu Fernanda Garcíi bude lepší volbou než usedlejší Charlie Huhn ..více

[recenze]

[03.03.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

DIO - Killing The Dragon

Kariéra Dio začínala nabírat šťastnější směr. Album „Magica“ řadu fanoušků potěšilo, což se projevilo i na návštěvnosti koncertů následujícího turné, na nějž se Ronnie a jeho spoluhráči vypravili s opulentně vyvedenou scénou, což byl prvek, který pro ně v devadesátých letech nebyl samozřejmostí. Ovšem pod povrchem to bublalo. Graig Goldy musel řešit rodinné záležitosti a nevěnoval kapele tolik energie, kolik si Dio představoval. Na evropské turné neodjel basista Jimmy Bain, jenž byl pro koncerty ..více

[recenze]

[03.03.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

SPIRITS OF FIRE - Embrace the Unknown

Nejvíc překvapivé heavy metalové spojení letošního roku? Mohlo by být. Ani v nejmenším nepochybuji o kvalitách nové posily mezinárodního spolku Spirits Of Fire, nicméně jen těžko pátrám po křižovatce, na které by se mi přirozeně propojil neohybně syrový svět agresivnější tvorby Chrise Cafferyho (a to dokonce ani v případě, že by Criss sáhnul po vzdušnějším světě Trans-Siberian Orchestra, což se však v případě Spirits Of Fire nedá předpokládat a také se tak neděje) ..více

[recenze]

[02.03.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

JETHRO TULL - The Zealot Gene

Je velká škoda, že se ani Ian Anderson neubránil volání mamonu a nezkrotné touze znovu otevírat jednou už navždy uzavřenou kapitolu. Tou kapitolou je myšleno znovunastartování jeho kdysi (a vlastně i dnes) slavné kapely Jethro Tull. Poslední dvě studiovky vzešlé z jeho pera, desky „Thick As A Brick Part II“ a „Homo Erraticus“, vyšly obě, i přes nespornou kvalitu předloženého materiálu, pod záštitou autorova jména, což bylo jen dobře...více

[recenze]

[02.03.2022]

[Michal]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Marc STORACE - Live And Let Live

I když snahy Gotthard o ovládnutí švýcarského rockového trůnu byly za života původního zpěváka Steva Lee velice silné, nakonec jsou to pořád zasloužilci Krokus, kteří si mohou nárok na tento titul uzurpovat. Velkou zásluhu na tom má jejich zpěvák, rodák z Malty, Marc Storace, který se podepsal pod nejklasičtější alba kapely, ať už „Metal Rendez-vous“, „Hardware“ či „The Headhunter“, ale i pod tituly nejnovější. Jeho hlas, mírně evokující nebohého Bona Scotta z AC/DC, se stal během let jasným poznávacím znamením kapely ..více

[recenze]

[01.03.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PALANTÍR - Chasing A Dream

Tato recenze by mohla nést podtitul: jak zničit dobrou hudbu špatným zvukem, část tisící první. Ale hezky popořadě. Švédové Palantír prokázali dostatečný talent na čtyři roky starém debutu „Lost Between Dimensions“. Tenkrát se o povedený powermetalový obsah staralo pouhé trio hudebníků, nyní se v kapele pohybuje plných šest členů. Škoda, že se mezi novici nenašel nikdo, kdo by dokázal rázným imperativem poukázat na pochybnou produkční práci...více

[recenze]

[01.03.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

MAGNUM - The Monster Roars

V jedné skladbě české kapely Midi Lidi se zpívá: „Kdo chce zas žít, důvod si najde“. A možná že tvorba hudby je tím, co pomáhá hlavním postavám britských Magnum ne snad přímo žít, ale minimálně najít nejeden důvod k tomu, aby se stáří a potenciální neduhy s tím spojené úspěšně odsouvaly na vedlejší kolej. Ke vzniku něčeho tak komplexního, jako je nahrání alba, musí být člověk víceméně fit, jinak by nemělo cenu vůbec začínat. Dvojice Bob Catley a Tony Clarkin se zřejmě rozhodla, že bude svým fanouškům podávat pravidelný ..více

[recenze]

[28.02.2022]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE BEATLES - Magical Mystery Tour

Byl srpen 1967 a The Beatles už měli tři měsíce na trhu převratné album „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“, které je představilo v mnohem psychedeličtější poloze než předchozí počiny. Směřovalo jejich kroky, stále více ovlivněné transcendentálními meditacemi (což plně korespondovalo se scénou hippies) a starým védským učením (náboženské texty starověké Indie) k setkání., které se uskutečnilo v Londýně a následně i v Bangoru ve Walesu. Tam kapelu přijal slovutný indický filozof a duchovní Mahariši Maheš Jógi. ..více

[recenze]

[28.02.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

STEEVI JAIMZ (STEEVI JAIMZ BAND, TIGERTAILZ) - Když jsme začínali, neměli jsme ani na boty, natož na studio

Pro řadu pamětníků, kteří aktivně zažili osmdesátá léta a pamatují si rozpuk glam metalu (v tomto případě britského), je zpěvák Steevi Jaimz ikonou. Přestože jeho současné hudební aktivity jsou spíše utlumeny, nelze zapomenout, že nazpíval debutové album welšských Tigertailz „Young And Crazy“. To se do rockové historie zapsalo vcelku silně a díky němu se hairmetalová horečka z Ameriky přelila i do Velké Británie. Ovšem Jaimz v Tigertailz nevydržel, už na konci osmdesátých let přepustil frontmanský post Kimu Hookerovi a stáhl se po pozadí. ..více

[rozhovory]

[27.02.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

SCARS OF SOLITUDE - If These Walls Could Talk

Tak prý „nejlepší směs finské melancholie a melodického metalu“, tvrdí o sobě finská čtveřice s příjemně patetickým názvem Scars Of Solitude. Pět let staré debutové album „Deformation“ ukázalo, že z těchto základních zdrojů lze vytvořit soudržný celek, který nebude působit násilně a bude mít potenciál oslovit oba fanouškovské tábory. V závěru loňského roku Scars Of Solitude nabídli šestici skladeb, jež pokračuje v nastavené linii a šikovně proplétá osobitost kapely, ..více

[recenze]

[27.02.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

V.P.O.ho - Doufám, že věci, na které budeme vzpomínat, nás teprve čekají

Rozkódujete-li úspěšně šifru, která je ukrytá v názvu kapely V.P.O.ho. ze Zbiroha, bude vám hned jasné, jakou muziku od téhle party čekat. Album Vitacitu „Vzhůru přes oceán“ je hlavním zdrojem, od kterého se život V.P.O.ho. začal před čtrnácti lety odvíjet. A byť kluci nejsou žádní nedočkavci a na jejich debutové album „Boj“ bylo třeba si počkat až do loňského roku, z kolektivního vyprávění, na kterém se podíleli Dušan Bukvic, Hynek Bukvic, Petr Vrzal i manažer Pavel Bartoň, je zjevné, že V.P.O.ho to berou zcela v pohodě. ..více

[rozhovory]

[26.02.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]