HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

MAX PIE - Passengers


Nová sestava je silnější než kdy jindy…, hlásá životopis na stránkách power-progresivců Max Pie jako důsledek změny, při které před téměř šesti lety nahradil Thibaut Basely na postu kytaristy a klávesáka Damiena DiFresca. Mohlo by to tak být, i navzdory tomu, že s předchozími dvěma alby si Max Pie nasadili laťku hodně vysoko. Jen by nesměla belgická čtveřice v průběhu novinkového alba „Passengers“ občas zbytečně ztrácet energii a nořit se do technických instrumentálních pasáží..více

[recenze]

[10.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE BEATLES - With The Beatles


The Beatles zažívali na začátku šedesátých let turbulentní, ač stále ještě naivně nevinnou dobu. Debut „Please Please Me“ se rychle stal ve Velké Británii trhákem, přestože kapela sama tvrdila, že se jedná jen o bezstarostné album začínající kapely, která si teprve na slávu začínala zvykat. Ale Evropou se pozvolna začínala šířit šeptanda o čtveřici nenápadných kluků z Liverpoolu, kteří se pomalu začínají dostávat do povědomí veřejnost. Kapele se začínal otvírat znovu německý trh,..více

[recenze]

[10.01.2022]

[Jan Skala]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Michael DENNER (DENNER`S INFERNO) - King mi nechybí, chybí mi co jsme spolu budovali


Jméno kytaristy Michaela Dennera je nejvíce spjatu s jeho činností v Mercyful Fate a účastí na klasických albech Kinga Diamonda. Jeho kariéra je mnohem obsáhlejší a neomezuje se pouze na okultní, satanský heavy metal, či prazáklad black metalu, jak se občas tvrdí, ale i na různé progrockové, jazzové či tradičně hardrockové projekty. Ty zastupuje jeho kapela Denner`s Inferno, která se v roce 2019 představila s debutovým albem „In Amber“. O této kapele, ale i o minulosti v Mercyful Fate jsme s Michaelem Dennerem zapředli rozhovor...více

[rozhovory]

[09.01.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


PISSING RAZORS - Eulogy Death March


V devadesátých letech byli Pissing Razors kladeni na roveň Pantery. Ve všeobecném nadšení z groove metalu, jaký předvedla Pantera na svých klasických dílech „Cowboys From Hell“, „Vulgar Display Of Power“ či „Far Beyond Driven“ se vyhlížely další kapely, které by fanoušky, bažící po betonově tvrdých riffech a drsném macho zpěvu, mohly uspokojit stejně jako parta bratří Abbottů. Jenže nic tak velkého nepřišlo. Pissing Razors byli kapelou,..více

[recenze]

[09.01.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY - Když se bombardéry vracejí


Když se ještě nedávno někdo odvážil Petra Štěpána zeptat na oživení jeho bývalého punkového působiště, vždy se mu dostalo rázné odpovědi, že Hrdinové nové fronty jsou již nadobro uzavřenou kapitolou, přičemž předák kapely XIII. století svou odpověď obvykle doplnil o pádné důvody, proč tomu tak je. Nejčastěji uváděl fakt, že jeho vokální projev je dnes už úplně jinde nebo že s baskytaristou Leošem Kosteleckým už dávno není v kontaktu. Staré známé přísloví praví „Nikdy neříkej nikdy!“..více

[recenze]

[08.01.2022]

[Moloch]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DEEP PURPLE - Turning To Crime


Tak i Deep Purple podlehli módě coverových alb a na světě je počin „Turning To Crime“. Jedna ze služebně nejdéle působících kapel rockové historie se údajně k tomu kroku odhodlala během pandemie, kdy nemohla podpořit poslední album „Whoosh!“ a výsledkem byly spontánní nahrávací frekvence, které si vzal pod kapelní taktovku basista Roger Glover a producentsky je zaštítil legendární producent Bob Ezrin. Sestava ostřílených pardálů dokáže zaručit dobrý výsledek, ač za předpokladu,..více

[recenze]

[08.01.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ELDRITCH - Eos


Tohle jsou paradoxy metalového světa – komu z mladší generace příznivců tvrdší hudby něco říká pojem Eldritch? Italští power-progoví veteráni vloni uzavřeli třetí dekádu svojí existence (a to ještě do ní není započítána první tříletka pod názvem Zeus) a zároveň natočili své dvanácté album „Eos“. Nicméně hlavně proto, že jejich značně technická hudba nepatřila, nepatří a patrně nikdy patřit nebude ke snadno vstřebatelnému artiklu, vyhýbá se jakékoliv hitovosti a tím je jim v podstatě zapovězen vstup mezi komerční taháky, ..více

[recenze]

[07.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DARK MILLENIUM - Acid River


Stará škola. Oblíbené označení něčeho, co jde tradiční cestou, je zastaralé či v nás vyvolává nostalgii. Tahle nálepka dokonale sluší německé bandě Dark Millenium, která jako by zůstala uvězněná v době svého vzniku, v roce 1991, nebo přinejmenším v první polovině devadesátek. Kapela v prvních letech existence vydala dvě desky a pak se rozpadla. V roce 2016 přišel comeback a nyní Dark Millenium vydávají již třetí album po reunionu. „Acid River“ již svým obalem (řádně kysele vypadající, pro metal nezvyklé barvy) ..více

[recenze]

[07.01.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VICTORY - Victory


Když zabloudíte na stránky hannoverské hard rockové party Victory a mrknete na její životopis, vlastně ani nevadí, že tuhle sekci kapela už dlouhá léta neaktualizovala. Dovolím si ocitovat část textu, který zřejmě vznikl téměř před celou dekádou: „V seznamu legendárních německých hardrockových kapel zaujímají Victory zvláštní postavení. I dnes se řadí vedle svých hannoverských kolegů The Scorpions k nejvýznamnějšímu německému rockovému exportnímu artiklu. ..více

[recenze]

[06.01.2022]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DIO - Holy Diver


Heavy metal má mnoho symbolů, ale jedním z nich je člověk, který se narodil v čase, kdy ještě o žádné podobné hudbě nemohla být ani řeč. Lidi spíše zajímalo, co se bude dít po nedávném útoku na Pearl Harbor a třásli se strachy při zprávách o krvavých bojích u Stalingradu. Do těch časů se narodil jistý Ronald James Padavona, kterému osud vyměřil úplně jinou životní dráhu, než si představovali jeho rodiče, kteří tvořili smíšený americko-italský pár. Nestal se z něho voják jako jeho otec, nakonec z něho nebyl ani lékař, jak se původně čekalo. ..více

[recenze]

[06.01.2022]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


GUTALAX - The Shitpendables


Z kostela se ozývá zpěv, ze sadomaso salónů křik a od Gutalaxu chrochtání. Všechno je tak v nejlepším pořádku, chrochtání Gutalaxu je zase o něco hlasitější a razantnější. Jejich třetí deska „The Shitpendables“ velí všem prasofekálním úchylům, aby se spojili znovu do jednoho šiku. Festival Obscene Extreme má na příští rok o senzaci postaráno, Gutalax není kapela, kteá přichází s novým materiálem každý rok. Když se tak stane, je z toho pro lidi rochnící si grindcorové a goremetalové žumpě vždycky událost. ..více

[recenze]

[05.01.2022]

[Jaroslav Hubka]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THE LURKING FEAR - Death, Madness, Horror, Decay


Oč jsou At The Gates melodičtější a vznosnější, o to více jdou The Lurking Fear do špíny a undergroundu. Takto jednoduše by se dal charakterizovat rozdíl mezi kapelami, v jejichž čele stojí zpěvák Tomas Lindberg, který psal nesmazatelné dějiny melodičtější odnože švédského death metalu, ale podílel se také na utváření britského grindcorového undegroundu v řadách šílenců Lock Up. Jsou to dvě odlišné tváře extrémního metalu, ovšem Lindberg dokáže obě velmi slušně spojit. Důkazem toho jsou The Lurking Fear,..více

[recenze]

[05.01.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AEPHANEMER - A Dream Of Wilderness


Integrací prvků melodického death metalu a klasických symfonií vytvořila jihofrancouzská kapela Aephanemer zvuk, který by pravděpodobně mohl ovlivnit celou novou generaci metalu… Aephanemer se hodlají prosadit jako jeden z lídrů symfonického melodického death metalu….

Podobně nabubřelými hláškami si asi žádná kapela v dnešní době nohy nepodrazí, ale je fakt, že s ohledem na nádivku, se kterou se potom řada z nich prezentuje..více

[recenze]

[04.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


HUDBA PRAHA BAND - Barevný sny


Dokáže Hudba Praha přežít i bez dlouholetého frontmana Michala Ambrože? Zatímco si Michal postavil kapelu, kam k původnímu názvu přidal i svoje jméno, jeho někdejší spoluhráči se snaží staré příznivce přesvědčit jako Hudba Praha Band, s nímž právě vydali desku „Barevný sny“. Tahle kapela je stejně legitimní jako Ambrožova parta, protože se rekrutuje z řady důležitých členů klasické éry Hudby Praha, potažmo ještě Jasné páky. ..více

[recenze]

[04.01.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


IMMINENCE - Heaven In Hiding


Až teprve rok po svém vzniku se švédská metalcorová banda rozhodla k používání názvu Imminence, ale protože se svojí debutovou nahrávkou přišla až o další čtyři roky později, žádné změtky do její historie to nvneslo. Nynní přichází se čtvrtým albem „Heaven In Hiding“, které obsahuje třináct skladeb. Imminence působí jako klasická metalcore banda, ale brzy zjistíte, že jejich doménou jsou melodie. Velice chytlavé, možná až popové, ale ne povrchní. ..více

[recenze]

[03.01.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE BEATLES - Please Please Me


Jen když se řekne název The Beatles, je z toho cítit obrovsky silný závan historie. NEEXISTUJE na světě slavnější kapela, než byla liverpoolská čtveřice, která zažehla pochodeň, z níž se rockový požár rozšířil do celého světa. Byli to The Beatles, kteří se představili jako skutečná kapela a definovali to, co se v budoucích letech stalo normou. Zpěv, dvě kytary, baskytara a bicí. Jakkoliv stejný model už používali rock n`rolloví umělci typu Elvise Presleyho, Buddyho Hollyho, či Richieho Valense, vždy se prezentovali jako sóloví umělci s doprovodnou kapelou. ..více

[recenze]

[03.01.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Ilpo KUHLMAN (VERTICAL HAIR FACTORY) - Nejvíce jsme se inspirovali hudbou kapel ze sedmdesátých a osmdesátých let


Některá kapela vydá jednu písničku a v médiích se o tom píše dalšího půl roku. Potom jsou skupiny, které vydají plnohodnotné album a máte problém dohledat jakoukoliv zmínku o jeho vzniku. Pak nastává mravenčí, skoro až investigativní pátrání po jakékoliv informaci. Když různé rešerše nepomohu, zbývá jen oslovit management nebo muzikanty samotné. V případě Vertical Hair Factory neměl problém odpovědět na deset otázek vstřícný baskytarista Ilpo Kuhlman,..více

[rozhovory]

[02.01.2022]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]


Listování : << < 150 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1132 sekund.