HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

BIFFY CLYRO - The Myth Of The Happily Ever After


Biffy Clyro jsou na britských ostrovech hvězdy, jejich fanoušci jim rozumějí a kritici po vydání každé desky tasí ty nejvyšší známky. Tahle parta ze Skotska hraje přesně ten druh rocku, který v jejich domovině v současné době frčí. Jsou tak akorát retro, aby stále mohli tvrdit, že jsou současná kapela. Jsou alternativní, ale ne zas moc, aby jim neutekl hitový profit. Jsou to obyčejní chlápci, ale jen zdánlivě, protože dobře vědí, že domácí fanoušci je mají takřka za polobohy. Jsou zasnění, přesně tak jak si přejí jejich fanynky, ..více

[recenze]

[23.11.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EXODUS - Persona Non Grata


Status studiové nečinnosti Exodus je u konce. Satani Slayer, kteří si na čas ukradli Garyho Holta, se (prozatím) tváří jako mrtvá záležitost, a tak se Gary konečně může věnovat domovské smečce. Do toho uchvátila svět pandemie, takže se pánové raději než do klasického studia uklidili do horského sídla v Severní Kalifornii, které si pořídil bicmen Tom Hunting a jež Gary Holt nazval familiárně jako "heavy metal Summer camp". Tohle místo bylo ideálním prostředím pro pravidelný jam ..více

[recenze]

[22.11.2021]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FOREIGNER - Agent Provocateur


Úspěch „4“ byl fenomenální a zastínil všechna předchozí alba. Vydavatelská firma Atlantic se samozřejmě rozhodla kout železo, dokud bylo žhavé a rychle na trh vypustila kompilační album „Records“ které mělo jediný účel - nové fanoušky přitáhnout ke starší tvorbě kapely a tím zvýšit prodejnost i prvních tří desek. To se také stalo a „Double Vision“ se paradoxně do dnešních dnů v Americe prodalo více než „4“. ..více

[recenze]

[22.11.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Nils GOLDSCHMIDT (VELVET CHAINS) - Spolupracovat s lidmi od Guns N`Roses byla skvělá příležitost


Velvet Chains je takřka nový pojem na rockové scéně. S kořeny v Latinské Americe kapela vyrostla z kasín a klubů Las Vegas, aby se v současnosti pomalu začala dostávat do povědomí lidí. K tomu má posloužit debutové album „Icarus“, na které se podařilo získat velmi zajímavé hosty, zejména člena Guns N`Roses, kytaristu Richarda Fortuse. Start má tato čtveřice silný, uvidíme, jak se jí podaří kvalitu „Icarus“ udržet i v budoucnosti. Basista a hlavní mozek kapely, chilský rodák Nils Goldschmidt, si věří...více

[rozhovory]

[21.11.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


VELVET CHAINS - Icarus


Rocková scéna v nejhříšnějším městě na světě, v americkém Las Vegas, žije a má se čile k světu. Dokladuje to také v podstatě nová kapela, která se dala v tomto městě dohromady. Velvet Chains mají aktuálně na svém kontě debutovou desku „Icarus“. Ambice s ní mají velké a věří si. Je pro to důvod. Od vydání alba uplynulo pár týdnů a kapela se začíná dostávat do hledáčku fanoušků amerického rock n`rollu, v němž se mísí vlivy glam metalu osmdesátých let se vším pozlátkem klasického hard rocku ..více

[recenze]

[21.11.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Albert BOUCHARD (BLUE ÖYSTER CULT) - Druhý díl Imaginos se odehrává za druhé světové války


Přestože bubeník Albert Bouchard opustil legendární Blue Öyster Cult už před čtyřiceti lety, je s hudbou této kapely neodmyslitelně spjatý. Možná proto se vrací k albu „Imaginos“, které pod hlavičkou Blue Öyster Cult vyšlo v roce 1988 a představilo koncept konspiračních teorií bývalého a dnes už zesnulého manažera Blue Öyster Cult Sandyho Pearlmana. Bouchard si jej tehdy vzal za své a proto se k němu teď po třiceti letech znovu vrací. ..více

[rozhovory]

[20.11.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


DEAD SHAPE FIGURE - Refinement Of Hatred


Finští Dead Shape Figure nejsou žádní nováčci, na scéně se pohybují již osmnáct let. Na kontě mají čtyři řadová alba, nyní se kapela rozhodla vytvořit trilogii nahrávek s názvem „Birdman“. Jejím první díl je EP „Refinement Of Hatred“. Dead Shape Figure se řadí do ranku melodeathových kapel, ale v jejich případě hraje hodně velkou úlohu rovněž thrash metal. To potvrdí první ze čtyřlístku songů „The Phantom Deceit“, jenž zaujme pořádným thrashovým nátěrem už od úvodu. Kytary řežou parádně, tempo se zběsile mění...více

[recenze]

[20.11.2021]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BULLET FOR MY VALENTINE - Bullet For My Valentine


Čas letí. Je to už téměř dvacet let, co Velšané pobláznili celou jednu generaci a zejména náctileté dívky svým líbivým metalcorem. Po velkých úspěších přišly i první pády a ne příliš povedené desky. Jiskřička naděje zakřesala, když se před pěti lety kapela úspěšně vrátila v osvědčeném stylu s albem „Venom“, aby pak o pár let později zklamala nemastnou neslanou „Gravity“. ..více

[recenze]

[19.11.2021]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


COSMOGRAF - Rattrapante


Je to sotva pár dnů, co hudebním světem proletěla zpráva o návratu jedné z vůbec nejlepších skupin posledního čtvrt století, britských Porcupine Tree. Tento dosti překvapivý comeback je nejlepší možnou zprávou pro naprostou většinu progresivně orientovaných fanoušků, kteří vnímali a dodnes vnímají tuto kapelu jako zcela specifickou a jedinečnou akvizici. Během pár let se z Wilsonovy party stal obrovský psychedelicko rockový kolos, nemající sobě rovného a utíkající okolní konkurenci o dobrých pár mil. S deskou "The Incident"..více

[recenze]

[19.11.2021]

[Michal]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MANOWAR - Sign Of The Hammer


V roce 1984 nasadili Manowar doslova vražedné pracovní tempo. Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že během jednoho roku stihli nahrát a vydat hned dvě studiová alba a k tomu ještě odehrát na tři desítky koncertů. Krom toho se kapele podařil husarský kousek, se kterým se dodnes ráda chlubí. V roce 1984 byli Manowar zapsáni do Guinnessovy knihy rekordů jako nejhlasitěji hrající kapela na světě, neboť překonali dosavadní rekord (126 decibelů), jenž do té doby drželi legendární britští rockeři The Who. ..více

[recenze]

[18.11.2021]

[Moloch]

[28 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CONTROL DENIED - The Fragile Art Of Existence


Jakmile vyšlo „The Sound Of Perseverance“, s plněním dohody bylo na řadě Nuclear Blast. To zaštítilo Chuckův projekt Control Denied, do kterého si z poslední sestavy Death dovedl bubeníka Richarda Christyho a Shannona Hamma, přičemž telefon zazvonil i u starého známého Stevea DiGiorgiho, jenž se s radostí zhostil basových partů. Tím posledním a nejdůležitějším členem se pak stal zpěvák Tim Aymar. „The Fragile Art Of Existence“ mělo zelenou. ..více

[recenze]

[18.11.2021]

[Radek Neuman]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


EDGE OF PARADISE - The Unknown


Zdá se, že diskotéka v metalu frčí…, na obranu této fúze musím hned na úvod zdůraznit fakt, že může být docela rozmanitá, a spektrum, ve kterém se kapely zaměřené na tento žánr pohybují, je celkem široké. Své by o tom mohli vyprávět amíci Edge Of Paradise. Ti před dvěma lety nabídli desku „Universe“, která (i přes to, že k ní ruku přiložili třeba Jacob Hansen (např. Amaranthe), či Mike Plotnikoff, trochu trpěla klasickým post-diskotékovým efektem – když opadlo nablýskané opojení z prvního dojmu, ..více

[recenze]

[17.11.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


INSANIA - V (Praeparatus Supervivet)


Je příjemné být oddaným fanouškem nějaké kapely, aktivně sledovat dění kolem spřízněného spolku a postupně s jeho muzikou stárnout. Smutnější situace nastává, když takový interpret nezveřejní dlouhé roky žádné album. Švédská Insania vydala čtyři skvostné studiovky, pak se ale její hudebníci rozhodli, že se místo slibně rozjeté kapele budou věnovat rodinám. Psal se rok 2007 a tehdy nemělo jít přímo o rozpad Insanie, jenže jak roky plynuly a pořád se nic nedělo, přestávali fanoušci věřit, ..více

[recenze]

[17.11.2021]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


KOWLOON WALLED CITY - Piecework


Americká kapela Kowloon Walled City svou energiií a atmosférou již léta přesně vystihuje náladu někdejšího skutečného Kau-lunského opevněného města – děsivě depresivního labyrintu, nebo spíše mraveniště tmavých úzkých chodeb a uliček, do jejichž většiny se slunce nikdy neprodralo, plné špíny, vlhkosti, opiových doupat a bordelů. Toto město v Honkongu bylo kdysi nejlidnatějším místem na světě a pokud se podíváte na sérii fotografií z této oblasti,..více

[recenze]

[16.11.2021]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MANIMAL - Armageddon


Při vydání debutu "The Darkest Room" zařadila firma AFM Records Švédy Manimal do škatule "power metal". Je to označení zavádějící a úplně s ním nesouhlasí ani samotní hudebníci. Kytarista a hlavní autor Henrik Stenroos poslouchá rozdílné metalové žánry, jeho favoritem je ale evidentně tradiční heavy metal ve stylu Judas Priest a Accept. Odkaz těchto veličin pozvedají Švédové s každým svým albem a novinka "Armageddon" v tomto ohledu není výjimkou. ..více

[recenze]

[16.11.2021]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PHOENIX RISING - Acta Est Fabula


To, že reklamní hlášky vydávajících firem jsou cíleně stavěny tak, aby v záplavě nové muziky, která se na nás bez ustání valí v podstatě každý den (aby většina z ní vzápětí skončila v černé internetové díře), posluchače alespoň zlehka zatahaly za rukáv, je jasné. To, že tuhle snahu firmy leckdy totálně přepálí, je také známá věc. Když si však o španělských Phoenix Rising přečtete, že druhé album (byť po peripetiích s názvem se fakticky jednalo o debut) kapely s názvem „MMXII“ ohromující kritiky stavěly tvorbu kapely ..více

[recenze]

[15.11.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


FOREIGNER - 4


„Mick a Lou se rozhodli, že si všechno chtějí řídit sami, být v centru kapely,“ vzpomínal na rok 1980 po letech vyhozený kytarista a saxofonista Ian McDonald. „Mick se rozhodl dát najevo, že je to jeho kapela, k čemuž mu menší kolektiv vyhovoval. Já tu kapelu miloval a sám bych neodešel, ale bohužel to nebylo moje rozhodnutí.“ Z Foreigner se stala čtveřice. Jones se pevně rozhodl, že McDonalda ani druhého odpadlíka klávesistu Ala Greenwooda ..více

[recenze]

[15.11.2021]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


Listování : << < 156 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.07105 sekund.